Mladík řídil motocykl značky Yamaha. „Při nárazu utrpěl velmi vážná zranění, kterým přes veškerou snahu lékařů podlehl”, informovala policejní mluvčí Štěpánka Uhlířová.
Policisté příčinu tragické události vyšetřují.
Od začátku letošního roku zemřelo při nehodách na silnicích v jižních Čechách sedm lidí.

Jednoznačnou vítězkou prvního ročníku celoplošného sčítání ptáků na krmítkách je sýkora koňadra, jeden z nejznámějších opeřenců. „Sýkora koňadra byla nejčastějším hostem našich krmítek, a to jak v celkových počtech, tak v plošném výskytu. Přes 85 procent účastníků ji na svém krmítku zaznamenalo. Ze všech sýkor se vyskytovala v největších hejnech,“ říká koordinátorka sčítání Dita Hořáková.

Oficiální výsledky včetně možnosti filtrování krajů a okresů jsou k dispozici na webu krmitka.birdlife.cz/výsledky

Premiérového ročníku sčítání ptáků na krmítkách od 4. do 6. ledna se zúčastnilo 14 tisíc lidí z celé republiky. „Očekávali jsme asi desetkrát menší účast. Takový masivní zájem potvrzuje, že lidé se o životní prostředí ve svém okolí zajímají víc, než by se mohlo zdát,“ hodnotí ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Účastníci sčítání získali tipy čím přikrmovat, aby ptákům vhodně pomohli a zároveň na krmítko přilákali různé ptačí druhy preferující různou potravu. „Sčitatelé v průměru spatřili 29 jedinců během hodinového sčítání. Nyní, v průběhu března, je možné přikrmování ptáků ukončit. Teploty by již neměly klesat pod nulu a ptáci si dokáží vhodnou potravu nalézt v přírodě sami,“ upozorňuje Hořáková.
Ornitologové po celou zimu doporučovali účastníkům programu nepřikrmovat lojovými koulemi v síťkách. „Ptáci se do sítěk zachytávají drápky, nedokáží se osvobodit a hynou. Síťky spadané na zem lákají vůní například psy či ježky, kteří je mohou pozřít. Vyzýváme proto veřejnost, aby síťky ve svém okolí, ať už zavěšené či spadané, sesbírala,“ žádá Hořáková.

Prvním ročníkem sčítání ptáků na krmítkách ornitologové zahájili nový dlouhodobý program občanské vědy. „Díky spolupráci s veřejností jsme v prvním ročníku získali údaje o tom, kteří ptáci navštěvují krmítka v jednotlivých okresech a krajích. Výhledově, v horizontu několika let, zjistíme, jací ptáci ubývají a přibývají,“ říká Hořáková.
V Plzeňském, Jihočeském a Karlovarském kraji sčítali účastníci v samostatném projektu Ptačí hodinka. Ve stejné době pozorovali krmítka také dobrovolníci v přilehlé oblasti Bavorska. „Díky této přeshraniční spolupráci můžeme porovnat výsledky z obou stran hranice,“ vysvětluje Hořáková.

Výsledky jsou k dispozici na webu ptacihodinka.birdlife.cz/vysledky

Přesto, že tato území přímo sousedí, výsledky pozorování se liší. „Zatímco na českém území byla nejpočetnějším druhem jednoznačně sýkora koňadra, na bavorské straně první příčku obsadil vrabec polní,“ komentuje výsledky Alena Skálová, koordinátorka občanské vědy ČSO.
Připomíná, že podle metodiky museli pozorovatelé na místě setrvat hodinu a zaznamenat vždy nejvyšší počet současně pozorovaných jedinců každého druhu. „Mnoho účastníků sčítalo postupně více hodinovek. Rekordních 14 sčítání jsme dostali od pozorovatele z Miletína na Jičínsku. Sčítalo se také ve školách a školních družinách. Nejvíce sčítání, konkrétně 23, zaslali žáci ze ŠD Beroun – Závodí; 14 sčítání jsme dostali z pražské ZŠ Na Beránku,“ říká Skálová.

