Oficiální Web města Jihlavy

Klášter minoritů v Jihlavě...CWBC: Country music of Highland...

středa Zpět na hlavní stránku... 16.10 2019


(pokud chcete vložit svůj inzerát, přečtěte si zde jak na to...):

Dům, zahrada
Reklama v Regionalistu...




Nový fotografický web Tomáše Blažka
6.9.2011 (13:20) - Právě spuštěn na adrese www.fotospoj.cz
Alba, fotografie, reportáže, sloupky - www.fotospoj.cz

• zde si v naší reklamní samoobsluze můžete přidat sem na tyto stránky svojí vlastní reklamu či inzerát!

Reklama v Regionalistu...



Reklama v Regionalistu...




Revue Regionalistu:

Zemětřesení roku 1328: Zánik Staré Jihlavy
Ačkoli přímý popis zatím největšího zemětřesení v historii našeho města roku 1328 nikde v archivech prakticky neexistuje, jeho následky byly v Jihlavě patrny po mnoho dalších století.
celý článek...


Výročí: Do naší doby se vrátili mučedníci...
„Bože pospěš mi na pomoc - slyš naše volání“ šeptají rozpraskané rty kněží... Do slov tiché modlitby skřípot železných vrat a dupot těžkých bot dozorů po chodbách v ranní tmě. Tak počíná ve tři hodiny ráno „hodinka Laudes“, ranních chval breviáře, v podzemí jihlavské věznice. Poslední ranní chvály na tomto světě, které se ve svém pozemském životě modlí kněží František Pařil a Václav Drbola.
celý článek...


Tajemná zahrada a její zakladatel
V místech budovy bývalého okresního úřadu v Jihlavě v Tolstého ulici vedle dnešního kina Sokol se ještě v 30. letech 20. století nacházela zahrada obehnaná zdí. Tajemný kout v centru Jihlavy, do jehož útrob se jen málokomu podařilo proniknout. Zahrada lidumila a osvíceného jihlavského lékaře, doktora Leopolda Fritze.
celý článek...


Most v Údolí mordů
Na území dnešního Rantířova u Jihlavy byl původně pouze brod. Ve 13. století však začali přicházet z Německa kolonisté a tak okolo brodu vyrostla ves Rantířov, německy Fussdorf. Obě jména - české i německé - si tato obec nad brodem přes řeku Jihlavu podržela až do roku 1945, kdy došlo k odsunu velké části původního obyvatelstva Jihlavska.
celý článek...


Proč dávný jihlavský adventní věnec měl svíček šest?
Můj dědeček vždy vyprávěl, že z dětství prý pamatoval, jak mnohé jihlavské adventní věnce měly - kdovíproč? - namísto čtyř dokonce šest svíček... Nikdy jsem to nechápal. A až v posledních létech tuším, že mohl mít pravdu.
celý článek...


Z jihlavských popravišť
Jedno z mnoha jihlavských popravišť. Dnes lokalita určená ke stavbě rodinných domků, popraviště na Krkavčím vrchu. Tento zdaleka viditelný jihlavský kopec nad Telečskou ulicí nad Skalkou se proměnil v popravčí vrch v roce 1582. A dodnes jsou zde uprostřed pole umístěny železné kříže. Toto výjimečné jihlavské popraviště na Krkavčím vrchu se specialisovalo zejména na popravy příslušnic něžného pohlaví.
celý článek...


Říjen 1918 v Jihlavě...
Když před 100 lety, v říjnu roku 1918, bylo po tisíciletí své existence zrušeno Království české a Markrabství moravské - a v Praze byla vyhlášena československá republika - v Jihlavě se nedělo vůbec nic. Město si dál žilo svým ustaraným životem na konci války a prakticky nikdo se zde o události ve vzdálené Praze příliš nestaral.
celý článek...


Svatý Václav mistra Šlezingera u Minoritů...
Doslova v poslední chvíli zachráněné dílo sochaře Jaroslava Šlezingera je dodnes k vidění v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v ulici Matky Boží v Jihlavě. Je jím svatý Václav, poslední mistrovo dílo...
celý článek...


Láska, která přežila smrt o 13 let
Na počátku 16. století byl majitelem pernštejnského panství Jan z Pernštejna. Když tento šlechtic kolem roku 1526 ovdověl, oženil se podruhé s urozenou paní, Hedvikou se Šelmberka. Tato druhá láska pana Jana a jeho ženy Hedviky nakonec byla natolik silná, že přežila i jejich smrt...
celý článek...






Zpět nahoru na obsah...

Na dění kolem Sýrie a Turecka si dejme pořádný pozor
Pro každého, kdo pozorněji sleduje v posledních letech občanskou válku v Sýrii, nejsou ani tolik překvapivé současné operace turecké armády proti Kurdům v syrském pohraničí, jako spíše mezinárodní, především evropská politická a mediální reakce na ně.
Válka v Sýrii trvá již více než osm let a jako všechny občanské války ji provázejí děsivé ukrutnosti na všech stranách. Po léta na syrském území rovněž operují cizí armády – desetitisícové íránské jednotky, tisíce zahraničních žoldnéřů a islámských fanatiků, vojska libanonského Hizballáhu, zásadní roli hrají operace ruské armády a letectva, angažují se stovky, možná tisíce amerických poradců, Izrael bombarduje cíle na syrském území zcela podle svého uvážení a turecká armáda a její spojenci dlouhá léta operují v pohraniční oblasti proti Kurdům a nikoho to až do dneška příliš nevzrušovalo. Nikdo proti tomuto cizímu vojenskému vměšování na vrcholné mezinárodní scéně nijak zásadně neprotestoval, žádné parlamenty k tomu rezoluce nepřijímaly, žádné velvyslance si nikdo na koberec nepředvolával, natož aby se třeba u nás kvůli tomu organizovaly nějaké demonstrace.

Namísto toho jsme od počátku ze strany politického a mediálního mainstreamu zásobováni těžko uvěřitelnými báchorkami o tom, o co prý v Sýrii jde. Tak nejprve, v období tzv. arabského jara, prý šlo o spontánní povstání občanů utlačovaných nenáviděným diktátorem Asadem, toužících po demokracii a dodržování lidských práv. Výsledkem bylo sektářské vraždění a milióny uprchlíků v sousedních zemích, hlavně v Turecku. Ty se náhle po čtyřech letech z nejasných důvodů zvedly a milión se jich vydal do Evropy. Po příčinách a mechanismech tohoto exodu se opět nikdo neptal a nepídil. Evropa se však od té doby zmítá v migrační krizi a jejích důsledcích.

Pak se náhle odněkud z pouště vynořil Islámský stát a začal porážet místní armády, které Západ za miliardy dolarů vycvičil a vyzbrojil. Nikdo však nepátral po tom, odkud se tato údajně nová globální teroristická hrozba na poušti vzala, kdo jí platil, odkud měl zbraně, komu prodával ropu, zkrátka kdo nad tzv. Islámským státem ve skutečnosti držel ruku a umožňoval mu existovat. Svět zatím sám sebe jenom strašil a děsil záběry poprav zajatců islamisty. Až překvapivá ruská intervence odhalila, že šlo o pouhého strašáka, a Rusko s minimálními náklady a oběťmi si rozprášením islamistů získalo v Sýrii a na Blízkém východě znovu nejen vliv, ale i trvalou vojenskou přítomnost. Nikdo proti tomu nezasáhl ani důrazně neprotestoval.

