Mezinárodní antropologický kongres v Humpolci u příležitosti 150. výročí narození dr. Aleše Hrdličky
U příležitosti 150. výročí narození významného antropologa a humpoleckého rodáka dr. Aleše Hrdličky, chystá město Humpolec spolu s Českou společností antropologickou Mezinárodní antropologický kongres. Prestižní událost se uskuteční v humpoleckém fabrika hotelu ve dnech 3. až 5. září.
Setkání určené především vědcům nabídne zajímavé přednášky i besedy, ale také udělování Pamětních medailí dr. Aleše Hrdličky jak v rovině odborné, tak i v rovině občanské.
Na své si přijde i široká veřejnost, pro kterou Humpolec spolu s partnery chystá řadu doprovodných akcí. Zájemci si mohou vybrat například koncerty, procházku po stopách světoznámého antropologa nebo setkání pro děti.
Úterý 3.9. 20:00
Varhanní koncert + Ars Camerata
Varhanní koncert v kostele sv. Mikuláše doprovázený skupinou historického zpěvu Ars Camerata. Na varhany hraje Lukáš Dvořák.
Středa 4.9. 16:30
Koncert: Hudba Hradní stráže a Policie ČR
Město Humpolec a MěKIS v Humpolci vás srdečně zvou na jedinečný koncert, který se koná na Horním náměstí při příležitosti VI. Mezinárodního antropologického kongresu.
Koncert diriguje plk. Jan Zástěra.
sólisté: Ivana Brožová, Gabriela Urbánková, Miroslava Časarová
moderuje Miroslava Časarová
Vstup zdarma. V případě nepříznivého počasí se koncert uskuteční na divadelní scéně kina Humpolec.
Středa 4.9. 13:00 – 16:00
Chlapec s arnykou
Místo konání: Humpolec, Městská knihovna Humpolec
Program pro děti a jejich rodiče k výročí narození dr. Aleše Hrdličky.
Můžete se těšit na poslech úryvků z knížky F. Brzoně a J. Rychetského „Chlapec s arnykou", veršostroj, tvoření pro děti i dospělé (indiánský lapač snů) a obří tematické pexeso.
Sobota 7.9. 15:00 – 16:00
Vystěhovalectví na Humpolecku ve 2. polovině 19. století
Místo konání: Humpolec, Muzeum dr. A. Hrdličky, výstavní sál na Dolním náměstí
Mgr. Jaroslava Paulusová
Regionální historička a vlastivědná pracovnice jihlavského a pelhřimovského archivu zpracovává historii obcí Kraje Vysočina, zabývá se tematikou vystěhovalectví, jenž zasáhlo i rodinu Aleše Hrdličky.
Na přednášku bude navazovat muzejní vycházka Po stopách Aleše Hrdličky v Humpolci.
Sobota 7.9. 16:00
Muzejní vycházka Po stopách Aleše Hrdličky v Humpolci
Místo konání: Humpolec, sraz účastníků: Muzeum dr. A. Hrdličky, výstavní sál na Dolním náměstí
Vycházku povede PhDr. Pavel Holub a postupně projdeme místa v Humpolci, která se dotýkají rodiny Hrdličků. Na jednotlivých zastávkách se dozvíme dějiny dané lokality a vztah k Hrdličkově rodině. Vycházka bude navazovat na přednášku Mgr. Jaroslavy Paulusové o vystěhovalectví, které s osudem rodiny Hrdličků úzce souvisí.
7.9. – 26.9.
Výstava Po stopách Aleše Hrdličky v Humpolci
Místo konání: Humpolec, Muzeum dr. A. Hrdličky, výstavní sál na Dolním náměstí
Muzeum dr. A. Hrdličky v Humpolci a Státní okresní archiv v Pelhřimově vás zvou na výstavu Po stopách Aleše Hrdličky v Humpolci. Výstava představí Humpolec a rodinu Aleše Hrdličky v širších souvislostech. Prohlédneme si město v době předcházející Alešovu narození. Uvidíme rodokmen Hrdličkových dovedený až k nejstaršímu známému předkovi nebo prameny týkající se Alešova narození, školního prospěchu i cesty do Ameriky. Dále zjistíme majetkovou situaci Hrdličkovy rodiny, poznáme, čím se Alešovi příbuzní živili a jak se zapojovali do kulturního života v Humpolci. Vystavené archiválie budou poprvé použity pro veřejnou prezentaci.
Více na:
www.infohumpolec.cz
Aleš Hrdlička (30. března 1869, Humpolec – 5. září 1943, Washington, D.C., USA) byl světoznámý český antropolog a lékař. Přestože většinu svého života strávil v zahraničí, byl vždy vlastencem a podporoval za všech okolností svou českou vlast.
V Humpolci prožil dětství v harmonické rodině, jeho babička, mu vštípila lásku k přírodě, matka ho již v pěti letech naučila číst a psát. Hrdlička byl nadaným žákem, o čemž svědčí zápisy ve zlaté knize školy, proto se připravoval ke studiu na gymnáziu v tehdejším Německém Brodě. Hospodářská krize však donutila Hrdličkovu rodinu k vystěhování do Ameriky. Zde pracoval v tabákové továrně, večerně navštěvoval kurzy angličtiny a studoval střední školu. Velké fyzické a psychické vypětí bylo příčinou těžké horečnaté nemoci, při jejíž léčbě ošetřující lékař zjistil Hrdličkovo nadání a doporučil mu studovat lékařství.
Diplom na lékařské fakultě získal roku 1892 a zahájil lékařskou praxi. Protože ho však stále více lákala věda, výnosné praxe zanechal a začal pracovat v psychiatrické léčebně, později odjel studovat nově vznikající obor antropologii do Francie.
Po návratu z Francie se oženil s Marií Dieudonnéé, se kterou se znal již ze svých studií. S Marií měli velice hluboký vztah, i ona se zajímala o vědu a Hrdličku v jeho práci podporovala. Trpěla však v té době nevyléčitelnou cukrovkou, a tak po dvacetiletém manželství umírá. (Hrdlička se později oženil ještě jednou s českou emigrantkou Mínou Mansfeldovou).
Dalších několik let Hrdlička věnoval antropologickému výzkumu Indiánů Severní a Střední Ameriky a hledal odpověď na způsob osídlení Ameriky.
Významné byly jeho výzkumy domorodých kmenů v Egyptě, Asii, Austrálii, Evropě i Africe. Byl hlavním představitelem myšlenky o rovnocennosti lidských plemen, otevřeně vystupoval proti teorii o nadřazenosti árijské rasy šířené nacistickým Německem.
Výsledkem Hrdličkových výzkumů je heslo: „Veškeré lidstvo je jednotného původu“
Hrdlička dosáhl významného postavení ve svém oboru. Byl členem Americké akademie věd a umění, prezidentem Americké antropologické společnosti, členem Washingtonské akademie věd a také držitelem čestných doktorátů Karlovy univerzity v Praze a Masarykovy univerzity v Brně.
Vyvrcholením jeho kariéry byl rok 1927, kdy mu „Antropologický královský ústav Velké Británie a Irska“ udělil zlatou pamětní Huxleyho medaili, která se uděluje nejvýznamnějším antropologům za mimořádné zásluhy.
Aleš Hrdlička od samého počátku sledoval vývoj české antropologie a všemožně ji podporoval. Dal podnět k založení časopisu „Anthropologie, jím zaslané knihy daly základ knihovně Antropologického ústavu v Praze.
Usilovnou prací, skromným způsobem života a za přispění své manželky, získal nemalé finanční prostředky a založil tři velké fondy na rozvoj české antropologie. První (1913) při Královské české společnosti nauk a druhý při České akademii věd a umění. Z fondů byly hrazeny antropologické výzkumy a studijní a badatelské cesty. Po válce založil na počest zesnulé manželky třetí fond nesoucí její jméno při Univerzitě Karlově.
V roce 1929, u příležitosti 60. narozenin, věnoval Československu 1 milion korun v cenných papírech na vybudování Muzea člověka v Praze.
Hrdlička se celý život hrdě hlásil k rodné zemi, která mu dala základy vzdělání a důsledně trval na psaní svého jména s háčky.