Rodačka z Polné se v mládí odstěhovala do Jihlavy, kde žije dodnes. Když v roce 2003 vstoupily do jejího života první dva dosti poškozené kočárky – jeden zakoupený přes inzerci za pouhých 200 Kč a druhý získaný od známých – rozhodla se znovu jim vdechnout život a pustila se do oprav. Od té doby kočárky stále sbírá a postupně rekonstruuje. Nezůstalo jen u kočárků pro děti, do její sbírky se začaly dostávat i kočárky pro panenky.

Na výstavě tak návštěvníci uvidí kočárky hluboké i sportovní, v podobě kukaní či skříní, z různých materiálů a s různým pérováním, kočárky pro panenky včetně replik salónních loutkových kočárků od přelomu 19. a 20. století. V kočárcích i ve výstavních vitrínách budou odpočívat panenky všeho druhu pod dohledem figurínových „maminek“. Autoři výstavy nezapomněli také na dětská chrastítka a šidítka a na různé textilní doplňky včetně miminkovského oblečení.

To vše bude dělat návštěvníkům muzea radost až do 24. března.

„Paní Machová chodí do našeho domova od jeho vzniku, kdy jsme začali přijímat nové klienty v roce 2009. S klienty tráví volný čas, povídá si s nimi, předčítá oblíbené časopisy, noviny nebo knihy, doprovází klienty na invalidním vozíku ven na procházku, navíc také hraje na klávesy při naší mši. Paní Machová je mezi klienty díky svému trpělivému jednání a umění naslouchat velmi oblíbená.“ říká Lucie Vítů, sociální pracovnice v Domově pro seniory.

Cenu Křesadlo udělují dobrovolnická centra v České republice dobrovolníkům za jejich dlouhodobou práci ve prospěch druhých. Jde o symbolické poděkování lidem, kteří zdarma svůj volný čas věnují obecně prospěšným činnostem. Nominovat dobrovolníka na cenu Křesadlo mohou každý rok organizace, které s dobrovolníky spolupracují, ale také jednotlivci z řad občanů.

Letos se sešly nominace dvě. Druhou nominovanou na ocenění byla paní Jana Jirků, dobrovolnice Rodinného centra Krteček v Pelhřimově. „Jana Jirků stála u vzniku RC Krteček v roce 1999 a ještě do roku 2018 zajišťovala jeho kompletní chod. Díky jejímu dobrovolnictví a výpomoci dalších maminek se RC stalo místem pro setkávání rodin, pro pořádání různých veřejných akcí a seminářů.“ vysvětluje Zuzana Havlová, která nominaci navrhla.

Předání ceny Křesadlo proběhne během slavnostního večera v rámci udílení Cen města Pelhřimova v sobotu 26. ledna 2019 v Pelhřimovském KD Máj.

Cílem udělování ceny Křesadlo je upozornit na přínos dobrovolnických činností v naší společnosti, zviditelnit příběhy vzájemné a nezištné pomoci a především podpořit další lidi k zapojení se do dobrovolnických aktivit.

Na Pelhřimovsku nezištně pracují v různých organizacích stovky dobrovolníků, kteří zdarma odpracují tisíce hodin ročně. Jen FOKUS Vysočina Dobrovolnické centrum v regionu Pelhřimov koordinuje 220 dobrovolníků, kteří pomáhají např. v domovech pro seniory, v nemocnicích nebo v organizacích pomáhajícím zdravotně postiženým či lidem s duševním onemocněním. Dalších několik desítek dobrovolníků funguje pod FOKUSem na Humpolecku.

