„V týdnu otevřených plicních ambulancí nás navštívilo kolem sta potenciálních pacientů. Zhruba u dvou procent z nich jsme objevili intersticiální plicní nemoci,“ říká Prim. MUDr. Tomáš Snížek z Krajské nemocnice v Jihlavě, který se do akce také zapojil.

Důvodem, proč plicní lékaři zorganizovali dny otevřených ambulancí, je snaha odhalit zavčas idiopatickou plicní fibrózu, nemoc, která ročně v České republice zabije desítky pacientů. Poškozuje plicní sklípky, jizví je – bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Postup nemoci brzdí léčba, která je v tuzemsku pouhých 5 let. Pacienti se k ní však často nedostanou, protože se nemoc odhalí pozdě.

Projevy IPF lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc, zápal plic či srdeční selhání. Bez správné léčby přitom IPF obvykle zabíjí do 3 let.

„Rychlost a včasnost diagnózy je pro další průběh nemoci naprosto klíčová. V časných a málo pokročilých fázích nemoci totiž dovedeme plicní fibrózu a úbytek plicních funkcí zpomalit podáním účinných léků. Proto by ambulantní lékaři měli při prvním podezření okamžitě pacienta odeslat do některého ze 17 Center pro diagnostiku a léčbu intersticiálních plicních procesů, kam nyní doputuje pouhá čtvrtina z odhadovaných 2 000 pacientů s IPF,“ doplňuje prof. MUDr. Martina Vašáková, PhD, přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice v Praze a předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti.

IPF se převážně vyskytuje u osob starších 45 let, spíše mužů. Více informací na www.plicnifibroza.cz.

O idiopatické plicní fibróze

Idiopatická plicní fibróza (IPF) je onemocnění, při kterém dochází k postupné přestavbě jemné struktury plicní tkáně v husté vazivo. Na vzniku onemocnění se může podílet genetika a zevní vlivy, jako je kouření nebo práce v prašném prostředí. IPF se tedy pravděpodobně rozvíjí u osob s vrozenými předpoklady (genetická predispozice) v důsledku působení vnějších vlivů. Konkrétní spouštěč onemocnění znám není.

Nejčastějšími příznaky choroby jsou námahová dušnost a/nebo kašel. Pacient se zadýchá při chůzi do kopce či do schodů, při pokročilejším onemocnění ale může mít pocit nedostatku vzduch u i při běžných denních činnostech, chůzi po rovině nebo v klidu. Kašel může mít různý charakter, někteří pacienti vykašlávají hleny po ránu, jiní i přes den nebo kašlou suše při fyzické aktivitě. Častá je únava, nevýkonnost, někdy i hubnutí. Pacient může mít také paličkovité prsty.

V Praze doplní festival přehlídka filmů o architektuře a urbanismu Film a architektura, kde osobně některé filmy vybral a uvede dvě série večerů i známý propagátor architektury Adam Gebrian. Závěr oslav vyvrcholí 6. října přednáškou renomované architektky Liesbeth van der Pol, která vede ateliér Dok Architecten a působila jako nizozemská královská architektka.

Město by mělo být méně pro developery, více pro lidi? Budou se centra nadále vyprazdňovat nebo zažijí regeneraci? Co je veřejné? Odpověď na tyto otázky si klade šestý ročník festivalu Den architektury. Svým rozsahem ve světě unikátní akce právem přinesla její zakladatelce architektce Marcele Steinbachové letošní titul Architekt roku 2016. „Těší nás aktivní zájem nejen mladých o prostor i místa kde žijeme. Akce roste díky stovkám nadšenců a milovníků architektury, kteří pomáhají vzdělávat veřejnost v přístupu k novým kvalitním stavbám i rekonstrukcím,“ dodává k letošnímu ročníku.

Přehled míst konání: 63 měst v ČR, 2 města na Slovensku

Benešov, Beroun, Bílovec, Bohuslavice u Zlína, Brno, České Budějovice, Český Dub, Černošice, Havířov, Hořice v Podkrkonoší, Hradec Králové, Hranice, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Javorník, Jičín, Jihlava, Josefův Důl u Jablonce n/N, Karlovy Vary, Kladno, Klatovy, Kolín, Kunčice pod Ondřejníkem, Kyjov, Kokořínsko, Lanškroun, Liberec, Líbeznice, Lidice, Lomnice nad Popelkou, Louny, Mělník, Mnichovo Hradiště, Most, Nymburk, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Pelhřimov, Písek, Plzeň, Praha, Prachatice, Přerov, Roudnice nad Labem, Rožnov pod Radhoštěm, Slavonice, Šumperk, Strakonice, Teplice, Turnov, Trutnov, Třebíč, Ústí nad Labem, Vimperk, Volyně, Vrané nad Vltavou, Vrchlabí, Vysoké Mýto, Znojmo, Zlín, Žďár nad Sázavou, SK: Bratislava, Piestany

