Princip Vánočního pokoje je jednoduchý. Na stránkách www.nemji.cz/vanocni… si vybere veřejnost věc, na kterou chce přispět. Dárci napíší položku na daný email, kterou si vybrali, a my zašleme platební podklady a na stránkách ji označíme jako obsazenou. Peníze na vybavení se vybírají do Štědrého dne. Na oddělení chtěli investovat do nové koupelny, výmalby, postele i rehabilitačních pomůcek. „Rádi bychom během letošního roku zvelebili prostředí, které na pacienty během pobytu u nás působí. Chceme, aby se u nás cítili dobře právě i díky nově opravenému pokoji,“ říkají primářka oddělení Drahomíra Škodová a vrchní terapeutka Jana Ciprušová.
Letos se na vánoční pokoj vybralo přesně 129 tisíc korun. Velká část dárců přispívá na náš pokoj již opakovaně. Za každým ročníkem vidí výsledky svého příspěvku v podobě nově opraveného zázemí. Nejinak tomu bude i letos. Pokoj se opraví a nově vybaví během letošního roku.
Za uplynulé roky se podařilo díky dárcům vybavit chemostacionář a opravit pokoje na dětském, gynekologickém, traumatologickém a geriatrickém oddělení.

Vánoční pokoj 2013, dětské oddělení: 117 500 korun
Vánoční pokoj 2014, traumatologické oddělení: 101 169 korun
Vánoční pokoj 2015, gynekologické oddělení: 107 450 korun
Vánoční pokoj 2016, oddělení geriatrie a následné péče: 226 330 korun
Vánoční pokoj 2017, chemostacionář: 110 214 korun
Vánoční pokoj 2018, rehabilitační oddělení: 129 000 korun

„Čistá Vysočina probíhá v celém našem kraji a tradičně se na sběru odpadků podílejí obce, neziskové organizace, školy, firmy ale i jednotlivci. Děkujeme všem, kteří se k nám připojí a pomohou ke zkrášlení prostředí, v němž společně žijeme,“ uvedl Martin Hyský, politik projektu Zdravý Kraj Vysočina a místní Agenda 21. Od roku 2016 se akce zúčastnilo aktivně vždy přes 22 tisíc dobrovolníků a bylo sebráno mezi 73 a 104 tunami odpadků. Čistá Vysočina je realizována v rámci projektu Zdravý Kraj Vysočina a MA21.

HARMONOGRAM AKCE JE NÁSLEDUJÍCÍ:
• Přihlášení probíhá od 1. 1. do 28. 2. 2019 prostřednictvím elektronického formuláře na webových stránkách Kraje Vysočina: www.kr-vysocina.cz/c…
• Dne 28. 2. bude přihlašování uzavřeno. Zájemce vyplní krátký dotazník, tím nám pomůže zajistit dobrou organizaci celé akce.
• Úklid bude probíhat v termínu 8.–21. 4. 2019.
• Registrovaní účastníci obdrží zdarma pytle na odpadky (průhledné na plasty a černé na ostatní komunální odpad).
• Odpadky se třídí a nechávají se v zavázaných pytlích vedle komunikací.
• Svoz sebraného odpadu u silnic I., II. a III. třídy mimo obec zajistí zdarma Krajská správa a údržba silnic Vysočiny.
• V případě úklidu přímo v obcích a městech budou poskytnuty pouze pytle a účastníci si musí zajistit odvoz odpadků s firmou, která v místě provádí svoz odpadu.
• Sběr a svoz odpadu z ostatních ploch je nutné konzultovat s jejich vlastníkem.
• Akce nenahrazuje svoz domácího velkoobjemového odpadu!