Myšlenka každoročního ocenění dobrovolníků vznikla již v rámci Mezinárodního roku dobrovolníků v roce 2001. Symbolika udělované ceny i jejího názvu je více než zřejmá: dobrovolníci jsou těmi, kdo pomáhá vykřesat jiskry lidství.
Ocenění v regionu Pelhřimov:
2002 Theodor Štěpánek (Farní charita Pacov)
2003 Mgr. Denisa Štursová (Česká katolická charita)
2004 Bc. Josef Hejda
2005 Božena Tomanová (Nemocnice Pelhřimov)
2006 manželé Ing. Zdeněk Nadrchal a Ludmila Nadrchalová (Nemocnice Pelhřimov)
2008 Romana Pernikářová (Centrum pro zdravotně postižené a FOKUS Vysočina),
Ivana Blažková (Centrum pro zdravotně postižené)
2009 Věra Marešová (FOKUS Vysočina)
2010 Karel Kužel (FOKUS Vysočina )
2011 Martin Kubát (Centrum pro zdravotně postižené)
2012 manželé Ing. Jaroslav Maška a Lenka Mašková (dobrovolnická činnost pro občany Pelhřimova)
2013 Eva Říhová (Hodina H)
2014 Michal Novák (FOKUS Vysočina)
2015 Libuše Doubková (FOKUS Vysočina)
2016 Ing. Renáta Marková (Program Kamarád)
2017 Lada Hellerová (Medou, z.s.)
Více info zde: www.fokusvysocina.cz…

Součástí zobrazovaných informací je i odkaz na kartu válečného hrobu, kde se o něm uživatel dozví konkrétní podrobnosti včetně GPS souřadnic a fotografií a také kontakt na úředníka, do jehož kompetence evidence válečného hrobu spadá.

Mapa s válečnými hroby na území Kraje Vysočina je k dispozici na:
https://www.google.com/maps/…

Odkazy na mapy s válečnými hroby na území ostatních krajů lze pak nalézt na stránkách Ministerstva obrany: valecnehroby.army.cz/mobilni-aplikace


Válečným hrobem je dle zákona místo, kde jsou pohřbeny ostatky osob, které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci nebo v důsledku válečného zajetí, anebo ostatky osob, které zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války. Může mít podobu hrobu jednotlivce, hrobu hromadného nebo osária, včetně náhrobků a ostatního hrobového zařízení. Válečným hrobem je rovněž evidované místo s nevyzvednutými ostatky osob zemřelých v souvislosti s válečnou událostí, anebo jiný objekt, který je za válečný hrob považován v souladu s mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána.

Válečným hrobem je pak i pietní místo, kterým se rozumí pamětní deska, pomník, památník nebo obdobný symbol připomínající válečné události a oběti, které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci nebo v důsledku válečného zajetí, anebo oběti osob, které zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války.

Ve sbírce lze nalézt i takové skvosty jako je služební vůz prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. A právě tohle vozidlo se na své cestě do Brna zastavilo v Pelhřimově – městě rekordů, a to i se sběratelem, panem Příhodou. Ten vlastní i téměř 400 tisíc dokumentů mapující vozidla a stroje značky Praga. I z tohoto důvodu se o jeho sbírce mluví jako o „českém rodinném stříbře“.
Autentický prvorepublikový Masarykův vůz a také jedno superrychlé současné auto Praga R1 budou v Brně k vidění od 17. do 20. ledna v rámci stánku Pelhřimov – město rekordů společně s další klasikou – motocyklem JAWA 250 „Pérák“, který je ovšem vyroben (jak už u pelhřimovských vystavovatelů bývá zvykem) z netradičního materiálu (z 22 druhů dřeva).

Nejstarší exponát ve sbírce pana Emila Příhody byl vyroben v roce 1908, nejnovějším automobilem ve sbírce je supersport R1 z roku 2012. Jedná se o třetí největší a nejucelenější soukromou sbírku automobilových veteránů jedné značky na světě, ve které jsou i takové skvosty jako vůz z autoparku prezidenta T.G. Masaryka, nejstarší městské taxi, osobní automobil herečky Lídy Baarové, nebo reklamní auto na bonbóny Hašlerky. Součástí sbírky je také zhruba 300 tisíc dalších předmětů, jako jsou knihy, technické plány, nástroje nebo náhradní díly.

