Regionalist
  • svátek dle občanského kalendáře: Ilja
  • liturgická barva zelená
  • pátek 15. týdne v mezidobí
  • mešní texty dnešního dne: Ex 11,10-12,14 ž: Ž 115 e: Mt 12,1-8


pátek Na hlavní stránku Regionalistu 20.7.2001






Denní vydání:
(Toto číslo vyšlo: pátek v 0:06 hodin)

Dnes, v sobotu a v neděli v regionu:
  • Zahájení XVI. ročníku hudebního festivalu Folkové prázdniny, vystoupí houslový virtuos Pavel Šporcl v Náměšti nad Oslavou (20 hodin)
  • Krajina hudby, Mozartovo Requiem v podání Musica Bohemica Praha a Českého filharmonického orchestru Brno na hlavním nádvoří zámku (v případě deštivého počasí v chrámu sv. Jakuba) v Telči (21 hodin)
  • sobota 21.7.: Výstava řezaných růží ve vstupním sále Staré radnice ve Žďáře nad Sázavou (8 - 18 hodin)
  • sobota: Svojanovské šermování - dvoudenní kostýmní jarmark - ukázka tradičních řemesel, gotická a renesanční hudba, šermířské klání, divadlo a dobové tance na hradě Svojanov (10 hodin)
  • sobota: Koncert ve farním kostele sv. Petra a Pavla v Úsobí
  • sobota: Vernisáž výstavy Obrazy Františka Čermáka na Obecním úřadě v Křižánkách (14 hodin)
  • sobota: Vystoupení šermířské skupiny Sígři na hradě Lipnice nad Sázavou (14, 17 a 22 hodin)
  • sobota: Rock Fest, vystoupí Zvláštní škola Praha, Stará škola Ústí nad Labem, Plexis Praha, Bagr Třebíč, Major Major Jihlava, Pangram Brno, Vijagra Jihlava na výletišti v Kochánově (v případě nepříznivého počasí v kulturním domě v Netíně) u Velkého Meziříčí (16 hodin)
  • sobota: Vystoupení Alfréda Strejčka a Štěpána Raka v pořadu Vivat Comenius v galerii Z ruky v Křížovicích (18 hodin)
  • sobota: Dámský den - Ta Jana z Velké Ohrady, Natalika, Ida kelarová a Romano Rat, Kateřina Tlustá - Kolcová, Anne Martin & Ingrid Henderson ze Skotska na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou (16, 19 a 22 hodin)
  • sobota: Krajina hudby, Orchestr Musica Bohemica Praha na hlavním nádvoří zámku v Telči (20 hodin)
  • sobota: Taneční zábava s country skupinou Pohoda Music z Velkého Meziříčí za kulturním domem v Radošově (20 hodin)
  • sobota: Taneční zábava se skupinou Naše Bábí v kulturním domě v Třešti (20 hodin)
  • neděle 22.7.: Výstava řezaných růží ve vstupním sále Staré radnice ve Žďáře nad Sázavou (8 - 17 hodin)
  • neděle: Závody přes rybník, hraje skupina Jásalka v Pohledci (14 hodin)
  • neděle: Přednáška Edity Mendelové na téma Svatý Bernard a jeho dílo v konventním kostele v Předklášteří u Tišnova (14 hodin)
  • neděle: Vystoupení šermířské skupiny Sígři na hradě Lipnice nad Sázavou (15 hodin)
  • neděle: Českomoravská hudební společnost, Jablkoň, Vašek Koubek, Čechomor s hostem Lenkou Dusilovou na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou (16, 18 a 21 hodin)

Zobrazit celý kalendář očekávaných událostí na další dny a týdny




Dnešní vydání deníku:
novinky v Třebíčském Objektivu...


Zpět na obsah

Regulační úřad: Nové účtování plynu požaduje Evropská unie

Nový způsob účtování dodávek zemního plynu českým zákazníkům, k němuž přistoupily plynárenské společnosti od prvního dubna tohoto roku, byl údajně zaveden především na základě směrnice Evropské unie. Regionalistu to ve čtvrtek řekl předseda Energetického regulačního úřadu (ERÚ) v Jihlavě Pavel Brychta.