Po osmi letech krvavého válčení je s ruskou pomocí vítězem démonizovaný Asad. Země však má stále k míru a národnímu usmíření daleko. Velký problém má Turecko, které děsí hrozba kurdského separatismu. Dlouhodobá destabilizace Iráku a Sýrie vytvořila na jejich území kurdské polosamostatné enklávy a Ankara, vedoucí s kurskými gerilami dlouhá desetiletí otevřenou válku, je odhodlána nepřipustit ve svém sousedství vznik žádného kurdského státního útvaru. Obává se destabilizace východu své země, kde žijí milióny Kurdů.

Destabilizace Turecka bychom se měli především obávat my v Evropě. Turecko je země mimořádně strategicky významná s téměř devadesáti milióny obyvatel, jejíž stabilita je zásadní pro Evropu i Blízký východ. Etnické a náboženské poměry jsou tam podobné Balkánu a blízkovýchodním sousedům Turecka, tj. změny hranic a rozpad stávajících státních celků tam nejsou uskutečnitelné bez rizika ozbrojených střetů, válek a exodu statisíců či miliónů lidí. O dopadech podobné krize na mezinárodní vztahy není třeba spekulovat.

Proto je velmi podivné, že Evropa, včetně naší země, se tak kategoricky staví proti vojenské akci našeho spojence v NATO a klíčového partnera, jehož cíle i důvody jsou dávno známé, jasné a nikdo s nimi dosud neměl problém. Turecká armáda operuje v Sýrii stále, podobné intervence učinila několikrát proti iráckým Kurdům za blahosklonného nezájmu a mlčení všech. Dnes se volá po protitureckých sankcích a levice organizuje i u nás protiturecké demonstrace.

Z Kurdů se náhle stal miláček Západu – jsou prý sympatičtí, sekulární, feminističtí, tak nějak určitě touží po demokracii atd. To vše se na nás valí ze sdělovacích prostředků. Co se tak najednou stalo? Až dosud byl jejich osud evropským politikům lhostejný. Proč házíme přes palubu klíčového spojence Turecko, který pro nás zadržuje příliv migrantů, a nemáme pochopení pro jeho zcela legitimní obavy. Jaký skutečný smysl má ta hlasitě manifestovaná láska k ubohým Kurdům?
Jiří WEIGL



Zpět nahoru na obsah...

Co se dělo s Žižkou po jeho smrti u Přibyslavi? Vojevůdce byl pohřben 21. října 1424
V říjnu si připomínáme 595. výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova a Kalicha u Přibyslavi. Zatímco rok jeho skonu 1424 nikdo nikdy nezpochybnil, některé staré prameny uváděly rozdílná data vojevůdcova posledního dne.
Jedna verze Starých rukopisů praví, že zemřel již 11. ledna 1424, druhá mluví o 21. říjnu 1424. Většina se však shoduje s historikem z časů národního obrození Wácslawem Wladiwojem Tomkem, který v roce 1879 uvedl: „W ležení před Přibislawi poručil duši swau bohu a skonal dne 11. Října we středu před sw. Hawlem”.

Papež římský Pius II., občanským jménem Enea Silvio Piccolomini (1405-1464), v knize Historie česká, kterou napsal 30 let po Žižkově smrt a do češtiny byla přeložena v roce 1687, si všímá Žižkova údajného odkazu, co má být ihned v Přibyslavi s jeho tělesnými ostatky provedeno:

“Když byl v nemoci své tázán, jakým způsobem chce býti pohřben, rozkázal prý stáhnouti z jeho mrtvoly kůži, maso hoditi ptákům a zvěři, z kůže zhotoviti buben a vésti války za jeho vedení; že se dají nepřátelé na útěk, jakmile zaslechnou zvuk toho bubnu.”


Měl král Friedrich II. buben z Žižkovy kůže?

Italovu legendu převzal Hájek z Libočan, věřili ji i další, až se dostala do evropského povědomí.

O bubnu z Žižkovy kůže psala slavná francouzská spisovatelka George Sandová a jeden z největších vojevůdců 18. století, pruský král Friedrich II., přísahal, že přesně tento buben získal, prý v Čáslavi.

Piccolomini ještě uvádí, že táborité nad městskou bránou v Přibyslavi namalovali Žižkovu podobu a anděla s kalichem v ruce.


W Hradci pochowán jest s welikau ctí

To by odpovídalo zjištění již citovaného historika Tomka. V práci vydané v roce 1879 v nakladatelství přibyslavského rodáka Jana Otty, píše:

“Hned po nenadálé smrti wůdce swého wojsko české hnalo útokem na Přibislaw, a dobylo hradu mocí, i wypálilo jej a zbořilo. Potom wedením knížete Sigmunda Korybutowiče wtrhlo mocně přes hranice do Morawy, a zatím slawen byl pohřeb Žižkův. Za místo ku pohřbení zwolen jest Hradec nad Labem, jakožto přední z měst, která stála w bratrstwu za posledních dwau let od něho zřízené. Z úmrtního místa prowodili tam tělo jeho kněz Ambrož farář Hradecký, jemu zwláště oddaný, a kněz Prokůpek… W Hradci pochowán jest s welikau ctí we hlavním farním kostele sw. Ducha před welkým oltářem. Z prvního tohoto hrobu jest wšak tělo Žižkowo později přewezeno do Čáslawě, a tam rovněž we farním kostele sw. Petra a Pawla položeno. Newí se ani, kterého určitě času se to stalo, ani z jaké příčiny, a podobno jest toliko, že teprw někdy okolo polowice 15. století.”


Pohřeb ve svátek památky 11 000 panen

Na otázku z titulku nejpodrobněji odpovídá spisovatel tzv. literatury faktu Miroslav Ivanov v literární detektivce Kdy umírá vojevůdce.

V 80. letech 20. století s přispěním českých a maďarských(!) vědců z oboru soudního lékařství, geologie, antropologie a makromolekulární chemie zkoumal, co se dělo s mrtvým tělem a hledá, kde byl Žižka 21. října 1424, ve svátek „památky 11 000 panen”, pochován poprvé, a kde s odstupem času podruhé.

Zda Ivanov našel přesvědčivou odpověď, není slušné prozrazovat. Pointa jeho detektivky by vzala za své.

Jedno je však jisté, část pravého žebra, levá stehenní kost a kalva (lebeční klenba), které byly nalezeny v čáslavském kostele v roce 1910, patřily muži, jemuž ve chvíli smrti bylo 61 až 65 let. Tento výsledek přesně korespondoval s datem Žižkova narození kolem roku 1360 a datem jeho úmrtí u Přibyslavi v roce 1424.

FOTO: Ivo Havlík
První místo, kde husité Žižkovo tělo ukryli, byl hrad Ronov. Odsud jej vezli do kostela sv. Ducha v Hradci Králové. Po přibližně 85 km dlouhé cestě tam smuteční konvoj dorazil 21. října 1424.
Ivo HAVLÍK



Zpět nahoru na obsah...

