O veselou muziku, zpěv a tanec se postarají folklorní soubory Formani a Sejkorky ze Slatiňan a skupinka dudáků.
Program doplní malý Posvícenský jarmark, jehož se zúčastní pozvaní lidoví výrobci nabízející především tradiční dobroty, ale také třeba hrábě, vyšívané kuchařky, bylinky, formičky a další výrobky.
Pro pobavení si návštěvníci budou moci vyzkoušet hru představující stínání kohouta, což byl obyčej provázející v minulosti posvícenské veselí.

K pozvánce zbývá ještě dodat, že posvícenské speciality bude nabízet i Hospoda Na vejměnku v areálu muzea, která pro tento den připravila speciální jídelníček.

Roubenky na Veselém kopci přinášejí svědectví o bydlení a hospodaření drobných zemědělců od poloviny 19. století do poloviny 20. století. Expozice jsou bohatě vybaveny předměty vytvářejícími atmosféru, která vás přenese do minulosti. Nejstarší interiér je v usedlosti z Lezníku u Poličky, nejmladší pak – datovaný do padesátých let 20. století ve statku z Mokré Lhoty u Nových Hradů.

„Druhou sobotu v září se zájemci zdarma dostanou například do jihlavské radnice, Brány Matky Boží nebo do podzemí a krytu civilní obrany. Na všech místech bude navíc připraven speciální program v podobě prohlídek s výkladem, výstav či nahlédnutí do běžně nepřístupných prostor,“ prozradila Michaela Marešová z městského odboru školství, kultury a tělovýchovy.

Doprovodný program bude od 10 do 17 hodin také na Masarykově náměstí, kde si vedle stánků s občerstvením a prohlídky zemědělské techniky mohou návštěvníci poslechnout vystoupení dechových hudeb. Představí se například originální moravská dechovka Moravanka nebo dechový orchestr z Prahy Veselka Ladislava Kubeše.

Zahájení Dožínek proběhne v 10 hodin folklorními vystoupeními Horáckého souboru písní a tanců Vysočan Jihlava, dětských souborů Jeřabinka a Dřeváček Jihlava a souboru Vysočan z Hlinska. Po části věnované lidovým tancům začnou úderem 12. hodiny koncerty dechových hudeb, které budou hrát až do páté hodiny odpolední.

Součástí Dne otevřených dveří bude také představení venkovní pátrací hry Skryté příběhy v parčíku za budovou radnice. „Sehrávka hry Malá ohnisková vzdálenost, která účastníky přenáší do roku 1918 a vybízí ke spolupráci na pořádání havířského průvodu v této přelomové době, začne v parčíku za radnicí ve 14 hodin. Hlavní postavou je fotograf Johann Haupt. Po úspěšném splnění hry si účastníci mohou prohlédnout výstavu Hauptových fotografií přístupnou právě z parčíku za radnicí,“ sdělila koordinátorka akce Ivana Jelínková z městského odboru školství, kultury a tělovýchovy. Více o hře se můžete dozvědět na: https://skrytepribehy.cz/

Na náměstí se mohou lidé těšit na řemeslný jarmark, občerstvení, nápoje, posezení, naj mrkvánky a zdobené perníčky,.
Program doplní kostýmované prohlídky hradu, přehlídka dravců a sov, lukostřelba, hadi a historický kolotoč pro děti.
K poslechu zahraje dechovka i country kapela.

Mrkvancová pouť se koná na svátek sv. Liguriáše (druhou zářijovou neděli), patrona města a tradice sahá až do roku 1652, kdy kníže Ferdinand Josef z Ditrichštejna přivezl z Říma ostatky tohoto světce, věnoval je městu a uložil v polenském kostele, kde jsou ve skleněné rakvi dodnes.
A k mrkvi, která se v Polné hojně pěstovala a v tento čas dozrávala, se váže pěkný vztah sv. Liguriáše, o čem dokládá starý popěvek: Svatý Liguriáši, opatruj nám mrkev naši, ať nám ji Přibyslavští neodnáší. "Jak a kdy se stala mrkev symbolem pouti, se přesně neví. O polenské pouti se nad vchody do domů tradičně zavěšují svazky těch největších mrkví s natí, ozdobené pentlemi.

„V rámci stavebních prací se provedlo zúžení místa vjezdu do ulice z ulice Fritzova tak, aby vozidla nemohla být odstavována v prostoru křižovatky a znemožňovala tak průchod pěších a omezovala vjezd do ulice Úprkova,“ uvedl Pavel Svoboda z odboru rozvoje města jihlavského magistrátu.

Součástí rekonstrukce byly i opravy chodníků, které jsou nově provedeny z betonové dlažby a doplněny bezbariérovými prvky. Jednosměrná vozovka dostala nový asfaltobetonový povrch, parkovací pruh byl proveden ze žulových kostek.

Oprava trvala od dubna do srpna, protože práce zdržela havárie. „Po dobu téměř pěti týdnů byly stavební práce pozastaveny z důvodu havárie na plynovodním potrubí, které nakonec plynárenská společnost zrekonstruovala v celé délce ulice, včetně zhotovení nových přípojek majitelům okolních nemovitostí,“ doplnil Pavel Svoboda.

Galerie sídlí ve dvou cenných renesančních měšťanských domech v historickém centru Jihlavy. Oba domy mají zachovanou dispozici s klenutým mázhauzem a patrovou síní. Dochovány jsou zde některé kamenické prvky z 16. století.
Za pozornost stojí zejména renesanční výzdoba klenby patrové síně v domě na Komenského ulici.

