Pokud na návštěvu půjdete, dodržujte prosím, základní hygienické zásady: myjte a dezinfikujte si často a opakovaně ruce. Při kašli a kýchání si kapesníkem zakrývejte nos a ústa. Po použití kapesník vyhoďte do koše a důkladně si poté umyjte ruce. Nedotýkejte se rukama obličeje, nemněte si oči - snížíte tím riziko přenosu viru prostřednictví rukou z kontaminovaných předmětů. Nepůjčujte si mobilní telefony, sklenice, příbory, u dětí hračky. Při zdravení se vyhněte podávání rukou, objímání a líbání. Vyvarujte se přímému kontaktu s lidmi, kteří mají nachlazení nebo chřipku.

Zákaz návštěv v jihlavské nemocnici zatím vyhlášen není. V případě, že se situace změní, obratem Vás budeme informovat a zpráva bude vyvěšena na našich webových stránkách.

Soutěž je i letos obohacena o sociální rozměr. Děti připraví zdravé pohoštění, o které se podělí s lidmi ze svého okolí a udělají jim radost společným stolováním.

„Může to být osamělá paní ze sousedství, dědeček v domově důchodců či dlouhodobě nemocný spolužák. Budeme rádi, když si letos děti dají práci nejen s receptem a přípravou pohoštění, ale i s nápadem na obdarování,“ doplňuje zadání Eva Nepokojová, manažerka Zdravé 5.

Speciální kategorii mají i týmy zaměstnanců Alberta s dětmi

Do soutěže se mohou zapojit tříčlenné týmy v 5 kategoriích. Soutěžní disciplínou je zdravý a nutričně vyvážený pokrm vhodný jako svačina. Recept společně s fotografiemi z přípravy a předání pohoštění včetně obhajoby výběru obdarovaného mohou týmy v čele s pedagogy přihlásit na www.zdrava5.cz do 8. dubna 2018.

Hodnota pokrmu pro 4 osoby by se měla pohybovat kolem 100 korun. Nákup surovin v této hodnotě pro jeden tým nahradí školám Zdravá 5 pomocí nákupní poukázky do obchodů Albert.

Odborná porota bude hodnotit nejen nápaditý recept, složení pokrmu a lákavý vzhled, ale i myšlenku, jak týmy naloží s připraveným pohoštěním. Ze všech týmů přihlášených do regionálního kola vybere 5 nejlepších z každé kategorie z celé České republiky. Ty se utkají ve finále začátkem června v Praze, kdy v porotě zasednou také známé osobnosti. Na celkové vítěze ze všech kategorií čeká i letos speciální zážitková odměna.

Soutěž má i sociální rozměr Recept soutěžního pokrmu by měl být nutričně vyvážený podle zásad výživového talíře, se kterým se děti seznamují na lekcích Zdravé 5. „Propojení sociálního a výživového tématu je logickým vyústěním klíčových aktivit Nadačního fondu Albert, který se dlouhodobě věnuje podpoře zdravého životního stylu dětí i jejich rodičů a financování projektů vzdělávání, integrace a rozvoje dětí ze sociálně znevýhodněných skupin,“ doplňuje Eva Nepokojová.

Finále Zdravé 5 je vyvrcholením aktivit pod hlavičkou Zdravé 5. Odborní lektoři projektu navštěvují po celý školní rok školky a školy, ve kterých seznamují děti zábavnou formou se zásadami správného stravování. Nadační fond Albert poskytuje školám všechny své projekty zdarma. Více o pravidlech a termínech soutěže naleznete na www.zdrava5.cz.

V roce 2016 získali ocenění v oblasti tradiční lidové kultury pilníikář Drahomír Smejkal a mistr kolář Aleš Uherka, v následujícím roce přibyli do rodiny Mistrů tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina tři jména, a to Hana Šmikmátorová, která se věnuje malování horáckých kraslic, Jindřich Toman vyrábějící štípané holubičky a Jindřich Holub za výrobu šindele tradičním postupem. Drahomír Smejkal a Aleš Uherka se navíc mohou pyšnit i titulem Nositel tradice lidových řemesel, který je udělován na celostátní úrovni.

