Fotografa zaujalo přízemí domu č. 28. Vedle vstupních dveří do domu železná poštovní schránka. Takový domeček. Pamatuji se, že měl modrou barvu. A hned vedle obchod s firemním štítem Hynek - BIENENFELD - Ignaz. Ve výloze plakát hlásající výkup kůzlečích kůži. Česko-německý. Na třech stupíncích rozloženy různě tvarované kousky různobarevných kůží. A ve dneřích postava muže ve středních letech. Tmavé kalhoty, vesta, světlá košile s vázankou a rozhalený černý pracovní plášť. Ano, ten pán se skutečně jmenoval Hynek Bienenfeld. Byl rodák z Rohozné u Pelhřimova. Spolu s manželkou Olgou a synem Erwinem usadili se v Jihlavě. Nejdříve bydleli Na skalce a nakonec v ulici Svatopluka Čecha č. 12. Pan Bienenfeld podnikal úspěšně. Jeho roční obrat se pohyboval přes 600 tisíc Kč. Manželka se starala o domácnost a syn studoval na českém gymnáziu.
A stalo se. Přišel 15.březen 1939. Pan Bienenfeld byl ještě téhož roku zatčen gestapem a odvlečen do koncentračního tábora Dachau, kde 9.8. 1942 zahynul. Jeho obchod byl k datu 10.10. 1939 likvidován. Syn byl nucen odejít 28.6. 1940 ze školy a stal se dělníkem. Matka se dál starala o domácnost. Počátkem r.1941 museli opustit svůj domov v Jihlavě a byli násilně vystěhováni do Moravských Budějovic. Tady přežívali do 16.5. 1942, kdy je čekala cesta do sběrného střediska pro Židy v Třebíči. Přes 1.300 jich bylo soustředěno do budovy českého gymnázia, odkud odjížděli postupně ve dvou transportech do Terezína.
První transport odjel 18.5.1942. Bienenfeldovi jeli až druhým, 22.5. 1942, označeným Aw. V Terezíně se nestačili ani porozhlédnout a už za tři dny 25.5 1942 je odvezly dobytčí vagóny do Lublinu, kde neznámo kdy matka se synem zahynuli.
Z Třebíče do Terezína odjelo přes 1.300 Židů z tehdejšího Oberlandratu Iglau. Do svých domovů se jich navrátila šedesátka. Od té doby uplynulo už 71 let. Zapomínat ale nesmíme. Řada z nich byli Jihlavané. Naši spoluobčané. Příběh Bienenfeldových je jeden z mnoha těch tragických. Domů do Jihlavy se nevrátil žádný z nich.
Neodpočívají na jihlavském židovském hřbitově. Nemají žádný hrob. A oni v Jihlavě žili a pracovali. Zaslouží si naši stálou vzpomínku. Všichni si zaslouží alespoň malý kamínek na památník obětem holocaustu na jihlavském židovském hřbitově.

