Petr Lichtenberg, chrudimský malíř, se malbě obrazů začal věnovat poměrně nedávno, přesto si jeho tvorba již vysloužila několik ocenění, z nichž za zmínku určitě stojí druhé místo v mezinárodní soutěži osmi evropských zemí European Art Awards 2016, kde odborná porota vybírala z více než 240 obrazů. Sám autor si však nejvíce cení úspěchu na mezinárodním veletrhu výtvarného umění ARTFEST 2017 v Českých Budějovicích, kde obdržel hlavní cenu v konkurenci 120 výtvarníků z několika zemí.

Jeho obrazy jsou na první pohled srozumitelné, odbornou veřejností označované jako realistické, v některých případech možná až fotorealistické. Snaží se o co nejvěrnější zachycení skutečnosti, hledá detaily na první pohled neviditelné. Velice rád maluje vodu, ať už to jsou kapky nebo tříštící se vlny. Své místo v jeho tvorbě mají i tradiční zátiší, kde autor beze zbytku využívá jemu vlastní smysl pro detail. Živé, ale přesto reálné barvy, výběr motivů a specifický výtvarný rukopis dělá z jeho obrazů jasně rozpoznatelná díla, kterými se autor zcela jistě stává součástí české výtvarné scény.

Na jeho výstavě bude k vidění téměř 50 obrazů z posledních let.

Představu o autorově tvorbě si můžete udělat na jeho internetových stránkách www.lichtenbergpetr.cz

Výstava potrvá do 30. října.

Neznámý pachatel nejprve vstoupil na neoplocený pozemek rekreační chalupy v obci Petrovice na Pelhřimovsku, kde přesně nezjištěným způsobem otevřel zajištěné okno situované do kuchyně, kterým poté vnikl dovnitř.

Pachatel následně chalupu prohledal a odcizil z ní dva televizory, křovinořez, motorovou pilu, akuvrtačku a parfém, čímž majiteli objektu způsobil škodu ve výši 31 tisíc korun. „Policisté po ohledání místa trestného činu a zajištění stop případ zadokumentovali jako trestné činy krádež vloupáním a porušování domovní svobody, za které v případě odsouzení hrozí trest odnětí svobody až na tři roky", uvedl policejní mluvčí David Linhart s tím, že pachateli hrozí trest odnětí svobody až na tři roky.

„Dálnice je uzavřená kvůli odtahu vozidel,“ uvedl David Linhart z krajského policejního ředitelství.

Hromadná nehoda se stala u obce Kamenice v opravovaném úseku D1 mezi exity 90 Humpolec na Pelhřimovsku a 104 Větrný Jeníkov na Jihlavsku. Na místě se tvořily kolony.

Podle Národního dopravního informačního centra byl provoz v tomto místě přerušený kolem 16.45 hodiny.

Po šesté hodině byly podle Národního dopravního informačního centra zprůjezdněny oba jízdní pruhy.

Během loňské topné sezóny, tedy od října 2018 do března 2019, došlo k 860 požárům způsobených komíny. Při těchto požárech naštěstí nedošlo k usmrcení osob, přesto se 31 osob zranilo. Přímá škoda dosáhla částky 68,3 mil. Kč.

Požáry komínů ale nejsou ohraničeny pouze topnou sezónou. Vždy záleží na tom, jaké je počasí. Letos si mnoho lidí přitápělo i v dubnu a květnu. V dubnu tak došlo ještě k 87 požárům komínů a v květnu k 55. Z toho jasně vyplývá, že nechat komín vyčistit pouze před topnou sezónou, pokud topíte na pevná paliva, nestačí. Ze statistiky jasně vyplývá, že nejvíc požárů vznikne přímo v komíně, kde se vznítí nevyčištěné saze. Jen během loňské topné sezóny bylo takových požárů 738 z celkového počtu 860, tedy více než 85%. Mezi další příčiny požárů patří nevhodná konstrukce komína, zazděný trám v komíně a špatné spáry v komíně.

Legislativa
Dnem nabytí účinnosti zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky nabyla účinnosti změna zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, která mimo jiné upravuje oblast spalinových cest. Tak je tato problematika již pevně ukotvena v zákoně.

