Regionalist
  • svátek dle občanského kalendáře: Emanuel
  • liturgická barva bílá
  • slavnost Zvěstování Páně
  • mešní texty dnešního dne: Iz 7,10-14 ž: Ž 40 2: Žd 10,4-40 e: L 1,26-38


pondělí Na hlavní stránku Regionalistu 26.3.2007
Anketa
Regionalistu:


Reklama:


Křesťanství:


Reklama:


Zajímavosti:


Kultura:



Denní vydání:
(Toto číslo vyšlo: pondělí v 1:26 hodin)


Dnešní vydání deníku:
  • Jízdenky koupené u řidičů od dubna podraží
  • Kouzelnice, hasič a dlouhé vlásky v České knize rekordů
  • Staročeské Velikonoce v historickém statku v Pohledi
  • Kamenné památky v Kosově
  • V Třebíči zahájí v úterý jarní úklid
  • U Nové Cerekve vlak v pátek srazil koně
    Napište nám:



    Zpět na obsah

    Jízdenky koupené u řidičů od dubna podraží

    Jizdenka v městské hromadné dopravě v Jihlavě zakoupená u řidiče bude od dubna s přirážkou pět korun, její cena tak stoupne na 17 korun. Cestujícím se tak více vyplatí zakoupit si jízdenku předem nebo mít předplatné.

    Podle vedení dopravního podniku řidiče prodej jízdenek zdržuje. V loňském roce řidiči prodali na 200 tisíc jízdenek. Počet prodejních automatů ve městě se zatím nezvýší, důvodem je jejich vysoká cena, okolo 400 tisíc korun. Dopravní podnik hodlá během dvou až tří let přejít na takzvané elektronické jízdné.

    Eva ŠINKOVSKÁ

    Zpět na obsah

    Kouzelnice, hasič a dlouhé vlásky v České knize rekordů

    Terezka Myslivcová z Tábora se ve věku tří let, pěti měsíců a dvanácti dnů se v Pelhřimově zapsala mezi české rekordmany. Nejmladší kouzelnice v Česku vyčaruje z bílých vajíček barevná velikonoční, spojí stuhy v klobouku nebo z prázdné papírové tašky vytáhne květiny v průhledných krabičkách - to vše před zraky diváků i porotců.

    Kouzelnické řemeslo má Terezka v rodině. Její dědeček, Jan Myslivec alias Long John kouzlí už léta, je presidentem Jihočeské magické lóže a vnučku vše naučil, když jí nebyly ještě ani tři roky. Dnes již holčička zvládá sedm triků, vyčarovat umí i živého holuba.
    V Pelhřimově se představil i nejmladší hasič v parádní uniformě s malou zásahovou helmou. Jejím nositelem je devítiměsíční Šimon Riedl z jihomoravských Moutnic. "Malý Šimon bude pidiuniformu nosit dokud z ní nevyroste. Až se tak stane, bude mundúr předán do exposice Musea rekordů a kuriosit v Pelhřimově. Rekordman byl zapsán do České databanky rekordů ve věku devět měsíců a devatenáct dnů", uvedl president agentury Dobrý den Miroslav Marek.
    Kapitola Lidská NEJ... v České databance rekordů je bohatší ještě o jednu dětskou kuriositu. Terezka Fuňáková z Dolní Vilímče u Telče se už v den svého narození mohla pyšnit svou bujarou kšticí. Komisaři agentury Dobrý den zaznamenali v den jejích pvních narozenin délku vlásků sahajících až do půli zad 22,5 centimetru. Dnes, kdy jsou Terezce dva roky a třináct dnů, jí blonďaté vlasy sahají stále do půli zad, ale měří už 32 centimetrů. A to je český rekord. "Zda se podaří Terezku přesvědčit, aby si nechala vlásky stále růst a překonala dosud rekordních 118 centimetrů, což jsou nejdelší nestříhané vlasy v Česku nebo dokonce 184 centimetrů, což je absolutní rekord, to teprve ukáže čas", dodal M. Marek.

    Eva ŠINKOVSKÁ

    Zpět na obsah

    Staročeské Velikonoce v historickém statku v Pohledi

    Staročeské Velikonoce si mohou ve dnech 7. a 8. dubna připomenout návštěvníci Michalova statku v Pohledi na Havlíčkobrodsku. Seznámit se tu mohou se zvyky a obyčeji, které na Vysočině provázely svátky asi před 200 lety.