Seznam Mistrů tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina vede krajská příspěvková organizace Muzeum Vysočiny Třebíč, pod kterým funguje Regionální pracoviště tradiční lidové kultury Kraje Vysočina. To zároveň přijímá a hodnotí návrhy na udělení titulu a následně zapsání nových mistrů na tento prestižní seznam. Slavnostní předání ocenění se uskuteční na zámku v Třebíči ve středu 18. dubna 2018.

Marie Žilová (Nové Veselí) – obor: textil

Tradiční techniky a postupy při zpracování zmenšených součástek lidových krojů (přípravné zpracování materiálu a střihu, šití, škrobení, vrapování, úvazy)

Od roku 1997 se věnuje šití a vyšívání krojových součástek a zhotovování zmenšených replik krojů na panenky spolu s dcerou Evou Jurmanovou.

První panenku v horáckém kroji vytvořily podle popisu Vratislava Bělíka. Již u této panenky použily autentický materiál. Na ni navázaly další kroje z Horácka a Podhorácka - Telče, Dačic, Třebíče, Žďáru nad Sázavou. Kroje zpočátku vytvářely zejména podle krojových popisů a předloh etnografky Blaženy Šotkové. Následovaly kroje složitější, co do pracnosti, například litomyšlský, mladoboleslavský nebo kyjovský. Marie Žilová vede širokou dokumentační činnost, zpracovává podklady ke krojům. Krojované panenky vytváří jako repliky, využívá striktně původní materiály a ruční práci, ručně vyrábí i obuv. Při finální úpravě panenky se snaží co nejvíce přiblížit celkovému vzhledu krojované postavy tj. i úpravě hlavy, doplňkům. Kroje šijí dle velikosti panenky tedy většinou v měřítku 1:4, 1:5 nebo 1:10. Nezpracovávají pouze kroje sváteční, ale i pracovní a všední oděv. Každá panenka je originál a má svůj certifikát - obsahuje jméno panenky, údaj o etnografické oblasti, užitém materiálu, o autorkách atd. Rodinný fond krojovaných panenek v současnosti čítá na 300 kusů. Od roku 2003 mají za sebou obě ženy přes 20 výstav. První výstava se konala v Havlíčkově Brodě, na ni navázaly další, z posledních let například v Jindřichově Hradci, Velké Bíteši, Jihlavě, Telči, Ostravě. V roce 2016 byla uspořádána velká výstava v Muzeu Vysočiny Třebíč.

Eva Jurmanová (Nové Veselí) – obor: textil

Tradiční techniky a postupy při zpracování zmenšených součástek lidových krojů (výšivka, zdobení, aplikace, síťování)

S výšivkami se setkávala doma již od dětství díky své mamince paní Marii Žilové. Sama začala s vyšíváním již v dětství, kdy se sestrou Margaretou navštěvovaly zájmové kroužky, které vedla její maminka. Asi v 19 letech začala vyšívat samostatně stylem richelieu. Postupně paní Eva Jurmanová začala sbírat panenky s keramickými hlavičkami a na popud maminky vytvořily společně první krojovanou panenku v horáckém kroji. Inspirací jim byl dochovaný kroj po pratetě, který paní Jurmanová dokonce sama v dětství nosila. Do současné doby vytvořily s maminkou za více než 15 let společné práce již na 300 krojovaných panenek ve věrných zmenšeninách lidových krojů z různých etnografických oblastí, které obdivují návštěvníci a zájemci na výstavách po celé České republice. Vzhledem k obsáhlosti své sbírky nemohou mít všechny panenky vystaveny, značná část jich tak je uložena v depozitáři. Nárazově vyrábějí také krojové součástky v běžné velikosti (např. čepec pro dudačku z Pelhřimovska) a panenky na zakázku, nejčastěji do soukromých sbírek (ČR, Austrálie, Amerika, Kanada, Island, Francie aj.) O mistrovské tvorbě matky a dcery byly natočeny dokumenty a reportáže pro Českou televizi, Český rozhlas a další veřejná média. O jejich práci vyšlo mnoho novinových a časopiseckých článků.