Ve Ždírci nad Doubravou sebral zloděj pneumatiky; způsobil škodu 20 tisíc korun
Vloupání do stavební buňky prověřují chotěbořští policisté. K případu došlo v době od začátku října do pondělí 14. října na ulici Pod Tratí ve Ždírci nad Doubravou. Pachatel násilím vnikl do vnitřních prostorů stavební buňky, odkud odcizil osm pneumatik i s disky.
Majiteli tak vznikla škoda kolem dvaceti tisíc korun.
Policisté na místě provedli ohledání, šetření a zadokumentování. Případ prověřují pro podezření ze spáchání trestného činu krádeže a po pachateli pátrají. Za uvedenou trestnou činnost lze uložit trest odnětí svobody až na dva roky.
por. Mgr. Stanislava MILÁČKOVÁ



Zpět nahoru na obsah...

Inspektoři ČIŽP uložili lesonické společnosti pokutu přes 186 tisíc korun za nedovolený odběr vod
Rolnická společnost Lesonice a.s. odebrala v roce 2018 v rozporu s rozhodnutími vydanými MěÚ Moravské Budějovice více podzemní vody, než měla povoleno. Tím porušila povinnosti stanovené vodním zákonem. Za to jí inspektoři z České inspekce životního prostředí, Oblastního inspektorátu v Havlíčkově Brodě uložili pokutu 186 725 korun.
Společnost měla povolení o odběru vod ze dvou vrtaných a čtyř kopaných studní na pozemcích v k. ú. Horní Lažany a Lesonice. Dále pak k nakládání s podzemními vodami z vrtané studny LE-1-13 a vrtané studny LE-2-13 v obci Lesonice a to za účelem zdroje vody pro živočišnou výrobu. „Za podmínek stanovených vodním zákonem je firma povinna platit za skutečné množství
odebrané podzemní vody podle účelu. Vzhledem ke skutečnosti, že odběratel odebíral podzemní vodu z vodního zdroje na více místech jedné obce, odebrané množství se pro účely zpoplatnění sčítá. Kontrolou jsme zjistili, že v roce 2018 došlo k překročení maximálního ročního povoleného množství odběru podzemní vody o 5335 metrů krychlových,“ řekl Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Havlíčkově Brodě.

Společnost přijala bezprostředně po kontrole ČIŽP opatření k nápravě zjištěného stavu a učinila kroky, aby se podobné situace neopakovaly. K tomu inspektoři přihlédli při stanovení výše sankce. Za uvedený přestupek lze podle vodního zákona uložit pokutu ve výši násobku sazby 70 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však deset milionů korun. Inspektoři sazbu snížili na 35 Kč za 1 m3.
Radka NASTOUPILOVÁ



Zpět nahoru na obsah...

Co se to děje s dnešním Západem?
Často můžeme v různých komentářích a výrocích politických propagandistů, kteří problémy dneška stále tvrdošíjně redukují na údajný konflikt hodný Západ vs. zlý Východ, slyšet pohoršené zatracování „zaostalých“ postkomunistických zemí, že se staví na odpor soudobým pokrokářským politickým trendům přicházejícím ze Západní Evropy a USA a že si střední Evropa s tou západní méně a méně rozumí. Znovu je v kursu ona povýšená karatelská a pohrdavá dikce vůči našincům, nehodným přijmout všechna zaručená západní dobrodiní.
Jak dokazují výsledky nejrůznějších voleb, tato nafoukaná propaganda velký úspěch nemá, ba naopak, silný odpor proti současným poměrům a politickým trendům vzrůstá na samotném Západě. Co se vlastně stalo?

Když se před třiceti lety zhroutil komunismus, vypadala v představách většiny lidí u nás situace naprosto jasně. Extrémně radikální levicová utopie byla totálně zdiskreditována a lidé toužili po návratu do normální evropské společnosti, tak jak ji pamatovali jejich rodiče a prarodiče. Základním hodnotovým rysem této vysněné a zidealizované západní společnosti byla svoboda jednotlivce, tolik postrádaná všemi ve zglajchšaltované komunistické společnosti zavřené za ostnatými dráty. Svoboda žít si podle svého, svoboda mít různé názory a veřejně je říkat, svoboda vlastnit a podnikat, to vše jsme si spojovali se Západem a kvůli tomu jsme k němu chtěli patřit. Základním argumentem byl materiální blahobyt, který svobodná společnost na rozdíl od komunistické totality umožňovala ve velkém vytvářet.

Hesla a východiska komunismu, která byla tak svůdná pro předchozí generace, na velmi dlouhou dobu ztratila svůj apel, zdiskreditována neúspěšnou praxí tzv. reálného socialismu. Na dlouho se v našich podmínkách zdála spojena se zaostalou východní byzantskou ruskou tradicí, která se na ni shodou historických okolností nalepila. Dodnes u nás přežívá a je stále uměle vyvolávána představa, že komunismus je ruská ideologie a z Ruska navěky hrozí nebezpečí jejího opětovného návratu k nám.

Zahlušeni vlastní omezenou historickou pamětí a pod dojmem této propagandy zapomínáme, že kořeny a kolébka komunistické ideologie, která napáchala tolik zla, není na Východě, ale v západní Evropě. Zapomínáme, že Západ přímou lekci z praktického uskutečňování radikální progresivistické utopie nikdy na vlastní kůži nezažil, získal ji pouze zprostředkovaně v době studené války, a ta před třiceti lety skončila. Nemá prožitek a tudíž ani imunitu před dalšími progresivistickými utopiemi podobného charakteru.

Kořeny levicových utopií jsou na evropském Západě velmi hluboké a můžeme je úspěšně hledat již ve středověkých náboženských herezích a v evropské reformaci. Zcela zjevnou kolébku všech levicových utopií novověké minulosti i dneška pak představuje osvícenství.

Základní a nejdůležitější ideou, na níž je celý tento ideový směr vystavěn, je idea rovnosti. Představa rovnosti všech lidí je tím nejpopulističtějším tvrzením, jehož chytlavost a ničivá síla jsou nezměrné. Přitom je to zcela nereálný a spekulativní myšlenkový konstrukt, který se neopírá o pozemskou skutečnost ani lidskou zkušenost. Lidé si nejsou rovni ani v okamžiku zrození, ani nikdy později. Jsou nadáni rozdílnou genetickou výbavou a žijí v rozdílných materiálních a společenský podmínkách. Jsou různě nadaní, silní, velcí, zdraví, vzdělaní, rodí se do různých materiálních podmínek, žijí v odlišných prostředích, v různých společnostech, jsou muži a ženami atd. atd. Ze všech těchto důvodů jsou si celoživotně velmi nerovni a různý způsob, charakter a kvalita jejich životů tomu odpovídají.

Prohlásíme-li v rozporu s touto zjevnou skutečností, že přes to přese všechno jsou si lidé rovni, implicitně tak vyslovujeme nárok na změnu existujících evidentně nerovných podmínek lidské existence a na jejich jakési vyrovnání. To mobilizuje všechny, kteří jsou se svým současným životem nějak nespokojeni.

Tuto brizantní ideu obsahuje již křesťanství, které rovnost lidí postuluje, ale pouze před Bohem, a tím ji odsouvá de facto z pozemského světa. Přesto historie ukazuje, že i tato náboženská představa rovnosti byla schopna zažehnout dlouhotrvající válečné konflikty a zcela změnit tvář Evropy. Především protestantismus je ve své hloubi nesen myšlenkou rovnosti lidí před Bohem a jejich individuální odpovědností vůči němu za svůj život i život společenství. Tyto myšlenky sehrály velkou úlohu při vzniku kapitalismu a moderní společnosti, jak ukázal Max Weber, ale vytvořily i žité hodnoty a vzorce chování, které naopak dnes působí klima příznivé pro moderní kolektivistický progresivismus dneška. Ne nadarmo je protestantský sever jeho baštou, zatímco katolický jih zatím více odolává.

