Po zasazení dva metry do země si strom převzali pracovníci Služeb města Jihlavy, kteří jej během týdne nazdobí. světelnými rampouchy, řetězy a stříbrno-červenými koulemi. U stromu bude stát již tradiční zvonička.

Strom společně s vánoční výzdobou města rozsvítí primátorka Karolína Koubová v neděli 2. prosince v 16:45 hodin, poté vystoupí Ewa Farna.

Vyklubal se v záchranném centru pro čínské aligátory v Číně. Do ČR přiletěl v pátek 23. listopadu, poté putoval do Jihlavy. Mladý aligátor zvládnul přibližně jednodenní cestu ve speciální transportní bedně zcela bez problémů. Při přesunu do expozice uvnitř tropického pavilonu Zoo Jihlava byl samec změřen a byly mu odebrány vzorky z kloaky k bakteriologickému vyšetření. Nyní ho čeká minimálně třicetidenní karanténa.
„Se samicí, pocházející původně z nizozemského Emmenu, se samec setká nejdříve v dubnu příštího roku. Do té doby se budou seznamovat přes kontaktní bariéru, aby si případně nemohli ublížit.” Vysvětluje ředitel Zoo Jihlava Jan Vašák.

„Sehnat čínského aligátora, je extrémně těžký úkol. Jde totiž o jednoho z nejvzácnějších zástupců řádu krokodýli, kam kromě krokodýlů patří právě aligátoři, kajmani a gaviálové. Tím, že v současnosti máme pár aligátorů čínských, jsme však v našem snažení vlastně stále na začátku. Nejtěžším úkolem totiž bude snaha o jejich rozmnožení, což je stále oříšek i pro ty nejzkušenější chovatele.” Dodává Vašák.

Aligátoři čínští jsou spolu se známějšími a většími aligátory severoamerickými jedněmi ze dvou druhů aligátorů. V Číně žijí v subtropickém pásmu, takže jsou relativně chladnomilní a ke svému rozmnožování dokonce potřebují zimní odpočinek při teplotách kolem 12 – 15°C. Živí se bezobratlými živočichy, jakými jsou třeba korýši, dále rybami a dalšími drobnými obratlovci.

„Důvodem této změny je snaha vedení Kraje Vysočina o intenzivnější motivaci mladých lidí ke studiu učebních oborů. V současné době na naše stipendia dosáhne v průměru 34 procent žáků ve středních školách v podporovaných oborech,“ uvedla radní Kraje Vysočina pro oblast školství, mládeže a sportu Jana Fialová.

Mezi 27 stipendijními studijními obory s krajským stipendiem nově s platností od letošního školního roku figurují hutník, krejčí a operátor skladování, tedy obory o jejichž studium je v současné době dle statistik středních škol minimální až nulový zájem. U vybraných učebních oborů, např. pekař, kameník nebo zedník bylo zvýšeno měsíční stipendium ze 700 na 1000 korun, další vybrané nematuritní obory mohou náctiletí na Vysočině studovat se stipendiem 700 a 400 korun měsíčně. Tyto vybrané obory jsou navíc v případě dobrých výsledků z teorie i praxe „odměňovány“ prospěchovým stipendiem 2000 korun za pololetí. V minulém roce bylo podle původních pravidel mezi 790 stipendistů na všech bonusech rozděleno 2,633 miliónu korun z rozpočtu Kraje Vysočina.

Hlavní novinkou v krajské stipendijní politice je odměna za prokazatelně dobré výsledky ve studiu. Ta bude podle informací Jany Fialové už v letošním školním roce náležet žákům všech nematuritních, tedy učebních oborů zařazených v rozdělení oborů do skupiny H, kteří však nespadají do vyjmenovaných oborů, ale úspěšně vykonali závěrečnou zkoušku a mimo jiné studovali celou dobu se stanoveným průměrným prospěchem . Tito žákyně a žáci na závěr studia mohou získat odměnu 10 tisíc korun. „Kraj Vysočina má v navrhovaném rozpočtu na rok 2019 připraveny na výplatu krajských stipendií tři milióny korun, tedy částku stejnou jako letos. Odhadem předpokládáme, že tyto peníze nám budou příští rok stačit,“ odhaduje Jana Fialová s tím, že stipendijní podpora má dlouhodobý příznivý efekt. Podle krajských statistik počet žáků v oborech s možností získání stipendijní podpory vzrostl o 1% oproti loňskému roku.

Kraj Vysočina poskytuje studijní i motivační stipendia od školního roku 2010/2011. Od roku 2013 je podpora vyplácena kontinuálně po celé při roky studia. Do současné doby bylo mezi žáky rozděleno 20 146 000 korun.

Původně se jednalo o velice náročnou ruční práci, hlavním smyslem této činnosti bylo následné využití dobře dochovaných kousků starších látek a obnošených šatů. V současné době mají „patchworkářky“ k dispozici kromě klasických šicích strojů také speciální stroje, které umožňují prošití i velmi rozměrných dek. Návštěvníci výstavy spatří výrobky šesti žen z Vysočiny: Drahoslavy Dvořákové, Jany Hrevúšové, Olgy Svobodové, Vladimíry Ševčíkové, Květy Štohanzlové a Zdeňky Tajovské.

Přijďte se v předvánočním čase potěšit umem, precizností a pestrostí v podobě různých dek, přehozů, polštářů, nástěnných quiltů, prostírání, ubrusů, tašek, kabelek, batohů, kosmetických taštiček, peněženek, obalů na knihy a dalších textilních dekorací a oděvních doplňků.

Výstava potrvá do 6. ledna 2019.

Most o rozpětí 22,80 metru je postaven jako jednopolový rám tvořený dvěma parapetními nosníky z předpjatého betonu. V příčném směru je nosná konstrukce řešena jako parapetní dvoutrám s dolní mostovkou. Parapetní trám má směrem do vozovky tvar betonového svodidla. Průjezdná šířka na mostě mezi nosníky je 6,5 metru. Chodník a cyklostezka jsou vedeny po konzolách na obou stranách mostu. Spodní stavbu mostu tvoří obdélníkové opěry, které jsou vetknuté do základů. Založení je navrženo hlubinné na vrtaných mikropilotách. Na opěry navazují rovnoběžná křídla, která jsou založena plošně.

Součástí oprav bylo vybudování nové šachty a dešťové kanalizace, přeložky sítí, nové osvětlení a vegetační úpravy v okolí mostu, součástí jsou i vydlážděné nové chodníky a parkoviště včetně kompletní opravy komunikace před a za mostem.