Jak často kontrolovat a čistit komín?
Základními lhůtami pro čištění spotřebiče paliv do 50 kWpři celoročním provozu: je 3x ročně u spotřebiče na pevná paliva, 2x ročně na kapalná paliva a 1x ročně na plynná paliva. Nové znění zákona o požární ochraně je benevolentní v tom, že umožňuje občanům, pokud jsou toho schopni, si čištění provést i sami. Jednou do roka ale musí být provedena kontrola spalinové cesty oprávněným kominíkem.

Co mohu zkontrolovat sám?

Je kouřovod řádně upevněn?
Je komín celistvý, neprodyšný, bez spár a omítnutý?
Není spotřebič nebo kouřovod propálený?
Fungují uzávěry komínových dvířek?
Je zařízení domácnosti v dostatečném odstupu od tepelného zdroje, příp. je použita tepelná a nehořlavá izolace?
Jsou funkční přívodní šňůry a zásuvky u kotle?
Je dimenzování pojistek v případě elektrických spotřebičů dostatečné?

Co dělat, když začne v komíně hořet?

Urychleně odstraňte veškerý hořlavý materiál z blízkosti komínového tělesa. Zavolejte na linku 150 nebo 112. Požár v komíně nikdy nehaste vodou, mohlo by dojít k jeho popraskání nebo i výbuchu. Do příjezdu hasičů je možné krotit plameny vhazováním písku vymetacími dvířky nebo ze střechy do komína.

Ověřte si, že si domů zvete odborníka – pomůže vám aplikace na našich stránkách:
O problémech takzvaných „falešných kominíků“ se již hovoří řadu let. K tomu, aby lidé „nenaletěli“ někomu, kdo k revizi spalinových cest vůbec nemá oprávnění, by měla přispět aplikace pro ověřování revizních techniků spalinových cest, kterou na svých stránkách spustilo MV – generální ředitelství HZS ČR. Na internetové adrese aplikace.hzscr.cz/re… si nyní může každý ověřit, zda technik, kterého si pozval, má ke své činnosti osvědčení.

Příklady požárů komínů v letošním roce:
Typickým příkladem byl letošní únorový (6. února 2019) požár rodinného domku v obci Buk na Přerovsku. Tísňová linka HZS Olomouckého kraje přijala informaci o zakouřeném domě, které způsobilo zahoření v komíně. Přijíždějící jednotky však už spatřily střechu celou v plamenech. Situaci na místě komplikovaly teploty dosahující -10°C. Pro likvidaci bylo využito několik hasebních proudů i výšková technika. Požár poškodil kompletně střechu objektu. Hasiči několik hodin vynášeli požárem zasažené vybavení domu a v půdní části likvidovali zahoření slámy a sena. Naštěstí se obyvatel domu dostal z hořících prostor včas do bezpečí.

K požáru 400 let staré chalupy do Klášterce nad Orlicí (Pardubický kraj) vyjížděly v pátek 22. února letošního roku čtyři jednotky hasičů. Hasiči provedli průzkum a zjistili, že se uvnitř chalupy nikdo nenachází. Při prošetřování případu bylo zjištěno, že majitelé zatopili a odešli do restaurace. Sousedé po nějaké době zpozorovali plameny. Hasičům se podařilo včas vynést z půdního prostoru dvě propanbutanové lahve, které mohly způsobit explozi. Střecha objektu se následně propadla. Hasiči po půl hodině dostali požár pod kontrolu a následně rozebírali ohořelé konstrukce a dohašovali ohniska. Příčinou vzniku požáru byla nevhodná konstrukce komínu. Škoda v tomto případě byla předběžně vyčíslena na 1 milion korun.

Trochu jiný případ se stal v lednu (7. ledna 2019) v Rudníku na Královéhradecku, kdy požár rodinného domu způsobil sám majitel neopatrnou manipulací se žhavým popelem. K události byly povolány tři jednotky požární ochrany, které průzkumem zjistily, že došlo k zahoření vnitřního vybavení obývacího pokoje. Zasahujícím hasičům se podařilo požár asi po půl hodině lokalizovat a následně zlikvidovat. Nicméně plameny zničily prakticky veškeré vybavení pokoje, sálavé teplo a zplodiny hoření pak poškodily vybavení v ostatních místnostech přízemí domu. Škoda způsobená požárem byla předběžně stanovena na 300 tisíc korun.