Z myšlenky rovnosti lidí pak vychází myšlenka lidských práv, která z původně osvobozující revoluční ideje zmutovala v doktrínu, v jejímž jménu dochází dnes k destrukci západní společnosti, jakou jsme znávali a do níž jsme se chtěli vracet.

Představa mimo konkrétního člověka a mimo společnost existujících abstraktních lidských práv je pokusem ustavit konvencí racionalistický řád společenským vztahům, který by nahradil náboženství, ale uchoval si jeho nadpřirozenou autoritu povýšením lidských práv na jakousi mimo konkrétní společnost existující přírodní sílu. Ve skutečnosti jde pouze a jenom o společenskou konvenci odpovídající konkrétní situaci západní společnosti v té které době, jež může být fakticky libovolně měněna. Věčného na ní není nic a universalistické ambice, které ji provázejí, a snaha vnucovat neustále extendující změť tzv. lidských práv jiným lidským společenstvím, která takovou potřebu necítí, prošla odlišným kulturním vývojem a mají jiné tradice, je spíše než co jiného výrazem nadřazeného západního imperialismu.

Idea rovnosti doprovázená koncepcí lidských práv vytvářejí představu nárokovosti, ať se již jedná o materiální blahobyt či společenské postavení jednotlivce. Nikoliv odpovědnost každého za život svůj, své rodiny a své země, ale nárok, natažená ruka vůči – státu. Celá doktrína lidských práv je etatistická samou svou podstatou, neboť pouze stát je schopen garantovat nároky plynoucí z neustále bobtnajících „lidských práv“ a zajistit v jejich duchu „rovnost“ mezi lidmi. Občan se stává klientem státu, podléhá mu, nemůže bez něho v žádném okamžiku existovat.

Ideál rovnosti lidí ve společnosti je v praxi neuskutečnitelný. Vždy bude existovat rozpor plynoucí z rozdílů mezi vládnoucími a ovládanými, bohatými a chudými, mladými a starými, mezi muži a ženami. Nerovnost ve výsledku lidské činnosti je neodstranitelná, nerovnost v příležitostech je pouze částečně omezitelná, ale vždy bude reálně existovat. Takový stav je přirozený a do značné míry může být považován z meritokratického hlediska za spravedlivý. Z hlediska zbožštěné rovnosti je však nepřijatelný.
To má mnohostranné důsledky. Na jedné straně je moderní společnost lapena do pasti nekonečné antidiskriminační kampaně dělící lidi do skupin podle nejrůznějších absurdních kolektivních identit, politické korektnosti a feministického a genderového šílenství.
Na další straně přináší zbožštění rovnosti na světlo světa znovu starou marxistickou představu, že minulý i existující svět a jeho uspořádání jsou nelegitimní a morálně nepřijatelné, protože ideál rovnosti nenaplňují či dokonce popírají. Náš starý svět si nezasluhuje zachování, ale naopak radikální změnu. Minulost je morálně nepřijatelná, společenské vztahy falešné. Vše je nezbytné změnit, neboť všichni mají na všechno právo a stát je povinen to zajistit.

Starý komunismus absolutizoval údajná ekonomická práva lidí, jako bylo právo na práci, podle jejíhož vykonaného množství měli být lidé odměňování až do doby, než rozvoj výrobních sil umožní aplikovat zásadu „každému podle jeho potřeb“. V marné snaze uskutečnit ideál rovnosti metodami revolučního násilí zrušil komunismus soukromé vlastnictví výrobních prostředků, řečeno marxistickou terminologií, ale byl schopen vytvořit pouze totalitně udržovanou uzavřenou nedostatkovou ekonomiku s nivelizovanou všeobecně nízkou životní úrovní.

Debakl komunistické utopie v porovnání s tradiční, přirozeně se vyvíjející svobodnou západní společností byl ohromující. Obětem komunismu byla věc v drtivé většině jasná, blahobytné západní společnosti však nikoliv. Čím bohatší se Západ stával a čím méně se musel strachovat o existenční problémy, tím přitažlivější se začaly stávat velké zdánlivě všelidské ideály, jako je rovnost mezi lidmi, lidské zdraví, planeta a její udržitelný vývoj atd. Svoboda jednotlivce, jejíž vybojování umožnilo dosáhnout ohromného civilizačního rozmachu západní civilizace, se začala považovat po pádu komunismu za věčnou danost, později dokonce za nebezpečné ohrožení udržitelných poměrů na planetě.

Fukuyamův „konec dějin“ jakoby symbolizoval tento namyšlený a nezodpovědný pohled na svět a společnost, který Západ po konci studené války ovládl. Přesvědčení, že blahobyt je věčný a je na něj nárok, prosáklo všemi společenskými vrstvami Západu spolu s bezstarostností a totální nezodpovědností.

Moderní progresivisté šli ještě dále než staří klasici marxismu-leninismu. Neomezili svou aktivitu pouze na boj proti soukromému vlastnictví a kapitalismu a opustili marxistické uhranutí materiální (výrobní) základnou společnosti. Poučení vyvodili i z toho, že radikální revoluční metody prosazení pokrokářské ideologie ji dlouhodobě spíše zdiskreditovaly. Zaměřili se proto na snahu změnit samotné základy tradičního uspořádání lidské společnosti, jako jsou národ, rodina a dokonce samotná lidská identita jednotlivce. V optice zbožštěné rovnosti je považují za nositele věčného útlaku a diskriminace různě definovaných minorit, za prostředí v němž se reprodukují škodlivé stereotypy, čímž označují tradiční společenské role a fungování společnosti.

Fascinováni příkladem velkých narativů, které stojí v základu světových náboženství a po tisíciletí formují struktury, hodnoty společnosti a chování lidí, věří dnešní levicoví progresivisté, že je možno člověka a lidskou společnost libovolně proměnit, budou-li použity vhodné metody, šikovná manipulace a odstraněny existující společenské překážky, které tomu brání.

Po skončení studené války se tak Západ stal bitevním polem, na němž se progresivistická levice snaží znovu uskutečnit starou utopii o zrušení starého přirozeného světa a jeho nahrazením světem novým, vybudovaným podle pokrokářského sociálně-inženýrského designu. Ve světě nadvlády médií a informačních technologií již není potřeba revolučního násilí, vše lze uskutečnit postupně převýchovou a mediální manipulací při získání dostatečného vlivu na státní a mezinárodní orgány a instituce.

A tak jsme v posledních dekádách svědky neustálého a koncentrovaného „dlouhého pochodu“ pokrokářů státními, mezinárodními, vzdělávacími, mediálními aj. institucemi západního světa. Po třiceti letech ovládají téměř veškerý politický, mediální a intelektuální mainstream a jeho prostřednictvím šíří a vnucují progresivistickou agendu do celého světa.
Tak jako starý marxismus-leninismus měl své pověstné tři součásti, moderní pokrokářství rovněž stojí na třech pilířích – je to masová migrace, genderová ideologie a klimatický alarmismus.

Podpora masové migrace představuje zásadní útok na národní státy, které jsou překážkou progresivistického internacionalismu a globalismu, feminismus a podpora homosexuálních sňatků mají oslabit a rozložit rodinu, jako základní společenskou jednotku, a transgenderová ideologie má za cíl změnit základní lidskou identitu tak, jak na ní svět dosud stál. Vše je postupně dávkováno a protlačováno z mezinárodní úrovně, především v rámci OSN a v Evropě EU, jejichž aparáty pokrokáři kompletně ovládli.

