Narození dítěte je zázrak, dar a naděje vtělená do přicházejícího človíčka. Od pradávna doprovázely zrod života rituály uvítání a příchod dítěte byl oslavován. Vedle narození zdravého dítěte, vedle radosti ale tisíce let stála bolest a prázdnota po dítěti, které při porodu zemřelo.

Medicína současnosti umí za pomoci dokonalé techniky pomoci i dětem, které by před pár desítkami let byly odsouzené k úmrtí. Péče o nedonošené děti a nemocné novorozence je čím dál dokonalejší. Mez, kdy je schopen nezralý človíček přežít a žít dále se nazývá hranice životaschopnosti - viability. Tato hranice je posouvána stále do nižších týdnů těhotenství. Ne vždy je dopřáno malému nezralému miminku přežít. Míra nezralosti v komplexu fungování tělíčka může být tak velká, že při nejlepší snaze a pomoci úžasně dokonalého přístrojového vybavení malé miminko umírá.

Hranice schopnosti přežít je v současnosti v ČR 24 týdnů. Tak jak se zlepšují možnosti léčebné péče, zlepšuje se i vyhlídka na život bez omezení a handicapů. V souvislosti s tím se objevuje množství etických otazníků a nejistoty. Kam až lze pomocí techniky a medicínského umu jít. Odkdy je "dobré" zachraňovat extrémně nevyzrálé děti?" V současné době miminka, která se vejdou „do dlaně“ většinou přežívají.

Předčasný porod a nemoc novorozence provází velký strach o toto dítě. Místo radosti a uvítání, která k porodu patří, prožívají rodiče nedonošeného nebo nemocného dítěte šok v rovině těla i duše. Prožívají reálný pocit selhání, viny, strach a zoufalství. Není to jen jednorázový děj- péče o těžce nezralé nebo závažně nemocné dítě je péči intenzivní a dlouhodobou. Rodiče jsou nastaveni od přírody k ochraně dítěte- intenzivní péče dítě odděluje od rodičů, vytrhává je z náruče mámy proto, aby mohla zachránit. Touha maminky chránit je opakovaně zraňována léčebnými zásahy nutnými pro přežití. Zásadně nutná vazba mezi matkou a dítětem, která víceméně automaticky vzniká při porodu, je narušena ve své podstatě. Maminka i táta se vztahu k dítěti musí učit. Z toho může pramenit dlouhodobá nejistota v péči o dítě, neadekvátní strach a obrovská touha stále chránit.
To že miminko vyzrává několik týdnů mimo tělo maminky, se promítá do celého jeho organismu i do vyzrávání jemných nervových struktur a propojení mezi nimi. Z toho mohou (nemusí) pramenit obtíže v dalším vývoji. Orgánové systémy mohou být ve svém vývoji trochu jinak nastaveny a dítě může mít více zdravotních obtíží. Nad vývojem dítěte těžce nezralého nebo nemocného tak visí množství otazníků.

Poslední tři desítky let se krystalizuje skupina rodin, která vychovává dítě, jež se narodilo s nízkou porodní hmotností (pod 2500 g). Tyto děti měly různý stupeň nezralosti a s tím souvisejících možných obtíží. Jde o skupinu malých pacientů, bývalých dětí nedonošených, která má své specifické zdravotní, psychické a i výchovné problémy.

Péče o tyto děti a rodiny se stává stále náročnější objemem i nároky na kvalitu a komplexnost. Následná péče by měla zahrnovat péči o fyzické zdraví, včasnou rehabilitaci hybnosti a smyslů je-li třeba. Musí zahrnovat péči o rodiče, kteří předčasným porodem a bojem o život dítěte, utrpěli různě hluboké trauma. Má zahrnovat další péči o zdravý psychosociální vývoj dítka v kontextu rodiny a školy.

Pacientská skupina nedonošených dětí a zachráněných těžce nemocných novorozenců se vyčlenila zponenáhlu i tak, jak počet přežívajících miminek roste. (V současnosti jde téměř o více než 8 % dětí nízké porodní hmotnosti - asi 10 000 rodin ročně.) Na světě se ročně narodí cca 16 milionů nedonošených dětí. Proto byl 17. listopad vyhlášen dnem předčasně narozených dětí. V rámci připomínky palčivosti péče o tyto děti a jejich rodiče se uskutečňuje tradiční řetěz akcí v ČR. Jednou z akcí je i bohoslužba za „děti do dlaně“. Je prosbou za nedonošené děti, jejich rodiče a ty, kdo se o ně po porodu a celé následné roky starají. Novorozené dítě vstupuje do vztahů k rodině a okolí, dozrává do vztahu k sobě a hodnotám univerzálně lidským a člověka přesahujícím. Člověk je nejen bytostí tělesnou a rozumovou, ale veškerý jeho život se odehrává i v dalších rozměrech.

