„Název festivalu jsme vybrali s odkazem na figurální sakrální hudbu, což je vícehlasá slavnostní hudba s doprovodem nástrojů. Festival nabídne zájemcům nejen koncerty duchovní hudby, ale také výstavu fotografií a přednášku. Věříme, že zaujmeme světskou hudební zábavou v refektáři, výstavou v ambitech kláštera a koncerty sakrální hudby v opatském kostele,“ svěřila se ředitelka produkce Hana Konvalinková.
Festival Musica Figurata Želiv 2012 bude probíhat v historických prostorách želivského kláštera, které jsou pro tuto hudbu autentickým prostředím. „Festival v nové podobě navrací klášteru jeho původní poslání jako šiřitele kultury a vzdělanosti v regionu,“ uvádí umělecká ředitelka festivalu Marika Pečená.
V Želivě zazní světová premiéra
Na prázdninové soboty připravují organizátoři celkem osm koncertů vynikajících souborů s českými i zahraničními sólisty. Návštěvníky určitě zaujme Schola Gregoriana Pragensis, která do Želiva přijíždí s hudbou doby Karla IV. „Milovníci barokní hudby se mohou těšit na barokní večer v Želivě, ve kterém Collegium Marianum předvede nejlepší barokní skladby, 21. července přijede   vynikající lotyšská houslová virtuózka Daila Darmbrauská a v jejím podání si budeme moci vyslechnout Růžencové sonáty Franze Bibera,“ vyjmenovává jen některé perličky z programu Hana Konvalinková.
Festival se opět zaměří na novodobé premiéry z premonstrátských sbírek. Letos organizátoři vybrali Requiem českého barokního skladatele Františka Ignáce Tůmy, které zazní v souvislosti s každoroční vzpomínkovou mší za kněze a řeholníky vězněné v Želivě v letech 1950-1956. Návštěvníci také uslyší světovou premiéru skladeb reflektujících na dílo J. S. Bacha od švýcarského skladatele Erika Oño v podání švýcarského souboru Ensemble Arcimboldo.
V Želivě navazují na tradici duchovního a kulturního centra
Želivský klášter byl založen ve 12. století. V průběhu let se stal centrem vzdělanosti a kultury. V 18. století zde byl zřízen konvikt pro studenty ze šlechtických rodin. Studenti pěstovali nejen vědu a duchovní život, ale podíleli se spolu se svými profesory také na kulturním životě, zejména v oblasti divadla a hudby.
Během první  republiky se klášteru ekonomicky dařilo a byl duchovním  i  kulturním  centrem regionu. Po druhé  světové  válce  byli  premonstráti v z kláštera vyhnáni a přemístěni do Broumova.  V klášteře vznikl  internační tábor a za jeho  šestiletou  existenci jím prošlo  přes  400 kněží a řeholníků.  V klášteře byli  vězněni mimo  jiné  biskup Tomášek a biskup Otčenášek. Klášter se později téměř na 40 let proměnil v Psychiatrickou a protialkoholní léčebnu. Premonstráti se vrátili v roce 1993 a postupně vrátili klášteru život a jeho tradici. Želivský klášter patří také díky mistrovské přestavbě architekta Santiniho ke skvostům Vysočiny.
V současné době pořádají premonstráti   víkendové  cykly duchovních obnov, otevírají klášter veřejnosti, pořádají kulturní programy a nabízejí pobyty všem, kteří chtějí načerpat sílu a pokoj v dnešní uspěchané době.