Jaroslav Fieger (Světlá nad Sázavou) – obor: kámen - kamenictví

Jaroslav Fieger je nejen řemeslník, ale i velký znalec historie kamenictví v regionu. Vztah k historii a k archeologii jej přivedl k specifické výrobě. Intenzivně se začal zabývat archeologickými nálezy kamenických výrobků a svoji pozornost zaměřil především na dva typy výrobků – obilné mlýnky a sekeromlaty. Podle původních nálezů začal zhotovovat repliky, zkoušet jejich funkčnost a prezentovat výsledky své práce veřejnosti. Jaroslav Fieger spolupracuje s řadou archeologických, vědeckých a muzejních institucí. Účastní se workshopů, často jako lektor (např. pro Přírodovědné muzeum Semenec podával v roce 2016 v rámci workshopu Co a jak s kamenem přednášku o broušené industrii), pravidelně se účastní akcí pořádaných střediskem experimentální archeologie v Deštném v Orlických horách, svoji práci prezentuje i v rámci Dnů otevřených ateliérů na Vysočině. Spolupracuje s archeoskanzeny, s archeology a kromě přednášek na odborných seminářích prezentuje svoji práci široké veřejnosti i na různých populárních akcích. Pravidelně se na příklad účastní středověkých dní na zřícenině Orlík u Humpolce nebo svátku keltské kultury Beltine, pravěkých táborů aj.

Pozn: zpracováno z podkladů Muzea Vysočiny Třebíč, p. o.

Zde je tedy několik nejrozšířenějších mýtů, s nimiž se můžeme setkat.

1. Ten, koho si vezmu, musí být ten dokonalý, dokonalá.
Manželství je skvělým lékem pro ty, kdo si myslí, že jsou dokonalí a bez chyby. Kdosi řekl, že si vždycky vezmeme toho nepravého člověka. Nikdo z nás přesně neví, do čeho v manželství jde. Nakonec vždycky zjistíme, že my i náš partner máme své chyby, rozdíly a nedokonalosti, které musíme překonávat, tolerovat nebo si vzájemně odpouštět. To, že musíme překonávat své nedostatky, ještě neznamená, že nemůžeme mít skvělé manželství. Spíše naopak. Pravá láska roste tam, kde jsme schopní milovat druhého i tehdy, kdy o něm víme všechno nebo aspoň více než kdokoli jiný. To je skutečná intimita. Romantický ideál pana dokonalého a paní bezchybné je mýtus. Přesto je důležité vědět, zda sdílíme podobné hodnoty a zda se jeden o druhého dokážeme opřít.

2. Šťastné páry se nehádají.
Každý z nás vstupuje do manželství s různými očekáváními, potřebami, obavami a představami, které se formovaly v našich předchozích rodinách. To přirozeně vede k mnoha nepříjemným „názorovým výměnám“. Rozdíl mezi zdravými manželstvími a těmi, které mají větší problémy je spíše v tom, jak se hádáme. Pokud se naše hádky týkají více vzájemného snižování, útoků a obviňování, touhy zranit druhého nebo obrany bez ochoty k sebereflexi než konkrétního problému, máme problém. I zdravá manželství zažívají hádky, ale ne primárně jako prostředky manipulace nebo získání moci ve vztahu. Nejzdravější manželství jsou pohotová k řešení problémů, odpuštění a ochotě jít dál. ( bez slova prostě)

3. Děti vyřeší naše problémy ve vztahu.
Narození dětí do manželství může do vztahu vnést mnohem větší hloubku, intimitu a zcela nový rozměr. Narození dětí ale může také odhalit naše mnohé nedostatky a způsobit ve vztahu menší zemětřesení. Můžeme mít rozdílné představy o výchově dětí, a zvláště narození prvního dítěte může být pro mladé manžele zatěžkávací zkouškou. Máme na sebe méně času, jsme vystresovaní a nevyspalí, sexuální život po porodu spíše neexistuje atd. Děti samy o sobě naše vztahové problémy nevyřeší. Děti samozřejmě přinášejí větší nároky i stres, ale jsou na druhou stranu také obohacením vztahu a manželství s dětmi mají obecně mnohem menší rozvodovost.