Ad 1: Cyril a Metoděj. Doba, život, dílo.
Garant a autor: Luděk Galuška: část historicko-archeologicko-lingvistická
Představuje stěžejní část projektu. Jsou zde prezentovány exponáty, které bezprostředně souvisejí s dobou a prostředím v nichž Konstantin/Cyril a Metoděj žili, působili a vytvářeli kulturní hodnoty.
Expozice je rozdělena do pěti částí.
První část je zaměřena na představení byzantského prologu. Hlavními výstavními prostředky jsou zde zlaté mince byzantských císařů 6. až 10. století, archeologické nálezy spojené s kulturní a náboženskou sférou východního středomoří, model chrámu sv. Sofie v Konstantinopoli a tabulka s hlaholskou abecedou vytvořenou Konstantinem Filozofem pro misii k Moravanům.
Druhá část výstavy dokumentuje situaci na Moravě, a to jak v náboženské, tak i mocenské sféře, v době před příchodem byzantské misie. Unikátními exponáty jsou zde ty, jež dokládají přežívající „pohanské" kulty, např. závěšek s vyobrazením boha stád Velesa z Hluku, či keramické figurky zvířat a nákončí velmožského opasku s postavou držící rituální předměty z Mikulčic z 8. století, a také rané doklady křesťanství v podobě symbolů křížů, křížků samotných, či katorg-relikviářových schránek.
Společenské elity té doby dokumentuje hrobová výbava velmože s mečem, jeho ženský protějšek pak výbava "kněžny" se zlatými šperky, vše ze Starého Města. Unikátními nálezy jsou zde pozlacené plakety s křesťanskými motivy a bronzový zvon, obojí pocházející z hradiska Bojná u Topolčian na západním Slovensku. Vše doplňují výtvarně náročné, nově pojaté modely nejstarších sakrálních staveb, např. kostela v Modré u Velehradu nebo kostela č. III.- baziliky v Mikulčicích.
Třetí prostor je věnován době příchodu misie Konstantina Filozofa a Metoděje na Moravu v roce 863. Z archeologických nálezů jsou prezentovány stily-pisátka, jimiž Konstantinovi žáci při výuce ryli písmena do voskových povrchů dřevěných destiček, křížky z doby kolem poloviny 9. století, nálezový celek z hrobu chlapce, v němž dominuje nákončí opasku s rytinou kněze - biskupa (?) v adorujícím gestu z Mikulčic. Návštěvníci se seznámí se zněním Proglasu, Konstantinova předzpěvu překladu čtvera evangelií do staroslověnštiny, jenž vznikl na Moravě mezi lety 863 a 867. Prezentovány jsou i další písemné památky, např. ukázky hlaholicí psaných památek jako Zografského kodexu, Kyjevských zlomků nebo Assemanova evangeliáře. Dominantním modelem je zde kostel ze Starého Města na „Špitálkách" poprvé naplno představující chrám byzantské architektonické provenience.
Čtvrtá místnost je věnována době „svaté církve moravské" za arcibiskupa Metoděje, kdy na Velké Moravě vládl kníže Svatopluk (I.). Hlavním písemným pramenem jsou zde pasáže z nejvýznamnější diplomatické písemnosti 9. století, buly Industriae tuae, zaslané Janem VIII. moravskému panovníkovi, v níž jsou Moravanům udělena důležitá privilegia. Modely i archeologickými nálezy jsou v této části prezentována dvě významná naleziště, kostel č. VI.-rotunda v Mikulčicích, a zejména církevní centrum v Uherském Hradišti-Sadech, pravděpodobné ústředí moravské církve a sídlo Metodějovo.
Poslední pátá část je věnována církevním poměrům na Moravě v závěrečném období Velké Moravy. Prezentovány jsou zejména náhrdelníky a olověné křížky západní provenience např. z Prušánek, Dolních Věstonic, či Mikulčic, nescházejí ani nálezy z poslední objevené sakrální stavby doby velkomoravské a pozdější, kostela č. II.-rotundy z Břeclavi-Pohanska. Samý závěr výstavy patří unikátním písemným památkám, které dokumentují přesah cyrilometodějského dědictví do různým oblastí Evropy, zejména na Balkán a do prostředí raně přemyslovských Čech, zde hlavně na Sázavu a do Prahy. Jedná se např. o Pražské hlaholské zlomky, Emauzský zlomek žaltáře nebo Zlomek služby k sv. Vítu. Modelem je zde rotunda na Budči v Čechách zhotovená v její současné podobě.

Ad 2: Výstava cyrilometodějské stopy v hudbě, divadle a literatuře
Stopy cyrilometodějské tradice v hudbě
Garant a autor: Jiří Zahrádka a kol.
Expozice oddělení dějin hudby ukazuje duchovní písně věnované cyrilometodějské úctě, a to od doby baroka až do současnosti, je možné shlédnout např. dobový tisk písně Adama Michny z Otradovic „Svatí Crho a Strachoto" ve Šteyerově kancionálu z roku 1683. Výstava dále dochovanými hudebními zápisy odkazuje na dřívější oslavy výročí příchodu věrozvěstů. V této souvislosti je zajímavé barokní moteto císařského dvorního skladatele Francesca Bartolomea Contiho zkomponované pro výroční slavnost sv. Cyrila a Metoděje ve vídeňském kostele sv. Michala. Rukopis této na svou dobu výjimečné skladby pochází z kůru kostela sv. Jakuba v Brně. Oslavy milénia r. 1863 připomínají skladby Hynka Vojáčka
a zejména Pavla Křížkovského, který se ve své tvorbě cyrilometodějskému tématu intenzivně věnoval. Zájem o misi sv. Cyrila a Metoděje a o církevněslovanskou liturgii se projevuje také v díle Leoše Janáčka. Jeho Glagolská mše, jedna z vrcholných kompozic duchovní hudby 20. století, tak představuje „stopu" významu zcela mimořádného. Návštěvníci spatří faksimili Janáčkova autografu Glagolské mše, program z premiéry z r. 1927, text mše v hlaholici, je možné si Glagolskou mši také poslechnout.

