Ballek: „Hra Svatý Václav je ironickou parafrází václavského mýtu. Vzrušujícím způsobem se snaží obnovit jeho státotvorný sakrální rozměr. Hlavní postava hry, mladý pražský arcibiskup, čerstvě ve své funkci, se rozhodl, že učiní svatováclavskou legendu opravdu vážnou a klíčovou základnou pro existenci současného českého státu. Pohybujeme se na zvláštním rozhraní reality a fikce, v jakési fantaskní současnosti, velmi podobné té naší. Neinscenujeme legendu z 10. století, ale diskusi o té legendě, vidíme legendu v zápase o to, co znamená nebo mohla by znamenat pro dnešek.“

V hlavní roli Petra uvidíte Zdeňka Stejskala, v dalších rolích potom Stanislava Gerstnera (Jiří), Lenku Schreiberovou (Ema), Jana Burdu (Tomík), Alexandru Palatínusovou (Sestra), Ondřeje Šípka (Premiér), Josefa Kunderu (Otec) a Františka Mitáše (Historik).

K hudební a výtvarné spolupráci přizval režisér Ballek svůj osvědčený tvůrčí tým – Matúše Tobolku (hudba), Katarínu Holkovou (kostýmy) a Tomáše Cillera (scéna).

Do konce roku připravila jihlavská profesionální scéna ještě dvě premiéry, a to hned na 25. října hru Barber Shop na malé scéně a 8. prosince na velkém jevišti komedii Škola základ života.

Více informací na: www.hdj.cz/

Připomeňme si při této příležitosti krátce něco z jeho historie.

Závodní klub ROH (ZD ROH) Máj byl zařízením Ústřední rady odborů, ale majitelem byl pelhřimovský Agrostroj. Na provoz a činnost přispívaly všechny velké pelhřimovské podniky – kromě Agrostroje to byly Spojené kartáčovny, Modeta, Silnice, Drobné zboží, ale i nemocnice, DUP a další. V ZK ROH Máj se od počátku odbývala převážná část kulturního dění ve městě. Otevření tohoto kulturního stánku prakticky umožnilo také tehdy potřebnou opravu městského divadla. Objekt měl sál s kapacitou 500 míst a zhruba 300 míst bylo k dispozici v různých klubovnách. Jak vzpomínali pamětníci, v začátcích měl ZK ROH Máj 5 zaměstnanců: 2 organizační pracovníky, účetní, pokladní, ředitele a správce. Příprava akcí byla zajišťována buď jejich vlastními silami, nebo s pomocí externích spolupracovníků.

V Máji se konala divadelní představení, estrády, koncerty, schůze, sídlily tu spolky Rieger, Záboj, loutkové divadlo Rolnička, různé zájmové kroužky, pod Máj spadala i městská dechová hudba a taneční skupiny. Ve foyeru ve vstupní hale byly pořádány výstavy obrazů, přehlídky souborů zájmových uměleckých činností, akce škol na závěr školního roku, v objektu dále probíhaly kursy šití, vaření, psaní na stroji, jazykové i jiné, fungovaly tu také kanceláře Okresní odborové rady. V ZK ROH Máj byla dokonce i městská knihovna, která se pak kolem roku 1970 přestěhovala do Palackého ulice k Dolní bráně. V 70. letech byla také dokončena rekonstrukce divadla, díky čemuž se hektickému provozu, který někdy v Máji panoval, ulevilo. Po revoluci v roce 1989 se z bývalého Závodního klubu ROH stal Kulturní dům Máj, který od 1. dubna 1991 připadl na základě nájemní smlouvy s odbory Agrostroje městu. V Máji tehdy sídlilo městské kulturní středisko (tehdejší Kulturní a společenské středisko – KaSS). Poté docházelo k různým změnám majitelů objektu, až v roce 2000 jej znovu koupilo město a byl svěřen do užívání Kulturnímu a společenskému středisku, což je dnes Kulturní zařízení města Pelhřimova (KzmP).