4. Ten, kdo mě opravdu miluje, by měl automaticky vědět, co říct nebo udělat, abych se zase cítil šťastný.
Mnoho lidí si myslí, že když si o něco musíme říct, nějak se to ve skutečně milujícím vztahu nepočítá. Protože ale naše protějšky neumí zázračně číst v našich hlavách, je důležité, abychom o svých potřebách v manželství byli schopní mluvit. Komunikace je zvlášť klíčová tam, kde procházíme konfliktem nebo odcizením. Dojde-li k nedorozumění, mnozí lidí v manželství nechají svá zranění zbytečně bobtnat, protože doufají, že jejich milovanému či milované přeci dojde, co udělal/a špatně nebo jsou přesvědčeni, že je to tak zřejmé, že ani nemá smysl o tom mluvit. Manželé se ale musí učit vyjadřovat své pocity a být k sobě otevření. Obecně platí, že váš vztah a ochota ke konstruktivní komunikaci o bolestivých věcech musí mít prioritu před nevyřčenými očekáváními.

5. Manželství znamená konec vášně a nudu v sexuálním životě.
Sexuální vášeň v dlouhodobých vztazích se nutně musí lišit od vztahů na jednu noc nebo od prvních fází vzájemného objevování. Sex v dlouhodobějším vztahu přináší jiné a hlubší prožitky, protože je založen na větší znalosti našeho partnera a intimitě, která se vyvíjí v bezpečném a důvěrném vztahu. Emocionální otevřenost a bezpečí má přímou souvislost s hlubší schopností projevovat si něžnost a mít hlubší sexuální prožitky. Podle mnoha studií mají obecně manželské páry sex častěji a subjektivně jej vnímají jako lepší ve srovnaní s lidmi, kdo v manželství nežijí. Sexuální život v manželství se samozřejmě vyvíjí, a zvláště těhotenství a přítomnost malých dětí může sexuální život načas změnit. Stejně tak se v každém dlouhodobém vztahu může objevit rutina, ale není to nic s čím by si páry nemohly poradit, pokud mají pocit, že se vášeň vytrácí.

6. Manželství je jen dřina a konec svobody.
Hodně se mluví o tom, jak je třeba na svém manželství pracovat, že dobrý vztah není samozřejmost. Manželství určitě někdy není jednoduché. Ale nevěřte mýtu, že manželství je hlavně dřina. Na některých oblastech určitě můžeme pracovat a rodinný život stojí hodně energie, ale manželství je také hra, dobrodružství, podpora, smích, proměna, hloubka a mnohem víc. Manželství jistě také znamená vzdát se jiných vztahů a části své nezávislosti. Bez tohoto rozhodnutí ale v dlouhodobých vztazích není možné fungovat. Pokud jsou moje nezávislost a moje potřeby pro mě nejdůležitější, jen těžko najdu uspokojení v manželství.

7. Klíčem ke šťastnému manželství je romantická láska.
Romantika by neměla chybět v žádném vztahu, ale ideál romantické lásky, který se na nás valí z médií a literatury, má s realitou máloco společného. Pokud jste si vzali někoho, aby naplnil každou vaši potřebu a doplnil vás ve všem, kladete na svého partnera přehnané požadavky. Váš partner není ani Bůh ani jednorožec, který vám splní všechny vaše tužby. Pokud se budete stále rozhlížet, kdo lépe naplní váš romantický ideál lásky, je velká pravděpodobnost, že vaše manželství skončí spíše jako řecká tragédie než jako romantická komedie.

8. Manželství je jen kus papíru, stačí, když se máme rádi.
Je-li manželství jen kusem papíru, proč se lidé tolik bojí do něj vstupovat? Jde-li o tak bezvýznamný krok, proč ho neudělat? Lidé nevstupují do manželství naopak právě proto, že jde o něco důležitého, o závazek k druhému, který činíme před svými rodinami a přáteli. Veřejně tak deklarujeme, že nejsme jen „přátelé s benefity“, ale že je naše láska natolik velká, že jsme ochotní k závazku vůči druhému. Především v prvních letech nesezdaného vztahu je pravděpodobnost jeho rozpadu až pětkrát větší než u tradičního manželství. Pokud spolu nesezdaný pár vydrží déle, pravděpodobnost se snižuje, ale zároveň mnoho nesezdaných párů vstupuje do manželství s příchodem dětí. V nesezdaných párech je navíc oproti manželstvím mnohem větší důraz na osobní autonomii a nezávislost než na podporu druhého. Nesezdané páry mají také statisticky mnohem větší riziko nevěry.