Lucerničky nebo lampiony nechť si vezmou účastníci s sebou. Pokračovat se bude ke svatému Jánu, kde bude naposledy k vidění dioráma Trnkových broučků.

Legendární pohádkovou knížku pro děti Broučci vydal českobratrský evangelický duchovní Jan Karafiát z Jimramova (4. ledna 1846, Jimramov – 31. ledna 1929, Praha) anonymně vlastním nákladem u Václava Horkého. Po sedmnácti letech byla objevena spisovatelem Janem Herbenem. Díky recenzi Gustava Gammy Jaroše v časopise Čas byla první edice rychle vyprodána a v roce 1894 přišla reedice. V roce 1902 vyšla knížka s ilustracemi Vojtěcha Preissiga, avšak jméno autora se objevilo až ve vydání desátém v roce 1912.
Svá autorská práva na tuto knihu odkázal Českobratrské církvi evangelické, která díky tomuto štědrému daru mohla sponzorovat vydávání bible a církevních tisků.

Kniha pojednává o rodině svatojánským broučků – mamince, tatínkovi a Broučkovi, který byl neposlušný – neposlouchal, co mu maminka, tatínek a Janinka říkají. Své neposlušnosti se nezbavil ani v dospělosti, i když na ni mnohokrát doplatil. Broučci žili v souladu s přírodou a Biblí, svoje životy i osudy vkládali do rukou Božích...

Nemoc zasáhne rodiče, sourozence, kamarády, prarodiče… když jde o „normální“ nemoc, uplyne pár dní a život se zase vrátí do „normálních kolejí“. Život se zase vrátí k běžným dnům, normálnímu zlobení, k běžným starostem, k obvyklým hrám, radostem a smíchu. Někdy se ale nemoc vymkne běžným dnům a převrátí naruby život dítěte, rodičů, babiček a dědečků. Zasáhne svou tvrdostí kamarády, sousedy, učitele…někdy dětí umírají.

Nemoc, která potká dítě, může být celoživotní, může to být dlouhá cesta, nebo taky jen několik dní… Na některé nemoci není lék. Některé nemoci nedokáže „přeprat“ žádný lék ani doktor, žádná operace a žádný čas. Některé nemoci jsou dané a čas dítěte je vyměřený několika léty nebo několika hodinami života. Dětská paliativní péče se stará o rodiny dětí, které mají nemocí vyměřený čas života.

Dětská paliativní péče je aktivní komplexní péčí o tělesnou, psychickou a spirituální dimenzi nemocného dítěte a zahrnuje podporu rodiny. Tato péče začíná v okamžiku stanovení dg. nemoci a pokračuje celou dobu trvání nemoci. U dítěte bývá mezi stanovením diagnózy a případným úmrtím různě dlouhá doba. U některých onemocnění může jít o řadu let. Výhodou je, když lékař a tým, který byl rodině a dítěti blízko během progrese nemoci, může být i tým, který jej doprovodí v umírání.

Diagnózy dětí, které potřebují paliativní péči, nejsou jen onemocnění nádorová. Těch je jen asi 20%. U dětí převažují neonkologické diagnózy. Je to různorodá skupina život limitujících onemocnění. Rodiny se starají o děti s vrozenými vývojovými a metabolickými vadami, neurologickými a svalovými nemocemi, plicními a srdečními neléčitelnými chorobami. Nemalou skupinu tvoří děti, které se narodily velmi, velmi nedonošené, nebo o novorozeneckého věku velmi nemocné.

U dětí je obecně obtížné stanovení prognózy. Déla dožití je často velmi špatně odhadnutelná.

Rodiče od stanovení diagnózy vědí, že předčasný konec života jejich dítěte přijde. Veškerá léčba směřuje k tomu, aby dítě, dospívající i mladý dospělý mohl žít stejně jako vrstevníci, aby si mohl hrát, učit se, studovat, aby mohl mít své koníčky a milé lidi a kamarády okolo.
Dětská paliativní péče je snaha o léčbu všech problémů, které nemoc dítěti o rodině přináší. Pokud je život dítěte vyměřen průběhem nemoci, neumíme čas prodloužit. Paliativní péče ale umí zařídit, aby čas posledních dní nebyl časem bolesti. Paliativní péče chce učinit čas, který je dítěti a rodině dán, časem lásky a blízkosti.