Vše, co narušuje, rozbíjí a rozkládá tradiční západní společnost a její instituce, je podporováno. Např. muslimská migrace a islám jsou podporovány, ale pouze pokud přicházejí na Západ, protože jsou tradiční západní původně křesťanské společnosti cizorodé, neintegrují se do ní a existencí paralelních společenských struktur jí rozbíjejí, přestože jsou progresivistickým prioritám a tématům velmi nepřátelské a hodnotově neslučitelné. V muslimských zemích se islám jinak žádné podpoře pokrokářů netěší a je považován za stejného nepřítele jako ostatní tradiční ideologie.

Homosexualita a homosexuální svazky jsou propagovány jako přirozený výraz vrozené danosti, jež si zasluhuje plné zrovnoprávnění v rodinných vztazích. Současně a ve zjevném rozporu s tím však progresivisté hlásají, že pohlavní identita má být věcí volby a že rozdílné společenské role mužů a žen jsou diskriminační podvod bílé maskulinní tradice.

Vše je opřeno o zvulgarizované a z kontextu vytrhané dílčí poznatky různých vědeckých disciplín, neboť „věda“ v sekularizované západní společnosti nahrazuje úlohu náboženství a dává tak těmto názorům jakési „vyšší“ posvěcení.

V poslední době je nejúčinnější manipulace progresivistů západní veřejností založena na šíření strachu a pocitu viny. K oběma těmto emocím je veřejnost na dnešním Západě mimořádně náchylná, neboť se právem obává, že vysoký životní standard a sociální vymoženosti státu blahobytu nebudou dlouho udržitelné s tím, jak se bohatství a ekonomický výkon přesouvá postupně do Asie. Oním strašákem je klimatická změna, která prý fatálně ohrožuje naší planetu, a je výsledkem rozmařilé existence lidstva. Nic nevadí, že se klima v historii Země měnilo a mění trvale a že nejsme schopni kvantifikovat podíl člověka na těchto změnách. Globálně je však šířena naprosto bizarní a na vodě stojící představa, že je v silách současného lidstva kontrolovat a vytvářet klima na naší planetě podle svých představ. Staré zdiskreditované komunistické heslo „poručíme větru, dešti“ je bez uzardění vnucováno politiky a médii lidem znovu jako realita a program.

Klimatický alarmismus je nesmírně nebezpečný v tom, že je postaven na zcela antihumánních premisách. Slouží posvátnému vyššímu cíli- záchraně planety, a tudíž člověk a jeho svoboda, po staletí základní téma západní civilizace, musejí ustoupit do pozadí. Ve jménu planety jsou opouštěny demokratické principy a omezována svoboda člověka. Ani lidská práva již nejsou posvátná, planeta má prý přednost. Reálná moc je předávána více a více do rukou nikomu neodpovědných aktivistů, mediálních manipulátorů a údajných vědců, jejichž vůle je prostřednictvím mezinárodních paktů a organizací vnucována celému světu. Cílem je globální vláda nad uměle homogenizovaným lidstvem – nová děsivá utopie západního progresivismu.

Tento ideový proud působí a funguje decentralizovaně, ale koncentrovaně. Jeho jednotlivé priority jsou protlačovány separátně a nikdo je explicitně neoznačuje za součásti jednotné ideologické agendy. A tak vedeme spory o homosexuální manželství, či o podíl člověka na klimatických změnách jakožto o věcných problémech, nikoliv jako o konstrukcích jedné radikální levicové utopické ideologie, které jsou uměle vnášeny a vnucovány (v našem případě obvykle zvenčí) do veřejné debaty.

Tlak této moderní levicové ideologie narůstá každým dnem a je evidentní, že její propagátoři a hybatelé nejsou ochotni vést žádné vážné diskuse a tolerovat jiné názory. Nesouhlas je označen za lež a populismus, jiný názor za fake news, je oslavována a zaváděna cenzura a potlačována svoboda slova. Dnes už nestačí vynucování pouhé politické korektnosti, vůči názorovým odpůrcům už jsou běžně používány různé formy represe, osobních postihů a zastrašování.

O tom, jak je tento boj vyhrocený, svědčí „studená občanská válka“ progresivistů s prezidentem Trumpem v USA nebo rapidně se horšící situace v zemích EU. Ofenzíva progresivistů vyvolává odpor stále větší části mlčící většiny občanů a společnost dramaticky polarizuje. Hrozí nebezpečí, že v této situaci tradiční západní demokratické politické systémy ztrácejí svoji funkčnost, neboť žádná strana není ochotna připustit volební prohru a realizaci politiky druhé strany.

Celý západní svět se ocitá na fatální křižovatce a my s ním.

15. říjen 2019
Jiří WEIGL



Zpět nahoru na obsah...

Policisté dopadli šestadvacetiletou distributorku drog
Policejní komisař zahájil trestní stíhání šestadvacetileté ženy, která na Jihlavsku a Jindřichohradecku distribuovala pervitin. Byla obviněna ze spáchání přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy
Drogy žena distribuovala přibližně od konce loňského roku. Pervitin poskytovala zájemcům po předchozí telefonické či elektronické domluvě.
Drogy prodávala zejména na Telčsku, a to jak na různých místech města, tak obcích v okolí. Ve většině případů zájemci za pervitin platili, ojediněle ho žena poskytla jako protihodnotu za zapůjčení vozidla. Drogy distribuovala v desítkách případů.
Dopadnout distributorku pervitinu se kriminalistům podařilo výbornou operativní činností a na základě shromážděných důkazů zahájili její trestní stíhání. Případ kriminalisté dále vyšetřují. Za spáchaný trestný čin lze uložit trest odnětí svobody až na pět let.
por. Bc. Jana KROUTILOVÁ



Zpět nahoru na obsah...

Krádež jízdních kol ve Velké Bíteši a Moravských Budějovicích
Velkomeziříčští policisté pátrají po pachateli, který z kočárkárny domu odcizil jízdní kolo. K činu došlo v době od večerních hodin pondělí 7. října do večera pondělí 14. října na ulici U Stadionu ve Velké Bíteši. Pachatel zde odcizil z neuzamčených prostorů dětské jízdní kolo Stomper žluté barvy, čímž majiteli vznikla škoda přes čtyři tisíce korun. Policisté na místě provedli ohledání, šetření a zadokumentování. Případ prošetřují jako přestupek proti majetku a po pachateli a odcizeném kole pátrají.
Muž v Moravských Budějovicích odcizil jízdní kolo
Policejní inspektor sdělil podezření ze spáchání trestného činu dvaatřicetiletému muži z Třebíčska, který odcizil jízdní kolo. Jedná se o recidivistu, který byl za majetkovou trestnou činnost odsouzen v červnu k podmínečnému trestu odnětí svobody se zkušební dobou až do poloviny roku 2021. Přesto na začátku srpna odcizil v Moravských Budějovicích během noci jízdní kolo v hodnotě přes deset tisíc korun. Majitelka měla kolo odložené na pozemku u rodinného domu a zamčené zámkem. Muž vnikl na pozemek a jízdní kolo odcizil. Krádež začali policisté po přijetí trestního oznámení prověřovat a pátrat po pachateli. Podezřelého muže se jim podařilo dopadnout, vypátrali a zajistili i odcizené jízdní kolo. Po shromáždění důkazů policisté dvaatřicetiletému muži sdělili podezření ze spáchání přečinu krádeže. Případ policisté řešili ve zkráceném přípravném řízení.
por. Bc. Jana KROUTILOVÁ; por. Mgr. Stanislava Miláčková



Zpět nahoru na obsah...

