V minulých letech absolvovali 14denní stáž v jihlavské stavební škole francouzští žáci oboru truhlář, kteří odhalili um umělecké truhlařiny, aktuálně partneři projevili zájem o stáž pro učně kováře.

První týden stráví francouzští žáci ve školních dílnách stavební školy v Heleníně, kde jim bude předávat své kovářské zkušenosti bývalý učitel odborného výcviku a zkušený kovář Jan Urban. Druhý týden budou mladí Francouzi nabírat zkušenosti v kovárně známého uměleckého kováře Poldi Habermanna z Jihlavy. „Právě jeho dílnu jsme během dvoudenní únorové návštěvy francouzských učitelů navštívili a naši kolegové z partnerské školy byli z toho, co u Poldi Habermanna viděli, nesmírně nadšení, spokojení a natěšení na jarní stáž,“ doplnil na závěr ředitel Pavel Toman.

V oblasti školství funguje na území Kraje Vysočina dobrá spolupráce mezi mnoha středními školami. Nejstarší partnerství trvá od roku 1972, a to mezi Gymnáziem Bystřice nad Pernštejnem a Gymnáziem Julia Mottelera v Crimmitschau. Naopak nejnovější partnerství bylo navázáno v roce 2013 mezi Gymnáziem Třebíč a St. Leonhard Gymnasium v Aachen.

Mimořádně úspěšná spolupráce funguje mezi Gymnáziem Jihlava a Gymnáziem Mikoláše Koperníka ve Weissenhornu. Další školou, která je v oblasti zahraniční spolupráce velice aktivní, je Obchodní akademie, Střední zdravotnická škola a Střední odborná škola služeb a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Jihlava.

S opravami interního pavilonu se začalo na začátku loňského roku a postupují od vrchního patra směrem dolů. „Stěhování připomíná trochu akci kulový blesk,“ říká s nadsázkou ředitel nemocnice Lukáš Velev. „Interní pavilon byl na hranici technické amortizace a rekonstrukce byla nezbytná. Výsledkem bude větší komfort pacientů,“ dodává s tím, že první zrekonstruované patro využívají pacienti neurologického oddělení. Nově opravená patra budou obývat neurologické a chirurgické oddělení.

„Pavilon ze 70. let minulého století už sloužil téměř na hranici své životnosti, ani pamětníci si nevzpomínají, že by byl v minulosti zásadním způsobem opravován. Aktuální postupné generální opravy sice ještě několik měsíců pacienti i zaměstnanci nepřehlédnou, ale ve výsledku budou spokojeni s moderním zázemím, odpovídajícím nejen hygienickým, technickým, ale i ošetřovatelským normám,“ říká hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Rekonstrukci interního pavilonu provádí sdružení firem PSJ a Podzimek a synové: „Těší nás, že jsme ve spolupráci s firmou Podzimek a synové v souladu s termínem a v patřičné kvalitě předali do užívání v pořadí druhé podlaží interního pavilonu. Před námi je ještě dalších šest etap zásadní proměny této důležité součástí areálu Nemocnici Jihlava. Věříme, že se i nadále budeme moci opřít o nezbytnou trpělivost, jak ze strany zdravotnického personálu, tak pacientů. Za nás mohu slíbit, že nepolevíme ve snaze co nejméně narušovat provoz pavilonu,“ uvedl Petr Vondruška, generální ředitel PSJ, a.s. „Cenné zkušenosti, které jsme načerpali během prvního roku generální rekonstrukce, hodláme beze zbytku využít k plynulému průběhu prací i v dalších patrech, ať již nám útroby nemocnice chystají jakákoliv překvapení“, dodal Martin Podzimek, ředitel firmy Podzimek a synové, která je součástí dodavatelského sdružení.

Opravy probíhají za plného provozu nemocnice. Kvůli rekonstrukci se musela přestěhovat nejen oddělení, ale také ambulance. „Veškeré změny najdou pacienti na našich webových stránkách, kde máme zřízenou samostatnou stránku. Přímo v nemocnici máme také člověka, který na informačním centru pomáhá a naviguje především starší pacienty. Děláme, co je v našich silách,“ dodává provozně technický náměstek Alexander Filip. Celkové náklady na opravy pavilonu jsou 372,271.571,- milionů korun včetně DPH a z vlastního rozpočtu je hradí Kraj Vysočina, který je zřizovatelem nemocnice.

Nádory u dětí jsou naštěstí poměrně vzácné. „V České republice onemocní každoročně okolo 350 dětí. Většině z nich naštěstí dnes již dokážeme pomoci,“ říká dětská onkoložka MUDr. Lucie Hrdličková z Kliniky dětské hematologie a onkologie v Motole. Vyléčené děti však podle ní ještě nemají vždycky zcela vyhráno. „Podle různých zdrojů trpí v Evropě mezi dvaceti a čtyřiceti procenty bývalých dětských onkologických pacientů pozdními následky léčby,“ upozorňuje onkoložka, která stojí za akcí Den dětské onkologie. V jeho rámci vyrazí v sobotu v šest hodin večer od Národního divadla v Praze lampionový průvod na Václavské náměstí, kde program bude pokračovat hudebním vystoupením. V některých městech v České republice budou význačné budovy na podporu akce nasvíceny zlatým světlem.