Program šestého ročníku Dne architektury má hned několik tematických linií a opět se do něj zapojují i dvě města na Slovensku. Největší nabídku akcí a prakticky celodenní setkání s architekturou přichystali organizátoři v Brně, Šumperku, Hořicích a v Praze. Zde se podruhé otevřou běžně nepřístupné a velkolepé vysočanské tovární budovy Ateliéry Pragovka připomínající opuštěné chrámy. Po stopách architekta Karla Pragera se mohou lidé vydat na několik míst, například mohou objevit jeho neznámou technickou stavbu - kotelnu ve Všeobecné fakultní nemocnici nebo zažít výhledy z Matematicko-fyzikální fakulty UK v Troji. Unikátní památka a bývalá dělnická osada na Smíchově Buďánka otevře první z opravených objektů.

O tom, že současná architektura může formovat i historická města, předloží důkaz průvodci po Slavonicích či Černošicích. Právě v těchto městech nacházíme četná unikátní propojení starého i nového. Řada procházek po celé republice tak povede po některých nominovaných objektech na letošní Českou cenu za architekturu – akce nabídne Frýdlant či Líbeznice. Pro mnohé stále kontroverzní socialistická architektura, která náš životní prostor zásadně ovlivnila a ovlivňuje, skrývá netušené perly. Jednou z nich je i sídliště v Brně Lesné, jehož areál Obzor bude možné naposledy zažít v původní podobě. Další okruh vycházek a diskuzí se bude věnovat průmyslovému dědictví - účastníky provede po sklárnách Josefova Dolu, bývalou textilkou v Trutnově, opuštěnou továrnou na výrobu papíru ve Vraném nad Vltavou či si připomene zaniklou výrobu potiskovaných látek v podještědském Českém Dubu.

Hurá dovnitř! Tak se nazývá část projektu, která zpřístupní běžně nedostupné stavby a prostory. Vedle staveb ze 70. let a 80 let, novostaveb před otevřením či již zmiňovaného vysočanského komplexu Pragovka v Praze otevře např. Moravská galerie v Brně běžně nepřístupné prostory v Besedním domě a v podzemí Místodržitelského paláce. Spolek Prostor města v Prachaticích připravil prohlídku jedné z nejvýznamnějších modernistických staveb v Jižních Čechách, vily J. N. Krale od vídeňského architekta Fritze Reichla. Obchodními domy v Přerově bez nákupní tašky provede architekt Jan Horký.

Součástí oslav je už tradiční filmová přehlídka Film a Architektura, která od soboty 1. října do čtvrtka 5. října proběhne v pražském kině Světozor, Kině 35 a Prague Gallery. Přehlídka nabídne i filmy o ženách architektkách, v rámci festivalu bude vyhlášení vítězů soutěže My Street Films a na středu 4. října organizátoři připravili mezinárodní konferenci Perspektivy filmů o architektuře v zemích Visegrádu (Film and Architecture in Visegrad Countries – New Platform of the Film Festivals on Architecture) za účasti zahraničních hostů ze Slovenska, Polska a Maďarska.

Muzikálová zpěvačka Markéta Procházková, rodačka z Jihlavy, se rozhodla podpořit Bárku - Charitní domácí hospicovou péči. Markéta je jednou ze soutěžících v pořadu Tvoje tvář má známý hlas.
Službu, která se věnuje nevyléčitelně nemocným na sklonku života v jejich domácím prostředí, Markéta v září osobně navštívila. Se zaujetím a neskrývaným dojetím si zde vyslechla, co je náplní služby domácí hospicová péče, o koho se stará a jaké jsou strasti i radosti pracovníků Bárky.

Vznik této služby je zaznamenán už v roce 1969. V roce 1996 však na služba přešla pod záštitu Oblastní charity Jihlava.

Posláním Charitní pečovatelské služby Telč je usnadnit život seniorům a lidem se zdravotním znevýhodněním z Telče a blízkého okolí, v jejich domácím prostředí, kteří z důvodu věku, chronického onemocnění a zdravotního postižení potřebují pomoc druhé osoby.

„V současné době naše pečovatelská služba obslouží kolem 100 uživatelů, a to jak v Domě s pečovatelskou službou ve Špitální ulici číslo 611, tak v domácnostech uživatelů v terénu,“ uvádí Irena Pejšová, vedoucí služby.