Výklad: kurátorka OGV Mgr. Jana Bojanovská
Vstup je zdarma.

„Podle informací správce krajských komunikací nejde o jeden případ, ale o desítky zjištěných případů. Nevhodně uložené vytěžené dřevo na mnoha místech představuje zásadní a neočekávanou překážku v silničním provozu, která ohrožuje bezpečnost a plynulost silničního provozu. V několika případech musí neoprávněné užívání silničních pozemků řešit Policie České republiky,“ upozorňuje hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Tomáš Mátl z Krajské správy a údržby silnic Vysočiny potvrzuje, že neoprávněného užívání silničních pozemků neustále přibývá a zřejmě počet bude geometricky narůstat. Dřevo není ve většině případů zajištěno před zřícením, uložením do příkop dochází k narušení funkce odvodnění, manipulací a nakládkou dochází k poškození vozovek, krajnic a příkopů s nemalými náklady na opravu. Nesprávně uložené dřevo tvoří pevnou překážku silničního provozu a představuje obrovské nebezpečí pro bezpečnost silničního provozu, dřevo uložené v zatáčkách brání rozhledu. „Situace už je natolik závažná, že jsme byli nuceni za poslední měsíc podat řadu podnětů silničním správním úřadům a Policii ČR na neoprávněné používání silničního pozemku. Zároveň v případech, kdy došlo při manipulaci s dřevní hmotou k poškození vozovky a silničního tělesa, vymáhá správce komunikací na dohledaných firmách a vlastnících náklady na opravu a uvedení komunikace do původního stavu. V některých případech se jedná o značné částky v řádu desítek tisíc korun,“ upozorňuje Tomáš Mátl.

IPF poškozuje plicní sklípky, a tak postupně ubírá plochu k dýchání. „Při návštěvě ordinace pacient popíše své potíže, absolvuje poslech plic, spirometrii a případně i vyšetření difuzní kapacity plic, pokud ho má pracoviště k dispozici. Pokud ne, sestra pacienta na tato vyšetření ihned objedná,“ popisuje předsedkyně ambulantních pneumologů prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová. Součástí prohlídky je i rentgen hrudníku – také ten podstoupí pacient na místě nebo později na objednání.

Zkušení pneumologové dokážou IPF jasně rozeznat. „Při poslechu plic slyší totiž lékař charakteristický zvuk připomínající odepínání suchého zipu, tzv. krepitus,“ upřesňuje MUDr. Čierná Peterová. Se správnou diagnózou má nyní lékařům pomoci webová aplikace IPFchecker, která obsahuje i nahrávku krepitu.

Akce se letos koná potřetí a je spojena s Týdnem IPF. V minulých letech se díky ní ke správné léčbě dostaly desítky lidí s IPF anebo s jinými vážnými plicními onemocněními. Seznam otevřených ambulancí najdou zájemci na www.plicnifibroza.cz nebo www.pneumologie.cz.

IPF se na počátku projevuje nenápadně. „Toto onemocnění se typicky vyskytuje u pacientů nad 45 let věku a častěji u mužů. Velká část těchto pacientů nepovažuje zpočátku kašel a zadýchávání za příznak těžké nemoci, ale za projev stárnutí, ztrátu kondice či následek kouření. Mohou oddalovat návštěvu lékaře, včasná diagnostika je však pro další průběh onemocnění zásadní,“ uvádí prim. MUDr. Jiří Pejchal z Plicního oddělení Nemocnice Jihlava. Pokud lékaři stanoví správnou diagnózu včas a nasadí účinnou léčbu, nemocnému to výrazně zlepší vyhlídky. Léčba dovede nemoc po léta tlumit a zpomalovat její postup. Konečnou nadějí je pro pacienty transplantace plic.

„Podle našich odhadů je nyní v tuzemsku asi 2 000 lidí s IPF. V centrech a v našem registru IPF – EMPIRE, kde údaje o nemocných shromažďujeme, víme o půlce z nich – 917. U druhé poloviny netušíme, kde jsou. Velmi pravděpodobně tak nedostávají adekvátní léčbu,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice v Praze a předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP).

Nesprávně léčená případně neléčená IPF dává přitom nemocným jen zhruba tři roky života. Navíc postupně ubírá z jejich kondice, takže v závěru nemoci je pro ně dýchání vyčerpávající, i když jen sedí nebo leží.

O idiopatické plicní fibróze (IPF)

Idiopatickou plicní fibrózou trpí na světě odhadem pět milionů lidí. Převážně se vyskytuje u lidí nad 45 let, spíše u mužů. Důvody vzniku nemoci nejsou známy. K jejímu rozvoji může přispět kouření a práce v prašném prostředí, u určitého druhu onemocnění hraje roli i dědičnost. Nejčastějšími příznaky jsou dušnost při námaze nebo kašel, případně obojí. Někdy se přidává také únava, nevýkonnost, tzv. paličkovité prsty a méně často hubnutí. Pacienti v raných stádiích choroby nemusí dokonce pociťovat žádné velké obtíže a na nemoc se může přijít náhodně při poslechu plic fonendoskopem nebo při rentgenu.

Léčbě IPF se v ČR věnuje 17 specializovaných center. Včasné zjištění léčby může výrazně prodloužit délku života pacienta i jeho kondici. Dostupná léčba nemoc zpomaluje a tlumí, konečnou nadějí zůstává transplantace plic.