Elektronické zpracování přinese výrazné zjednodušení v předávání informací mezi nemocnými, ČSSZ, lékaři a zaměstnavateli. Vyřizování pracovní neschopnosti se zcela zásadním způsobem změní.

„Velmi mě těší, že se nám podařilo dotáhnout zákonnou úpravu projektu eNeschopenky do zdárného konce. ENeschopenka usnadní práci lékařům a ulehčí život zaměstnavatelům i nemocným pracujícím. Je to další krok k modernizaci veřejné správy. Mojí představou je, že si občané v dohledné budoucnosti budou moci vyřídit elektronicky i mnoho dalších záležitostí,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

„Práce na projektu eNeschopenky probíhají dle harmonogramu tak, jak byl odsouhlasen. Pozvali jsme zástupce dodavatelů a vývojářů software jak pro zdravotnická zařízení, tak pro mzdové účetní, abychom jim během workshopu představili nové procesy v elektronické komunikaci, které bude zapotřebí implementovat do jejich SW produktů. Během léta a podzimu přímo oslovíme zejména lékaře, abychom se ujistili, že jsou se změnou od 1. 1. 2020 seznámeni a prezentovali jim možnosti elektronického zasílání neschopenek,“ doplnil František Boháček, ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Schválení úprav předcházela řada intenzivních jednání se zaměstnavateli i lékaři. MPSV uspořádalo k problematice řadu podrobných diskuzí. V návaznosti na tato jednání se nakonec ukázalo, že nejvhodnějším způsobem zavedení eNeschopenky je její spuštění v jediném kroku, a to s účinností od 1. 1. 2020.

Byly akceptovány nejdůležitější připomínky zaměstnavatelů, především byl zohledněn požadavek na zakotvení tzv. proaktivních notifikací. To znamená, že zaměstnavatelé budou moci požádat ČSSZ o automatické zasílání oznámení o vzniku dočasných pracovních neschopností u jednotlivých zaměstnanců.

Také bude naplněn požadavek organizací zastupujících lékaře na jednoduché autorizované ověření identity ošetřujících lékařů prováděné stejnými prostředky jako ve zdravotnictví. Po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví byla doplněna právní úprava o oprávnění orgánů nemocenského pojištění využívat přístupové certifikáty poskytovatelů zdravotních služeb, které vydává Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Kromě čerstvých informací o rekonstrukci mostu se návštěvníci dozví i o průběhu modernizace dálnice D1.
Ke zhlédnutí budou historické fotografie z původní výstavby a připravena je také zábava pro děti.
Sraz účastníků je přímo pod mostem Vysočina v ulici Příkopy (viz foto) .

Most Vysočina na 144. kilometru dálnice D1 překlenuje údolí řeky Oslavy ve Velkém Meziříčí. Ve skutečnosti se jedná o dva souběžné ocelové mosty (pro každý směr dálnice jeden), jejichž 426 metrů dlouhá mostovka se nachází ve výšce 76 metrů. Díky těmto rozměrům se jedná o nejvyšší a druhý nejdelší most na dálnici D1. Nosnou konstrukci tvoří dva ocelové nosníky o celkové váze 6 tisíc tun.
Stavba byla zahájena v dubnu 1972 a most byl zprovozněn 28. listopadu 1978.

V souvislosti s prováděnými údržbovými pracemi na úpravně vody Mostiště došlo ke zvýšení tvrdosti vody, tedy ke zvýšení obsahu především vápníku a dále hořčíku a hydrogenuhličitanů ve vyrobené vodě. V důsledku zvýšení obsahu těchto minerálních látek došlo k dočasné změně chuťových vlastností vody. Změnu chuti vody lze přirovnat k charakteru chuti některých minerálních vod.

Zvýšení obsahu uvedených minerálních látek nemá vliv na zdravotní nezávadnost dodávané pitné vody, ale někteří spotřebitelé mohli změnu chuti vnímat jako změnu kvality pitné vody. Tento stav je krátkodobý a obvyklá chuť pitné vody se vrátí během dvou až tří dnů.

Když v roce 1631 vpadli protestantští Sasové do Prahy, ihned vyslali malý vojenský oddíl do Staré Boleslavi, aby zde ukořistili svatý symbol české země, Palladium.

(Palladium země české je kovový reliéf Madony s Dítětem chovaný ve staroboleslavském poutním chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Svým významem je porovnáván s korunovačními klenoty. Jedná se o vyobrazení, které je tradičně spojováno se zvláštní ochrannou mocí nad českými zeměmi, ovšem jen tehdy, pokud sjednocuje modlitby věřících k Bohu.)