„Jedná se zřejmě o čápy táhnoucí západní cestou, kteří v posledních letech tráví zimu v jihozápadní Evropě a na svá hnízdiště to tak mají blíže,“ vysvětluje Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické, která Čapí hnízda, program občanské vědy, koordinuje. Právě nadcházející březnové dny jsou pro ornitology klíčové pro zaznamenání co nejpřesnějších údajů o příletu čápů. „Sledujte hnízda ve svém okolí a své pozorování zadejte na www.birdlife.cz/capi. I když čápa neuvidíte, najděte hnízdo na mapě a uveďte „čáp nepozorován“. Jen tak budeme vědět, že hnízdo bylo kontrolováno a čáp na hnízdě ještě nebyl,“ doplňuje Dobruská. Čím více hnízd se podaří zkontrolovat, tím přesnější údaje o příletu čápů ornitologové získají. Každý údaj zadaný na www.birdlife.cz/capi je důležitý, i kdyby to bylo negativní pozorování z jediného hnízda.
Dalšími posly jara, které děti s Jaro ožívá sledují, jsou vlaštovka obecná, rorýs obecný, kukačka obecná, vlha pestrá a letos se k nim nově připojuje šestý druh, břehule říční. „Vzhledem se tento druh podobá vlaštovce, způsobem života vlze. Své přirozené možnosti k hnízdění již téměř ztratila a nový domov nachází nejčastěji v pískovnách, kde je její přežití závislé na lidské činnosti,“ přibližuje nový druh Gabriela Dobruská. Zadejte své první letošní pozorování výše uvedených poslů jara na www.springalive.net!
Loňskou sezónou Jaro ožívá se nesla výzva „Zabezpečte skla!“, letěla mezi dětmi od školy ke škole, od domu k domu. Společnými silami, s velkým nadšením a pocitem užitečnosti proměnily neviditelná skla v našem okolí ve viditelná, aby se o ně ptáci nezabíjeli. Ohlas byl velmi pozitivní a množství krásně a esteticky provedených realizací nás mile překvapilo. Stále je však v okolí mnoho nebezpečných ploch, o které se ptáci zabíjejí. Proto zůstávají bezpečná skla tématem i letošního roku. Inspirujte se loňskými výsledky školních kolektivů i jednotlivců! Zapojte se i vy a zúčastněte se soutěže o nejlépe zabezpečenou skleněnou plochu.
Zabezpečte skla. Aspoň jedno. Zkuste najít na budově školy nebo i jinde místo, kde se nejvíce zrcadlí okolní stromy nebo kde je vidět skrz budovu, a toto místo zabezpečte. Pošlete nám fotku své realizace před a po na adresu springalive@birdlife.cz do 9. června 2019. Jak fotografii udělat, abychom ji mohli posoudit, najdete na www.springalive.net. Budeme hodnotit zabezpečení ze dvou hledisek – funkčního i estetického, oceníme zajímavý nápad. A jelikož soutěž je součástí Jaro ožívá, samozřejmou podmínkou zapojení do soutěže je zadání prvního pozorování alespoň jednoho druhu, jehož přílet s Jaro ožívá sledujeme. Veškeré podrobnosti k soutěži se dozvíte na www.springalive.net.

Jak informovala policejní mluvčí Jana Kroutilová letadlo zavadilo kolem o střešní nosič na autě ve chvíli, když letělo přes silnici poblíž letiště, kde následně přistálo.
Nyní případ policisté vyšetřují. „Provedenou dechovou zkouškou u pilota požití alkoholu policisté vyloučili", doplnila mluvčí.

Opakovaná zkouška u něho ukázala obdobnou hodnotu. Policisté muži zakázali pokračovat v další jízdě.
Čtyřiatřicetiletý cyklista je podezřelý ze spáchání závažného přestupku na úseku dopravy, který policisté předají k projednání příslušnému správnímu odboru.

Všechny pomůcky přivezla do Jihlavy Eva Fruhwirtová, která v Třebíči provozuje mozkohernu, kam mohou zájemci chodit na pravidelné tréninky paměti.

Účastníci setkání si na krajském úřadu vyzkoušeli mindball, mindflex, mozkostřelbu a spoustu chytrých her a hlavolamů. Po počátečním ostychu se všichni aktivně zapojili do práce a procházeli učebnou, kde na stolcích byly rozmístěné všechny možné hry a pomůcky. Občas se v místnosti ozývalo „to nejde...to není možné“, aby se zanedlouho ozvalo „jde to...už to mám“. Ten skvělý pocit, když se vám to povede, je k nezaplacení, doprovázely aktivitu účastníků Eva Fruhwirtová se svojí kolegyní Šárkou.