O rodinu se v domácím prostředí stará tým složený z odborníků širokého záběru profesí (dětské sestry a lékaři, psycholog, podpůrné rodičovské organizace, raná péče, nadace a „sousedská“ komunita) Rodina nesmí s tíživou situací zůstat sama proto, aby mohla jako stabilní jednotka fungovat dál. Když nemoc dítěte dospěje ke konci, preferuje většina rodin pobyt doma. V tom případě nastupuje mobilní specializovaná paliativní péče a dítě dostane stejnou péči v konečné fázi života jako v nemocnici. Může být s mámou, tátou a sourozenci. Je se svými hračkami a ve své postýlce. Tato péče je dostupná každý den, celý týden podle potřeby rodiny.

Cílem projektu systémové podpory dětské paliativní péče na Vysočině je učinit tuto péči kvalitní, systémovou a dostupnou pro všechny potřebné rodiny.

Děkujeme za podporu!

„Bolest jednoho člověka je bolestí celého světa.“ (A. de Saint Exupéry)

Ježci jsou noční živočichové a ve dne za normálních okolností spí ukrytí v denních hnízdech. Existují výjimky z tohoto pravidla (např. ježci ochočení nebo samice před porodem stavící si hnízdo), ty jsou ale vzácné. Daleko častěji platí, že ježek pohybující se ve dne, je nemocný, zraněný anebo je to nesamostatné mládě. Nezáleží na tom, jak je ježek velký, kolik váží či zda je jaro, léto, podzim nebo zima. Pravidlo, že ježek pohybující se ve dne = ježek v nouzi, platí obecně.

"Bohužel příliš často slyšíme, že lidé viděli malé ježčátko běhat někde ve dne a nechali ho tam, protože si mysleli, že se maminka pro něj vrátí. Ta ale pravděpodobně byla mrtvá (jinak by mládě nemělo hlad a nevylezlo by z hnízda) a mládě tak zůstalo bez pomoci. Mylné jsou i rady typu - Ježčata mají do podzimu ještě dost času a stihnou se dokrmit.. Ježčata, která běhají někde ve dne, žádný čas nemají. Jsou to vyhladovělá mláďata, která přišla o matku a bez lidské pomoci se podzimu (a nejspíš ani následujícího týdne) nedožijí", informují na fb stránkách pracovníci Záchranné stanice hlavního města Prahy pro volně žijící živočichy.

Ježků, kteří potřebují pomoc, je v posledních dnech hodně. Momentálně se u nás nachází 142 ježků, což pomalu hraničí s kalamitním stavem. Velkou část z nich jsme přijali v září – 150. Z těchto zářijových ježčích pacientů bylo 115 malých nesamostatných mláďat, 17 větších, už samostatných mláďat a 18 dospělých jedinců. Větší mláďata a dospělí jedinci se k nám dostávají hlavně kvůli poranění (od psů, sekaček či aut).

Letošní rok, zdá se, bude celkově patřit ježkům. Od začátku roku přijala Záchranná stanice hlavního města Prahy pro volně žijící živočichy už 451 ježků, což je o 109 více oproti stejnému období v loňském roce. Těžko říci, čím je to způsobeno. Určitou nápovědou může být fakt, že z celkového počtu přijatých ježků je jich letos více zraněných, než tomu bylo vloni (21% vs 11%). Možná, že civilizační tlak působí na ježky více. Faktorů může být ale určitě mnoho dalších – sucho, nedostatek hmyzu, úbytek rozmanitosti v krajině, zánik mnoha přírodních míst kvůli výstavbám, atd.

Chcete-li ježkům v jejich nelehké situaci pomoci, můžete je na svých zahradách podpořit pravidelným přikrmováním potravou pro psy, kočky či ideálně přímo potravou pro ježky. Vděční budou také za mělkou misku s vodou a za to, že jim v zahradě necháte vždy nějaký přírodní kout.