Radnice v Telči hledá nového kronikáře
Rada města Telče před nedávnem schválila zápis v kronice za rok 2018. A byl to poslední zápis, který jako městský kronikář zpracoval Oldřich Zadražil. Nyní radnice v Telči hledá kronikáře nového, v pořadí desátého.
Zápis v kronice za rok 2018 z pera Oldřicha Zadražila pojednává o událostech uplynulého roku, volbách místních i celostátních, výstavách, sportovních soutěžích, hudebních vystoupeních, ale i o stavbách, které byly v uplynulém roce realizovány, či významných činech místních občanů a podnikatelů (např. otevření Pivovaru Trojan v roce 2018 a obnovení vaření piva v Telči, které skončilo v r. 1919).

Kronika města je vedena zdejšími kronikáři (nejčastěji místní učitelé či tajemníci městského úřadu) od roku 1923 a je plná krásných ilustrací. Za tu dobu se na místě kronikáře vystřídalo 9 kronikářů. Někteří se museli vypořádat se šťastnými, ale i nešťastnými událostmi naší země. První zápisy reflektují vznik Československé republiky, v kronice jsou podpisy jak prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, který navštívil Telč v r. 1928, tak i jeho nástupce Edvarda Beneše. V temném období Protektorátu a druhé světové války se kronika přestává psát. Mnohdy jsou zápisy poplatné době jejich vyhotovení (např. v r. 1951 byla vydána příručka kronikáře, kde se kronikářům dostalo pokynů k vedení zápisů, kdy, volně citováno, má nově převážit nad původním vylíčením událostí bez hněvu a stranickosti právě stranickost, která má být vůdčí myšlenkou ve vědě, umění i v kronikářství a i kronikář má klást důraz a vyzdvihnout v zápisech úsilí dělnické třídy o likvidaci vykořisťovatelů…), zápis reflektující r. 1968, psaný v r. 1969, už dává tušit normalizaci.
Plný optimismu je zápis, který odkazuje na události listopadu 1989, od jejichž uplynutí budeme letos slavit 30 let. V kronice nechybí ani podpis prezidenta Václava Havla, který navštívil Telč v r. 1991.
Od r. 2004 vede kroniku pan Oldřich Zadražil, bývalý tajemník městského úřadu, šéfredaktor Telčských listů. Na zasedání rady města, které se konalo 26. srpna, představil poutavou historii městské kroniky a i podrobný zápis v kronice za rok 2018. Vzhledem ke svému věku se rozhodl s vedením kroniky Města Telče po 15 letech skončit. Chtěla bych mu poděkovat za jeho obětavou práci a precizní vedení kroniky. Pan Zadražil zatím nemá následovníka. Měl by to být člověk, který se zajímá o historii našeho města, má kulturní povědomí, oproti kronikářům před 100 lety však nemusí psát krasopisně, protože zápis se do kroniky přepisuje.
Petra Kujínek POLODNOVÁ



Zpět nahoru na obsah...

Da Vinciho Poslední večeře v kostele Povýšení sv. Kříže v Jihlavě
Až do konce října bude v kostele Povýšení svatého Kříže v Jihlavě k vidění rekonstrukce světoznámého obrazu Poslední večeře Leonarda Da Vinciho. Rekonstrukce díla se ujal akademický malíř Stano Lajda. V jeho pojetí se Poslední večeře představuje v České republice poprvé.
Veřejnost má tedy ještě dost času seznámit se s tímto unikátním obrazem, ale také s celou řadou dokumentů, přípravných skic, studií detailů, dále s knihou, která vysvětluje mnohé nejen z historie, ale především dokumentuje vztah autora k jedné z nejvýznamnějších osobností světových dějin. Studenti SUPŠ Jihlava-Helenín připravili na téma Leonardo da Vinci řadu propagačních předmětů, které si můžete nejen prohlédnout, ale i zakoupit.

Díky této výstavě si připomínáme 500. výročí úmrtí slavného umělce.

Otevírací doba výstavy na www.helenin.cz
Jitka SVATOŠOVÁ



Zpět nahoru na obsah...

Adoramus te Christe ze zpěvy z Taizé v sobotu v bazilice sv. Prokopa v Třebíči
ADORAMUS TE CHRISTE se zpěvy z Taizé zazní v sobotu 19. října v 19 hodin v bazilice sv. Prokopa v Třebíči.
Již čtvrté společné setkání těch, kteří hledají... nabídne chvíle ztišení, modlitby a hudby s pěveckými sbory, sólisty a orchestrem.

Vystoupí zpěváci a sólisté z pěveckých sborů Musica Animata, Amea chorus, Coruscante, Slunko a scholy MB, Malý smyčcový orchestr ZUŠ Třebíč a hosté.

"Taizé je místem modlitby, která nese k Bohu i lidi, kteří se modlit neumí nebo nemohou, je místem smíření a pokoje."
- red -



Zpět nahoru na obsah...

Komentovaná prohlídka archeologických lokalit v Telči
Archeologická procházka po Telči proběhne v sobotu 19. října. Setkání účastníků je ve 14 hodin na nádvoří před Lannerovým domem v Hradecké ulici číslo 6.
Komentovaná prohlídka archeologických lokalit v centru Telče, která se koná v rámci Mezinárodního dne archeologie, se zaměří například na Lannerův dům, náměstí Zachariáše z Hradce či areál bývalého dvorce při kostele sv. Ducha.
Opomenuty nezůstanou ani nejnovější archeologické výzkumy v areálu zámku.
Mezinárodním dnem archeologie v Telči bude provázet Mgr. et Mgr. Stanislav Vohryzek, Ph.D.
- red -



Zpět nahoru na obsah...


                  Města a obce online - portál územní samosprávy

Čtvrtek   21. 11. 2019

• Zubní ordinace v Dukovanech hlásí, že mají plno až do konce roku 2020
• Kriminalisté z Jihlavska zahájili trestní stíhání proti osmatřicetileté ženě pro podvod
• Jihlavská nemocnice chce pod stromeček nadělit pacientům již sedmý vánoční pokoj, tentokrát pro nastávající maminky
• Jihlavské služby v zimě sníží frekvenci svozu hnědých nádob na bioodpad
• Havlíčkobrodská galerie představí dílo animátorky Haliny Weissové
• Přednáška Příroda a krajiny Ománu v podání manželů Bezděčkových na radnici v Telči

Středa   20. 11. 2019

• Neznámý pachatel sprejem počmáral plachtu náklaďáku, způsobil škodu za 30 tisíc korun
• Předvánoční prodejní výstava ve Velké Bíteši nabídne perníčky, keramiku či suchou vazbu
• Vánoční výzdoba v Pelhřimově vrcholí; vánoční strom se na náměstí slavnostně rozzáří 1. prosince
• Několik krádeží, jeden pachatel; jihlavští policisté chytili nenapravitelného recidivistu
• Parkovací karty pro rok 2020 budou v Třebíči v prodeji od 2. prosince
• V přehradě Švihov na Želivce našli policisté těla od léta pohřešovaného páru z Prahy
• V jihlavské galerii pokřtí knihu Hurá do galerie
• Lidé, kteří byli v minulosti vystaveni riziku přenosu infekce HIV či hepatitidy typu B a C se mohou nechat zdarma a anonymně otestovat
• V Hroznatíně si připomenou rodáka: legionáře, odsouzence na smrt, generála i prezidenta Ludvíka Svobodu