Pečovatelskou službu možná vnímá řada obyvatel pouze jako službu, která rozváží obědy potřebným seniorům. Mimo tohoto úkonu však služba pomáhá v mnoha dalších oblastech života seniorů a nemocných. „Občané mohou využívat i ambulantní formu pečovatelské služby - koupele, praní prádla, pedikúry, které jsou poskytovány ve středisku osobní hygieny v rámci Domu s pečovatelskou službou. Za poskytnutím služby si přijdou uživatelé sami nebo je zajištěn dovoz autem pečovatelské služby,“ popisuje dále službu I. Pejšová

„Našim uživatelům pomáháme také při osobní hygieně, v péči o domácnost – provádím běžné denní nebo týdenní úklidy, mytí oken, zajišťujeme nákupy, pochůzky, doprovody k lékaři, na úřady, na poštu, zprostředkováváme také zapůjčení kompenzačních pomůcek. Lidé často využívají i základního sociálního poradenství,“ říká dále Pejšová.

Něco z historie Charitní pečovatelské služby

Charitní pečovatelská služba Telč navázala 1. 10. 1996 na dlouholetou tradicí pečovatelské služby, která na území města Telče působila od roku 1969. „Někteří ze starších občanů si možná vzpomenou na pečovatelku paní Emilii Pavlů a pečovatelku paní Emilii Novákovou, které byly prvními „profesionálními“ pečovatelkami v Telči,“ vzpomíná I. Pejšová.

Pečovatelky od počátku poskytovaly službu v domácnostech potřebných občanů. Jejich práce byla prý nelehká. Spočívala v donášce uhlí, vynesení popela, štípání dříví, pomoci s praním prádla v domácnostech pečovaných, pomoci s úklidem, zajištění nákupů, donášce obědů a v pomoci s osobní hygienou pečovaných. „Pro výkon své činnosti neměly pečovatelky vyhrazeny žádné prostory, tou dobou neměly k dispozici žádné služební auto, kterým by přejížděly od jednoho klienta ke druhému. Pro řadu seniorů však byla pomoc pečovatelek nepostradatelná. Bez jejich pomoci by někteří obyvatelé pouze přežívali v obtížných podmínkách, nebo by bývali museli zvolit ústavní péči a odchod do Domova pro seniory, což řada lidí odmítala,“ uvádí dále současná vedoucí.

„Troufám si říci, že právě díky pečovatelské službě, mohou mnozí naši uživatelé co nejdéle setrvat ve svém přirozeném domácím prostředí, proto je služba velmi potřebná v každé době,“ říká závěrem Pejšová.

Oslava výročí 20 let

Každé jubileum je třeba oslavit. Proto i Charitní pečovatelská služba v Telči uspořádá Den otevřených dveří. Bude se konat v sobotu 1. října mezi 10.00 až 15.00 hod. Na programu je výstava výrobků z terapeutické dílny, workshop, prezentace fotografií z historie služby, možnost prohlídky prostor a získání informací o službě. Zvána je široká veřejnost.

Jen málokdo už ale ví, že Českomoravská vrchovina je také územím, na kterém se v neobvyklé míře vyskytují různé typy drahých kamenů. Kamenů, které byly a stále jsou úspěšně získávány a zpracovávány do šperkové podoby řadou „amatérů“ i profesionálních brusičů a výtvarníků.

Výstava si klade za cíl provést zájemce světem drahých kamenů Českomoravské vrchoviny – ukázat jejich přírodní zdroje, formy výskytu, lokality i možnosti a formy jejich šperkového zpracování. Vystaveny jsou nerosty, částečně zpracovaná drahokamová surovina i šperky a ozdobné předměty – řada ukázek je zcela unikátní a nebyla dosud nikdy veřejně vystavena.

Autoři výstavy se inspirovali celoživotním publikačním, sběratelským, dokumentačním a výzkumným dílem RNDr. Ivana Mrázka a RNDr. Luboše Rejla: jejich sbírky jsou dnes součástí mineralogické sbírky Muzea Vysočiny Jihlava a jsou základem výstavy. Sbírku dr. Rejla získalo muzeum v letošním roce díky mimořádné podpoře svého zřizovatele Kraje Vysočina.

Výstavu lze navštívit v malém výstavním sále od 29. září do 27. listopadu; doplněna bude komentovanou prohlídkou a přednáškou na téma drahé kameny, která se v rámci Týdne vědy uskuteční 8. listopadu.