Za dobu své existence absolvoval objekt ZK a později KD Máj řadu rekonstrukcí a oprav. K těm nejvýznamnějším z dřívější doby patřily například úprava vchodu před budovou v letech 1983–84, kde byly položeny nové žulové dlaždice, rekonstrukce sociálních zařízení (kolem roku 1998), úpravy sálu, nová zvuková kabina, rekonstrukce vzduchotechniky i topení. V posledních zhruba deseti letech proběhlo mimo jiné zateplení budovy, vybavení zvukovou a světelnou aparaturou, velký sál byl akusticky upraven. Zajímavou událostí, ke které došlo během prací při zateplování v roce 2013, byl nález měděné schránky v dutině za základním kamenem budovy. Schránka byla následně opatrně otevřena za účasti zástupců vedení města na radnici a ukázalo se, že obsahuje dokumenty z doby, kdy se KD Máj, tehdejší Závodní klub Agrostroje Pelhřimov, začínal stavět. Konkrétně to byly „Pamětní listina u příležitosti položení základního kamene závodního klubu Agrostroje Pelhřimov 28. 5. 1966“, „Pozvánka na slavnostní položení základního kamene“ a „Pelhřimovský kovák – časopis zaměstnanců pelhřimovského Agrostroje“.

Z uvedených dokumentů byly pořízeny kopie pro potřeby zarchivování a poté se vrátily zpět, do schránky k nim ovšem přibyly ještě materiály přibližující současnost: zpráva o dnešní době od starosty města, ukázky současných peněz a digitální nosič s obrazovým a filmovým materiálem.


Kulturní dům Máj je dnes moderním objektem, který kromě toho, že nabízí důstojné a moderně vybavené prostory pro pořádání kulturních a společenských akcí a je sídlem Kulturních zařízení města Pelhřimova, disponuje i místnostmi pro komerční využití. V současné době jsou v budově provozovny 9 firem.

„Cílem regionální filmové kanceláře Kraje Vysočina, která od roku 2017 působí pod krajskou destinační společností Vysočina Tourism, je ukázat, že Vysočina je atraktivní filmovou lokalitou nejen pro české, ale i zahraniční filmové producenty a filmové fanoušky inspirovat k návštěvě zajímavých filmových míst," vysvětlila Michaela Králová z Vysočina Film Office.

Jednou z aktivit je právě pořádaná location tour. Její účastníci se ve středu 17. října vydali po stopách zámecké architektury ve Žďáře nad Sázavou, prostřednictvím Michalova statku v Pohledi na Havlíčkobrodsku se vrátili do 19. století, objevili krásy Chateau Herálec, zavítali na zámek v Brtnici a navštívili sklárnu v Karlově.

Včera nasáli atmosféru židovských zákoutí Třebíče, navštívili zde baziliku sv. Prokopa, prošli centrum města i Borovinu. V Třebíči se v posledních letech natáčely mimo jiné filmy: Jan Hus, Hlas pro římského krále, nebo Zádušní oběť.

V Jihlavě probádali druhý nejrozsáhlejší komplex podzemních chodeb v Česku a své putování po „filmové" Vysočině zakončí v Želivě, prohlídkou areálu kláštera i místního pivovaru.

Už v minulosti filmaře Vysočina okouzlila. Vždyť kdo by neznal legendární Postřižiny točené v Dalešicích na Třebíčsku v areálu místního pivovaru. Navíc se na Vysočině natočilo hned několik známých pohádek. Na zámku v Telči panoval dobrý král Miroslav v pohádce Pyšná princezna, v Telči se narodila Růženka z pohádky Jak se budí princezny, hrad v Ledči nad Sázavou se stal útočištěm filmového štábu jedné z nejúspěšnějších pohádek poslední doby Anděl Páně 2 a na hradu Lipnice nad Sázavou se točila pohádka Čert ví proč.

V programu koncertu zazní skladby:
Tomaso Albinoni – Sinfonia G Dur, 1. věta
Johannes Brahms – Liebeslieder Walzer Op. 52 č. 1–6
Franz Schubert – Smyčcový kvintet C Dur, 2. věta – Adagio
Petr Iljič Čajkovskij – Serenáda pro smyčcový orchestr; Op. 48, 2. Valčík
Antonín Dvořák – Serenáda Op. 22, 1. věta
Komorní orchestr Filharmonie G. Mahlera:
Jiří Jakeš – dirigent

Filharmonie vznikla na počátku roku 2003 jako profesionální symfonický orchestr, do léta 2011 působila jako Komorní filharmo - nie Vysočina, v srpnu 2011, u příležitosti 100. výročí úmrtí hudebního velikána Gustava Mahlera, se přejmenovala na Filharmonii G. Mahlera. Po právní stránce je filhar- monie spolkem, tj. nestátní neziskovou organizací.