Stopy cyrilometodějské tradice v českém divadle
Garant a autor: Jaroslav Blecha
Dramatická a divadelní tvorba s tematikou dějin Moravy, resp. Velké Moravy, není v naší divadelní literatuře příliš zohledněna. Hry inspirované tímto obdobím se objevují na českých scénách až na přelomu 19. a 20. století, nedokázaly však překročit stín pouhé epické šablony pohrávající si s doloženými i legendárními událostmi, přičemž veškerý dramatický děj se odehrával zejména na osvědčených motivech konfliktu pohanské a křesťanské víry, sváru mezi stávajícím panovníkem Rostislavem a jeho následníkem Svatoplukem, jejich politických postojích a finálního zaprodání země do služeb Frankům. Prokletí, které na sebe svou hanebnou zradou Svatopluk přivolal, případně dialogická formulace jeho rozporů
s věrozvěstem Metodějem, se pak staly námětem dalších dramatických textů. Jen málo z nich však dosáhlo vyšších literárních a inscenačních kvalit. Lze zmínit alespoň „smutnohru v jednom dějství“ Svatoslav, poslední Svatoplukovec od Václava Klimenta Klicpery z roku 1832.
První zprávy o inscenaci hry s velkomoravskou tematikou máme z roku 1815, kdy byla na scéně německého divadla v Brně uvedena romantická činohra s historickým námětem Swatopluk, König von Grossmähren oder Verrath in der Adamshöle (Svatopluk, král velkomoravský neb Zrada v adamovské jeskyni). U českých autorů se tento námět dočkal dramatického zpracování v roce 1859 zásluhou Františka V. Jeřábka v „tragedii o pěti jednáních“ Svatopluk. O provedení jeho hry však nemáme žádné informace. O dvacet let později, tedy v roce 1879, sáhl po námětu z velkomoravských dějin Josef Václav Frič v „historické truchlohře“ Svatopluk a Rastislav. Inscenoval ji soubor Národního divadla v Brně v divadle na Veveří v režii Františka Šípka v roce 1894. Z dalších inscenací rozhodně stojí za zmínku uvedení „dramatické básně o pěti dějstvích“ Svatopluk od Vojtěcha Martínka v Národním divadle v Brně roku 1918 v režii Jiřího Mahena, dále pak nastudování trojdílného cyklu Velká Morava Franka Wollmana na scéně brněnského Svobodného divadla roku 1948 v režii Jaroslava Novotného. Z Mahenovy inscenace Svatopluka se ve sbírce Moravského zemského muzea dochovala fotografie herečky Anděly Novotné v roli kněžny a kostýmní návrhy Jaroslava Auerswalda.

Stopy cyrilometodějské tradice v české  literatuře
Garant a autor: Zdeněk Drahoš
Příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu, jejich dílo, osudy a význam, obdobně jako další významné dějinné „okamžiky historie“, nalezly svou reflexi i v tvorbě literární. Velkomoravský kníže Rastislav vlastně realizoval logický politický tah: proti západnímu vlivu franského panovníka povolal misii z východní Byzance. Věrozvěstové Cyril a Metoděj si moudře zajistili papežovo požehnání – tím vznikla v podstatě nezávislá slovanská církevní provincie, která možná měla být i pojítkem mezi Západem a Východem. Z historie víme, že však tyto světy naopak rozdělily Slovany na západní a východní (jižní). Dílo obou věrozvěstů však zůstalo nadčasové, neboť bylo a je připomínáno v dalších stoletích i tisíciletích.
Literárně-historické reflexe cyrilometodějské mise na Moravě začíná v podstatě okamžitě po Metodějově smrti a po vyhnání jeho nejbližších žáků z Moravy k jihovýchodním Slovanům. Výčet českých svatořečených osobností je uvozen cizinci: soluňskými bratry Cyrilem a Metodějem, kteří položili základy slovanského a později navazujícího českého písemnictví. První písemné památky z období takzvané Velkomoravské říše byly psány v uměle vytvořené staroslověnštině, kterou zvolili věrozvěstové Cyril a Metoděj pro bohoslužebné účely. Zároveň vytvořili i písmo (hlaholici), které umožnilo jejich dílům přežít nejenom do počátků přemyslovského státu, ale v opisech i do pozdějších dob.
Literární díla, která již dvanáct století reflektují význam Cyrila a Metoděje, naplňují četné literární žánry: vědecké, populárně-naučné, beletristické prozaické, básnické, včetně tvorby pro děti a mládež). Téma života a díla obou soluňských bratrů naplnilo stránky nejen desítek, ale stovek literárních titulů.