    Na Bílou sobotu ve skansenu představí některé tradice dětský folklorní soubor Škubánek ze Světlé nad Sázavou. Lidé zde uvidí zvyky od Smrtné neděle, která je před Květnou nedělí a velikonočním - svatým týdnem. Děti vynesou smrtku a do vsi se vrátí s nazdobenými stromečky - létem. Dřív se dávaly do každého stavení, aby se vyhnulo neštěstí. Škubánek připomene i obchůzky s řehtačkami - ty nahrazovaly kostelní zvony, které na Zelený čtvrtek "odletí do Říma", ztichnou a vrátí se na Bílou sobotu, kdy je slavné vzkříšení.
    Ve statku se budou barvit vajíčka a starosta Pohledi, Jindřich Holub, ukáže, jak se z polínek dělaly křížky, do nichž se vkládaly kočičky posvěcené o Květné neděli. Polínka byla opálena nad ohněm, který u kostelů hoří před Vzkříšením. Lidé věřili, že takové křížky ochraňují před pohromami. Návštěvníci, kteří budou mít zájem, je od starosty obdrží zdarma.
    Michalův statek v Pohledi je jedinným museem tohoto typu v kraji Vysočina. O opravu a provoz se stará obec Pohleď , která je zároveň také jeho majitelem. Statek obec získala odkoupením od původních majitelů v roce 2000byl prohlášen kulturní památkou a otevřen pro veřejnost. Kromě klasických prohlídek se zde konají také akce zaměřené na významné svátky v roce - Velikonoce, Vánoce či Svatojánská noc.
    První písemná zmínka o statku pochází z tzv. Trčkovského urbáře z roku 1591. Základní část statku tvoří světnice,síň,černá kuchyň a komora) na kterou navazuje chlév pro dobytek. Na protilehlé straně dvora stojí špejchar , kolny na dřevo a polní nářadí. Dvůr je uzavřen stodolou a vejminkem. Nescházejí tu i drobnější stavby jako sklep na potraviny - mlíčník),sklep na brambory, studna a dřevěná vstupní brána.Pro oživení celkového dojmu jsou na statku chována domácí zvířata původních českých plemen, kráva Hedeš-česká červinka, ovce Andula a Vendula-šumavky a koza Jaruš-česká bílá.

    Eva ŠINKOVSKÁ

    Zpět na obsah

    Kamenné památky v Kosově

    Ves Kosov byla založena někdy ve druhé polovině 12. století a patřila desátkem ke kostelu sv. Jana Křtitele ve Staré Jihlavě. Poprvé se připomíná na listině z roku 1233, kde byla zapsána pod názvem Kossowe. Přitom nelze pominout, že se nacházela v těsné blízkosti strategické komunikace nazývané Česká cesta, což dokládá katastrální plán této vsi vypracovaný v roce 1779, kde můžeme číst mimo jiné i pomístní název Bey Böhmen Steig - U české stezky. Jednalo se o důležitou odbočku od haberské cesty, která pak směřovala k Třebíči a dále do nitra Moravy. Lze ještě poznamenat, že ves Kosov nese všechny znaky tzv. okrouhlice a půdorys tohoto typu si podržela prakticky až dodnes.