Dramaturgickým záměrem koncertu je přiblížit publiku na Vysočině působení hudebníků z rodiny Roséových, kteří byli blízkými příbuznými Gustava Mahlera. Vztahu Arnolda, Eduarda a Almy Roséových, žijících a vystupujících na koncertních pódiích na přelomu 19. a 20. století a v jeho první polovině, se věnuje připravovaná publikace autora Zdeňka Geista, s níž koncert tematicky souvisí. Text přibližuje nejen pozadí rodinných poměrů zmíněných hudebních osobností, ale popisuje rovněž opakovaná vystoupení Almy Rosé v Jihlavě ve 30. letech 20. století a jejich ohlas na veřejnosti, čemuž bude přizpůsobena programová skladba koncertu. Vzhledem k životním osudům zmíněných členů rodiny Roséových, jejich židovskému původu a pozdějšímu pronásledování nacisty, má připomenutí jejich hudební dráhy rovněž historicko-společenský rozměr.

Hudební představení je tedy koncipováno s dvojím významem. Vedle umělecké produkce také jako hudebně-naučné vystoupení s doprovodným slovem, ozřejmujícím zmíněnou část hudebních dějin Jihlavska a související úzce s působením a životem zdejšího rodáka Gustava Mahlera a jeho rodiny. Tomuto tématu se hodlá Filharmonie Gustava Mahlera věnovat nikoliv jen jednorázově, nýbrž v delším časovém horizontu, zejména z důvodu jeho hudebního významu, ale i s ohledem na historicko-společenský význam a souvislosti.

Program koncertu vychází z někdejší programové skladby obvyklých vystoupení Roséových, ať už na evropských pódiích či v Jihlavě.

Koncert navazuje na mimořádně úspěšný cyklus koncertů konaných v roce 2016 k významným výročím novoříšských rodáků Pavla a Antonína Vranických a na loňský cyklus koncertů Vivat Stamic 300

Počítačový systém napojený na krajské nemocnice dá zasahujícímu záchranáři okamžitou odpověď na otázky: kolikrát byl pacient zdravotníky ošetřen a s jakými diagnózami, pomůže mu v rozhodování, zda může pacienta ponechat v domácí péči nebo je třeba ho transportovat do nemocnice. V současné době je systémem tabletů vybaven kompletně celý vozový park Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina čítající 64 sanitních vozidel.

Systém funguje jednoduše: Zdravotník po identifikaci pacienta může nastudovat z dostupných zdravotních záznamů nemocnic a záchranky informace o pacientovi, na místě zásahu už disponuje základními informacemi. Samozřejmostí je propojení tabletu s příslušnou nemocnicí, což umožní přístup k datům z nemocnice a také přenos informací z tabletů do informačního systému příslušné nemocnice. Posádka má díky informacím v tabletu lepší rozhodovací pozici, ošetřující zdravotník může dohledat informaci o předchozích zásazích, výsledcích předchozích vyšetření, záznamy o alergiích a reakcích na medikaci. „Tyto informace jsou zásadní při zásahu u nekomunikujícího pacienta. Záchranáři obvykle nemají čas po bytě hledat informace, ověřovat jejich aktuálnost nebo obvolávat příbuzné, sdílení informací přes tablet se během deseti let osvědčilo, záchranáři ho využívají standardně, především administrativní práci si bez něj už nedovedeme představit,“ říká ředitelka Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina Vladislava Filová. Používání systému je v souladu s legislativou na ochranou osobních údajů.

Tablet využívaný Zdravotnickou záchrannou službou Kraje Vysočina je zodolněný notebook s dotykovou klávesnicí a s GPS navigací vybavený různými funkcemi. Nejen, že dokáže vyhledat přesně místo, kde se pacient nachází, ale usnadňuje záchranářům i složitou administrativu. Od roku 2015 jsou tablety ve výbavě každé záchranné služby, jejich pořízení bylo hrazeno z IOP včetně jednotné úrovně informačních systémů operačního řízení a modernizací technologií pro příjem tísňového volání základních složek integrovaného záchranného systému.

Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina provedla v roce 2017 celkem 45 722 zásahů. V letošnímu roce do konce září už uskutečnila 36 363 výjezdů z toho 565 leteckou záchrannou službou. Z celkového počtu zásahů ošetřila pacienty s interními obtížemi ve 24 614 případech, zasahovala u 8 800 traumat a poskytla péči při 693 srdečních příhodách a 871 cévních mozkových příhodách.