Mohlo by se jednat o pumu, která se minulý týden vyskytovala na Vyškovsku.
Policisté prověřili oblast i okolí, avšak s negativním výsledkem.
Vyrozuměli jsme starosty okolních obcí, aby o události informovali místním rozhlasem. Pokud byste pumu spatřili, kontaktujte policii na lince 158.

Ve středu 3. července v obci Dětkovice (směrem za požární nádrží) spatřila čtrnáctiletá dívka zvíře připomínající pumu. Zvíře bylo plaché, nijak neútočilo. V době, kdy policie informaci převzala, uplynula časová prodleva, a zvíře se již nepodařilo dohledat. Na místo byl povolán také zoolog. Ten se dnes vyjádřil ke stopám, které zde zvíře zanechalo. Podle něj se opravdu mohlo jednat o uvedenou kočkovitou šelmu. Na základě této zprávy vyrozuměli policisté zastupitele přilehlých obcí, aby o situaci informovali své občany a turisty.

Pejskaři mohou se svými psy na vodítku park obejít po chodnících po obvodu, případně, pokud se rozhodnou strávit čas v parku, přivázat svého psa u označeného úvaziště umístěného u chodníku vedoucího kolem výlepové tabule.

Toto opatření vzniklo na základě dohody mezi autorem projektu obnovy Stromovky a zástupci města Humpolec. Veřejnosti bylo prezentované již na veřejných projednáních, která se konala ještě před samotným zahájením revitalizace parku. Na Stromovce jsou rovněž cedule s piktogramem psa a přeškrtnutím, které na pravidlo upozorňují. „Primárním cílem obnovy parku Stromovka bylo vytvořit moderní, bezpečné a příjemné prostředí pro lidi v zeleném centru města. Uvažovali jsme nad tím, aby zde lidé rádi trávili čas, aby měli k dispozici hřiště pro děti, kavárnu s občerstvením, aby rádi chodili na kulturní a společenské akce, které se tu mohou konat a také konají, a aby se mohli posadit nejen na lavičku, ale také třeba na deku, kterou si umístí na trávník,“ připomněl místostarosta Humpolce Ing. Vlastimil Brukner. S tímto záměrem pak jde ruku v ruce bezpečnost a hygiena. „Bohužel ne všichni pejskaři jsou ohleduplní a seberou na veřejném místě po svém psovi exkrement. Psí moč pak vypaluje trávu a může i zapáchat. Takové zkušenosti máme z minulosti. Proto bylo naším cílem eliminovat riziko, že by tyto nepříjemnosti pobyt v novém, obnoveném parku, kde počítáme s vysokou koncentrací lidí a hlavně dětí, návštěvníkům až znemožňovaly,“ vysvětlil Vlastimil Brukner.

Pohyb psů ve městě upravuje městská vyhláška, která je dostupná na webu města https://bit.ly/2S3w1HZ.

Město Humpolec otevřelo kompletně obnovený park Stromovka v centru města na počátku června. Práce začaly na jaře minulého roku a zahrnovaly hlavně úpravu terénu, nové cesty, revitalizaci zeleně, nové hřiště i nový altán, kde své zázemí najde kavárna.

Lavička bude dva metry dlouhá a použitý materiál bude dub. Výtvarník a restaurátor Martin Jelínek připravil dva výtvarné návrhy lavičky. "Společně bychom měli jeden z předložených návrhů vybrat. Za tím účelem jsme pro připravili následnou anketu. Kdo nemá přístup k internetu může hlasovat v novoměstském informačním centru", píše se na stránkách Nového Města na Moravě.

Na prvním obrázku: prořezávaný dub s lazurním nátěrem
Na druhém obrázku: barevně malovaná

Hlasovat lze do 22. července.

Malíř a grafik Karel Němec (*25.10.1879 Nové Město na Moravě – +17.6.1960 Nové Město na Moravě) studoval v Praze na soukromé malířské škole prof. Kalvody a poté na Akademii výtvarných umění, kterou však nemohl dokončit. Němec maloval olejomalby, vytvářel perokresby, grafiku, dřevoryty, linoryty, exlibris, knižní ilustrace a sgrafita. Jeho rodný dům stojí na Žďárské ulici čp. 40, pochován je na katolickém hřbitově v Novém Městě. V Novém Městě na Vratislavově náměstí vyzdobil sgrafity fasádu a interiér kostela sv. Kunhuty (např. sgrafito Sv. Václav a České nebe), hotel Panský dům (sgrafito Pijáctví) a Horácké muzeum (městský znak). V dalších částech města jsou dochována sgrafita na fasádách těchto objektů: Sv. Václav (hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie), Horymír (Makovského ul. čp. 430), Lyžaři (Masarykova ul. čp. 211), Hodování a Muzika (Masarykova ul. čp. 215), Hejkal (Hájkova ul. čp. 401), Bivoj (Štursova ul. čp. 438), Břetislav a Jitka (Štursova ul. čp. 439), Dalibor (Smetanova ul. čp. 459). V blízkých obcích se dochovala sgrafita Sv. Jiří (Fryšava čp. 128), Lyžařství a Turistika (hotel v Rokytně), Písař a Kronikář (Rokytno čp. 48) a Naděje (Zubří čp. 44). Ve stálé expozici Horácké galerie jsou vystaveny obrazy Zimní cesta (20. léta 20. stol.) a Zimní motiv s chalupami (20. léta 20. stol.).

Unikátní odchov v Zoo Jihlava – máme mládě damana pralesního (Dendrohyrax dorsalis)
Je drobný, spíš nenápadný a zahlédnout ho není snadné. Daman pralesní je vzácný a unikátní. Jeho nejbližšího příbuzného přehlédnete jen stěží. Že to bude slon, by uhodl asi málokdo.