    My se nejdříve vydáme k jedinému zdejšímu křížovému kameni. Poprvé jej zaznamenal JUDr. Emanuel Schwab ve svému soupise 100 alte Steinkreuze und Kreuzsteine publikovaném v roce 1935. Tehdy poznamenal, že se kámen nachází na rozcestí u kříže, při staré cestě vedoucí do Malého Beranova. Na jeho čelní ploše měl být vedle vyobrazeného kříže nápis HILGE a letopočet 1707. Naposledy byl kámen popsán r. 2003 v publikaci Zdeňka Jaroše Pamětní kameny na Jihlavsku. Ten však vedle letopočtu 1707 uvádí jméno GILGE.
    Nedaleko odtud pak stojí velký kamenný polní kříž postavený Annou Schwarzovou z Kosova v roce 1877. Podle farní kroniky byl posvěcen jihlavským farářem Zodlem od sv. Jakuba dne 19. 5. následujícího roku spolu s dalšími dvěma kříži stojícími u Kosova a nikoliv 26. 8. 1877, jak je uvedeno v Nemovitých památkách Jihlavy.
    Pokud jde o pověst, žádná se o kosovském křížovém kameni netraduje. Něco málo se však přece jenom objevilo. V roce 1777 byl v sousedních Handlových Dvorech zrušen dvůr a následujícího roku byly jeho pozemky rozděleny na pět dílů, které spolu s usedlostmi byly předány pěti poddaným do dědičného pachtu. Jeden z gruntů čp. 3 obdržel tehdy Martin Gilk, jehož příjmení bylo na mapě z r.1779 zapsáno jako Jilch. V roce 1849 pak na gruntě seděl Johann Gilch. Jméno na kameni tak připomíná nějakou nešťastnou událost, která někoho z rodu Gilchů toho roku potkala. Pokud jde o polní kříž postavený rodinou Schwarzovou, ta už v roce 1778 vlastnila v Kosově grunt čp.3 a hospodařila na něm až do počátku 20. století.
    Na katastru Kosova stávalo jedno z jihlavských popravišť. Je vyobrazeno na plánu Jihlavy a okolí z roku 1647. Vedle názvu Galgen můžeme zřetelně vidět kamennou podezdívku velké čtvercové šibenice. V 18. století se v těchto místech rozkládala rámová pole jihlavského soukenického cechu. Staral se o ně mimo jiné jistý Karl Höck. Ten tady nechal postavit kapli, kterou v roce 1825 zachytil plán města Jihlavy coby Hökische Kapelle. Dnes po ní není ani památky.
    Už už by se zdálo, že naše procházka kolem Kosova může končit, když jsem si vzpomněl na zažloutlé stránky Vlastivědného sborníku kraje jihlavského a na pověst o lakomci z Kosova. Tady je :
    Před lety žil v Kosově sedlák Raichtrman. Studené mraky podzimku navlhčovaly strniska. Na obchůzce přistihl stařenu žebračku u svého pole, jak chystá okrajovati řepu, aby ukojila hlad. Vytrhl ji řepu a tou bušil do té vetché hlavy tak dlouho, až vypustila duši. Umírajíc klnula lakomci, že za hříšný čin nebude míti v hrobě pokoje. Brzy sám se odebral na věčnost a kletba se splnila. Ze záhrobí denně přicházel za noci do starého obydlí v podobě černého psa. Neklid ve statku stupňován byl odvazováním všeho dobytka. I se synem hovořil a prozradil mu, proč nemá v zemi pokoje. Strašidelný nepokoj ve statku ustal, když mrtvolu vykopali, do domu odvezli a tam několikrát zažehnali.
    Pověst zaznamenal v roce 1923 jeden žák z Puklic. A dost možná, že se nepřímo váže i k našemu křížovému kameni, který je nepochybně připomínkou jakési nešťastné události končící smrtí. Přitom kosovskému gruntu čp. 1 se ještě ve 20. století říkalo "Reichthoma". Býval jedním z největších a tak není divu, že jeho majitel byl prostými lidmi spojován s lakotou a po dvou stoletích mu lidská fantasie přisoudila i podíl na smrti staré žebračky.

    Ladislav VILÍMEK

    Zpět na obsah

    V Třebíči zahájí v úterý jarní úklid

    Blokové čištění města v Třebíči proběhne ve dnech 27. března až 23. května. Čistit se bude podle časového rozvrhu od 6 do 18 hodin.

    Nejméně týden před začátkem čištění dojde k označení komunikací a parkovišť v jednotlivých ulicích přenosnými dopravními značkami B29 "Zákaz stání" a dodatkovou tabulkou s textem. V případě nepříznivého počasí - sněžení nebo mrazu - se bude čistit v náhradním termínu, což je následující pondělí. "Pro dostatečné zajištění informovanosti obyvatel budou ve vchodech všech panelových domů umístěny letáčky. Radnice je doručí i do schránek rodinných domků. Ulice, které nejsou obsaženy v plánu blokového čištění, nechá město uklidit individuálně", informoval tiskový mluvčí třebíčské radnice Ivan Přibík.
    Automobily, které nebudou před začátkem úklidu odstraněna, nechá město ve spolupráci s městskou policií odtáhnout. Vlastník nebo uživatel nemovitosti, která hraničí se silnicí nebo místní komunikací v souvisle zastavěné části obce, musí řádně vyčistit přilehlý chodník, a to nejpozději do zahájení čištění.

    Eva ŠINKOVSKÁ

    Zpět na obsah

    U Nové Cerekve vlak v pátek srazil koně

    U Nové Cerekve na Pelhřimovsku srazil v pátek 24. března vlak jedoucí z Tábora do Jihlavy koně, který srážku nepřežil. Provoz na trati byl kvůli nehodě přerušen na dvě hodiny až do dvaadvaceti hodin. Nikdo z cestujících zraněn nebyl.

    Srážky vlaku se zvířaty se stávají asi dvakrát či třikrát ročně. Nejčastěji do kolejiště vběhnou divoká prasata nebo jiná divoká zvířata. Před lety vykolejil vlak kvůli stádu krav.
    Podle policejní statistiky v Česku loni zapříčinila zvířata téměř 6700 dopravních nehod. Žádný cestující při nich nezemřel. Za celý rok policie v zemi vyšetřovala celkem 187.965 dopravních nehod.
    Pod koly aut však nehynou jen srny či zajíci, ale také chráněné vydry, ježci, žáby či ptáci i vzácné sovy. Řidiči se střetli i s jelenem šesterákem nebo se stádem ovcí.

    Eva ŠINKOVSKÁ



    Zpět na obsah


                      Města a obce online - portál územní samosprávy

  • REVUE: