Po příjezdu hasičů na místo bylo zjištěno, že v komoře mezi kompoty se nachází neškodná užovka obojková.

Had byl šetrně odchycen a následně vypuštěn do volné přírody dostatečně daleko od spíže, kterou si původně chtěl prohlédnout.

Užovka obojková (Natrix natrix) je nejrozšířenější evropský nejedovatý had z čeledi užovkovitých (Colubridae). V České republice je nejhojnějším druhem hada. Žije především v blízkosti vody. Živí se hlavně obojživelníky a rybami.
Užovka obojková je ve srovnání s ostatními hady neobyčejně rychlá, dokáže vyvinout rychlost až 6,7 kilometrů za hodinu. Protože nemá jedový aparát, na obranu produkuje pouze zapáchající tekutinu z kloaky, nebo předstírá smrt (tento obranný mechanismus se nazývá thanatoza). Někdy předstírá také útok, ale neotvírá při něm čelisti. Pokud ani tento způsob obrany nezabere, tak kouše.

Letní měsíce jsou díky teplejšímu a suššímu počasí charakteristické zvýšeným množstvím požárů, nicméně časté jsou i dopravní nehody, protože většina lidí jezdí na dovolené, to znamená, že se na silnicích pohybuje mnohem více řidičů.

Hasiči však v červenci nezasahovali jen u požárů. Na pomoc vyjížděli jak lidem, tak zvířatům.

Například ve vazební věznici v brněnských Bohunicích hasiči ve středu 24. července 2019 vyprošťovali ptáka, který se zachytil do sítě. V Hořicích v Královéhradeckém kraji tentýž den přivolali majitelé nemovitosti hasiče s tím, že mají v kamnech nějaké zvíře. Hasiči poté, co demontovali kouřovod, objevili kavku, kterou vypustili zpět do volné přírody.

Šest malých káčátek potřebovalo v sobotu 20. července pomoc profesionálních hasičů ze stanice Zlín, když spadlo do přepadu místního rybníka a bez pomoci se nemohla dostat zpět. Hasiči káčátka vyprostili a pustili zpět na rybník za jejich matkou.

Velké štěstí, že neutonulo, mělo v úterý 30. července malé srnče, které Moravskoslezští hasiči včas vytáhli z potoka mezi rodinnými domky v obci Třemošná. Všimli si jej místní obyvatelé a přivolali profesionální hasiče z Krnova, kteří jej nezraněné vytáhli během chvilky ven. Vykoupat se zřejmě chtěl isrnec, kterého ve čtvrtek 25. července v Ostravě-Přívoze našli plavajícího majitelé rodinného domku ráno ve svém bazénu. Srnci se z bazénu příliš nechtělo, takže dalo přívozským hasičům zabrat, než jej vytáhli na břeh, kde jej svázali a odnesli do nedalekého lesa.

I domácí mazlíčci potřebovali v červenci pomoc, a to konkrétně kočka, kterou profesionální hasiči z Třeboně 24. července zachraňovali pomocí nastavovacího žebříku z okapového žlabu domu. Dostala se tam z balkonu bytu, když se vydala přes hřeben střechy na procházku na druhou stranu domu. V Hradci Králové vytahovali v pondělí 15. července profesionální hasiči z královéhradecké centrální stanice z jímky pomocí lezecké techniky psa a předali jej šťastným majitelům.

Toulavého kozla, který opustil domov a vydal se na cesty, odchytávali v sobotu 20. července polenští profesionální hasiči z Kraje Vysočina. Jeho pouť skončila v místním pneuservisu, kde se jej za přítomnosti zvěrolékaře podařilo zajistit, a byl převezen do polenského útulku, kde si jej mohl vyzvednout majitel. Těžký úkol měli hasiči z Karlovarského kraje, kteří se 9. července pokoušeli v karlovarském jezdeckém klubu postavit na nohy koně, který to sám nezvládal. Situaci hasičům ztěžoval fakt, že v boxu, ve kterém ležel, nebylo možné přistavit techniku pro zvednutí. Nakonec vše dobře dopadlo, koně se podařilo postavit na nohy a rozchodit.

Kromě zvířat zachraňovali hasiči také děti z dětského tábora v Bohuslavicích okrese Prostějov, na který se 1. července přihnala silná bouřka. 65 dětí a instruktorů odvezli do bezpečí a děti předali rodičům.

4. července na Dolní Moravě (Pardubický kraj) vyjížděli hasiči na pomoc paraglidistovi, který spadnul do lesního porostu a zranil se. Jednotka ve spolupráci s Horskou službou provedla zajištění pacienta a jeho transport k vrtulníku Letecké záchranné služby. Pár dní na to, 11. července, ve Dvoře Králové nad Labem, došlo k letecké nehodě větroně. K této události vyjely celkem čtyři hasičské jednotky.

Hasiči ale nezachraňovali osoby pouze ze vzduchu. Vyjížděli také k záchraně lidí z porouchaných výtahů, například 17. července v hotelu Falkensteiner v Mariánských lázních nebo 29. července v hotelu v Brně, kde z výtahu pomáhali osmi lidem.

I hasičští pyrotechnici měli rušné léto. Zasahovali například při nálezu nevybuchlé pumy dne 6. července v Litvínově. Ta byla nalezena při výkopových pracích u vstupní brány firmy Unipetrol. Hned den poté asistovali hasiči HZS Jihomoravského kraje pyrotechnické službě Policie ČR při odpalu nalezeného dělostřeleckého granátu, který bylo nutné zneškodnit na místě. Další asistenci Policii ČR pak provedli hasiči HZS Moravskoslezského kraje 13. července při nálezu osobního vozidla, ve kterém byl převážen střelný prach a chemické látky.