Dětská onkologie se od onkologické léčby u dospělých v mnoha ohledech liší. Děti nejčastěji trpí jinými typy nádorů než dospělí. Na prvních místech se objevují leukémie, nádory mozku a míchy a nádory vycházející z mízního systému. U dospělých mužů vedou nádory plic a následně nádory prostaty, u žen nádory prsu. Obecně jsou časté nádory trávicího ústrojí (z hlediska incidence rakoviny tlustého střeva má Česká republika prvenství v Evropě) či kožní melanomy. Zatímco vznik řady druhů nádorů u dospělých mívá přímou souvislost s životním stylem, u dětí jsou většinou přítomny genetické předpoklady.

Potřeba sdílet data

Právě kvůli vzácnosti onkologických nemocí u dětí u dětí není snadné provádět v dostatečné míře potřebná klinická hodnocení. „Ta jsou však nezbytná pro zdárný vývoj nových léků. Nedostatek informací o vlivu léků na vývojově, fyzicky i psychicky zcela odlišné pacienty může vést k vystavení dětských pacientů nepředpokládaným vedlejším účinkům,“ říká Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), která se také rozhodla k akci Den dětské onkologie připojit.

Lékaři v případě neexistence léku schváleného pro děti někdy sahají k lékům pro dospělé, mimo oficiální indikaci (jde o použití takzvaně off-label). Není to nic nelegálního, ale samozřejmě nejde o ideální stav. Lékař je tím také nucen vzít odpovědnost za případné potíže na sebe.

Posunout dopředu vývoj nových léků určených pro dětské pacienty může pomoci nyní otevřená desátá výzva IMI 2 (Innovative Medicines Initiative 2). Jde o iniciativu Evropské unie a farmaceutických firem, která má podpořit výzkum v členských státech a propojovat malé a střední firmy s akademickými pracovišti. Pomoc tedy může být přidělena i českým vědcům a firmám.

V aktuální výzvě, otevřené do 28. března, je vyčleněna pomoc v hodnotě 9,4 miliard korun. „Jedním z aktuálních témat výzvy je vytvoření celoevropské sítě pro klinická hodnocení léčiv pro děti. Z toho zhruba 1,8 mld. korun přímé podpory z Evropské unie a srovnatelná pomoc v podobě dat, výsledků studií a podobně od společností je vyčleněna právě na tuto síť. Projekt je vypsán jako šestiletý a měl by přispět k tomu, aby více léků používaných v léčbě dětí bylo pro tuto věkovou skupinu oficiálně ozkoušeno z hlediska účinnosti a bezpečnosti,“ uvedl Dvořáček.

Fakta:

* Nádorové onemocnění v ČR postihne každoročně zhruba 350 dětí a adolescentů

* U dětí je nejčastější příčinou úmrtí hned za úrazy

* U dětí se nádory projevují obvykle jinak než u dospělých – rostou rychleji a dříve metastazují, zároveň však lépe reagují na ozařování a chemoterapii

* Léčba u dětí zahrnuje chirurgická řešení, chemoterapii, radioterapii i podpůrnou léčbu, transplantace krvetvorných buněk, biologickou léčbu či imunoterapii, která ovlivňuje imunitní systém dítěte tak, aby dokázal rakovinné buňky sám zlikvidovat

* V letech 1995 až 2006 byla jen necelá třetina všech v EU nově registrovaných léků (tedy nejen onkologických) přímo určena i pro léčbu dětí. Polovina léčiv užívaných k léčbě dětských pacientů ještě zhruba před deseti lety nebyla u dětí testována.

* Farmaceutické firmy se snaží tuto situaci kompenzovat. Podle statistik Evropské unie vzrostl počet exkluzivních pediatrických klinických hodnocení (tedy těch, v nichž jsou všichni účastníci mladší 18 let) za posledních 10 let téměř 2,5krát. Také podíl pediatrických hodnocení (těch, v nichž je minimálně jeden účastník mladší 18 let) na celkovém počtu provedených klinických hodnocení stoupá: zatímco v roce 2006 tvořily 8 %, do roku 2016 stoupnul podíl na 18 %.1

Jana Šteflíčková je česká písničkářka a herečka. Vystudovala DAMU, hrála v Západočeském divadle v Chebu, nyní je členkou pražského souboru Studia Ypsilon (účinkuje například ve hrách Rusalka, Babička se vrací). Jako písničkářka nyní vystupuje především sama, byť dříve spolupracovala i s některými kapelami.

Její tvorba se záměrně oprošťuje od klasických žánrových vymezení, sama se hlásí k folku, blues, jazzu a rocku. Tomu odpovídá i její sólová tvorba, která je pestrá a nosná nejen pro folkové festivaly, ale i pro festivaly nadžánrové (Trutnov Open Air, Sázavafest, Boskovice, Šumperk Blues Alive).