9. V manželství se vždycky o všechny úkoly podělíte rovným dílem.
Nečekejte, že bude v manželství vždycky všechno fér a fifty fifty. Že každý z manželů bude přispívat stejným dílem k domácím pracem, péči o děti i finančnímu zajištění rodiny. Neznamená to samozřejmě, že by si měl manžel po práci lehnout na gauč a nechat všechny domácí práce na manželce. Pokud ale budete stále počítat, kdo dělá víc a kdo míň, nikam se většinou nedostanete. Zvláště muži ale v téhle oblasti určitě mají větší rezervy.

10. Nevěra okoření vaše manželství.
V poslední době se hodně mluví o konstruktivní nevěře, která může oživit ochládající vztah. Psychologové, kteří tento termín propagují ovšem radí, abychom v žádném případě nevěru nevyzradili před naším oficiálním partnerem. Důvod? Asi není těžké si jej domyslet. Nevěra je tak trochu podobná jízdě na tygrovi, kdy může být hodně těžké z něj slézt. To, že nevěra není a nikdy nebude konstruktivní, musí dojít každému, kdo se hlouběji zamyslí. Jde o uspokojení biologické potřeby, v určitých případech potřeby společenské prestiže a někdy i potřeby hluboké citové vazby. Ani při nejlepší vůli se ale nejedná o konstruktivní počin, který by jakýmkoliv způsobem prospěl našemu manželství.

Národní týden manželství je skvělou příležitostí, kdy se páry mohou inspirovat, jak ze svého dobrého manželství udělat ještě lepší nebo, pokud je to třeba, obnovit to, co se časem ve vztahu vytratilo. Je iniciativou, která spojuje celou škálu organizací, jednotlivců, odborníků, měst i církví, které již v minulých letech na oslavu manželství a pro jeho podporu zorganizovali stovky akcí po celé České republice. Pokud vás zajímají akce v rámci NTM ve vašem okolí, podívejte se na jejich seznam na webových stránkách NTM www.tydenmanzelstvi.cz .

Český rozhlas bude v době konání olympijských sportovních klání vysílat z celkem pěti studií, z toho dvě budou přímo v srdci olympiády, v jihokorejském Pchjongčchangu. Další vysílání pokryjí studia stanic Český rozhlas Radiožurnál a stejnojmenná digitální stanice ze sídla Českého rozhlasu v Praze. Pátým studiem bude stříbrný R-Stream, který bude vysílat z Olympijského festivalu v Brně.

„Český rozhlas Vysočina nabídne posluchačům kompletní výsledkový servis včetně rozhovorů a reportáží v pravidelných i nepravidelných rubrikách. V případě klíčových momentů budeme vysílat živě přímo ze sportovišť,“ představuje vysílání vedoucí programu Českého rozhlas Vysočina Zdeněk Koudelka.

Během olympiády mohou rovněž posluchači soutěžit o originální publikaci Olympijský rok plnou zajímavých informací a rozhovorů např. s Evou Samkovou nebo Martinem Doktorem.

„Výhodou je, že vzhledem k časovému posunu většina sportovních klání bude probíhat v pro nás přijatelných časech a vyhneme se tak probdělým nocím. Tak nezapomeňte, startujeme v pátek 9. února v pravé poledne,“ dodává s úsměvem Zdeněk Koudelka.

Digitální vysílání nabídne také dva tematické dny; 11. 2. uplyne padesát let od zlatého skoku Jiřího Rašky a 22. 2., kdy uplyne dvacet let od triumfu českých hokejistů v Naganu.

Kompletní zpravodajství je možné sledovat také na irozhlas.cz.