Ad 3: Ohlas cyrilometodějské tradice v lidové kultuře – kaple Paláce šlechtičen
Garant a autor: Alena Kalinová, Helena Beránková
Postavy slovanských věrozvěstů Konstantina-Cyrila a Metoděje, spojené s christianizací našeho území a počátky státu, žijí v kulturním povědomí více než jedenáct století. Mohutné oživení cyrilometodějské úcty, které výrazně poznamenalo život lidových vrstev na Moravě, proběhlo v především v 19. století. V jeho kontextu se rovněž odehrál počátek studia lidové kultury, s nímž byla úzce spojena generace nejstarších badatelů a sběratelů lidové slovesnosti (např. František Sušil, Beneš Metod Kulda, Ignát Wurm). Cyrilometodějská tradice se odrážela se nejen v projevech duchovního charakteru, slovesnosti či oblasti zvyků a obyčejů, ale zasáhla rovněž oblast výtvarné kultury. Výstava spíše komorního charakteru seznamuje s příklady jejího uplatnění - malbou na dřevě (součásti oltářů vesnických kostelů) i textilu (procesní korouhve), oltářní plastikou, kříži, keramikou, devoční grafikou či poutními tisky. Zastoupení cyrilometodějské tematiky dokládá např. ojedinělá podmalba na skle s námětem křtu knížete Bořivoje, pocházející z okruhu ždánické malby z první třetiny 19. století, či ručně psané modlitby s vyobrazením obou věrozvěstů z přibližně stejné doby. Důležitou součást výstavy představuje cyklus unikátních fotografií velehradských poutí z počátku 20. století, který navozuje dobovou atmosféru významného poutního místa a centra cyrilometodějské duchovní tradice. Dnešnímu návštěvníkovi přibližuje významnou stránku lidového života tehdejší doby a na záběrech jednotlivých poutníků názorně vypovídá o lidovém kroji na jihovýchodě Moravy. Vystavené předměty pocházejí většinou ze sbírek Etnografického ústavu Moravského zemského muzea, další exponáty zapůjčilo několik dalších jihomoravských institucí: Národní ústav lidové kultury ve Strážnici, Regionální muzeum v Mikulově, Městské muzeum v Kloboukách u Brna, Vrbasovo muzeum ve Ždánicích či Diecézní konzervátorské centrum při brněnském biskupství.

Ad 4: Fotografická výstava „Z Velké Moravy do nepaměti a zpět“
… kromě faktografických informací a konkrétního kulturního dopadu cyrilometodějské mise je důležitý vztah dnešního diváka k jejímu odkazu. Jinak – jestli někdo vzdává úctu studánce, protože nese jméno svatých Cyrila a Metoděje, pak tato úcta je co do důsledku podstatnější, než sama skutečnost, jestli zde opravdu světci pobývali. Samozřejmě takto nelze generalizovat pohled na historii, jen si uvědomuji stále více, že když se víra a fakta rozcházejí, zůstává životní síla spíše na straně víry. Jinak by činy našich předků neměly vůbec naději na takový kulturně-společenský dopad, který dnes s úžasem pozorujeme a vnímáme v celoevropském kontextu.“ (Petr Francán)
Autorská výstava Petra Francána (fotografa, scénáristy, kameramana a režiséra, vedoucího laboratoře práce s médii na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně) zahrnuje fotografie z rozsáhlého územního teritoria spjaté především v devátém a desátém století s misí svatých věrozvěstů Cyrila a Metoděje – tedy Velkou Moravu (Čechy a Slovensko) a Bulharskou říši ( Albánie, Bulharsko, Černá hora, Makedonie, Rumunsko a Srbsko). Architektonické památky jsou vybrány volněji, tak, aby přiblížily atmosféru balkánského a moravského cyrilometodějského odkazu a autor si (oprávněně) dovoluje i časové přesahy až do současnosti. Vystavené fotografie nezachycují systematický výčet památek vztahujících se k cyrilometodějské tradici, spíše se snaží stavět na historickém kontextu, stylové podobnosti a duchovnosti. Centra cyrilometodějské mise jsou od sebe vzdálena tisíce kilometrů; zatímco však na Moravě jde spíše o památkově ošetřené historické objekty, na Balkáně je možné vnímat mnohem temperamentnější prostoupení minulosti a současnosti, vycházející z kontinuálně pokračující tradice cyrilometodějské – historie je tam stále přítomna i díky většinovému pravoslaví.
Fotografie nevznikaly cíleně k výročí příchodu cyrilometodějské mise na naše území. Jde o více než desetiletou výtvarnou snahu Petra Francána připomenout alespoň symbolicky plody misijní práce našich praotců.