Úterý   19. 11. 2019

• Markéta Schimmerová Procházková zazpívá pro Bárku – domácí hospic
• Opilá žena bez řidičského průkazu za volantem v Třebíči a dva řidiči pod vlivem drog ve Žďáře nad Sázavou
• V Panském dvoře v Telči mohou lidé ochutnat Hofmistra, Holomka, Nádeníka či Klíčníka
• Podzimní Sbírka potravin bude 23. listopadu, zapojí se do ní rekordní množství obchodů
• Vánoční strom již na Masarykově náměstí v Jihlavě stojí, ozdoben bude vločkami a kouličkami zlatavé barvy
• Památkáři vydávají knihu o lidové architektuře na Vysočině; pokřtěna bude 21. listopadu
• V havlíčkobrodské nemocnici si mohou lidé nechat vyšetřit plíce či změřit hladinu oxidu uhelnatého v těle
• Žena v Počátkách v pravé poledne nadýchala 3,66 promile alkoholu; skončila na záchytce
• U obce Lavičky u Velkého Meziříčí se při střetu aut zranily dvě osoby
• Výstava v jihlavské galerii představí výběr z aktuální tvorby děl umělců Vysočiny a Horácka

Pondělí   18. 11. 2019

• Mistrovství Evropy ve 24 hodinovém závodě na kolech se uskuteční v Jihlavě
• Studenti z Havlíčkova Brodu připravili pro soutěž zdravou rybí svačinku
• V hasičském muzeu v Přibyslavi je vzácný prapor z Ukrajiny
• Záchranáři na Vysočině mají nové výcvikové středisko; nechybí torzo vrtulníku či lezecká stěna
• V Kamenici u Jihlavy zloděj ukradl věci za dvacet tisíc korun
• Pod vánoční jedlí na Karlově náměstí v Třebíči bude již tradičně umístěna zapečetěná pokladnička
• Poslední ze série devíti cvičení letošního roku v Dukovanech začne ve čtvrtek; obyvatelé v okolí nemusí na sirény reagovat
• Pelhřimovští policisté muže zadrželi v odcizeném vozidle; hrozí mu až osmiletý trest
• Studentská soutěž „Rozehraj to jako manažer“ na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě
• Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění otevírá pacientům s inkontinencí nové možnosti
• Přednáška Houby PP Suché kopce aneb mykoflora vlhké louky Žďárských vrchů

Neděle   17. 11. 2019

• Vagon diakonie opět přijede na městské nákladové nádraží do Jihlavy
• Dvě osoby utrpěly zranění při dopravní nehodě mezi obcemi Olešnice a Nyklovice na Žďársku
• Výstava Má vlast cestami proměn v Telči
• U Pohledu byl nalezen funkční německý dělostřelecký granát z druhé světové války
• Na hradbách v Jihlavě byl nalezený jenapadesátiletý mrtvý muž
• V Třebíči vystaví unikátní fotografický soubor Antonína Kurky z první světové války

Sobota   16. 11. 2019

• Na pelhřimovském náměstí vyrostly obrazce v barvách trikolory
• V chatě ve Vratkově na Havlíčkobrodsku uhořel v sobotu dopoledne muž
• V Jihlavě již pracovníci městských služeb instalují vánoční výzdobu, stromeček dovezou v úterý
• Jádrem památníku obětem komunismu v Přibyslavi je bronzový kříž
• Filmový klub v Jihlavě uvede česko-slovenský film Očima fotografky

Pátek   15. 11. 2019

• Nebezpečnou a dopravně komplikovanou křižovatku v Humpolci nahradil kruhový objezd
• Policisté pátrají po pachateli, který přepadl čerpací stanici v ulici Velkomeziříčská v Třebíči
• Agentura ochrany přírody a krajiny: Vlci se na Vysočině usazují trvale
• V pátek 22. listopadu bude magistrát města od 12 hodin uzavřen!
• Lidé si objednají různé elektrospotřebiče nebo telefony, zaplatí, ale zboží jim nepřijde

Čtvrtek   14. 11. 2019

• Máte ponožky navíc? Doneste je na radnici!
• Miminko, které utrpělo v pondělí při nehodě na Znojemsku vážné zranění, v nemocnici zemřelo
• Zloděj v Liščí noře ukradl 120 kubíků smrkového dřeva, hrozí mu až pět let vězení
• Předvánoční skláření v sobotu v huti Jakub v Tasicích na Havlíčkobrodsku
• V jihlavské nemocnici slavnostně představili novou magnetickou rezonanci
• Kvůli náledí bourala auta, v pátek hrozí podle meteorologů na Vysočině a dalších krajích silný vítr
• Policisté pátrají po zloději elektrického ovladače a kabelu z montážní plošiny v Kožichovicích, žádají o pomoc veřejnost
• Děti z Kamenice nad Lipou věnují tisíce korun handicapované dívce; potřebuje rehabilitace a pomůcky
• Modlitba pro Martu spojí český rozhlasový éter; 17.11. v 17.11 hodin zazní napříč soukromými rádii i stanicemi Českého rozhlasu; rozezní se tisíce zvonů po celé republice
• Muž, který na Pelhřimovsku surově týral partnerku, skončil ve vazbě
• Přednáška o statečných horalech, kde již před 1300 lety zvítězil kříž nad půlměsícem

Středa   13. 11. 2019

• Český rozhlas bude opět rozdávat radost; startuje 4. ročník Ježíškových vnoučat
• Neznámý lupič sebral z rekreační chalupy ve Vrtěšicích nářadí, škoda je přes deset tisíc korun
• Cvičení složek integrovaného záchranného systému zaměřeno na pátrání po pohřešovaných osobách v členitém prostoru
• Meteorologové varují na Vysočině a v Čechách před sněžením a tvorbou náledí
• Pelhřimovské turistické informační centrum je na Vysočině nejoblíbenější
• V Cihlářské ulici v Třebíči čeká chodce i řidiče dopravní omezení
• Dětské oddělení novoměstské nemocnice zdobí papírová džungle

Úterý   12. 11. 2019

• Mladík, který se vloupal v Jihlavě - Heleníně do prodejny si lupu neužil, policisté jej rychle chytili a navíc se pořezal
• Rozsochy na Žďársku získaly titul Nejkrásnější nádraží roku 2019
• Silničáři na Vysočině jsou připraveni na první sněhovou nadílku, která může přijít již dnes, v úterý 12. listopadu, večer
• Kapela Mandrage se chystá na Dlouhej únor; na koncertním turné představí novou desku
• Už od prosince: Vlakem z Havlíčkova Brodu v Jihlavě za 19 minut. Výhody bude mít i Telč
• Havlíčkobrodská galerie chystá výstavu výtvarníka Milana Meda s titulem Krása pohybu
• Dva muži, kteří v Jihlavě napadli dva jiné muže pěstí a teleskopickým obuškem, jsou podezřelí ze spáchání dvou trestných činů
• Pamětní deska v Hluboké ulici v Jihlavě připomene zločiny gestapa a bolševiků

