Na úvod promluví starosta města Michal Šmarda a děkan římsko-katolické církve Jan Daněk. Samozřejmě nesmí chybět ani svatý Václav, kterého uvítá místní krojovaná skupina. Oficiální část ukončí Svatováclavský chorál v podání operního pěvce Michala Pavla Vojty.

Pro návštěvníky je připraven historický jarmark a farmářský trh plný dobrého jídla a pití. Na své si přijdou i milovníci středověkých zbraní, které si budou moci i vyzkoušet. Pro děti je připravený historický kolotoč, divadlo, hudba, rytíři na koních či vystoupení dravců.

S hořečkem mnohotvarým českým se můžeme setkat na loukách a pastvinách a na narušovaných stanovištích. Jedná se o dvouletou rostlinu, která v prvním roce vytvoří přízemní růžici listů. V druhém roce obvykle v září vykvétá a následně produkuje semena.

V roce 2010 byl zahájen celorepublikový záchranný program hořečku mnohotvarého českého. Na Vysočině bylo vybráno pět prioritních lokalit, na nichž se snaží zlepšit stav populací hořečku účinnými opatřeními jako jsou seč nebo pastva (ovce, kozy) ve vhodném termínu, narušování drnu a výsev semen do volných plošek, odstranění náletů. „Záchranný program organizuje Ministerstvo životního prostředí ČR, finančně se na něm podílí také Kraj Vysočina. A jak je vidět, na některých lokalitách se dílo daří“, sdělil Martin Hyský, radní Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí, který si hořečky přijel osobně prohlédnout.

Marie Lokingová, Alexandra Vetkovská a Anna Bechná vydaly unikátní tarotovou sadu 79 karet, na nichž je zachycen rekordní počet 75 psích plemen. Zbývající 4 karty představují kostru altajského prapsa, Lajku (první pes ve vesmíru), oblíbené "voříšky" a mýtického Kerbera. Malířka a majitelka psího útulku Marie Lokingová vytvořila i obálku knihy, na jejchž stránkách se lze seznámit s historií každého ze psích plemen a jeho povahou, na základě níž byl pes vybrán pro zobrazení na příslušné kartě - tak aby korespondoval s jejím tradičním významem.
Pelhřimovské Muzeum kuriozit pomocí výstavky psích rekordů pomáhá nevidomým! Domluvili jsme se se sdružením slabozrakých a nevidomých SONS ČR a máme radost, že se nám v expozici Muzea rekordů usadil jejich sbírkový pejsek. Návštěvníci muzea do něj mohou vhodit libovolnou částku na podporu výcviku vodících psů. Přijďte přispět i Vy!

S nejdelšíma ušima

Chovatelka Lenka Sklenářová se zapsala do České knihy rekordů se svým psem jménem Art plemene Basset Hound (chovatelská stanice Bohemia Highland), jehož každé ucho mělo při oficiálním měření délku 31 cm.

Nejdelší spřežení

Členům Samojed Klubu se v Deštném v Orlických horách podařilo v jednom spřežení rozpohybovat zápřah 34 čistokrevných samojedů, táhnoucích saně s jezdcem. Spřežení dlouhé

36,7 m poté ujelo 418,3 m.

Nejpočetnější aport

Fenka belgického ovčáka Zicora Nica majitelky Marie Vágenknechtové z Nedaříže dokázala na vzdálenost 5 m aportovat 141 předmětů. Při dalším pokusu přiaportovala za 10 minut ze vzdálenosti 2 m 48 předmětů.

Nejmenší a nejtěžší

Čivava Gábinka majitelky Šárky Dokoupilové z Prahy byla při výšce 13,5 centimetrů v kohoutku a hmotnosti 748 gramů nejmenším psem v ČR.

Anglický mastif Štěpán chovatelky Marcely Skupníkové z Příboru byl s hmotností 111,65 kg nejtěžším českým psem.

Ručně pletené chobotničky převzali zdravotníci z rukou zástupkyně spolku Nedoklubko Aleny Jelínkové: „Každá chobotnička musí splňovat dané normy. To je třeba velikost a materiál. Chapadla nemohou být třeba moc dlouhá, aby byla pro miminka bezpečná,“ vysvětluje žena, která sama malé pomocníky vytváří. Jeden jí trvá zhruba hodinu a půl.

Podle výzkumu, který v Dánsku proběhl, chapadélka chobotniček připomínají nedonošeným dětem pupeční šňůru jejich maminky. Miminka mají tendenci k úchopu a tím, že mají chapadélka při ruce, netahají si za zavedenou sondu či jiné hadičky. Cítí se bezpečněji, jsou klidnější a tím pádem jsou také stabilnější a lépe prospívají.

„Děkujeme všem, kteří se na práci podíleli. Odhadujeme, že tato várka nám vydrží asi dva měsíce. Chobotničky mají jasně daná pravidla, jak mají vypadat. Pokud jim některé kousky neodpovídají, dáme je větším dětem jako dárek při odchodu z nemocnice. Žádný ručně pletený kousek tak nepřijde nazmar,“ říká vrchní sestra dětského oddělení Simona Hájková.

Na dětském oddělení se na šesti odděleních stará o pacienty zhruba 60 sester a 14 lékařů. Ročně jsou na oddělení hospitalizovány více než tři tisíce dětí a zhruba osmnáct set doprovodů.