I přes složitost doby a své mládí se Václav projevil jako schopný a prozíravý panovník. Území, kterému vládl, bylo zčásti pohanské a zčásti christianizované a přibližně stejným dílem byla rozšířena i liturgie slovanská a latinská. Církevně byly tehdejší Čechy podřízeny Řeznu. Kníže Václav založil svou politiku na další christianizaci země, na snaze upevnit její jednotu a vyhnout se konfliktům se sousedy. Aby zabránil válce, raději se dohodl s mocným sousedem, saským vládcem Jindřichem I. - a tím sobě i českým zemím uchoval panovnickou svrchovanost. Souhlasil totiž s takzvaným "poplatkem za mír", který na druhé straně například Maďarům platili i Jindřich I. či bavorský vévoda Arnulf.

Časem se z Jindřicha I., mocného souseda Čech, stal Václavův osobní přítel. S tím ovšem nebyl spokojen jeho bratr Boleslav a proto na památku sv. Kosmy a Damiána - dne 27. září pravděpodobně roku 935 - pozval Václava na své sídlo ve Staré Boleslavi na rodinnou slavnost. Václav, i když byl zřejmě varován, zůstal nejen na hostině, ale i přes noc. Ráno 28. září šel do kostela a cestou byl napaden Boleslavem a jeho ozbrojenci. Ti Václava dostihli a poté i zabili přímo před chrámovými dveřmi.

Z nebohého mladého knížete se touto bratrovraždou stal mučedník a záhy i patron české země. Postupně vznikla idea českého státu jako země svatého Václava. Bratrovrah Boleslav brzy litoval svého činu a po třech letech dal otevřít hrobku, kde bylo Václavovo tělo nalezeno neporušené. Nechal ho dopravit do Prahy - do kaple chrámu sv. Víta v jižní apsidě rotundy - čímž podle tehdejších představ provedl důležitý kanonisační akt. Koncem 10. či počátkem 11. století bylo jméno sv. Václava přijato do seznamu svatých řezenské diecéze a vůbec první kostel zasvěcený tomuto mučedníku byl postaven v roce 972 v Proseku u Prahy.

V České koruně se svatému Václavovi zasvěcovaly vždy kostely nějakým způsobem výjimečné či symbolicky významné. A tak se setkáváme například s dnes již neexistující kaplí svatého Václava, kterou v době reformace užívali protestanté při chrámu svatého Jakuba v Jihlavě a která se také na přelomu 16. a 17. století stala předmětem dlouholetých sporů mezi jihlavskými luterány a katolíky.

Jednou z nejstarších svatyní v regionu zasvěcenou svatému Václavovi je kostel svatého Václava v Heřmani na Havlíčkobrodsku, jenž byl svatému Václavu zasvěcen již ve 13. století. Stejně jako farní kostel svatého Václava ve Stonařově na Jihlavsku, jehož základy pocházejí prokazatelně z přelomu 12. a 13. století. Z počátku 13. století je také chrám svatého Václava na Chlumu u Bransouz na Třebíčsku (na obrázku).

Z poloviny 14. století pochází také starobylá gotická svatováclavská kaple při minoritském kostele Matky Boží v Jihlavě, z o něco pozdější doby je pak kostel svatého Václava v Dlouhé Brtnici na Jihlavsku. Zde již od poloviny patnáctého století stála gotická "capella antiqua" čili stará kaple, která byla sv. Václavovi zasvěcena již roku 1444. Svatováclavské kostely jsou však kromě toho také i ve Světlé nad Sázavou, ve Zvoli, v Dukovanech, v Pacově či v Křižanově.

A tak památka patrona země české - knížete Václava - žije i po jedenácti stech letech. A to nejenom v dnes již opět obnoveném státním svátku ve výroční den světcovy smrti, dvacátého osmého září. Významu knížete pokoje, tohoto symbolu lepších tradic koruny české, lze vzpomenout ve svatováclavských kostelích a kaplích i na mnoha místech našeho regionu slovy prastarého svatováclavského hymnu: "Nedej zahynouti, nám ni budoucím..."

Doprovodný program je bohatý, pečlivě zvolený, tak aby si v něm každý čtenář mohl vybrat, co ho zajímá. Na děti se těší Lukáš Hejlík a Alan Novotný, herci oblíbeného projektu LiStOVáNí, aby jim představili příběhy pohádkové postavy strýčka Ludvíka. Ty z dětí, které rády zpívají a hrají si, si jistě užijí odpoledne s písničkářem Pavlem Lutnerem a jeho odpolednem plným zpívání, hraní a hudebních her. Protože projekt LiStOVáNí se nezaměřuje pouze na děti, ale i dospělé, mohou se návštěvníci těšit na představení satirického románu Už je tady zas německého autora Timura Vermese, který se v Německu stal bestsellerem. Nezapomínáme ani na 100. výročí založení republiky, připomeneme si ho přednáškou o gastronomii v období první republiky s Kristinou Šemberovou a Evou Všetíčkovou, autorkami knihy Sladká první republika, které se tomuto tématu dlouhodobě věnují.

Týden knihoven je rovněž specifický v tom, že poskytuje unikátní služby, které v jiném období roku realizovány nejsou. Mezi ně patří především registrace nových čtenářů zdarma a tzv. amnestie na upomínky pro zapomnětlivé čtenáře – čtenářům, kteří v pořádku vrátí všechny dokumenty, bude prominut poplatek za jejich pozdní vrácení. A na své si přijdou i ti, kteří knihy nejen rádi čtou, ale také je rádi vlastní – pro tyto čtenáře je připravena Burza knih, nabízející velké množství knih všech žánrů a oborů.

Všechny akce pořádané v Týdnu knihoven jsou zdarma.

Kompletní program akcí připravených Krajskou knihovnou Vysočiny k Týdnu knihoven 2018 je k dispozici na www.kkvysociny.cz .