„Pracovníci SMJ nejsou schopni postarat se při kalamitě o všechny chodníky, a to zvlášť o víkendu, kdy není k dispozici dostatek lidí, a přesčasy se mohou nařizovat jen do určité míry. Pro chod města jsou prioritní silniční komunikace 1. – 3. pořadí a chodníky bohužel následují až po silnicích,“ uvedl při zahájení setkání Josef Eder.
Sůl a písek versus drť
Chodníky se udržují dle platného plánu zimní údržby. Jako první se pracovníci zaměřují na zastávky MHD, přechody pro chodce, schody a příkré komunikace. Chodníky však není povoleno solit a pro posyp není vhodný ani písek, jelikož je při jarním blokovém čištění kvůli němu značně zvýšená prašnost.
„Způsob údržby v zimě upravuje prováděcí vyhláška č. 104/1997 Sb. k zákonu o pozemních komunikacích, která zakazuje používat sůl, a to kvůli ochraně životního prostředí a inženýrských sítí, které ve většině případů vedou pod chodníky. Sůl tyto sítě poškozuje a také negativně působí na zeleň, do které je většina chodníků spádována,“ přiblížil jednatel SMJ.
V případě náledí se proto používá drť. „Drť ale na náledí nefunguje zcela efektivně, je složená z větších kusů, které se nedostanou do spárů. Navíc je těžká a při tání se dostane pod led, který když znovu zamrzne, opět klouže,“ přiblížil Josef Eder.
Příští rok se bude údržba řešit jinak
Plány zimní údržby každoročně tvoří městský odbor dopravy. Ten má v gesci náměstek primátorky Petr Laštovička, který hodlá údržbu komunikací pro příští zimu zkvalitnit.
„V první řadě bychom si měli uvědomit, že když sněží, tak se musí se ztíženými podmínkami počítat. Tentokrát na prudké výkyvy počasí doplatili zejména chodci. Nový plán zimní údržby se samozřejmě zaměří na efektivitu opatření tras pro pěší při kalamitním stavu a poté předložíme radě města a zastupitelstvu i různé varianty na zvýšení finanční podpory pro zimní údržbu. Je ale na nich, aby rozhodli, jestli má cenu dávat peníze na pouhé zmírnění krátkodobého nekomfortu, který se navíc neopakuje každou zimu, nebo do něčeho jiného,“ vyjádřil se Petr Laštovička.
„Při tvorbě plánu jsem se zavázal s odborem dopravy úzce spolupracovat. Například vytvoříme pohotovostní četu pracovníků, kteří budou vytipované chodníky udržovat bezprostředně po skončení spadu sněhu bez ohledu na denní dobu,“ reagoval Josef Eder.
Neúčinnější je údržba při spolupráci s obyvateli
Shrabat sníh ihned po dopadu je ideálním řešením. Nedochází totiž k jeho ušlapání a vzniku další ledovky.
„O úplně všechny chodníky v Jihlavě se však SMJ nemůže postarat ihned. Pokud chtějí Jihlavané schůdné a bezpečné chodníky, a to nejen pro sebe ale i pro své sousedy, tak musí přiložit ruku k dílu. Za vedení města tedy všechny vyzývám, aby chodníky před svými domy udržovali a sníh při kalamitě shrabali,“ vyjádřila primátorka Jihlavy Karolína Koubová.
Jednatel SMJ dále upozornil, že kontejnery s pískem, které jsou po městě rozmístěny, jsou k dispozici i obyvatelům.
„Písek primárně používají pracovníci SMJ, kteří si z nich berou do kýblů materiál a dále jím chodníky posypávají. Kontejnery však nejsou zamčené, pokud je budou chtít stejným způsobem využít i občané, jsou jim k dispozici,“ doplnil Josef Eder.
Na špatný stav komunikace mohou obyvatelé upozornit pracovníky SMJ prostřednictvím nonstop dispečinku zimní údržby, a to na telefonním čísle 567 303 637 nebo e-mailu dispecink@smj.cz.

V prostoru malého výstavního sálu budou mít návštěvníci možnost prohlédnout si výstavu karet a karetních her připravenou ve spolupráci s Clubem sběratelů hracích karet.
Členové tohoto klubu se vzájemně setkávají, vyměňují si informace a zprostředkovávají sbírkové předměty, dále pořádají výstavy a ostatní prezentační akce směřující k propagaci hracích karet jako zajímavého grafického artefaktu a kulturního dokumentu své doby.
Výstava Karty v Jihlavě představí nejen různé druhy karet (mariášové, vykládací, tarotové, tarokové, aj.), ale i trojrozměrné náležitosti patřící ke karetním hrám - například krabičky, lisy na karty a různé propagační předměty. Prezentovány budou i rozmanité dětské karty.
Velká pozornost bude věnována i jihlavskému malíři hracích karet Martinu Hanzalíkovi, budou vystaveny jeho karty uložené ve sbírkách Muzea Vysočiny Jihlava.

