|
|
|
|
pondělí | Navštivte také ostatní rubriky Regionalistu | 8.12.1997 |
| (Vychází dvakrát denně: okolo 9 a 17 hodiny)
Neviditelný  pes
 Dukovany, Rouchovany i jaderná elektrárna hodlají přejít do Brněnského krajeJak informoval starosta Dukovan Vítězslav Jonáš, hlavním důvodem tohoto kroku jsou možné budoucí neshody kolem Jaderné elektrárny Dukovany, které by setrváním v celku Vysočina mohly nastat. "Hovořil jsem o tom již s některými poslanci za ODS, považují naše důvody za rozumné a logické. Zdá se, že by mohly mít odezvu", konstatoval V. Jonáš. Doplnil však, že se nyní obává, aby současná situace na politické scéně nezpůsobila v této záležitosti komplikace. Jindra STRAKOVÁ Nové ceny za odvoz odpadů v Havlíčkově BroděDále informovala, že za jednorázový odvoz odpadu zaplatí občané 70 korun. Kontejner na 1100 litrů přijde pak na 6.950 korun. "Podnikatelé ze zákona hradí navíc příslušnou část odpisů technického vybavení. V příštím roce tak zaplatí 1.320 korun za popelnici a za kontejner na 1.100 litrů celkem 13.200 korun", uvedla S. Musilová. V Havlíčkově Brodě dosud občané platili cenu za svoz odpadů, do které bylo zčásti zakalkulováno skládkování. Od ledna příštího roku vstupuje v platnost nový zákon o odpadech, který mimo jiné stanovuje, že fyzická osoba se podílí na celkové úhradě za nakládání s odpady - svoz, skládkování, separace, ale i likvidace černých skládek na pozemcích města. Současně stanovuje povinnost každého občana prokázat kam a jakým způsobem ukládá odpad. "Zákon doplní městská vyhláška, která bude specifikovat, jakým způsobem budou občané nakládání s odpady prokazovat", doplnila S. Musilová. Kalkulace za týdenní odvoz jedné popelnice, kam je započítán podíl na zřízení skládky a skládkování, činí v Havlíčkově Brodě 806,30 korun. Nepromítá se tam ani separace a ukládání velkoobjemového odpadu. Městská rada tedy stanovila, že občané zaplatí 700 korun a ostatní - přes 100 korun - bude dotovat město. V závislosti na novém zákoně o odpadech se počítá s nárůstem výše této dotace, která se projeví do konce příštího roku. Stejně tak jako v mnoha jiných obcích bude snaha o odbourávání dotace a poplatek, který zaplatí fyzická osoba, by měl dosáhnout výše ekonomické. Odpadové hospodářství řeší v této době i řada jiných měst. Například v Chotěboři bude městská rada projednávat návrh technických služeb na poplatek pro příští rok 544 korun za svoz, dalších 676 korun by mělo zaplatit město za skládkování. V Chrudimi prý počítají například s programem recyklace odpadu a protože dosud nejsou jasné náklady, město zatím ceny zachová v původní částce 180 korun na osobu. Maximální cena je však 800 korun ročně. Eva ŠINKOVSKÁ Jihlavská radnice snižuje počet svých zaměstnanců"Pro rok 1998 pak již nepočítáme z žádným nárůstem," uvedl starosta. Jak sdělil, ke snížení stavu dojde v souvislosti s reorganisací jihlavské radnice. Městský úřad v Jihlavě zaměstnává v současnosti okolo 250 osob, ovšem tento počet zahrnuje i strážníky městské policie a zaměstnance městských školek a jeslí. Leo ŠVANČARA Zítra v Jihlavě opět o rozpočtu"Na tomto provisoriu by město jenom prodělalo," podotkl. Informoval, že vedení města předloží tutéž variantu s 95 milionovým úvěrem, kterou zastupitelé ve čtvrtek 4. prosince odmítli. "Zastupiteli navrhované zvyšování odhadnutých příjmů nelze totiž v žádném případě akceptovat," upozornil starosta. Jak v této souvislosti ubezpečil, radnice je zítra ochotna přistoupit pouze na konkrétní návrhy úspor a škrtů, pokud by ovšem byly zastupiteli navrhovány. "Všechny dosavadní výhrady k rozpočtu však směřovaly nikoli do oblasti snížení výdajů, ale k neodůvodněnému navyšování příjmů," řekl ing. Dohnal. Leo ŠVANČARA Sušárna Dřevařských závodů zbourána zatím nebudeNa likvidaci této černé stavby vydal stavební úřad v Jihlavě rozhodnutí již v létě tohoto roku s tím, že pokud JiDZ do konce prosince objekt sušárny neodstraní, město jej zbourá na náklady provozovatele. Jak však informoval starosta Jihlavy ing. František Dohnal, krajský soud v Brně v těchto dnech vydal předběžné opatření, jímž znemožňuje asanaci objektu načerno provozované sušárny až do soudního vyřešení celé záležitosti. "V této chvíli tedy město nemá absolutně