Celkem vyjeli hasiči během července k více než 13 580 událostem, což je 438 událostí denně. (Dlouhodobý denní průměr přitom činí 311 událostí denně).

Ornitologové varují, že v ohrožení je mnoho živočichů a především všichni ptáci, kteří se hraboši živí. Trávení považují za krajní a nebezpečné řešení a upozorňují, že s hlodavci by si lépe poradila pestrá krajina, kde se daří dravcům, sovám a dalším přirozeným predátorům hrabošů.

Rodenticidy, tedy jedy na hlodavce, dostaly zelenou. Nejenom na zemědělské půdě, ale také například v ovocných sadech, vinicích a dokonce v remízcích a polních příkopech mohou zemědělci plošně rozmisťovat jed, který má zneškodnit hraboše. V období od 5. srpna do 2. prosince zemědělský ústav povolil jed Stutox II s fosfidem zinečnatým. Ten v reakci s žaludeční kyselinou otráví hlodavce do několika hodin po požití. Přiotráveného hraboše může snadno chytit predátor, kterému tak rovněž hrozí otrava. „Sledujeme s velkými obavami, že ústav povolil plošné rozmisťování jedu volně po povrchu, aniž by ho zemědělci museli aplikovat do nor. Je to velmi nebezpečné pro všechny živočichy. Zejména je pro nás nepochopitelné povolení v remízcích a polních příkopech, které jsou často jediným útočištěm polních ptáků,“ podotýká Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické.

Plošné rozmístění jedu v krajině je nebezpečné a krátkodobé řešení

Jako jeden z nejpočetnějších hlodavců je hraboš kořistí mnoha druhů ptáků, například poštolek, káňat, sýčků, kalousů, ťuhýků, volavek a dalších. „V těchto dnech se na polích ve velkých počtech shlukují také čápi, kteří budou brzy odlétat na jih a hraboši pro ně představují prostřený stůl. Otrávení hraboši je mohou ohrozit na životě. Je přitom pravděpodobné, že gradace by skončila i bez použití chemie. Když už se jedy musí použít, je šetrnější aplikace přímo do nor. Na povrchu se k nim kromě ptáků snadno mohou dostat i zajíci nebo srnci. A pozření otrávených hrabošů ohrožuje i psy a kočky,“ říká Zámečník.

Ptáci, na rozdíl od zemědělců, silný hraboší rok přivítali. Díky dostatku hlodavců mohli dravci a sovy uživit mláďata a posílit populaci. „Objevili jsme rekordní rodinu se 7 mláďaty kriticky ohrožených sýčků, kteří jich jinak mívají 3 až 5. Celkově jsme spočítali o třetinu mláďat sýčků víc než loni. To je skvělá zpráva, protože sýčků u nás zbývá posledních sto párů,“ říká Martin Šálek, který se v České společnosti ornitologické a na Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR zabývá výzkumem a ochranou zemědělské krajiny.

Dravcům se díky hrabošovi dařilo, teď je může zahubit

Jenomže plošná aplikace jedu je povolena ve 48 okresech ze 76 včetně severozápadu republiky, kde má sýček kmenovou populaci a včetně celé jižní Moravy. Tam ornitologové díky hrabošovi letos pozorovali ptačí baby boom. „Kromě toho, že ptáci měli více mláďat, u nás zahnízdily i raritní druhy. Vzácná sova kalous pustovka hnízdila na jižní Moravě dokonce v 50 párech, jindy u nás hnízdí jen výjimečně. Na Olomoucku poprvé od 70. let 20. století prokazatelně vyhnízdila poštolka rudonohá. K dalším raritám patří orel královský, raroh velký či moták pilich. Tito a další budou plošným rozmístěním jedu výrazně ohroženi. Nejde ale pouze o ptáky. Návnady jsou hrozbou i pro už tak malou populaci ohroženého tchoře stepního,“ říká Šálek.

Podle Zámečníka hrabošovi nahrává intenzivní způsob zemědělství s velkými lány. „S hrabošem si lépe poradí pestrá krajina s křovinami a remízky, kde žije víc predátorů, kteří se na hraboše specializují. Krátkodobým řešením je možné podpořit přítomnost ptačích predátorů hrabošů například umísťováním berliček, ze kterých mají lepší rozhled. Dlouhodobým a vhodnějším řešením je vytvoření pestré krajiny namísto současných monokultur,“ říká Zámečník.

Pomůžete nám s kontrolou?

Ornitologové apelují na veřejnost, aby každý nález živočicha na poli s podezřením na otravu hlásila na Českou inspekci životního prostředí – cizp.cz. „Zároveň prosíme o vkládání případů nalezených ptáků do naší databáze birds.cz, bližší informace o možných otravách přivítáme také na našem mailu cso@birdlife.cz,“ žádá Zámečník.

Dodává, že neexistuje žádné odborné posouzení dopadu takto plošné aplikace rodenticidů na životní prostředí. „Ministerstvo životního prostředí by takový posudek mělo před rozhodnutím požadovat,“ domnívá se Zámečník.

Česká společnost ornitologická dlouhodobě upozorňuje, že kvůli intenzivnímu zemědělství mizí z České republiky polní ptáci, zhoršuje se kvalita půdy a povrchové i podzemní vody jsou znečištěné pesticidy. Prostřednictvím petice https://www.birdlife.cz/peti… apeluje na ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby se zasadil o zdravé zemědělství a nepodporoval používání pesticidů. Petici podepsalo už více než 30 tisíc lidí.

Zdroj: úřední deska Ministerstva zemědělství
Rozhodnutí najdete: eagri.cz/public/web/…