"Na tento nový systém se přešlo ve státech Evropské unie a přechází se na něj i v celé Evropě," upozornil předseda ERÚ s tím, že jeho úřad aplikaci směrnice Evropské unie na systém distribuce plynu - od dovozců, přes distribuční společnosti, až po konečné spotřebitele - proto v tuzemsku povolil.
Dle nového způsobu účtování zemního plynu jsou zákazníkům od prvního dubna 2001 namísto odebraných metrů krychlových plynu fakturovány výhradně spotřebované kilowatthodiny, určující množství tepla při spálení dodaného plynu. K přepočtu na jednotky, které jako jediné zákazníci mohou přímo kontrolovat - tedy na kubické metry - je přitom použito dvou koeficientů. Jde o přepočet množství odebraného plynu na přesně definované standardní podmínky - tedy plynu například o teplotě 15 stupňů Celsia a tlaku 101,325 kilopascalu - a následně o vynásobení množství tohoto plynu dalším předem definovaným koeficientem. Tímto postupem je získáno množství takzvaného spalného tepla udávaného v kilowatthodinách, přičemž toto spalné teplo závisí mimo jiné zejména na chemickém složení zemního plynu dle konkrétní těžební lokality. Rozhodnutími ERÚ je od dubna určována již jen výhradně cena zmíněného spalného tepla a nikoli jako doposud cena odebraných krychlových metrů zemního plynu.
"Samozřejmě, že plynoměry zákazníků i nadále měří v kubických metrech. Nicméně byl stanoven naprosto pevný přepočítací koeficient mezi kubickými metry a kilowatthodinami," uvedl předseda ERÚ Brychta. Připustil však, že určitý vliv na účtované množství spalného tepla může mít - kromě jiného - například i nadmořská výška v místě dodávky. "Jestliže by měli spotřebitelé pochybnosti, či pokud by se cítili jakkoli poškozeni, mohou se obrátit na ERÚ, potažmo přímo na Státní energetickou inspekci. Myslím však, že na tento způsob účtování zákazník nedoplatí," ubezpečil předseda ERÚ.

Leo ŠVANČARA

Zpět na obsah

Separace odpadů letos přijde Jihlavu na milion

Na milion korun přijde v letošním roce město Jihlavu pouliční separace odpadů.

V loňském roce přitom město zaplatilo své společnosti Službám města Jihlavy za třídění odpadů 1,5 milionu korun. Jak informovala Bohuslava Kolmanová z odboru životního prostředí magistrátu, v současné době se začíná totiž vyplácet sběr PET lahví. "Za PET lahve se nyní poměrně slušně platí, naopak na sběr směsných plastů město doplácí," upřesnila B. Kolmanová.
Sklo a papíry se prostřednictvím speciálních kontejnerů rozmístěných v ulicích města třídí v Jihlavě již od roku 1996, kontejnery na PET lahve byly instalovány v loňském roce. "Čistota těchto materiálů dosahuje v kontejnerech určených ke sběru PET lahví v průměru až osmdesát procent, ovšem na druhou stranu se téměř sedmdesát procent všech PET lahví stále objevuje v komunálním odpadu," podotkla Bohuslava Kolmanová.

Leo ŠVANČARA

Zpět na obsah

Ojedinělá výstava zbraní u příležitosti Zámeckého dne

Kulturně - společenská akce Zámecký den s podtitulem Zámecký den v duchu empíru připomene v neděli 22. července na zámku ve Velkém Meziříčí počátek 19. století a dobu napoleonských válek.

Jak informovala Ivana Vaňková, archivářka a historička Musea silnic a dálnic ve Velkém Meziříčí, které akci pořádá, zhruba v 10 hodin se návštěvníkům otevře zámecké nádvoří, kde pro ně bude k disposici stylové tržiště, stylová hospůdka a chybět nebudou ani pořadové bloky, jako vystoupení kouzelníka či fakíra, dětské divadlo a samozřejmě napoleonští vojáci s děly a zbraněmi.
Pro návštěvníky je připraveno i několik výjimečných prohlídkových tras. "Zámecké sklepy jsou otevřeny pouze u příležitosti Zámeckého dne. Průvodce zájemcům vysvětlí, kde který sklep byl a k čemu konkrétně sloužil," uvedla I. Vaňková. V přízemí pak bude připravena jednodenní výstava zbraní z 19. století, které jsou uloženy v depositáři zámku. K velice zajímavým exponátům patří například kazety s dobovými pistolemi.
V prvním patře si návštěvníci prohlédnou pokoje za asistence průvodců v dobových kostýmech. "Část druhého patra zámku je připravena pro děti do 10 let. Děti si zde budou moci zatancovat, zazpívat, zahrát divadlo, připravili jsme pro ně různé soutěže a hádanky," uvedla I. Vaňková s tím, že děti se na zámcích většinou nudí, proto jim pořadatelé zámeckého dne vyšli vstříc.
V prostorách zámku ve Velkém Meziříčí ještě na diváky čekají nové dva zpřístupněné sály, ve kterých je vystavena historie dopravy a sbírka regionálních minerálů.
Již čtvrtý zámecký den na nádvoří a v interiérech zámku ve Velkém Meziříčí potrvá asi do 18 hodin.

