Ze strany Centra pro ženu se přitom jedná o opakovaný dar v řádech desítek tisíc korun. MUDr. Karel Janíček při předání uvedl, že má velice dobrou zpětnou vazbu od kolegů i klientek. Ty s tímto směřováním daru souzní, některé si velmi pochvalovaly činnost hospice a odkazovaly se na osobní zkušenost.

Předání byli účastni mimo jiné i ředitel Oblastní charity Třebíč Petr Jašek a primář hospice MUDr. Pavel Svoboda.

Domácí hospic sv. Zdislavy Oblastní charity Třebíč je jediným z Kraje Vysočina zapojeným do Pilotního projektu MZ ČR, VZP a ČSPM JEP, který ověřuje možnost financování domácí hospicové péče ze zdravotního pojištění. Třebíčský hospic nabízí klientům a jejich rodinám pomoc lékařů, zdravotních sester, pečovatelek i psychoterapeuta 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

Vizitka partnera:

Centrum péče o ženu s.r.o. sídlí v Třebíči, ulice Soukopova 16. Pětičlenný lékařský tým nabízí kompletní gynekologicko-porodnickou péči, včetně ultrazvuková diagnostika a vyšetření prsů.

Konáním Barchanu Jemnice vzpomíná na svůj rozkvět ve středověku a pobyt Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského ve městě. Průběh oslav byl různý, Běh o Barchan a pouť ke sv. Vítu však byla po staletí neměnná. Jádro slavnosti se váže k pověsti o čtyřech poslích, kteří přináší královně zprávy z boje. Eliška Přemyslovna, čekající na chotě v jemnickém hradě, je odměňuje prostými dary. První běžec dostává barchetový náprsník (od něj je odvozen název slavnosti), druhý a třetí královnin šátek a punčochy, čtvrtý pak věnec, který uvila.

Informace o podobě běhu jsou pečlivě předávány z generace na generaci. Pro svoji unikátnost byl Běh o Barchan na konci roku 2013 přijat pod číslem 9/2013 na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky a stal se prvním nemateriálním statkem z Kraje Vysočina zapsaným na tento prestižní národní seznam. Po zřízení Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina byl Běh o Barchan přijat pod číslem 1/2014 jako první nemateriální statek krajského seznamu.

V současnosti je Barchan zahajován v pátek v podvečer průvodem měšťanů a vyvěšením barchanického a městského praporu na radnici. Purkmistr pak otevírá tržnici a mazhauzy k pořádání slavnosti. Po tři dny město ožívá průvody, jarmarkem a pouťovými atrakcemi. Samotný Běh o Barchan se koná v sobotu odpoledne. „Čtyři předem pečlivě vybraní mladí muži v historických kostýmech startují od středověkého milníku - svatých muk. Cíl je před hlavní městskou branou v místě dnešního kulturního domu. Trasa je dlouhá cca 220 metrů. Celý běh má neměnný průběh, účast v něm je prestiží a bývala dokonce i předmětem sporu. Startující dává pokyn střelci (dříve hmoždíř), ten vystřelí, první běžec, barchaník, vyběhne z místa soustředění na startovní čáru, zde se postaví, ozve se druhá, třetí, čtvrtá rána a děj se postupně opakuje. Jakmile jsou všichni čtyři běžci na startovní čáře, dá startující pokyn k poslední střelbě, ráně, po které běžci odstartují. V cíli se musejí dotknout barchanického praporu. V pořadí v němž doběhli, jsou zapsáni do pamětní knihy a oceněni královnou symbolickými dary dle pověsti", popisuje podrobně statek etnografka Mgr. Jana Lochmanová z Muzea Vysočiny Třebíč.

Nositelem nemateriálního statku Běh o Barchan je město Jemnice. Běh o Barchan pravidelně dokumentuje Regionální pracoviště tradiční lidové kultury při Muzeu Vysočiny Třebíč, příspěvkové organizaci zřizované Krajem Vysočina, které je pověřenou organizací k zajištění péče o tradiční lidovou kulturu na celém území kraje.

Letošní slavnost Barchan začíná v pátek 16. června a program je zveřejněn na barchan.cz/. Podrobné informace o Běhu o barchan jsou k dispozici na webových stránkách Národního ústavu lidové kultury a Muzea Vysočiny Třebíč.

Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina má v současné době 5 položek: Běh o Barchan, Skřipácká muzika na Jihlavsku, Betlémská cesta v Třešti, Obchůzka královniček na Velkobítešsku a Historický morový průvod v Brtnici. Tři z nich - Běh o Barchan, Skřipácká muzika na Jihlavsku a Betlémská cesta v Třešti - jsou součástí Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.