Další částí projektu:

Cyrilometodějská mise
7. 5. – 31. 10. 2013: Modrá u Velehradu (Archeoskanzen) - rozšiřující expozice v teritoriu někdejšího velkomoravského centra
Cílem projektu je v autentickém prostředí a u příležitosti státních a církevních oslav prezentovat historickou výstavu k dané problematice. Struktura bude vycházet z brněnské výstavy „Cyril a Metoděj. Doba, život, dílo“, rozsahem však bude prezentace významně zúžena.

Cyril a Metoděj – historie a umělecká reflexe
31. 10. 2013 – 2. 2. 2014: Anežský klášter, Praha
Cílem projektu je ve formě završující a nejrozsáhlejší výstavní prezentace zpřítomnit fenomén cyrilometodějské tradice a její reflexe v reprezentačních prostorách Anežského kláštera
v Praze. Výstava bude sestávat z předcházejících samostatných výstavních projektů Moravského zemského muzea (Výstava Cyril a Metoděj. Doba, život, dílo., respektive Cyrilometodějské stopy v hudbě, divadle a literatuře) a výstavního projektu Muzea umění Olomouc věnovaného výtvarným reflexím cyrilometodějské tradice.

Doprovodné aktivity:
Pro školy – Putování s Cyrilem a Metodějem: Výukový interaktivní program pro žáky
a studenty základních a středních škol. Navazuje na archeologickou část expozice. Jeho cílem je pomocí badatelských listů, interaktivních pomůcek a dramatických etud zapojit aktivně žáka do výstavy. Po skončení programu se žák dokáže orientovat v daném tématu a bude schopen interpretovat význam kulturního odkazu věrozvěstů.

Další doprovodné programy:
Divadelní „oper air“ představení nastudované Městským divadlem Brno pouze pro prostor Biskupského dvora Moravského zemského muzea
Slavnostní ohňostroj k oslavám příchodu věrozvěstů na Moravu, bude součástí mezinárodního soutěžního festivalu ohňostrojů – Ignis Brunensis
Multimediální průvodce pro tzv. smart zařízení, součástí budou i sekvence z připravovaného čtyřdílného hraného dokumentárního filmu ČT o Cyrilu a Metodějovi
Oslava Mezinárodního dne otců – Noc v muzeu s Cyrilem a Metodějem (interaktivní projekt věnovaný prezentaci vědy dostupnou formou)
K výstavě bude vydána reprezentativní publikace – doprovodný katalog.

Jaká bude Noc kostelů v Třešti?
Kostel sv. Kateřiny
16:00 Po stopách Cyrila a Metoděje - v okolí kostela sv. Kateřiny bude pro děti připraveno několik zábavných stanovišť. Program budou provázet postavy sv. Cyrila a Metoděje, od jejichž příchodu na Velkou Moravu si letos připomínáme 1150 let.
18:00 Mše svatá - Možná jste už někdy byli na nějaké mši (např. v rámci rodinných událostí) a působilo to na vás jako nesrozumitelné divadlo spojené s tělocvikem. Při páteční mši mají v Třešti tradičně víc prostoru děti a mládež (např. zpívají). U příležitosti Noci kostelů bude mše doplněna o komentáře, které objasní, co se při mši svaté slaví a proč.
19:15 Život v mužském klášteře a sebepřijetí - Nedaleké Kostelní Vydří je známé svou velkou, slavnou poutí. Méně známý je však život řeholních bratří, karmelitánů, kteří zde žijí. Otec Serafim, jeden z hostů Noci kostelů, nám přiblíží život řeholníka, podělí se s námi o své rozhodnutí, které ho vedlo k tomuto způsobu života. Řeč bude také o sebepřijetí, jež by nemělo být lhostejné nikomu z nás.
20:30 Popelka Nazaretská - Literárně-hudební pásmo v podání skupiny Labyrint. Básnické dílo Popelka Nazaretská složil básník Václav Renč (+ 1973) ve vězení a uchovalo se jen díky paměti spoluvězňů.
21:30 Naše vztahy - věříme ještě dnes v krásné a upřímné přátelství a manželství? Prožívat opravdu pěkné dlouhodobé vztahy není nic snadného. Navíc se někomu může zdát, že církev tu nepomáhá, ale spíš to ještě komplikuje svými zákazy, hlavně v oblasti sexuality. Trochu světla se do toho pokusí vnést svým svědectvím manželé Markovi z Velkého Meziříčí, kteří letos slaví 25 let svého manželství. Prostor bude i pro dotazy a diskusi.
22:45 Bible – nudná kniha? - Příležitost zastavit se nad Biblí pomocí hudby a obrazů. Německý kněz a umělec Sieger Köder vytvořil podle Bible meditativní obrazy s komentáři. Při jejich zhlédnutí získáme možnost nejen nově vidět určitou biblickou událost, ale také se zamyslet nad sebou, svými vztahy, světem. Meditaci svým zpěvem doprovodí skupina Effatha.