Pozn. redakce: Povídání o jihlavských kartách od archiváře pana Ladislava Vilímka:

Malíři karet v Jihlavě
V souvislosti s výrobou papíru v jihlavské Freyově papírně ve Starých Horách byla k roku 1561 zachycena zmínka o dluhu jihlavského malíře karet Jakuba Pfeiffera, který tehdy činil 118 kop. Snad prvním z malířů byl jistý Hanus "Kartenmaler", uváděný v jihlavských archivních pramenech v letech 1554 a 1558. Další zmínka o malíři karet je z osmdesátých let 16. století a týká se tovaryše Baltazara Millnera, který přišel z Trutnova, aby se v Jihlavě trvale usadil a věnoval se zde svému řemeslu. Ostatně, jak dokazuje Jindřich Šilhan ve svém příspěvku k dějinám nejstarších papíren v Jihlavském kraji, patřili malíři karet, karetníci, do řemesla papírníků. Údajně to byli právě papírničtí tovaryši, kteří se specialisovali na zhotovení karet včetně jejich výtvarného zpracování.

Podobně, jako mezi papírníky, docházelo u malířů karet ke konkurenčním sporům a nekalé soutěži. V případě jihlavského Millnera, použil jistý Görg Lutz v Bolíkově na své karty ježka, což byl znak používaný Millnerem. Případ nakonec řešila jihlavská městská rada a Lutzova vrchnost. Jindy zase jihlavský Millner prodával karty v Jičíně a stěžoval si na něj karetník Redynger z Hradce Králové až v samotné Vídni. Tak už to v životě chodilo a chodí prakticky dodnes.
Další jihlavské malíře karet se podařilo objevit zcela náhodně. Návštěva z Německa hledala své předky. Díky matrice příslušníků obce, uložené ve Státním okresním archivu v Jihlavě, podařilo se najít nejenom starou jihlavskou rodinu žadatele, ale objevit další jihlavské malíře karet někdy od poloviny 18. století. V rubrice zaměstnání bylo úhledným písmem zapsáno u otce i jeho syna - "KARTENMALER". Jak je vidět, i toto řemeslo se tehdy dědilo a tak máme před sebou snad poslední karetníky v Jihlavě. Otec Martin Hansalik se narodil v roce 1775 a zemřel asi v roce 1830. V jihlavském Museu Vysočiny jsou jedny z jeho hracích karet dokonce uloženy a nejsou to karty nezajímavé, což dokumentují ukázky. Jeho žena se jmenovala Maria a byla o patnáct let mladší. Bydleli tehdy v ulici Schönmälzergasse čís. popisné 352, orientační čís. 18 (dnes ulice Mrštíkova). Jediný syn Ignaz se jim narodil 26. ledna 1823 a zemřel 5. prosince 1891. Byl rovněž malířem karet. Jeho první žena Maria mu dala tři dět i, druhá, rovněž Maria, dokonce pět dětí a třetí žena Katharina ještě další čtyři děti. Rodina se po jeho smrti několikrát stěhovala, až v roce 1904 se usadila trvale v Židovské ulici čís. 11. Škoda, že také z jeho dílny se zatím žádná sada neobjevila. Nikdo z potomků, synů či dcer, se už nestal malířem karet. Už toho asi nebylo třeba. Začalo se hrát levnějšími tištěnými kartami. Jeho provedení jednotlivých postav, králů, dam či kluků, je si svým výtvarným pojetím stále trochu podobné.
Ale než naše povídání zakončíme, je zde ještě jedna malá zahrada. V museu se nachází karetní hra od malíře Jiřího Hansalika. Zatím co Martin tvořil převážně v prvních desetiletích 19. století, jsou výtvory Jiřího nepochybně starší. Půjde se vší pravděpodobností o dědečka. Jeho postavy jsou kresleny jakoby z ulice. Postavu kluka nebo krále nahrazuje pijan s korbelem a jak jinak, než že místo královny čeká na kartě bába s holí, aby mu to jaksepatří spočítala. Už před dvěma sty léty... Pokud se tato domněnka o karetníkovi - dědečkovi potvrdí v matrikách farního úřadu u sv. Jakuba, budeme znát osudy této rodiny někdy od konce třicetileté války.
SOKA Jihlava