V současnosti je do programu pro věrné návštěvníky zapojeno na sto třicet hradů, zámků, klášterů a dalších zajímavých míst, a to bez ohledu na jejich vlastnictví, které může být například státní, krajské i soukromé. Záměrem projektu Ministerstva kultury, Národního památkového ústavu, Asociace majitelů hradů a zámků a dalších partnerů je poskytnout návštěvníkům všechny užitečné a obsáhlé informace o památkách včetně fotogalerie a popisu daného místa i s uvedením dostupných prohlídkových okruhů, dále o zde konaných akcích, zajímavostech a tipech na výlety. A nechybí ani informace o možnosti bezbariérového přístupu. Nespornou ekonomickou výhodou je nárok na šestý vstup zdarma, a to při získání pěti klíčů v průběhu po sobě jdoucích dvanácti měsíců. A v případě štěstí při účasti v slosovací soutěži je možné vyhrát věcné i zážitkové ceny.

Klíč k památkám lze sbírat dvěma způsoby. Formou papírového pasu, který na požádání obdržíte na pokladně ve všech do projektu zapojených objektech, a následně po jeho aktivaci při zakoupení vstupenky do něho získáte razítko. Nebo formou moderní aplikace, kterou si uživatelé chytrých telefonů mohou stáhnout do svého mobilního telefonu a tak budou mít mobilní pas s unikátním QR kódem na svých cestách stále při sobě. Po uživatelské stránce je aplikace velmi přehledná a snadno se v ní orientuje. Její výhodou je i možnost sledování stavu svého věrnostního konta.

„Program Klíč k památkám oslovuje všechny milovníky hradů a zámků, kteří rádi cestují napříč Českou republikou. A díky jeho jazykovým mutacím je užitečný i pro zahraniční turisty. A proto budeme rádi, pokud se v příští sezóně do něho zapojí i hrad Roštejn, který by v té době měl mít otevřenou novou část expozice,“ doplnila náměstkyně Jana Fischerová.

Bližší informace k věrnostnímu programu najdete přímo na webových stránkách www.klickpamatkam.cz

Putování na posvátná místa spojená s událostmi zvláštního významu je jev společný všem náboženským tradicím. Křesťanství provází od samého počátku, předobrazem poutníka je sám Ježíš Kristus, který během svého pozemské ho působení procházel Svatou zemí a podle židovských zvyků navštěvoval chrám v Jeruzalémě.
Během středověku se poutní tradice stala pevnou složkou evropské kultury, zlatého věku dosáhla v 17. a 18. století. Lidové poutě v období baroka představovaly jednu z misijních možností, jejichž prostřednictvím katolická církev v Čechách a na Moravě cíleně obnovovala své pozice. Poutě lidem přinášely silný duchovní prožitek, kultivovaly lidskou duši, směřovaly k poznání Boha skrze krásu tohoto světa.
Velkolepá barokní chrámová architektura proslulých stavitelů převzala obraz nebeského Jeruzaléma, dokázala harmonicky propojit duchovní a hmotnou stránku života. Barokní krajina ožila drobnými sakrálními stavbami, kapličkami, Božími muky, ale i hostinci, v nichž poutníci odpočívali.
Současně dosáhl svého vrcholu mariánský kult, putování na místa spjatá s Matkou Boží se stala hlavním pilířem lidové zbožnosti. Vzácné mariánské sošky či milostné obrazy tvořily středobod barokních svatyň. Zvláštní pozornosti se těšily i prameny a studánky opředené pověstmi o zázračných uzdraveních nebo posvěcené zjevením Panny Marie. Mapa poutních míst a tras se zaplnila vyhlášenými chrámy, na Třebíčsku například kostel Narození Panny Marie v Přibyslavicích nebo mariazellská bazilika v nedalekém Rakousku, ale i menšími kostely a kaplemi, poskytujícími duchovní zázemí domácím věřícím.
Naše výstava, na níž spolupracujeme s Biskupstvím brněnským, chce prostřednictvím fotografií a vystavených sakrálních předmětů, soch světců, korouhví, lidových plastik, modlitebních knih či kněžských ornátů, přiblížit fenomén poutních míst a některých barokních staveb na Třebíčsku. Skutečnou duchovní pouť však musí vykonat každý sám.

„Při terénních úpravách například došlo k zavezení mokřadu, nevratnému poškození původního půdního pokryvu a změně vodního režimu v CHKO. Vykácení rozsáhlé části břehového porostu Stržského potoka změnilo krajinný ráz lokality,“ popsal Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Havlíčkově Brodě.

Odpady pocházely z demolice polyfunkčního domu Duna ve Žďáru nad Sázavou, kamení a zemina z budování obchvatu v Mělkovicích.

Inspektoři ČIŽP už za tuto poměrně rozsáhlou nelegální činnost v CHKO Ždárské vrchy firmě AQUASYS uložili v prosinci 2016 dvě pokuty (za porušení zákona o odpadech a porušení zákona o vodách) v celkové výši 420 tisíc korun. „Sankcí 520 tisíc korun za porušení zákona o ochraně přírody a krajiny se nyní celá kauza uzavřela,“ doplnil Panský.

O přechozích pokutách pro společnost AQUASYS více zde www.cizp.cz/Firma-AQ…