18:00 – 20:00 Proč má kostel věž? - Možnost prohlídky věže s krátkým seznámením o jejím vzniku a účelu.
19:00 – 22:00 Ochutnávka mešního vína a hostií - Pokud se chcete dozvědět něco o mešním vínu a ochutnat je a zajímá vás, jakou chuť má hostie, navštivte sakristii v kostele sv. Kateřiny. Vstup do sakristie je možný přes kostel nebo venkovním vchodem.
19:00 – 22:00 Kniha, přítel člověka - v zadní části kostela bude možnost zakoupit si knihy dodávané Karmelitánským nakladatelstvím. Najdete zde knihy náboženské, ale i psychologické, dárkové či dětské.

Areál kostela sv. Martina
18:00 – 24:00 Zastav se a ztiš - po celý večer bude kostel otevřen ke ztišení a osobní modlitbě. Vpředu u oltáře bude možnost zapálit svíčku jako výraz modlitby, díků, prosby apod. Také letos si můžete vylosovat a odnést biblický citát či výrok světce, který pro vás může být povzbuzením, mottem, Božím vzkazem.

18:00 – 24:00 Národy světa píší Bibli - stále pokračuje projekt, jehož cílem je ve všech jazycích ručně opsat Bibli a opsané svazky pak vystavit v Jeruzalémě v Domě Bible. Ten už se staví. Můžete tedy přijít, část opsat a tak zanechat svou stopu v Bibli pro příští generace. Opisovat se bude vzadu v kostele.
20:30 – 22:30 Kněz – člověk pro všechny - pokud se chcete například na něco zeptat, poprosit o modlitbu či o požehnání (krátká modlitba za vás), je vám kněz k dispozici. V kostele bude třešťský farář Tomáš Caha i kněz z Kostelního Vydří otec Serafim.

18:00 – 22:00 Minulost Třeště - možnost prohlídky kostnice s krátkým seznámením s historií.

18:00 – 24:00 Agapé (= láska, která se stará o radost a štěstí druhého). V konírně v areálu fary můžete posedět s přáteli, dát si kávu nebo čaj a samozřejmě něco sladkého k tomu. Na zdi budou po celou dobu promítány fotky ze života farnosti. Venku na dvoře budete mít možnost zakoupit si grilovanou klobásu.

Synagoga
17:15 O čarovné podkově - loutkovou pohádku pro děti zahraje Divadelní soubor Karla Čapka, o. s. – loutkáři
18:00 – 24:00 Děvčata z pokoje č. 28, L 410, Terezín – putovní výstava o životě několika děvčat z dětského domova v Terezíně

Noc kostelů a okolí Třeště
Znáte kostel v Růžené jen z venku, když jedete na Roštejn? Víte, kde je kostel v Kostelci a jaké je to uvnitř? Letos máte možnost v rámci Noci kostelů oba navštívit.
Kostely budou otevřené v čase 17:00 – 20:00 hodin.
V kostele svaté Kunhuty v Kostelci proběhla v loňském roce oprava interiéru a části exteriéru. Kostel je postaven v románsko-gotickém stylu, což velmi ovlivňuje jeho atmosféru.
Kostel v Růžené možná překvapí svým zeleným interiérem či moderním designem varhan.
Vstup do všech objektů je po celou dobu konání akce zdarma.
Do projektu Noci kostelů je zapojená i Telč a Jihlava. Více informací se dozvíte na www.nockostelu.cz.