Pondělí   11. 11. 2019

• Rakouské auto s balkánskou posádkou v pondělí odpoledne vyjelo do protisměru u Moravských Budějovic: Čtyři mrtví!
• Ve Žďáře nad Sázavou hoří sběrný dvůr, lidé by neměli otevírat okna
• Na poli u Dobronína byla nalezena dělostřelecká mina rumunské výroby
• Meteorologové varují před mokrým a těžkým sněhem na Vysočině a dále pak v části Čech
• Vyšetřování případů požárů v Horním Maršově a Humpolci skončilo
• Oslavy 170. výročí jihlavské nemocnice vyvrcholily oceněním zaměstnanců za dlouholetý přínos
• Policisté z Nového Města na Moravě objasnili případy vloupání
• Světový den diabetu v havlíčkobrodské nemocnici ve čtvrtek
• Preventivní projekt policisté zaměřili na bezpečnost při sportovních utkáních
• Na jihlavském magistrátu skončil sběr víček od PET lahví

Neděle   10. 11. 2019

• Svatý Martin nám přinesl za posledních 10 let pětkrát sníh. Na čem přijede v letošním roce?
• Opilý muž se potácel u dálnice D1, hrozilo že vstoupí do jízdní dráhy
• Přednáška Ptáci ve městě a v jeho okolí v Havlíčkově Brodě
• Plán zimní údržby místních komunikací v Jihlavě
• Granát z druhé světové války nalezený u Polničky pyrotechnik odpálil přímo na místě v remízku
• Přednáška Italští uprchlíci na jižní Moravě v letech 1915 - 1919 v Telči
• Připravte si krmítka, začínáme s přikrmováním
• Výstava malíře a grafika Jana Híska v jihlavské galerii

Sobota   9. 11. 2019

• V Přibyslavi byly předány tituly Zasloužilý hasič
• Násilník ze Žďáru nad Sázavou je odpovědný ze dvou trestných činů, hrozí mu až tři roky odnětí svobody
• Třebíčská radnice poslala záchranné stanici příspěvek deset tisíc korun na zvířata
• Meteorologové varují na Vysočině a v Čechách před námrazou, řidiči by měli být opatrní
• Chlapce u Sobíňova asi zabilo auto, řidiče se policistům nedaří najít; prosí o pomoc
• Přednáška věnována Landfrasově tiskárně v Jindřichově Hradci na zámku v Pelhřimově
• Neznámý zloděj se vloupal v Jihlavě do bytu, ukradl šperky
• Hasiči v Okříškách získali nové vybavení na záchranu lidských životů
• Novoměstská nemocnice se připojuje ke kampani Movember; nabízí bezplatné vyšetření prostaty

Pátek   8. 11. 2019

• Filmový klub v Jihlavě uvede animovaný snímek Obchod pro sebevrahy
• Zřejmě zanícený pečovatel o svůj chrup ukradl pasty a kartáčky za osmadvacet tisíc
• V bazénu E. Rošického v Jihlavě unikl chlor
• V historickém průchodu k bazilice svatého Prokopa v Třebíči svítí nové lampy
• Kašna svatého Jakuba na náměstí v Pelhřimově je před zimou již zakrytá
• Opilý jednadvacetiletý muž ve Velkém Meziříčí napadl svoji přítelkyni, skončil na záchytce
• Na zrekonstruovaném heliportu brodské nemocnice již přistávají vrtulníky
• Výjimečný astronomický jev je možno pozorovat i na bráně Matky Boží v Jihlavě

Čtvrtek   7. 11. 2019

• Václav Klaus za Janem Stráským
• Neznámý vandal poškrábal v Chotěboři na zaparkovaném autě lak, škoda je čtyřicet tisíc korun
• Je to doma! Domácí péče dostane přidáno, ukončuje stávkovou pohotovost
• Jihlavské náměstí ozdobí vánoční strom z Těmic u Kamenice nad Lipou
• Pracovníci záchranné stanice v Pavlově vypustili do přírody mladého výra velkého
• Soubor Musica animata vystoupí u příležitosti svátku svatého Martina v kostele svatého Martina v Třebíči
• V Městských sadech v Pelhřimově pokácí až sto smrků, cyklostezka bude uzavřena
• Policisté se zaměřují na kontroly mysliveckých honů
• Týden vědy a techniky v jihlavském muzeu nabídne mimo jiné hledání ztracené tmy
• Ve Vepříkově na Havlíčkobrodsku ukradl neznámý zloděj rozmetadlo, škoda je půl milionu korun
• Neznámý zloděj sebral ženě v nákupním centru v Jihlavě peněženku, škoda je deset tisíc korun
• Novoměstská rehabilitace připravuje pro své klienty podologickou poradnu

Středa   6. 11. 2019

• Žena a muž usedli za volant bez řidičského průkazu, navíc měli testy pozitivní na amfetamin
• Ve Vodním domě si lidé připomenou výročí 800 let zatopené obce Zahrádky
• Povídání o Keni v jihlavské zoo a také, jak se jmenuje malý tapír
• Zloděj u Hodic z traktoru odčerpal naftu a sebral různé nářadí, způsobil škodu patnáct tisíc korun
• V pelhřimovské nemocnici si mohou lidé v rámci Dne pro zdraví nechat provést nejrůznější vyšetření
• Vzpomínkové setkání u pomníku Alexandra Dubčeka u dálnice D1 u Humpolce
• Od pondělí 11. do neděle 17. listopadu bude uzavřena křižovatka Žižkovy a Rantířovské ulice v Jihlavě
• V Přibyslavi dosud létá babočka admirál, zřejmě zde přezimuje
• Nové Město na Moravě chce vybudovat domov pro nesoběstačné seniory
• V muzeu ve Velkém Meziříčí zahájí v pátek výstavu Půjdem spolu do Betléma
• Firma nezalesněním ohrozila životní prostředí v lesích na Vysočině; dostala pokutu 241 tisíc korun

Úterý   5. 11. 2019

• Hříšníci za volantem v Třebíči, Pacově a Humpolci
• Sklářská huť Jakub na Havlíčkobrodsku pořádá v sobotu svatomartinské posvícení
• Přednáška o českém a římském králi Václavu IV. v Telči
• Paní v Telči se bála o svoji sousedku, ta nevycházela z bytu a nemohla vstát
• Dopravní nehody na Vysočině mají tragické následky; jejich počet od začátku roku stoupl o osm procent
• Výstavba chodníku v ulici Velkomeziříčská v Třebíči bude pokračovat v příštím roce
• V ulici Matky Boží v Jihlavě se mezi sebou pobili dva muži
• Policisté v Třebíči opět hromadně darovali krev
• Kluziště na jihlavském Masarykově náměstí i adventní vesnice, vánoční strom až do Hromnic
• Setkání dušičkové a adventní se Silvií Čermákovou v Jihlavě
• Veřejné jednání o úložišti radioaktivního odpadu u Jihlavy
• Přednášky v Třešti připomenou výročí 17. listopadu v roce 1939 i 1989
• Ředitelství silnic a dálnic má připraveno na zimní údržbu 183 sypačů a 599 řidičů

Pondělí   4. 11. 2019
Nový fotografický web Tomáše Blažka
6.9.2011 (13:20) - Právě spuštěn na adrese www.fotospoj.cz
Alba, fotografie, reportáže, sloupky - www.fotospoj.cz