Úsek silnice II/602 mezi Dušejovem a obcí Hubenov o délce cca 1,7 km bude upraven, až na výjimky v mírném narovnání ostrých zatáček, ve stávající trase. Po celou dobu rekonstrukce této části bude u odbočky na Ježenou vybudována náhradní panelová komunikace tak, aby mohl být nahrazen novým stávající propustek.

Úsek silnice II/602 mezi Olešnou a obcí Strměchy v délce 2,5 km bude stejně jako první úsek modernizován bez úplného uzavření komunikace, průjezdný bude kyvadlově, řízený semaforem. Charakter prací si však vyžádá vyloučení nákladní dopravy, pro kterou budou včas stanoveny náhradní trasy. Projekt počítá s kompletní rekonstrukcí silnice včetně podkladových vrstev. Šířka komunikace umožní přidat za Olešnou ve směru na Jihlavu předjížděcí pruh, tzn. pro oba úseky platí rozšíření na kategorii S 9,5 tj. se zpevněním vozovky v šířce 8,5 m, vyjma právě krátkého úseku za Olešnou, kde budou ve směru na Jihlavu dva jízdní pruhy.

Obě stavby začnou začátkem jara 2019, jejich dokončení se předpokládá v říjnu 2019. Cena díla bude známa po uzavření veřejné zakázky, Kraj Vysočina má zájem obě akce spolufinancovat z EU fondů.

„V rámci projektu došlo k rozšíření dvou denních místností klientů denního a týdenního stacionáře a jejich vybavení kuchyňskými linkami sloužícími pro nácvik sebeobsluhy, rozšíření skladu invalidních vozíků, vznik příručního skladu, vybudování bezbariérového sociálního zařízení a přebudování vstupu a jeho zastřešení,“ sdělila ředitelka Denního a týdenního stacionáře Jihlava Eva Pohořelá.

Slavnostní otevření nových prostor doprovázela první rozcvička klientů stacionáře na hřišti, ke které přidali také zástupci města Jihlavy, náměstci primátora Radek Popelka a Jaromír Kalina. „Rozcvička klientů stacionáře nám dokázala, že to byla potřebná investice a celý prostor bude bohatě využíván,“ sdělil Jaromír Kalina.

Rekonstrukce Denního a týdenního stacionáře probíhala od prosince minulého roku a stála více než šest milionů korun. Investice byla podpořena dotací z Integrovaného regionálního operačního programu prostřednictvím Integrovaného plánu rozvoje území Jihlavské sídelní aglomerace ve výši přes čtyři miliony korun.

„Je jasné, že před takovou operací si člověk hledá dostupné informace na internetu, zjišťuje více o zákroku a má obavy. Na setkání, které proběhne, se vše dozví přímo od našich lékařů,“ vysvětluje vrchní sestra ortopedicko-traumatologického oddělení Magdaléna Lavičková a primář Tomáš Lena doplňuje konkrétnější program: „Řekneme, co si mají pacienti před operací zajistit, co si s sebou mají vzít do nemocnice, jaká je tam čeká příprava před operací, jak bude probíhat pooperační a rehabilitační péče.“

Edukační setkání pacientů před totální endoprotézou kyčelního a kolenního kloubu proběhne ve velké zasedací místnosti jihlavské nemocnice (první patro pavilon A nad informačním centrem) v pátek 5. října od 14 hodin. Vstup je zdarma a rezervace není nutná.

Plicní oddělení Nemocnice Jihlava v rámci preventivní akce navštívilo asi 25 pacientů. „U několika z nich bylo vysloveno podezření na chronickou obstrukční plicní nemoc a naplánováno další došetření. Ve srovnání s IPF je CHOPN významně příznivější diagnóza. Obzvláště v případě, kdy tito pacienti provedou nezbytná preventivní opatření a zahájí léčbu v časném stadiu tohoto onemocnění,“ upozornil prim. MUDr. Jiří Pejchal.

Den otevřených dveří v rámci Týdne IPF uspořádali pneumologové v České republice už potřetí. „V roce 2017 jsme takto zachytili 6 lidí s podezřením na IPF,” říká předsedkyně ambulantních pneumologů MUDr. Ivana Čierná Peterová a doplňuje: „Lidé by se ale měli o své zdraví starat celoročně. Pokud někdo dlouhodobě kašle nebo se zadýchává, měl by navštívit svého praktického lékaře kdykoliv během roku. Ten jej vyšetří a v případě podezření na plicní onemocnění odešle ke specialistovi.“

Podle prof. MUDr. Martiny Vašákové, PhD., přednostky Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice v Praze a předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy České pneumologické a ftizeologické společnosti je včasné určení diagnózy pro nemocné naprosto zásadní. „V časných a málo pokročilých fázích nemoci totiž umíme plicní fibrózu a úbytek plicních funkcí zpomalit podáním účinných léků. Proto by ambulantní lékaři měli při prvním podezření okamžitě pacienta odeslat do některého ze 17 Center pro diagnostiku a léčbu intersticiálních plicních procesů, kam nyní doputuje pouhá polovina z odhadovaných 2000 pacientů s IPF,“ doplňuje prof. Vašáková.

IPF poškozuje plicní sklípky, a tak postupně ubírá plochu k dýchání. Bez léčby zbývají nemocnému asi tři roky života. Na IPF v České republice ročně zemřou desítky lidí, přičemž část z nich se vůbec nedostane k dostupné léčbě. Včasné určení diagnózy i zahájení léčby přitom nemocným může zachránit roky kvalitního života, případně se mohou dočkat transplantace plic.

O idiopatické plicní fibróze (IPF)

Idiopatickou plicní fibrózou trpí na světě odhadem pět milionů lidí. Převážně se vyskytuje u lidí nad 45 let, spíše u mužů. Důvody vzniku nemoci nejsou známy. K jejímu rozvoji může přispět kouření a práce v prašném prostředí, u určitého druhu onemocnění hraje roli i dědičnost. Nejčastějšími příznaky jsou dušnost při námaze nebo kašel, případně obojí. Někdy se přidává také únava, nevýkonnost, tzv. paličkovité prsty a méně často hubnutí. Pacienti v raných stádiích choroby nemusí dokonce pociťovat žádné velké obtíže a na nemoc se může přijít náhodně při poslechu plic fonendoskopem nebo při rentgenu.

Léčbě IPF se v ČR věnuje 17 specializovaných center. Včasné zjištění léčby může výrazně prodloužit délku života pacienta i jeho kondici. Dostupná léčba nemoc zpomaluje a tlumí, konečnou nadějí zůstává transplantace plic. Více informací na www.plicnifibroza.cz.

Svérázně však přitom vnímal krásu Vysočiny a tak se začal věnovat především poesii. Jeho dílo se stalo brzy lyricky čistým a působivým.
František Šíma byl po druhé světové válce krátce redaktorem jihlavských novin a poté působil na Lipnici a jako správce zámku v Dačicích. Šíma napsal poetický místopis Vysočiny, který nazval Horáckou kantilénou. Jde dosud o ojedinělý soubor v české literatuře, který byl však publikován pouze částečně. Celý je ovšem dodnes zachován v básníkově pozůstalosti.
Dalšími díly Františka Šímy jsou Písně k horám, Večer na Rýnem či Legenda o smrti Husově. Celé dílo tohoto básníka, z něhož za jeho života vyšla tiskem pouze malá část, čeká podle odborníků dodnes na své výraznější zhodnocení. A právě dnes uplyne 119 let od narození tohoto zapomenutého poety.
Mlynář, publicista a básník František Šíma se narodil v Plandrech u Jihlavy právě 1. října roku 1899