Bohoslužba, věnovaná nedonošeným dětem a jejich rodičům je připomínkou všech rozměrů života člověka. Protože bez síly vzájemné mezilidské pomoci a někdy i pomoci osudu péče dlouhodobě vyčerpává, vede k slzám, narušeným vztahům a bolesti. Má být výrazem naděje, prosbou a poděkováním. Je věnována všem, kteří provázejí dítě od okamžiku předčasného porodu až po roky dalšího vývoje a jsou průvodci rodičů na jejich cestě nejistoty, obav i radosti.

Je prosbou za sestry a lékaře, aby měli moudrost v rozhodování nad postýlkami maličkých.
Je prosbou za rodiče, kteří přijali dítě v jeho nemoci a vedou jej životem.
Je díkem za každé zachráněné dítě a za dar života, i když někdy znamená velkou tíži.
Je věnována i dětem, které zdravé být nemohou.
Je vzpomínkou na děti, které při porodu a po porodu zemřely a jejich rodičům.
Je díkem za děti, které běží dál životem ve zdraví.

Předprodej vstupenek na koncerty pořádané městem začíná 16. listopadu, předprodej na vystoupení Melodie dětem začíná 21. listopadu, lístky na Nezmary a tradiční punč jsou již v prodeji. Lístky lze zakoupit na Turistickém informačním centru jihlavské radnice. Vánoční koncerty na radnici začínají vždy v 18 hodin.

3. 12. Vánoční šansonění Radka Fišarová (zpěv), Aliaksandr Yasinski (akordeon), Miroslav Linka (kytara)
Pořadatel: statutární město Jihlava.
Vstupné: 120 Kč.

10. 12. Melodie dětem
Pořadatel: JSPS Melodie.
Vstupné: 100Kč pro dospělé, 50Kč pro děti, studenty do 26let, důchodce a ZTP, zdarma – pro držitele průkazu ZTP/P a jeden jejich doprovod.

15. 12. Nezmaři a tradiční punč
Pořadatel: Ing. Milan Kolář.
Vstupné: 300 Kč.

17. 12. Jakub Pustina (tenor), Deborah Saffery Quinones (mezzosoprán – Chile), Marianna Gelenekyová (soprán – Slovensko), Marta Vašková (klavír)
Pořadatel: statutární město Jihlava.
Vstupné: 150 Kč.

18. 12. Žalman & spol. koncert věnovaný památce Václava Havla

Pořadatel: statutární město Jihlava.
Vstupné: 120 Kč.

Nákup samolepek zajistilo město Pelhřimov, polep zajistilo Občanské sdružení Zelené srdce z.s., které se mimo jiné zabývá ochranou krajiny a přírody.
Opeřenci si tuhle pomoc zaslouží a po Humpolci tak nebudou zbytečně umírat ani v Pelhřimově.

Prosklené plochy představují pro volně žijící ptáky nebezpečí nárazu, jelikož se v prosklené ploše zrcadlí krajina, a tak nevidí skrytou překážku a pokračují v letu. Do zmíněných ploch narážejí velmi vysokou rychlostí a způsobují si velmi vážná poranění končící často smrtí.

Kniha vychází v Nakladatelství Tváře a najdete v ní medailony 27 osobností, které se buď na Vysočině narodily, nebo v tomto kraji čerpaly inspiraci.
Jedná se o méně známé, nebo téměř zapomenuté a nežijící osobnosti. Jsou to: Helena Chvojková, Herbert Masaryk, Method Kaláb, Antonín Smažil, František Procházka, Julius Pelikán, Jindřich Hegr, Lev Krča, Vlastimil Toman, Josef Klimeš, Josef a Anna Dvořákovi, Jaroslav Havlíček, Vlastimil Večeřa, Jaromír Ptáček, Josef Špaček, Pavel Čotek, František Emler, Dušan Jurkovič, Václav Jícha, Josef Kalda, Rudolf Hanych, Ladislav Ondráček, Bohumil Puchýř, Jaromír Tomeček, Jiří Židlický, Zdeněk Fiala, Jan Doležal.

V rámci křtu zahraje na koncertní křídlo student brněnské JAMU Marek Peňáz a promluví Mgr. Vít Křesadlo.