Cílem této aktivity je poskytnout mladým lidem ve věku 14 a 17 let proškolení v laické první pomoci s důrazem na praktický nácvik v modelových situacích, to vše v rámci školního vyučování. „Na zajištění profesionálního školení spolupracuje Kraj Vysočina se středními zdravotnickými školami v Havlíčkově Brodě, Jihlavě, Třebíči i Žďáru nad Sázavou, s krajskou záchrankou a oblastními spolky Českého červeného kříže,“ doplnil Vladimír Novotný. Pro skupinu 14letých žáků je v průběhu listopadu až června připraveno vždy 10 vyučovacích hodin, sedmnáctiletí studenti pak absolvují trojhodinový kurz zaměřený na procvičení kardiopulmonální resuscitace, život zachraňujících úkonů a komunikaci s operátorem záchranné služby. Část výuky je pod vedením hasičů věnována integrovanému záchrannému systému.

„Na základě zpětné vazby samotných žáků, učitelů, rodičů i profesionálních záchranářů vidíme smysluplnost celého projektu a rádi bychom ho podporovali i v následujících letech. Bylo zaznamenáno několik případů, kdy účastníci kurzů dokázali včasným zásahem a správným poskytnutím první pomoci zachránit lidský život,“ zdůraznil náměstek Vladimír Novotný. Z hodnotících dotazníků vyplývá, že účastníci kurzu nejvíce oceňují praktické ukázky poskytování první pomoci, zejména procvičování resuscitace a dalších zdravotnických technik. Mladší žáci pak označují za nejatraktivnější část kurzu výuku záchranářů s výjezdovým vozidlem. Pozornost ze strany záchranářů je věnována nácviku komunikace s operačním střediskem, poskytnutí správných a účelných informací často hraje roli v rychlosti a účinnosti záchranné akce.

Kategorie čtrnáctiletých - probíhala v lednu až červnu 2018, zúčastnilo se:

okres - počet škol - počet tříd - počet žáků

Havlíčkův Brod - 29 - 45 - 848

Jihlava - 33 - 55 - 1 101

Pelhřimov - 22 - 34 - 629

Třebíč - 27 - 43 - 840

Žďár nad Sázavou - 36 - 56 - 1 164

Celkem - 147 - 233 - 4 582

Projektu se zúčastnilo 96 % čtrnáctiletých v Kraji Vysočina.


Kategorie sedmnáctiletých - probíhala v září 20167 až lednu 2018, zúčastnilo se:
okres - počet škol - počet tříd - počet studentů

Havlíčkův Brod - 7 - 29 - 635

Jihlava - 16 - 54 - 1 395

Pelhřimov - 8 - 28 - 576

Třebíč - 8 - 39 - 864

Žďár nad Sázavou - 12 - 39 - 8981

celkem - 51 - 189 - 4 368

Projektu se zúčastnilo 85 % sedmnáctiletých v Kraji Vysočina.

Krajská rada odsouhlasila finanční podporu projektu První pomoc do škol i v jeho 15. ročníku. Souhlasila s využitím až 1,9 miliónu korun. Kraj Vysočina do projektu vložil přes 22,3 mil. Kč.

Nominální hodnota nejfrekventovanější stravenky tak vzrostla o plných 20 korun. „Stokorunová stravenka má raketový nástup, ještě před třemi lety ji mělo pouhých osm procent zaměstnanců. V příštím roce se zastoupení stokorunových stravenek ještě výrazně zvýší, poté očekáváme nárůst zájmu o stravenky s hodnotami ještě vyššími,“ říká Jiří Brych, který má ve společnosti Edenred stravenky na starosti.

Ke zvyšování nominální hodnoty stravenek motivuje firmy zejména situace na trhu práce. „V době velmi nízké nezaměstnanosti hledají co nejefektivnější cesty, jak zaměstnancům přilepšit. Zvýšení příspěvku na stravování je logický krok, firmy si nárůst totiž mohou vložit do nákladů a snížit tak daňový základ, zaměstnanci zase neodvádějí ze stravenek sociální a zdravotní pojištění,“ upozorňuje Jiří Brych.

Konkrétně letos již zvýšený příspěvek na stravování čerpá plných třicet procent zaměstnanců. Firmy tak v průměru přidaly každému zaměstnanci 14,80 Kč. „Rekordní je nejenom růst výše příspěvku na stravování, ale i počet zaměstnanců, kteří ho čerpají. Dříve se zvyšovaly příspěvky ročně jen v průměru kolem pěti korun,“ doplňuje Jiří Brych. Více přitom přidávají zaměstnancům ty firmy, které zavedly stravenkové karty, než ty s papírovými stravenkami.

Zvýšením nominální hodnoty stravenky firmy reagují na nárůst cen v restauracích. Série legislativních změn v posledních dvou letech – zejména dopady zavedení elektronické evidence tržeb a kontrolních hlášení k DPH – zvýšily náklady majitelů restaurací, což vedlo k postupnému růstu cen jídel. „K dalšímu růstu pak přispělo i zvýšení dalších nákladů, zejména mzdových, restauratéři také častěji nabízejí dražší jídla z lepších surovin, vycházejí tak vstříc rostoucím nárokům strávníků. Výsledkem je, že Češi nyní v průměru utratí za oběd 115 korun, zatímco před dvěma lety to bylo o 13 korun méně,“ konstatuje Jiří Brych. Čísla vycházejí z Ticket Restaurant® Card indexu sestaveného z plateb více než 110 tisíc tuzemských zaměstnanců, kteří k úhradě obědů v restauracích používají platební stravenkovou kartu Ticket Restaurant® od společnosti Edenred. Statistiku každý měsíc tvoří téměř 1,2 milionu transakcí v restauracích všech tuzemských regionů.

I přes nárůst příspěvků na stravování tak stále naprostá většina zaměstnanců na oběd doplácí ze svého – ten, kdo má stokorunovou stravenku, nyní tedy 15 korun. Ještě o něco vyšší než průměrná útrata za oběd je současná hodnota ideální stravenky. Ta od začátku letošního roku činí 118 korun. „Zvyšuje se i počet firem, které chtějí využít maximálního zvýhodnění a nabízejí stravenky v této hodnotě. Většinou se jedná o ty, které mají obědové karty Ticket Restaurant® Card, u papírových stravenek je tato hodnota méně častá.

Objekt nových veřejných toalet je umístěn ve dvoře na Karlově náměstí – v průjezdu mezi ČSOB bankou cestovní kanceláří TIPATOUR. Do loňského roku zde sídlila prodejna Music House.

„Celá rekonstrukce spočívala ve výměně venkovní kanalizační přípojky, nových odpadů, elektrických a vodovodních rozvodů v celém objektu, vybetonováním nových podlah a rozdělením prostoru novými příčkami,“ popsala prvotní práce místostarostka Marie Černá.

Došlo k opravě střechy na celém objektu s odvodem vody do zásobníku, je opravena fasáda nejen na objektu, ale i na přilehlých garážích včetně nových vrat. Celý dvůr byl kompletně předlážděn. „Abychom zbytečně neplýtvali pitnou vodou, je veškerá dešťová voda z objektu sváděna do zásobníků a následně bude zpětně využita pro splachování na toaletách,“ vysvětlila důvody odvádění vody do zásobníku Černá.

Nové toalety jsou oproti původním bezbariérové. Je zde i přebalovací a kojící místnost pro rodiče s dětmi. Důstojnějšího zázemí se také dočká obsluha toalet.

Cena za využití toalet zůstává stejná a to 5 korun. Nově je vstup opatřen platební terminálem a turniketem, který lidem umožňuje platbu v hotovosti i kartou. Otevírací doba zůstává stejná jako na starých záchodcích, které skončí svůj provoz ke dni otevření nových.

Rekonstrukci provedla společnost RENO – stavební firma za celkovou částku 3,8 milionu korun bez DPH.

„Výstavu jsem udělal tak, aby v ní byla vidět i doba normalizace. Je tam několik zvláštností, například zmínka o akci Norbert, což byla příprava na genocidu národa,“ uvedl Josef Musil.

Českou hymnu při zahájení expozice zazpíval pěvecký sbor Foerster. Výstavu je možné shlédnout také v Plzni a od 20. srpna v Havlíčkově Brodě, kde v rukou plukovníka Josefa Musila čtyři měsíce vznikala. „Nyní jednáme o umístění výstavy do pražského Karolina,“ uvedl Petr Mrázek, předseda Vojenského spolku rehabilitovaných armády ČR.

„Autoři této výstavy vycházeli z informací, které vyhledali v archivech, a i když nejsou historiky, protože jsou bývalými vojáky, hodně se zaměřují na vojenskou stránku událostí. Může se stát, že do materiálu výstavy vložili i svůj osobní příběh. Přesto je to snaha o připomenutí tématu v širších souvislostech,“ uvedl při zahájení výstavy Václav Plánka, bývalý člen armády ČR a předseda územní organizace spolku vojenského sdružení rehabilitovaných v Jihlavě.

Součástí výstavy je mimo jiné také jmenný seznam obětí za první den okupace Jihlavy, tedy z 21. srpna 1968, dobové vtipy zaměřené proti vojskům Varšavské smlouvy nebo novinové výstřižky, které se o okupaci zmiňují.

„Při tvorbě výstavy jsem vycházel i z vlastních vzpomínek. Sloužil jsem v Čáslavi u tankového pluku a pamatuji si, že přijela polská vojska a ihned chtěla jídlo a pití. Jenže to se jim odmítlo, tak se k nám začali dobývat, proto jsme do brány postavili tanky. Po nějaké době se ale začala armáda paralyzovat a nejvíce zrádců se objevilo ve vedení, takže jsme je nakonec museli vpustit,“ vzpomíná Josef Musil.

Výstava, na které si zájemci mohou prohlédnout kromě fotografií také výstřižky z novinových článků, je zdarma k vidění v přízemí jihlavské radnice, vchod z horního Masarykova náměstí a bude zde probíhat do 24. srpna.

Telčská pobočka Muzea Vysočiny Jihlava sídlí na Státním zámku v Telči v prvním patře jihozápadního křídla se vstupem z hlavního nádvoří. Tyto prostory však potřebuje zámek pro své potřeby, a proto bylo dohodnuto ukončení nájmu v letošním roce. Muzeum se postupně začíná stěhovat. Nejdříve přišly na řadu sbírkové předměty uložené v zámeckém depozitáři a rozměrný betlém manželů Vostrých. Právě betlém se těšíval velkému zájmu návštěvníků v době vánoční. V depozitáři nyní zbývá zabalit africkou sbírku manželů Foitových, knihy a fotografie. I tyto budou brzy převezeny do dalšího muzejního depozitáře.
Od září začne stěhování expozice a v ní vystavených sbírkových předmětů. A samozřejmě i kanceláře. Ta se provizorně přemístí do náhradních prostor v Univerzitním centru Masarykovy univerzity v Telči, které se nachází poblíž zámku. V této bývalé jezuitské koleji bude pouze administrativa a příležitostné výstavy. Expoziční část se prozatím zcela zruší. „Místní i turisté o výstavy však nepřijdou. Ty se budou konat např. v galerii Hasičský dům, ve vestibulu telčské radnice nebo již ve zmiňovaném Univerzitním centru. Právě zde je v současné době k vidění výstava Lidové malírny v Telči, která se těší návštěvnickému zájmu,“ doplnila Jana Fischerová s tím, že v této podobě by muzeum mělo fungovat tři až čtyři roky.
Během této doby se bude pracovat na vytvoření adekvátních muzejních prostor. Cílem je zachovat muzeum v Telči i pro budoucí generace, protože telčské muzeum bylo zpřístupněno veřejnosti již v roce 1886 a řadí se tak mezi nejstarší muzea na jihozápadní Moravě.