Soutěž o Nejlepší školní oběd 2017 zná desítku nejlepších jídelen, které se v srpnu představí v celostátním finále
Zavřít foto...
Zpět nahoru na obsah...Soutěž o Nejlepší školní oběd 2017 zná desítku nejlepších jídelen, které se v srpnu představí v celostátním finále
Finálového kola soutěže O nejlepší školní oběd se 24. srpna 2017 v pražské MAKRO Akademii zúčastní nejlepší jídelny z celé České republiky. Tématem 8. ročníku je Zdraví na talíři, které chutná všem.
Jídelny se představí s obědovým menu, které zahrnuje polévku, hlavní pokrm a dezert. Všechna jídla by měla být nutričně vyvážená, moderní, chutná a servírovaná tak, aby upoutala strávníky z řad žáků a studentů. Cena na strávníka nesmí překročit vyhláškou stanovený limit 34 korun a celé menu musí být běžnou součástí jídelního lístku daného zařízení školního stravování.
Desítku nejlepších, ze 71 týmů přihlášených do soutěže, vybrala odborná porota na základě navrženého menu. Mezi hodnotiteli finálového kola zasedne již tradičně Markéta Hrubešová spolu se zástupci Magistrátu Hlavního města Prahy, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ale i žáků, kterým jsou obědová menu primárně určena.
„Děti obvykle zdravou stravu samy příliš nevyhledávají. Finalisté nicméně ukazují, že zajímavé a chutné zpracování zaručí, že zdravé menu sklidí úspěch i u malých strávníků. Z kuchařského hlediska máme radost i ze zařazení netradičních pokrmů, receptur a opomíjených surovin,“ hodnotí přihlášky Petr Stádník, šéfkuchař MAKRO.
Cílem soutěže je upozornit na význam vyváženého stravování ve školách a na rizika spojená s dětskou obezitou. Pořadatelé také chtějí poukázat na rostoucí kvalitu a nápaditý přístup jídelen ke stravování dětí, představit současná moderní menu, a pomoci tak vyvracet předsudky týkající se školních obědů.
„Jídelny stále ještě trpí špatnou pověstí, kterou si svým přístupem ke stravování vysloužily v minulosti. Tato klišé už dnes ale dávno neplatí, což dokazuje rostoucí zájem o vzdělávání týkající se dětské výživy, čerstvé suroviny i netradiční zpracování. Každoročně roste také počet přihlášených do soutěže a kvalita soutěžních pokrmů je skutečně vysoká,“ komentuje trendy v odvětví Alena Strosserová, odbornice na školní stravování.
Ve finále, které se koná 24. srpna 2017 v MAKRO Akademii, se utkají následující školní jídelny (řazeny abecedně):
Mateřská škola Jaroměř, Knappova
MŠ Matěchova, Praha 4, Halasova 1069
Střední odborná škola a Stření odborné učiliště, Polička, Čs. Armády
Základní škola Český Brod, Žitomírská
Základní škola a mateřská škola pro sluchově postižené, Plzeň Mohylová
Základní škola a Mateřská škola Velké Svatoňovice, okres Trutnov
Základní škola Mánesova Otrokovice
ZŠ a MŠ Leskovec, okres Vsetín
ZŠ a MŠ Petrohrad, Černčice
ZŠ a MŠ Velký Beranov u Jihlavy
Petra HOLÁ
Polní den: Jsou brambory ohroženou tradiční plodinou?
Zavřít foto...
Zpět nahoru na obsah...Polní den: Jsou brambory ohroženou tradiční plodinou?
Každoročně se na různých místech Kraje Vysočina konají setkání zemědělců pod názvem Polní den. To zatím poslední v Křelovicích pořádané 22. června společností SENAGRO Senožaty bylo věnováno pěstitelům brambor. „Šest desítek hostů společně otevřelo téma ekonomicky udržitelného hospodářství, ekologie, zvyšování jakosti, ale především téma vymezování ochranného pásma kolem vodního díla Švihov a omezení, která z něj pro tradiční pěstitele a šlechtitele brambor vyplývala, resp. mohou v budoucnu vyplývat,“ informoval Martin Hyský, radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a zemědělství.
„Pěstování a ochrana brambor je v části pelhřimovského a havlíčkobrodského okresu hlavní zemědělskou činností. Brambory z této části Vysočiny jsou k dostání ve vysoké kvalitě ve většině prodejních řetězců. Zemědělská družstva jsou na venkově hlavním zaměstnavatelem a pro malé obce představují mnohdy jediného partnera v udržení společenského i sociálního klima ve spádové oblasti,“ říká Martin Hyský.
Pokud jde o téma stanovení podmínek pěstování tradičních plodit v ochranném pásmu vodního díla Švihov jsou zemědělci z Vysočiny společně s Krajem Vysočina připraveni diskutovat nad přijatelnou kompenzací ekonomické újmy tohoto omezení. V současné době se zemědělské podniky ze Senožat, Pacova a Želiva spojily a spolupracují na tzv. polním pokusu, který modeluje situaci přísného ochranného pásma a pro porovnání také situaci standardního pěstování. Na dvou souběžných polích tak rostou plodiny v rozdílných podmínkách – pro průmyslové využití, pro sazbu a pro konzumaci. Na reálném příkladu tak družstva chtějí společně demonstrovat, jaký dopad mohou mít reálně navrhovaná omezení na výnos produkce, na její cenu a ve výsledku na objem dodávek na domácí trh.
Kraj Vysočina chápe zemědělství jako klíčové odvětví regionálního hospodářství mající globálně obrovský význam pro nezávislost České republiky v pěstování základních potravin. „Uvědomujeme si, že nejen regionální zemědělství čeká v následujících letech generační odměna, lidé v něm chybí, školy bojují o každého studenta. Kraj Vysočina k propagaci zemědělství v regionu přispívá například vyhlášením Roku zemědělství a odborného vzdělávání, pořádáním školních dnů ve vybraných družstvech, nově motivujeme děti k poznávání tradičních oborů také novou zemědělskou soutěží,“ připomíná Martin Hyský.
Jitka SVATOŠOVÁ