Eva ŠINKOVSKÁ

Zpět na obsah

Slavnosti v jihočeské vesničce Holašovicích

Folklorní soubory ze Srbska, Slovenska, Ruska a Lužičtí Srbové vystoupí v sobotu a v neděli 21. - 22. července na Selských slavnostech v Holašovicích v okrese České Budějovice.

V obci, zapsané do seznamu světového architektonického dědictví UNESCO, o víkendu navíc navštíví 200 řemeslníků z celé Čechie a návštěvníci tak uvidí lidovou výrobu doplněnou bohatým kulturním programem.
Urbanistický celek obce Holašovice s prostornou obdélnou návsí je lemován souvislou řadou usedlostí. Představuje tak jedinečný soubor zděné jihočeské lidové architektury z období 40. - 70. let 19. století. Obytné i hospodářské budovy pravidelně střídají klesající a stoupající linii štítů průčelí s barevnou štukovou výzdobou rostlinných motivů a vytvářejí jedinečnou architektonickou kulisu.

Eva ŠINKOVSKÁ


Zpět na obsah

stručně:

Mezinárodní taneční festival na Šiklově mlýně o víkendu

Mezinárodní taneční festival H.I.S. Clogging Festival ve spolupráci s taneční skupinou Caramella, soutěžní přehlídka tanečních skupin, malá noční show, country muzikál, Limonádový Joe se vrací aneb Známý herec Karel Fiala přijíždí k nám - to vše čeká na návštěvníky westernového městečka Šiklův mlýn u Zvole nad Pernštejnem o víkendu 20. - 22. července.

Zpět na obsah


Z novin Vysočina:

Umělci se shodují, že služba krásné knize je povznášející

Regionální museum ve Žďáře nad Sázavou má každoročně pestrý výstavní program. Místo v něm mají rovněž díla výtvarného umění. Nyní, až do 12. srpna, zde vystavují výběr z tvorby dva autoři z Třebíče - akademický malíř Josef Kremláček, ilustrátor knih pro děti, a umělecký knihař, mistr uměleckých řemesel Vladimír Werl.

Je to jejich třetí společné vystoupení, v minulých letech se sdruženou exposicí představili v Dačicích a v Prachaticích. Oba náležejí ve svém oboru k ceněným autorům s věhlasem daleko přesahujícím hranice republiky.
Kremláček i Werl se dali do služby krásné knize. Každý jiným způsobem, v tvůrčích oblastech, jež se vzájemně organicky doplňují. A s více než čtyřicetiletou praxí jsou shodného mínění, že je to tvůrčí práce často velice náročná, ale vždy povznášející.
Jsou příslušníky téže generace, oba se narodili v Třebíči ve druhé půlce 30. let. Mají za sebou velké množství autorských i kolektivních výstav, získali četné soutěžní ceny, mnohokráte prokázali (na různých místech a před různou uměleckou veřejností), že významné postavení, které si dávno získali ve svém uměleckém oboru, jim důvodně náleží.
Kremláček i Werl představují v interiérech regionálního musea výběr svých nejlepších děl od počátku 70. let do současnosti. Připomeňme alespoň Kremláčkovy ilustrace k pohádkám vydaným v sousedním Rakousku (Vodníci na Zelené řece a Zapomenutý Turek), z dalších knižních titulů, jež obrazově doprovodil a ve Žďáře představuje kolekci ilustrací, stojí jistě za zmínku a za pozornost soubory pro Krále džinů, Skandinávské pohádky, atd. Spolu s výtvarnými originály jsou vystaveny četné knižní tituly, jež jsou dokladem péče rozličných nakladatelských domů o knížky pro děti.
Kremláček vstoupil do oblasti knižní ilustrace souborem obrazů ke světoznámému románu Daniela Defoe Robinson Crusoe, vydaného v roce 1970 nakladatelstvím Artia Praha pro francouzské Presses de la Renaissance Paris. Třiatřicetiletému malíři tehdy otevřely dveře do dalších nakladatelství, přičemž pro Artii ilustroval v příštích desetiletích řadu úspěšných pohádkových titulů. K dosavadním vrcholům Kremláčkovy knižní grafiky náleží tituly Michaela Tvrdíková, Sibiřské pohádky, Artia Praha (1980), Jiří Tomek, Příběhy faraonů, Albatros (1989), Vladimír Pucek, Korejské pohádky, Aventinum Praha (1992) a Jiří Tomek, Contes de Antiquité, Librairie Gründ Paris (1996).
Kremláčkovo a Werlovo umělecké cítění a šíře tvůrčí praxe dosti naléhavě napovídají, že krásných knih valem ubývá, že vydavatele nutí ekonomická hlediska k produkci levnějších brožovaných titulů bez ilustračního doprovodu a že knižní vazba je dávno evidentně aušusovým produktem strojní výroby, který je masově přijímán. Werl patří k nepočetné skupině našich soudobých umělců, kteří s neskonalou vytrvalostí dávají knihám krásný háv.
Werlovy knižní vazby, v nichž autor sdružuje tradiční umělecké řemeslo, s vlastními výtvarnými aspekty, patří k tomu nejlepšímu, co u nás vzniká v daném oboru. Ze současné žďárské výstavy připomeňme alespoň vazby titulů Karel Vokáč, Bolehlav, Thomas Mann, Buddenbrookovi, Milan Codr, Sto hvězdných kapitánů, Josef Suk, Živá slova a Svatopluk Čech, Cesta na Kavkaz.