Jana Šteflíčková je herečka ve Studiu Y a má profil také na webu Osamělých písničkářů (www.osamelipisnickar…

Vstupné je 80 korun.

Jedna z nejrozsáhlejších akcí roku se uskuteční na Ukrajině. České centrum Kyjev připravilo retrospektivu Formanovy tvorby s názvem Bio Forman. Série akcí sestává z besed, filmových projekcí, kulatých stolů. Ukrajina zná Miloše Formana díky filmům, které od počátku sedmdesátých let natáčel ve Spojených státech. Filmového Amadea nebo muzikál Vlasy Ukrajinci milují. Není tu ale mnoho takových, kteří měli možnost zhlédnout snímky slavného režiséra, které vznikly ještě v provenienci československé kinematografie „zlatých" šedesátých let.

LUCIE ŘEHOŘÍKOVÁ, ŘEDITELKA ČESKÉHO CENTRA KYJEV:

„V průběhu Roku Formana to na Ukrajině chceme změnit. Ukrajincům jsou blízké příběhy o outsiderech, Forman jimi uhranul publikum v Československu, později dobyl Ameriku, na Ukrajině to dopadne stejně. Věřím, že poetika raných snímků Miloše Formana bude Ukrajince přitahovat svou uvolněnou a obyčejnou lehkostí. Zcela určitě se tu bude líbit černý humor, který mají Ukrajinci rádi, přestože jim samým úplně vlastní není.“

V Itálii bude téma Miloš Forman vzpomínáno v rámci Filmového festivalu v Bergamu. České centrum Milán spolu s organizátory mezinárodního filmového festivalu Bergamo Film Meeting připravilo retrospektivní přehlídku Formanových filmů a výstavu kostýmů z filmů Amadeus a Valmont. Akce proběhnou od 10. – 19. 3. 2017. O měsíc později se přehlídka přesune do univerzitního města Bologna.

RADKA NEUMANNOVÁ, ŘEDITELKA ČESKÉHO CENTRA MILÁN:

„Miloš Forman je v Itálii respektovaným režisérem světového formátu. Dokládá to také fakt, že byl v roce 2009 pozván jako předseda poroty na Filmový festival v Římě. V Itálii je především známa jeho americká tvorba a Oscarové filmy. Cílem retrospektivy je proto představit především jeho tvorbu z dob Československa. Formanova vazba na Itálii je ovšem mnohem starší, a to z dob natáčení filmu Amadeus a Valmont. V Římě ve slavné dílně u Tirelliho se připravovaly vybrané kostýmy dle návrhů Theodora Pištěka do obou filmů. Ty budou dnes také součástí připravované výstavy.“

Také České centrum New York se přidává k sérii akcí, a to sestavením únorového programuv rámci pravidelného Filmového klubu. Americké publikum zhlédne v České národní budově dokument Miloš Forman: Co tě nezabije a jeho klasiku Hoří, má panenko. Do slavného Lincoln Center pak diváci mohou zavítat na Lásky jedné plavovlásky. Slavný film se bude dále promítat díky Českému centru Moskva také v Rusku.

V Maďarsku v rámci oslav 85. narozenin Miloše Formana uvede společnost Pannonia Entertainment do distribuce režisérskou verzi filmu Amadeus. Slavnostní premiéra proběhne v kině Uránia 16. března 2017 ve spolupráci s Českým centrem Budapešť. V průběhu jednoho měsíce budou mít maďarští diváci možnost zhlédnout Formanův oscarový film jak v budapešťských, tak i regionálních kinech.

Další série akcí se uskuteční v Polsku a ve Velké Británii. České centrum Varšava promítlo Lásky jedné plavovlásky v artovém kině Wisla v rámci pravidelných „Českých Střed“ již začátkem roku 2017. Prestižní Britský filmový institut ve spolupráci s Českým centrem Londýn uvede 14. dubna do celobritské distribuce digitálně restaurované oscarové drama Přelet nad kukaččím hnízdem, na které naváže filmová sezóna zkoumající vztah mezi tvorbou Miloše Formana a britskou kinematografií 60. let.

TEREZA PORYBNÁ, ŘEDITELKA ČESKÉHO CENTRA LONDÝN:

„Loňský vítěz Palme d´Or z filmového festival v Cannes, britský režisér Ken Loach, uvádí Formanovy filmy Lásky jedné plavovlásky a Hoří, má panenko, v první desítce svých nejoblíbenějších filmů a netají se s tím, že především Lásky jedné plavovlásky na něj měly obrovský vliv. Není ale sám, a proto jsme se rozhodli připravit sezónu, která by se zaměřila na vzájemné česko-britské vlivy a porovnala Formanovy filmy z 60. let s těmi, které v té době v Británii natočil Ken Loach, Lindsay Anderson či Karel Reisz v rámci hnutí tzv. Free Cinema a pozdější britské nové vlny.“