Setkání se rovněž zúčastnili uživatelé Domova Háj se svými pracovníky a rovněž oni si mozkohračky velmi pochvalovali. Pracovníci z oblasti sociálních služeb se zajímali o možnosti využití těchto pomůcek pro seniory, pro osoby se zdravotním postižením a byli mile překvapeni, že pro všechny tyto skupiny osob, se dají mozkohračky využít.
Takže ostych stranou a neváhejte zapátrat ve svém okolí po rozmanitých možnostech jak trénovat svojí paměť. Nemusí se jednat jenom o luštění křížovek, jak se většina populace domnívá. Jde to dělat i zábavně, moderním i tradičním způsobem, ale nejdůležitější je jedno: nenechat svůj mozek zahálet a podněcovat ho neustále novými podněty. Kdo se do toho chce pustit hned, ať hledá na www.mozkoherna.cz .

František Dörfl (23. 3. 1934 v Černé na Šumavě – 27. 12. 2017 v Jihlavě) se s rodinou v roce 1947 přestěhoval do Jihlavy, kde v letech 1951 až 1953 studoval na strojní průmyslové škole. Zde vyučoval synovec malíře Jana Zrzavého, který Františku Dörflovi zprostředkoval první významný kontakt s uměním. Významným zprostředkovatelem umění byl také malíř Theodor Bechník, u kterého Dörfl soukromě studoval společně s dalšími výtvarníky – například Jindřichem Boškou, Stanislavem Pojerem a jinými. V roce 1967 se stal členem Klubu konkretistů a podílel se na jeho činnosti. Zejména zásluhou teoretika skupiny Arséna Pohribného se díla členů Klubu, včetně děl Františka Dörfla, dostala do zahraničí.
František Dörfl pracoval celý život jako konstruktér a jeho profese se odrážela i v jeho výtvarném projevu. V grafické tvorbě využíval k otiskům například odpadní kovový materiál ze strojové výroby. Výstava se, oproti původnímu záměru vystavit široký záběr autorovy tvorby včetně pastelů, soustředí na autorovu počáteční tvorbu 60. a 70. let, kdy autor nalezl osobitý výtvarný projev a začal tvořit expresivně pojaté grafické cykly – například Řetězová reakce, Signály a další. Dále na cykly olejových maleb Konstrukce organismů a Organismy z 80. let, tvořící kontrast ke geometrickým, technikou inspirovaným grafickým cyklům. A v neposlední řadě na hravé a barevné objekty z 90. let, v nichž dochází k propojení prostorového geometrického rastru s malířskými postupy. Některá díla budou veřejnosti představena poprvé. Přes časové rozdíly, z nichž jsou vybrána vystavená díla, spojuje je jakási vnitřní kontinuita, neustálé hledání, tvůrčí radost, která se projevuje v kombinování nejrůznějších materiálů, neobvyklé barevnosti a neuvěřitelné, nevyčerpatelné imaginativní invenci. František Dörfl se ve své tvorbě neopakuje, rozvíjí téma, opětovně se k němu vrací v nových variacích. Svým materiálovým rozsahem, množstvím použitých výtvarných technik a zejména svým obsahem, který má kořeny ve fyzické matérii, ale přesahuje do duchovní sféry a to s aktuálním více obsažným nejen ekologickým apelativním varováním. Dörflova tvorba má své trvalé místo v regionálním umění, které mnohonásobně překračuje a přes výstavy v zahraničí i mezinárodní ocenění, na své zařazení do kontextu české výtvarné kultury stále ještě čeká.