Jan DOČEKAL

Zpět na obsah

Klement Hofbauer (Dvořák)

V tomto roce je to 250 roků od narození Jana Hofbauera (Dvořáka). Jeho otec Pavel Dvořák se přiženil do německého prostředí a začal užívat německé příjmení. Měl se svou manželkou celkem 12 dětí.

Jan Dvořák byl dítětem devátým a tatínek mu zemřel, když měl sedm roků. Maminka jej přivedla před kříž a řekla mu slova, která se malému dítěti hluboce vtiskla do paměti: "Od nynějška je on tvým otcem! Dělej mu vždycky radost!" A Jan se o to opravdu snažil. Nebyl zámožný, a tak se vyučil pekařem ve Znojmě. Velmi si jej oblíbily děti. Snaha sloužit Bohu jej vedla do samoty, kde vedl poustevnický život a přijal jméno Klement.
Pod jménem Klement a jménem Klement Maria jej známe. Náhodné, seznámení se šlechtičnami mu otevřelo cestu ke studiím a tím i ke kněžství, po kterém toužil. Na theologických studiích ve Vídni řekl otevřeně osvícenskému profesorovi, že to, co učí, není katolické...
Vydal se na pouť do Říma a tuto pouť do Říma, města apoštolů, světců a papežů, několikrát zopakoval. Velmi úspěšně působil ve Varšavě a Vídni. Tato úspěšnost byla provázena i velkými zkouškami a nezdary pro zákroky tehdejších vládců. Jméno Marie výmluvně svědčí o velké mariánské úctě. Ve velké nouzi se uchyloval tento muž ke svatostánku, na nějž i pokorně klepal. Významné události z jeho života jsou zobrazeny v oknech kostela v Tasovicích. Tento kostel se začal stavět na jaře roku 1933 a na podzim téhož roku byl vysvěcen brněnským biskupem Josefem Kupkou za účasti 15.000 věřících. Postaven je nad domkem, kde se narodil. Předzvěstí jeho úcty se stal jeho pohřeb, kdy byl uložen ve Vídni do hrobu s poctami člena královské rodiny. Zemřel 15. března 1820.

-pr-

Zpět na obsah

Česká krajová kuchyně

Horské pokrmy z Kozákovska na Turnovsku počátkem 20. století:

Halušky - strouhané syrové brambory smíchané s moukou a opékané na plotně.
Houbovník - drobně pokrájené houby zapečené s vejci a mlékem v troubě.
Kyselice - vařené švestky s vodou nařídko, užívala se v chudých rodinách jako omáčka na brambory.
Kyselo - žitný kvásek zavařený na způsob škrobu v osolené vodě s kmínem.
Strouhanec - nastrouhané syrové brambory s mlékem a krupicí zapékané v troubě (též se tomu říkalo "frncábník").
Vrzanec - čerstvé mléko s moukou a vajíčkem, peklo se jako svítek.
Vykládanec - pražená krupice vymíchaná s vodou jako škubánky.

