Policie ČR má k dispozici záznamy a bude toto napadení řešit. „Mám otřes mozku, zlomený nos, hematomy a tržnou ránu u pravého oka. Přišel jsem k tomu jak slepý k houslím, oni měli opodál nějakou svojí oslavu a část z nich na mě a mé dva kamarády zaútočila. Kdyby se mi nepodařilo rychle utéct, dopadl bych asi výrazně hůře. Nemohl jsem teď pořádně spát, ale už je mi o něco lépe," říká sympatický útočník.
Míšo, přejeme Ti brzké uzdravené a opětovný návrat k hokeji.

Z dosud nezjištěných příčin se na vozovce střetla dvě osobní auta a v jednom z byla těžce zraněná žena, které již záchranáři nemohli pomoci. Svým mnohočetným zraněním podlehla na místě.

Příčinu a okolnosti nehody policisté prověřují.

„Sýček někde možná utajeně žije, ale nemáme o něm žádné zprávy,“ vysvětluje Pavel Koubek ze sdružení Zelené srdce. Sýček žije v blízkosti lidských sídel a nevyhýbá se ani městům. Hnízdí v dutinách stromů, ale častěji ve škvírách a různých otvorech ve zdech domů. Nejčastěji se prozradí charakteristickým houkání připomínajícím „půjď-půjď.“ „Pamětníci vzpomínají, jak byl pro tento hlas slyšitelný v každé vesnici v minulosti považován za posla smrti, který lákal duše nemocných na onen svět, ale to je jen pověra,“ vysvětluje Koubek. Ohrožen je používáním chemických látek v zemědělství, změnami v hospodaření v krajině, ale také autoprovozem. „Z posledního prokázaného hnízdění vylétla čtyři mláďata a po několika dnech bylo jedno nalezeno na silnici mrtvé po srážce s autem,“ říká o jednom z důvodu ohrožení Pavel Koubek. V celé republice se odhaduje, že je posledních 120 párů těchto sov a protože se jejich počty neustále snižují, je bohužel horkým kandidátem na vyhynulý druh nejen na Vysočině.

Namále má i další druh sovy žijící v lidských sídlech a to sova pálená. Ta hnízdí na kostelních věžích, nebo půdách zemědělských budov. Bohužel většina kostelních věží je dnes uzavřena proti vnikání holubů a ve všech zemědělských objektech je přítomná kuna skalní, která je hlavním predátorem této sovy. „Když jsme v roce 1996 začínali s projektem na záchranu sovy pálené, předpokládalo se, že zde stále roztroušeně hnízdí, ale skutečnost ukázala, že i ona je na Vysočině velice vzácná a naše odhady dnes říkají, že hnízdí dva páry na každém okrese kraje,“ vysvětluje Koubek. Poslední prokázané hnízdění je však z roku 2005 z okresu Pelhřimov a od té doby i u tohoto druhu chybějí důkazy. V letech 1996 až 2000 bylo rozmístěno v zemědělských objektech víc jak 200 kusů budek zajištěných proti vnikání kuny skalní. „Část budek už dnes není, protože některé byly ukradeny, zničeny a často došlo ke zbourání celých objektů, nebo jejich přestavbě, ale zbylé budky jsou stále pro hnízdění sovy pálené připravené a my se je snažíme každoročně alespoň částečně kontrolovat,“ vysvětluje Koubek. Ochránci přírody se snažili sově pálené pomoci i vypouštěním sov z umělého odchovu zoologických zahrad, ale vypouštění bylo ukončeno v roce 2009. „Ne, že by nebylo možné sovy na vypouštění získat, ale je na to nutná výjimka ze zákona a tu se nám nepodařilo obnovit,“ dodává Koubek. Naděje na prokázané hnízdění sovy pálené na Vysočinu je ale o něco větší, než u sýčka. Snad jsou odhady o skrytě hnízdících párech správné. Tyto sovy v prvním roce života migrují až do vzdálenosti 100 km a je tedy možné, že se z níže položených oblastí, kde se jim daří lépe, vydají i na Vysočinu.

Převzato ze stránek občanského sdružení Zelené srdce: www.zelenesrdce.cz/<…