žádnou možnost, jak docílit ukončení zmíněného provozu," vysvětlil starosta. Jihlavská sušárna třísek je jedním z největších znečišťovatelů životního prostředí na Vysočině, přičemž jenom na pokutách letos JiDZ za tento provoz zaplatily městu přes pět milionů korun. Leo ŠVANČARA Výstava Betlémská hvězda vychází v Museu VysočinyVýstava je připravena i netradičně. Děti ze základních škol byly vyzvány, aby samy vyrobily drobné dárky, které by donesly Ježíškovi k jesličkám do Betléma. V Museu se tak sešly papírové ozdoby, hrnečky či drhané dárky "přátelství". Své místo zde mají i živí kapři. Evangelický farář Štěpán Hájek z Horních Dubének na páteční vernisáži připomněl historii vánočních stromečků v našich domovech: V 16. století se hrávala venku divadelní hra o Evě a Adamovi, v níž - podle Bible - sehrála svoji roli i jabloň. Ovšem v našich podmínkách ji velmi brzy začaly nahrazovat jehličnany. Původně stromečky zdobila jablka, posléze i ostatní ovoce. Následovaly oplatky, které nahradily hostie, dále pak různé vánoční pečivo, jenž symbolisovalo kříž, na kterém byl Ježíš ukřižován. Nejedlé ozdoby na stromečku zahájily papírové růže, symbol proroka Isaiáše, a nakonec i hvězda, která se rozsvítila při narození Krista. "Po desetiletí jsou symbolem adventu a Vánoc svíčky, které zvěstují světlo a vítězství nad temnotou, dávají novou radost a naději, že všechny temnoty mohou být překonány. Radujme se, jak je lidská vina odměněna - ozdoby, radujme se, jak vypučelo něco nového," řekl Š. Hájek. Můžeme si odpustit, usmířit se a nastane pokoj až do Velikonoc, kdy byl Ježíš ukřižován a kde byla přemožena i ta největší temnota - temnota hrobu. Eva ŠINKOVSKÁ Aristokracie
Poprvé se pojem aristokracie (řec. vláda nejlepších) objevuje u antických myslitelů Platóna a Aristotela jako označení jedné ze státních forem, ve které byla vláda soustředěna v rukou malého počtu občanů, vynikajících buď rodem (aristokracie rodů nebo šlechty), vzděláním nebo vychováním (aristokracie učenců a kněží), stářím (vláda senátu), zásluhami válečnými (aristokracie rytířstva), nebo bohatstvím (plutokracie). V užším slova smyslu se užívá slova aristokracie v konstituční monarchii k označení šlechty jako protikladu k širším vrstvám lidu, jež se účastní výkonu moci zákonodárné a vládní. Kmeny, které přišly do Řecka na přelomu 3.-2. tisíciletí př. Kr., měly výrazně patriarchální zřízení. V jejich životě měl muž prvořadý význam. Společnost žila v rodech (genos), jimž stál v čele rodový otec (patér). Každý rod žil ve společném domě (oikos) a měl své společné pohřebiště. Jakmile se původně pastevecká společnost usadila, začalo docházet k majetkové diferenciaci, při níž vznikla aristokracie, jejíž předáci nahradili svou radou (búlé) radu rodových starců (gerúsia), takže lid (démos) svolávaný dříve na shromáždění (agora) měl už postavení víceméně pasivní. Aristokraté sami se nazývali kaloi kai agathoi, tj. krásní a zdatní, nebo beltiones, tj. lepší, tedy výrazy, kterými se odlišovali od lidu, dému, který byl pro ně cheirones, horší. Během věků se vytvořil v Řecku názor na smysl člověka ve světě a na práci. Postupem doby vzniklo několik významných představ, jednou z nich je areté, která označovala ideální požadavek kladený na jedince vzhledem k ostatním členům jeho společnosti. Je to osobní zdatnost, na kterou jsou - podle historických poměrů - kladeny různé požadavky. Areté člena z řad homérských aristokratů je snad nejlépe vyjádřena v příkazu, který od svého otce dostal na straně trojské Hippolochův syn Glaukos (Ilias 6, 208) a na straně řecké Peleův syn Achilleus (Ilias 11, 784). : "Prvním vždycky být v řadě a vynikat nad všecky jiné" Théseus, jenž provedl přeorganisování obecní správy, provedl tzv. synoikismos, tj. centralisaci správy. Théseus rozdělil obyvatelstvo Athén podle zaměstnání ve tři stáda (ethnos): na eupatridy (dobře urozené), geomóry (vlastníky pozemkových údělů) a démiúrgy (pracující pro veřejnost) a usoudil, že na zastávání úřadů mají nárok jen "dobře urození". Eupatridi drželi největší část pozemků ve svých rukou a z jejich středu byli voleni tzv. archonti. V pol. VIII. století př. Kr. byla královská vláda zkrácena na dobu deseti let a o něco později byla zpřístupněna