Přemysl Kšica se narodil v roce 1981 v Praze. Po maturitě na gymnáziu absolvoval studium hry na varhany na Pražské konzervatoři a na AMU v Praze (prof. Josef Popelka) a na Staatliche Hochschule für Musik und Darstellende Kunst ve Stuttgartu (prof. Dr. Ludger Lohmann). Studiu varhanní improvizace se věnoval u prof. Jaroslava Vodrážky, doc. Jaroslava Tůmy a Johannese Mayra. Vzdělání dále rozšířil prostřednictvím mnoha varhanních kurzů pod vedením vynikajících zahraničních varhaníků (Lorenzo Ghielmi, Olivier Latry, Günter Kaunzinger a další).

Je držitelem řady ocenění z varhanních soutěží. Třikrát získal cenu za varhanní improvizaci na soutěži v Opavě, v roce 2004 získal 3. cenu na Mezinárodní soutěži mladých varhaníků v Lublani, v roce 2005 2. místo na Varhanní soutěžní přehlídce v Mostě a v roce 2010 2. cenu na Mezinárodní varhanní soutěži Petra Ebena v Opavě.

V Praze působí mnoho let jako chrámový varhaník, v poslední době zejména v chrámu svatého Mikuláše na Malé Straně. Vyučuje hru na varhany na církevní základní umělecké škole v Praze a na Konzervatoři v Teplicích. Věnuje se koncertní činnosti u nás a v zahraničí.

Želivský klášter byl založen v roce 1139 Soběslavem I., po požárech několikrát obnoven, nejvýznamněji v letech 1713–1720 Janem Blažejem Santinim.
V 50. letech 20. století sloužil jako internační klášter, kde komunistický režim zadržoval více než 400 kněží a řeholníků.

„V rámci Týdne sociálních služeb, který každoročně pořádá Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky ve druhém říjnovém týdnu, se tak po celé republice pořádá celá řada zajímavých aktivit a na Vysočině tomu není jinak,“ dodává 1. náměstek hejtmana Kraje Vysočina Pavel Franěk.

V úterý 9. října se tak sešli klienti a zaměstnanci Domova Háj a široká veřejnost, aby všichni společně zažili proces získávání jablečného moštu. Ti mladší viděli výrobu moštu většinou poprvé. Mohli si vyzkoušet celý proces výroby. Společně s klienty setřásali a sbírali jablka v sadu. Potom jablka omývali a házeli je do drtičky. Siláci drť přesypávali do lisu. Snad každý si chtěl vyzkoušet lisování a zažít ten krásný pocit, kdy při utahování lisu vytéká čerstvý mošt. Zástupci starší generace vzpomínali na dětství a mládí. Moštováním jim naopak od těch mladších, bylo důvěrně známé. Za odměnu se všichni mohli napít sladkého moštu, případně si ho odnést i domů.

Program byl doplněný o výtvarnou dílnu, při které se vyráběly ozdobné závěsy ze sušených jablek a podzimních plodů. „Pokud bude příští rok opět úroda jablek a na zahradě zrovna nebude probíhat plánovaná výstavba budovy vedení Domova Háj a chráněných dílen, určitě vás na moštování opět srdečně pozveme,“ doplňuje ředitelka organizace Dana Pajerová. Spokojené tváře všech zúčastněných dávají najevo, že podobných aktivit je potřeba jako soli ve známé pohádce.

Dva různé senáty Městského soudu v Praze se v letošním roce shodly ve svých verdiktech a zrušily rozhodnutí o nicotnosti od rozkladové komise ministra vnitra. Rozhodnutí Městského soudu v Praze opakovaně potvrdil Nejvyšší správní soud, ke kterému svazek podal kasační stížnost.

„Na základě tohoto logického kroku v podobě stažení žaloby očekávám, že svazek se obdobně zachová i při vypořádání dalších nároků statutárního města Jihlavy schválených 47. valnou hromadou SVAKu v prosinci roku 2012, která stanovila parametry vystoupení statutárního města Jihlavy z dobrovolného svazku obcí. V tuto chvíli jde především o vydání majetku s právem hospodaření a vloženého majetku města, o kterých již Krajský úřad Kraje Vysočina v minulosti rozhodl. Je zcela bez pochyb, že nárok města je oprávněný i u kategorie majetku privatizovaného a nic tedy nebrání tomu, aby byl také vydán,“ uvedl náměstek primátora Jaromír Kalina.

Při zpětvzetí žaloby bude Okresní soud v Jihlavě rozhodovat i o úhradě nákladů řízení. Soudy zpravidla zpětvzetí žaloby hodnotí jako zavinění zastavení řízení na straně žalobce a ukládají žalobci nahradit náklady řízení žalovaného. V této souvislosti svazek požádal soud o prominutí úhrady nákladů městu, či v druhém sledu o snížení dané částky.

V listopadu bude Městský soud v Praze dále rozhodovat i o prvním nepeněžitém nároku statutárního města Jihlavy, a to o již zmíněném majetku s právem hospodaření.

Na akademický rok 2018/2019 je připraven jednoroční kurz s názvem Etudy ze středověkého a raně novověkého života. Kurz je opět připraven ve spolupráci s územním odborným pracovištěm Národního památkového ústavu v Telči. V kurzu bude představen svět vrcholného středověku až k prahu raného novověku (13. – počátek 16. stol.) v celé své šíři.
Třinácté století je u nás dobou, kdy na staré sídelní struktuře vzniká svět měst s novým právním stavem – měšťany – a ambiciózní šlechty, prosazující své nároky na úkor panovníka. Společnost však nebyla statická a nadále se vyvíjela vstříc ranému novověku (vznik humanismu, univerzit a šíření vzdělání). Vedle života šlechty bude představena i majoritní společnost (venkovské obyvatelstvo, měšťané, církev), jejich každodennost, život, smrt, práva nejistá doba válek.
Cílem bude představit tuto dobu komplexním způsobem, kdy bude vyvrácení, bohužel dosud často opakovaných nesmyslných tvrzení o středověku.

Vyzkoušíte si indiánské dovednosti, můžete si vyrobit lapač snů nebo indiánskou čelenku. Těšit se můžete také na střelbu z luku, malování přírodními barvami nebo indiánskou stopovanou.
Chybět nebude ani oheň, na kterém si připravíme tradiční indiánské pochoutky – obilné placky i pop-corn. Vyzkoušíte si, jak indiáni mleli mouku. Budete poznávat stopy zvířat a prohlédnete si kožešiny z Indiánských úlovků.
Chybět nebudou ani informace o zvířatech, která jsou s indiány odnepaměti spojována. Tak neváhejte a prožijte pravé indiánské léto na Ostrůvku!

Obchod se zvířaty a živočišnými produkty je starý jako lidstvo a dodnes představuje jednu z nejvýznamnějších lidských činností. Jaké jsou jeho ekonomické, morální a ochranářské dopady na volně žijící i domácí zvířata? Jak se mění pohled veřejnosti na obchodníky se zvířaty a komerčními chovateli? Lze zastavit ilegální obchod se slonovinou, rohy nosorožců, kožešinami a dalšími komoditami?

O autorovi:
Evžen Kůs je český zoolog a popularizátor přírodovědy. Dlouholetý zaměstnanec ZOO Praha, přední odborník na otázky chovu divokých zvířat v zajetí, zejména koně Převalského. Patří k nejvýznamnějším českým odborným konzultantům v oblasti přírodopisných dokumentárních filmů. Známý z mnoha pořadů České televize a Českého rozhlasu i z dalších médií.