Pozornost návštěvníků zlákají především velká zvířata. Není proto divu, že mezi nejoblíbenější obyvatele jihlavské zoo patří žirafy, zebry, tygři či irbisi. Kromě nich zde však žije mnoho jiných, neméně zajímavých druhů. Mnozí jsou velice vzácní a takový je i daman pralesní (Dendrohyrax dorsalis).

Můžeme mu říkat „malý slon“. Ačkoliv svou velikostí připomíná spíš králíka (váží do 3 kg), je to doopravdy nejbližší příbuzný slonů. Tihle drobní savci patří do starobylé skupiny savců, která se vyvinula na africkém kontinentu. Jejich příbuznost se slony dokazují společné znaky na kostře a také molekulární analýza DNA. Má prodloužené horní řezáky, které připomínají sloní kly, a na nohách mají nehtová kopýtka, na která našlapují při běhu.

Damani pralesní jsou aktivní především v noci a to je také důvod proč nejsou příliš známí. Patří ke skupině stromových damanů, čili se zdržují v korunách stromů, a dokážou mezi větvemi obratně skákat a pohybovat se. Živí se hlavně listy. Jsou samotářští a jejich domovinou je oblast od Libérie, přes Kamerun a Kongo až po Ugandu.

A právě tohoto vzácného a téměř neznámého živočicha se nám podařilo odchovat. Mladá samice damana pralesního se v naší zoo narodila 11. března 2019. Zoo Jihlava je patrně teprve druhá instituce na světě, kde se podařilo tento druh rozmnožit! První byli kolegové ze Zoo Ostrava.

Při nehodě osobního auta se zranila jedna osoba.
Na místě zasahují složky integrovaného záchranného sboru.

Navíc po dobu letních prázdnin upravilo jihlavské muzeum svoji otevírací dobu. Nyní má otevřeno všech 7 dní v týdnu. Pondělí jako zavírací den tady neplatí. Hned od pokladny se návštěvník může vydat na prohlídku výstavy Není pivo jako pivo Pivní putování po Vysočině. Spolu s textovou částí představující na samostatných panelech jednotlivé regionální pivovary, výrobu piva, čepování piva, dělení piva dle barvy, hořkosti, podle obsahu původního extraktu mladiny nebo historii vaření piva jsou vystaveny autentické předměty a suroviny – například výčepní kohouty, půllitry, lahve, pivní tácky, ruční zátkovačka, amatérské vybavení pro domácí vaření piva, ječmen, pšenice nebo mapa pivovarů v Kraji Vysočina. Schválně, kolik místních pivovarů znáte?

Narazit v přírodě na ptačí vejce se poštěstí málokdy, neboť je ptáci důmyslně skrývají. A tak se mnohdy mylně domníváme, že vajíčka musí být jenom vejčitá, ale přitom jsou i kulatá, podlouhlá, šišatá nebo hruškovitá. A víte proč? Odpověď se dozvíte na výstavě Není vejce jako vejce aneb Naučná výstava vajíček ptáků Vysočiny. Samozřejmostí je povídání o ptácích Vysočiny včetně přehledu ohrožených druhů, dále povídání o vejcích a skořápce a také se dočtete například o počtu snesených vajec a co má vliv na velikost snůšky, která se u jednotlivých ptáků liší. Vejce je zázrakem evoluce!

Cestu po schodech a prostory muzejních arkád až do 1. září vyplňují fotografie Milana Slavingera. Většina těchto fotografií pochází z jihlavské části Vysočiny, především z okolí Dolní Cerekve – autorova bydliště. Od toho je odvozen název výstavy S fotoaparátem za humny.

Ve velké výstavní místnosti v podkroví se návštěvník ocitne ve výstavě Jihlavský havířský průvod aneb archeologické muzejní havíření. Zde jsou prezentovány dětské havířské kroje a nejnovější archeologické nálezy v Kraji Vysočina. Připomenuto je jihlavské horní právo a místní hornické památky a pověsti – například O obru Janovi, O hrnčíři, O ježcích, dále též hornické památky na Českomoravské vrchovině a především dnes již tradiční Jihlavský havířský průvod, který byl obnoven v roce 1999 a navázal tak na původní Hauptův havířský průvod. Historie tohoto průvodu je neméně zajímavá. Při příležitosti konání průvodu byly vydány první 3 postavy z nové sběratelské edice cínových miniatur havířků, a to Korouhevník, Permoník a rokokový Havíř, které jsou k dispozici výlučně na pokladně muzea. Od roku 2018 je tento průvod zapsán do Krajského seznamu nehmotného kulturního dědictví. Přijďte se o něm dozvědět něco více a v klidu si prohlédnout jednotlivé kostýmy, které jste třeba zavnímali při červnovém průvodu. A nezapomeňte si pořídit originální foto v rámci vtipného fotokoutku!

Před koncem prázdnin ve dnech 19. až 23. srpna ožije jihlavské muzeum i díky konání příměstského tábora. Tentokrát na téma Mezi hvězdy. Táborníci ve věku 8 až 12 let se budou pohybovat po hvězdných mapách, nad Zemí i v podzemí. Na chvíli se stanou hledači pokladů a mezihvězdnými cestovateli a na závěr budou muset vyřešit jeden astronomický problém. Ještě zbývají poslední 3 volná místa, neváhejte a přihlaste svého potomka! Zážitky a zábava zajištěna!
Pro bližší informace navštivte webovou stránku Muzea Vysočiny Jihlava muzeum.ji.cz/.