Lidové pečivo z Podkrkonoší

Dušičky - dvojitá točenka ve tvaru písmene "S" z válečku obyčejného těsta.
Martiny - příležitostné pečivo z podlouhlé placky, pomaštěné a svinuté do tvaru podkovy. Často se místo omastku potíralo povidly z hrušek nebo jablek, sypalo perníkem nebo mákem.
Velké koláče (štědrovky) - byly čtverhranné velké nebo kulaté malé, náplň podle místních možností a zvyklostí.
Křehlíky - malé bochníčky z kynutého těsta s mandlemi a rozinkami.
Skládanice - pečivo cihlovitého tvaru, obvykle několik vrstev těsta prokládaného perníkem.
Ptáčky - pekly se o květné neděli. Uzlíky těsta ve tvaru ptáčků, oči z rozinek nebo usušených jahod. Symbolisovaly přílet ptáků z jihu.
Peciválky - silnější nemaštěné placky pečené v troubě (oválného tvaru jako žemle). Spařovaly se mlékem nebo vodou, mastily máslem, nebo drobily do krupičné kaše, mléka, často i do kořalky.
Toto se tvořilo z pšeničné mouky. Proslulé byly Lomnické suchary.
Z žitné mouky se pekly tzv. podplamenice. Obvykle se používaly zbytky žitného chlebového těsta. Silná placka s rýhami podél a napříč se sypala solí a kmínem a pekla v chlebové peci.
Ratolest - těsto z mouky a vajec (jako na nudle) se vyválelo na tenké placky, rozkrájelo na pruhy a okraje se drobně nakrojily jako třásně. Toto se navíjelo na březové větévky a smažilo v másle. Po vychladnutí se větvičky zastrkovaly do sloupku na nízké třínožce, až vznikl jakýsi stromek. Bylo to příležitostné obžínkové pečivo.

Lidová jídla na Podřipsku okolo roku 1905

Kudlasová polévka - z malých kousků moučného těsta zavařených do osolené vody.
Česnečka - podle obvyklého postupu, zde se jedla tradičně v pátek večer.
Kyselá polívka - z rozvařených bramborů s přidáním octa a soli.
Patenty - placky z bramborového těsta, tenké, pečené nasucho a potom maštěné.
Modrý vole s procesím - knedlíky zavařené v mléce, sypané máslem a cukrem.
Oblíbené byly chlupaté knedlíky, "hedvábná kaše" z brambor s mlékem a "nastavované knedlíky" z brambor s trhanými krupkami. Bramborák v klasické podobě se zde nevyskytoval, zato se nejméně třikrát týdně peklo z mouky.
Policajt čili "baďák" - mouka zadělaná s mlékem, vyválené těsto se osolilo a peklo na plechu v troubě.
Karásek - dlouhá houska sypaná netlučeným mákem a solí.
Lívance - z ječné mouky a zákvasu, jedly se teplé.
Rozpeky (chlebové placky) ze zbytků chlebového těsta se solí a kmínem.
Buchty a velké koláče byly nezbytným atributem nedělí a svátků.
Dlouho se udržovala vánoční tradice "rejžové polévky s mrkví," jinde v Čechách neznámá.

Z lidové kuchyně na Nymbursku počátkem 20. století

Ševcovský jahelník - z jáhel a rýže (někdy též s přídavkem lámaných krupek) a mléka. Přidalo se drobně pokrájené uzené maso a zapékalo v troubě. V chudších domácnostech se peklo bez masa, nebo podle možnosti s houbami.
Sváteční nádivka - rozstrouhaná houska promíchaná s posekaným uzeným masem a mladými kopřivami. Směs se zalila mlékem s rozšlehanými vejci a zapékala v troubě.
Bramborník - strouhané syrové brambory smíchané s moukou a vejci. Pekl se na plechu a jedl teplý. Místně se k pečení používal olej a do směsi přidávalo mléko. Upečený táč se trhal na kousky a nazýval se "halužky".
Kutelky - malé kulaté koláčky plněné mákem, švestkovými nebo jablečnými povidly. Těsto jako na vánočku. Hotové koláčky se spařovaly vroucí vodou, na míse mastily máslem a sypaly perníkem.
Bezinková kaše - z otrhaných plodů černého bezu. Bezinky se 2 dny nechaly odležet a pak se rozvařily. Procezená šťáva se dala znovu vařit, osladila se, okořenila, přidal se perník a máslo. Zahuštěné se nalévalo na talíř a do rozvaru se namáčel chléb.
Hladká Lída - do vroucí vody se zavařilo mléko s rozkverlanými vejci. Na talíři se touto polévkou přeléval nakrájený chléb.
Kucmoch neboli Matloch - vařené brambory zasypané moukou. Těsto se vykrajovalo lžící, kladlo na mísu, mastilo a sypalo perníkem, prachandou, tvarohem nebo mákem. Někde se přelévalo svařeným mlékem.
(pokračování v pátek 27. července)

Jaroslav ŠVOMA, Regionální museum Žďár nad Sázavou



Zpět na obsah