Protestantští Sasové Palladium tehdy ukořistili a vzápětí ho zneuctili na Staroměstském náměstí – přibili jej na židli a i s židlí umístili pod šibenici s nápisem: "Jsi-li tak zázračné, pomoz si samo".

Poté ukradené Palladium Sasové odvezli z Čech a teprve po čase jej vydali zpět za veliké výkupné.

Němečtí nájezdníci po Palladiu pásli znovu i docela nedávno: Za okupace v letech 1939-1945 se Němci nerozpakovali několikrát "navštívit" staroboleslavský chrám a hledat tam originál Palladia (Palladium totiž bylo před nimi ukryto a nahrazeno jen kopií).

Znovu svaté Palladium ovšem krátce po válce zneuctili komunisté: V dubnu 1950 jej uloupili ze Staré Boleslavi a až do roku 1968 bylo kdesi v jejich tajných tresorech. Díky biskupovi Lebedovi se jej tehdy však podařilo v uvolněných měsících roku 68 získat zpět a umístit opět ve Staré Boleslavi.

A právě přesně v místě prvního zneuctění svatého Palladia české země německými protestanty v roce 1631, tedy na Staroměstském náměstí, byl v letech 1650-1652 vztyčen na věčnou ochranu české země Mariánský sloup. Onen sloup, který pražská socialistická lusa strhla v roce 1918.

Nebyla to nějaká spontánní akce pražské ulice, jak se dnes obecně tvrdí. Šlo o předem připravenou akci, když definitivní rozhodnutí o stržení Mariánského sloupu padlo po generální stávce 14. 10. 1918. Akce byla technicky připravována již od 30. října 1918, přičemž k jeho stržení došlo 3. listopadu 1918. Na místě byly již předem připraveny hasičské vozy, žebříky a lana. Akci provedli čeští socialisté - jednak sociální demokraté a s nimi i národní socialisté. Dokonce existují mnohé informace, že smyčku kolem sloupu prý měla vázat - později komunisty sama oběšená - mladá Milada Horáková! (Toto však některé prameny naopak vyvracejí, viz www.marianskysloup.c…

Profesor na arcibiskupském gymnasiu v Praze Blažej Ráček T. J. ve své knize Československé dějiny o stržení sloupu napsal: "Novodobá socialistická Praha se horšila nad Mariánským sloupem na Staroměstském náměstí. Byl to pomník na největší vítězství, jehož národ v 17. století dobyl. Ale poněvadž to bylo vítězství katolické Prahy nad luteránskými Švédy, stal se kamenem úrazu."
(RÁČEK Blažej. Československé dějiny: Knihtiskárny V. Horáka v Prostějově, 1929. S. 679.)

Mariánský sloup, zřízený na místě dávného německého zneuctění Palladia českého - sám pak zneuctěn českými levičáky (socialisty a poté i komunisty) - je tak v posledních 100 letech bolestným symbolem atheistického řádění běsů v českých duších. A dokud nebudou tato zneuctění napravena, nemáme se zde čemu divit! Praze - a Čechům obecně - do té doby nepomůže nic.

Naposledy to velmi jasně vyjádřil pražský arcibiskup František kardinál Tomášek:
"Dokud nebude sloup na svém místě, dokud lidé neuznají, že tehdy udělali chybu a nebudou toho litovat, nemůžeme doufat, že překonali naši nedávnou minulost a že nás tento starý hřích nestáhne zase dolů. Rozumíme tomu tak, že sloup je nejen symbolem našeho návratu ke slušnosti a tradicím křesťanské Evropy, ale především, že vyrovnání tohoto dluhu může naší zemi dát teprve naději, že opět neupadneme do područí, ať už tupého násilí a bídy z východu - nebo konsumního ateismu ze západu."
(Zdroj: www.x-p.cz/2019/06/2… )

U nehody zasahují hasiči z Náměště nad Oslavou, Vladislavi a Třebíče.

Komunikace v místě je neprůjezdná.

Hasební práce komplikují tlakové lahve, které byly v dodávce převáženy.

Start běhu je plánován ve 14.30 hodin na Parkánu u Matky Boží v Jihlavě. Celková délka tratě je tři kilometry.
Decathlon doprovodný program pro rodiny s dětmi začíná ve 12 hodin a ve 14 hodin bude společná rozcvička.

Celý výtěžek z dobročinného běhu bude použit na financování provozu Bárky domácího hospice v Jihlavě, který prostřednictvím zdravotní, sociální, psychologické a duchovní podpory pomáhá umožnit těžce a nevyléčitelně nemocným prožít poslední období svého života doma, v kruhu svých blízkých a podpořit jejich blízké v tomto náročném období.