všem rodům eupatridů, kteří od roku 683/682 př. Kr. omezili moc krále (basileus) trvalým sborem devíti archontů. Archontové vedli obec s tím, že zaznamenávali soudní rozhodnutí, vytvářeli zvykové právo. Svůj úřad skládali po roce a jako vysloužilci mohli být, jak říká Aristoteles: aristíndén kai plútíndén, tj. podle osobní urozenosti a bohatství zvoleni do rady zasedající na Areově pahorku, aeropagu. Aeropág stál z institucionálních soudů nejvýše. Staré rodové zřízení přežívalo v Athénách po dlouhá staletí, v nichž se současně vytvořily zárodky příštího městského státu. Mnohé sakrální záležitosti, které se týkaly zájmů celé obce, přecházely z držení starých rodů do rukou správního aparátu. Nejvyšší úřady byly sice ještě obsazovány jen představiteli nejvýznamnějších rodů, ale jejich rozhodnutí už byla pod dohledem všech občanů. V bojích proti rodovým privilegiím dosáhly lidové masy značných úspěchů reformami athénského státu. Solón sice omezil možnost zastávat úřad archonta na první dvě majetkové skupiny obyvatelstva, ale současně donutil šlechtu, aby připouštěla lid k obětem u svých rodových kultů. Solónovy reformy přinesly do athénské správy i další změny. Byl omezen areopag složený z úřednicko-rodové šlechty a vedle něho zavedena lidovější rada (búlé), volená po sto členech z každé rodové fýly, úhrnem 400 členná. Kleisthenovou reformou již byla zlomena rodová moc. Od Kleisthenovy reformy se už v Athénách neurčoval původ podle rodového kultu, nýbrž podle příslušnosti do dému, menší jednotky místní fýly, který přebíral většinu povinností, jež až dosud mělo rodové bratrstvo, frátrie. Tímto aktem Kleisthenés rozbil staré rodové zřízení, o něž se opírali eupatridové a nahradil je novým, administrativním. Kleisthenovy reformy byly daleko revolučnějším zlomem nežli Solónovy, protože omezily právo rodové aristokracie na kultovní a některé právní povinnosti v rámci fýl a frátrií. V pol. V. stol. př. Kr. byla definitivně zrušena v Athénách stará rodová aristokracie. Zvláště těžce postihl aristokracii zásah, kterým byla odebrána veškerá soudní pravomoc, s výjimkou hrdelních zločinů, radě na Areově pahorku. Na rozdíl od Athén Sparta zůstala ještě dlouhou dobu hlavním sídlem aristokracie. Po podmanění Řecka Římem (r. 146 př. Kr.) pozbyla řecká šlechta všeho státoprávního významu. V Římské říši bylo již v době královské občanstvo rozděleno mezi šlechtické patricie a členy tzv. plebis. Patriciové přivedli roku 513 př. Kr. království k pádu a tvořili panující stav z něhož byli bráni úředníci i kněží. Poznenáhlu nabyla plebis rovnoprávnost s patricii, kteří si prostřednictvím konsulů, jež byli z nich voleni, dovedli senátem zachovat rozhodující vliv na vedení veřejných záležitostí. Od vydání tzv. zákona dvanácti tabul (450 a 449 př. Kr.) nabyla však plebis rozhodnějšího vlivu. R. 445 př. Kr. byl vydán lex Canuleia, kterým byla zavedena přípustnost sňatků mezi patricii a členy plebis. Zákonem z r. 366 př. Kr. lex Licinia Sextia se stal konsulát a zákonem z r. 360 př. Kr. lex Ogulnia se stal rovněž augurát i pontifikát plebejům přístupný. V druhém období republiky (338-265 př. Kr.) se však utvořil nový stav šlechty úřední (tzv. nobilitas) z potomků rodin, jejichž členové drželi úřady tzv. kurulské, avšak tento stav požíval pouze čestné přednosti před ostatními občany (ius imaginum). Význam této nové šlechty vynikající záhy rozsáhlým pozemkovým majetkem vzrůstal sice dosti rychle, avšak vedle ní nabyla rozhodné moci souběžně se šířící se světovládou Říma i množící se aristokracie finanční (equites) a tvořila vedle nobility druhý stav šlechtický oproti tzv. plebs rustica (zemědělci) i plebs urbana (prostí obyvatelé města). Nobiles i equites byli pak označováni společným názvem optimates oproti ostatním zvaným populares. Boje mezi těmito dvěmi vrstvami o vliv na veřejné záležitosti byly rozhodnuty za Sully ve prospěch šlechty, avšak jen na krátký čas. Proskripcemi z r. 43 př. Kr., kterým za oběť padlo na 300 senátorů a 3000 rytířů byla zničena moc šlechty, která již nenabyla ani později žádného trvalejšího významu. Autor Ing. Miroslav Pavlák (*1964), vyučuje problematiku evropské integrace na ekonomické fakultě Západočeské university v Plzni. |