Samostatné výstavy (výběr)
1967 Obrazy, grafika, Oblastní galerie Vysočiny, Jihlava
1967 Grafika, Kabinet umění, Brno
1970 Obrazy, Horácké divadlo, Jihlava
1971 Grafika, Horácké divadlo, Jihlava
1975 Obrazy, Horácké divadlo, Jihlava
1980 Obrazy, plastiky, Horácké divadlo (s Jindřichem Boškou), Jihlava
1984 Obrazy, Horácké divadlo, Jihlava
1988 Obrazy, Horácké divadlo, Jihlava
1990 Grafika, obrazy, Horácké divadlo (s Jindřichem Boškou), Jihlava
1991 Obrazy, objekty, Galerie Dílo (s Jindřichem Boškou), Jihlava
1992 Obrazy, grafika, objekty, Státní zámek, Staré Hrady
1993 Malovaný dům (s Jindřichem Boškou a Jiřím Jirmusem), Třebíč
1993 Obrazy, plastiky, Hoffmannův dům, Brtnice
1994 Výběr z tvorby, Oblastní galerie Vysočiny, Jihlava
1994 Výběr z tvorby, Dům umění, Brno
1995 Výběr z tvorby, Muzeum Dr. Aleše Hrdličky (s Jindřichem Boškou), Humpolec
1996 Výběr z tvorby, Galerie výtvarného umění, Havlíčkův Brod
1998 Galerie Caesar, Olomouc
2004 Horácká galerie, Nové Město na Moravě

Kolektivní výstavy (výběr)
1962-1965 Skupina Současnost, Jihlava
1966-1970 Výstava jihlavské pobočky SČVU, Jihlava, Znojmo, Nové Město na Moravě
1968-1975 Premi International de dibuix Joan Miró, Barcelona (Španělsko)
1977-1980 Premi International de dibuix Joan Miró, Barcelona (Španělsko)
1983-1985 Premi International de dibuix Joan Miró, Barcelona (Španělsko)
1971 Objekty a grafika, Klub konkretistů, Frankfurt nad Mohanem (SRN)
1987 Klub konkretistů, Galerie Rafay, Kronberg (SRN)
1967-1987, 1989 Skupina Dialog 89, Horácké divadlo, Jihlava
1992 Horácká galerie, Nové Město na Moravě
1994 Sdružení výtvarných umělců Vysočiny, Dům umění, České Budějovice
1994 Minisalon, Hollywood (USA)
1997 Salon, Oblastní galerie Vysočiny, Jihlava
1998 Klub konkretistů, Galerie výtvarného umění, Ostrava
2012 Horácká galerie, Nové Město na Moravě
2013 Sdružení výtvarných umělců Vysočiny a Klub výtvarných umělců Horácka, Horácká
galerie, Nové Město na Moravě

Zájemci se tak podívají do prostor přivaděčů vody o průměru šest metrů a na lopatky turbíny, které přivádí 150 kubíků vody za sekundu. Podívají se do strojovny k turbínám a také zajdou až na kótu mínus 27 metrů pod sypanou hráz. Čekat je bude 165 schodů dolů a nahoru v omezeném čase a nebudou si moci někde v mezipodlaží odpočinout.

Pracovníci elektrárny doporučují návštěvníkům, aby měli na nohou pevnou uzavřenou obuv bez podpatků a nebyli pod vlivem alkoholu či jiných omamných látek. Do objektu elektrárny není povoleno vnášet žádná ani menší zavazadla. Prohlídka provozu bude na základě bezpečnostních předpisů umožněna pouze osobám starším 15 let s vlastním občanským průkazem v dobré fyzické kondici.
Osoby mladší 15 let bez občanského průkazu budou moci navštívit pouze Infocentrum, nikoliv provoz. Zájemci o prohlídky se mohou hlásit co nejdříve (nejpozději do 21. 3. 2019 do 12 hodin) na mail: infocentrum.edu@cez.cz , Prosím uveďte požadované datum a čas prohlídky, jméno a příjmení, číslo platného OP, který musí mít každý v den exkurze u sebe.
Kapacita prohlídek je omezená.

Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice byla vybudována v katastru obce Kramolín v letech 1970 až 1978 na řece Jihlavě. Sypaná hráz je cca 100 m vysoká, ve strojovně elektrárny jsou čtyři reverzní Francisovy turbíny, každá o výkonu 120 MW.

Každoročně, už od roku 1993, se oslavuje 22. březen jako Světový den vody, který nám má připomenout význam vody. Věděli jste, že průměrně spotřebuje člověk v České republice při každodenních činnostech až 120 litrů vody? Že hygienické minimum vody deklarované Světovou zdravotnickou organizací je 100 litrů na osobu a den? Že vyspělé západoevropské státy spotřebují 150 – 200 litrů na osobu a den, zatímco země třetího světa jen 10 litrů?