Původně plzeňská kapela začínala před téměř dvaceti lety v malých klubech a na začátku roku 2019 se v nich znovu objeví po dlouhé době. Na koncertech zazní mimo jiné i staré písničky, které kapela řadu let nehrála. Fanoušci se mohou těšit také na dosud nezveřejněné videozáznamy pořízené během koncertů Mandrage v počátcích fungování i na blízký kontakt s kapelou. „Po těch letech na velkých pódiích jsme se rozhodli trochu zavzpomínat na naše začátky, odkud jsme vlastně přišli a kde to všechno začalo. Taky si tím připomeneme, proč jsme stále tady a vytváříme hudbu – pro lásku k ní samotné i pro lidi, se kterými a pro které hrajeme,“ vysvětluje kytarista kapely Pepa Bolan.

Koncerty budou díky malým kapacitám klubů a blízkosti s kapelou pro fanoušky exkluzivním a nevšedním zážitkem. „Hraní v klubech je vlastě asi to úplně nejpříjemnější hraní, jaký známe. Alespoň pro nás, pro kapelu. Krom toho, že máme blízko k obecenstvu, což je příjemné, máme také bližší kontakt sami mezi sebou. Na pódiu jsme nacpaní na pár metrech čtverečních, mačkáme se v malých šatničkách, nevezeme s sebou žádný velký tým lidí. Je to zkrátka takový kapelový teambuilding,“ říká klávesista František Bořík.

Kapela se těší na sedmnáct koncertů ve dvanácti městech, které mají být nostalgickou připomínkou kapelních začátků. „Máme tu zkušenost, že čím menší prostor, tím více energie. Jak je někde málo místa, velký horko a spousta natěsnaných lidí, často vznikne mnohem speciálnější atmosféra než v nacpaném sále velkého kulturního domu,“ podotýká klávesista kapely.

Na rozdíl od festivalových vystoupení a samostatných koncertů kapely odehraných v uplynulých letech půjde tentokrát opravdu „jen“ o hudbu. Veškeré efekty i technické vychytávky, na které jsou fanoušci kapely zvyklí, nechají Mandrage odvážně doma a na klubových pódiích se objeví tak, jako ve svých počátcích.
Po koncertech bude následovat afterparty, v rámci které budou členové kapely sami DJovat. Jako předkapela vystoupí Lety Mimo, kteří s Mandrage před lety v klubech také vystupovali.
Vstupenky jsou k dostání v předprodejní síti TicketStream.
MANDRAGE kluby 2019
Čt 24.1. Pardubice – Žlutý pes
Pá 25.1. Pardubice – Žlutý pes
So 26.1. Pec pod Sněžkou – KlonDike
St 30.1. Brno – Melodka
Čt 31.1. Brno – Melodka
Pá 1.2. Frýdek Místek – Stoun
So 2.2. Uherské Hradiště – Mír
Čt 7.2. Praha – Rock Café
Pá 8.2. Praha – Rock Café
St 13.2. Ostrava – Barrák
Čt 14.2. Ostrava – Barrák
St 20.2. Plzeň – Pod lampou
Čt 21.2. Plzeň – Pod lampou
Pá 15.3. Litomyšl – Kotelna
So 16.3. Třebíč – Roxy
Pá 29.3. Ústí nad Labem – Doma
So 30.3. Mariánské Lázně – Na Dvorku

Straňanka patří dlouhodobě mezi naše nejlepší a nejžádanější kapely. Tvoří ji vynikající muzikanti, převážně absolventi hudebních konzervatoří a vysokých škol. Kapela je známá z mnoha televizních pořadů a srdce posluchačů si získala bohatým a pestrým repertoárem ve spojení s vysoce kvalitním provedením a muzikantskou vyzrálostí.
Kapelníkem Straňanky je od roku 1991 Petr Houšť. Pod jeho vedením získala kapela své největší úspěchy: 1. místo a titul absolutní Mistr Evropy dechových hudeb 2009 (současně vítězství v nejvyšší profesionální třídě), 1. místo v soutěži Zlatá křídlovka 2008 ad. a stala se tak nejúspěšnější kapelou v Evropě, protože doposud se žádné kapele nepodařilo získat dvě nejprestižnější ocenění, která se v Evropě udělují pro dechové hudby – titul absolutního Mistra Evropy a Zlatou křídlovku.

Vstupenky jsou k zakoupení u pokladny Národního domu, Karlovo nám. 47, Třebíč – tel.: 568 610 013 nebo přes e-vstupenku na www.mkstrebic.cz