Příběh této knihy se začal psát 11. 5. 2019 ve 22:28, kdy do e-mailové schránky našeho nakladatelství Altenberg přišla nabídka Josefa Šorma na vydávání komiksů s historickými tématy. Hned mi hlavou blesklo blížící se 30. výročí listopadu 1989. Zároveň jsem si ale nedovedl představit, zda je vůbec možné takovou věc za několik málo týdnů stihnout. Nakonec nás ale společně i s ilustrátorkou Johanou Hrabíkovou Vojnárovou toto téma zaujalo natolik, že jsme se do něj rozhodli pustit, i kdyby měla být kniha na světě třeba až den po 17. listopadu. A tak to vlastně nakonec i dopadlo.

Prvotním záměrem bylo přiblížit události listopadu 1989 zejména mladším generacím, které je znají jen z vyprávění. Toho jsme chtěli docílit zejména prostřednictvím osudů „náctiletých“ hrdinů. Proto jsou hlavními postavami čerstvá vysokoškolačka Anna, která se v Praze postupně dostává do centra tehdejšího revolučního dění, a její mladší bratr David, který zůstává se svými rodiči v Jihlavě.

Při vzniku příběhu jsme vycházeli mimo jiné i z mých osobních vzpomínek. Bylo mi tenkrát 11 let a tehdejší události mám ve velmi živé paměti. Samotného mě překvapuje, jak se mi při vzpomínání i po těch letech před očima odvíjejí doslova jako film. Některé mé autentické vzpomínky se objevují i v komiksu.

Knihu doprovází malý slovníček dobových pojmů (například kdo to byli kádrováci a k čemu sloužila výjezdní doložka). Přední a zadní předsádka pak přináší faktografický přehled událostí celého roku 1989 v tehdejším Československu od tzv. Palachova týdne až po zvolení Václava Havla presidentem.

Za dobu své existence si profesionální hasiči v Třešti na své konto připsali již tisíce úspěšných zásahů. Samotný začátek fungování třešťské stanice nebyl přitom vůbec jednoduchý. Své zázemí profesionální hasiči nalezli u dobrovolných hasičů, v hasičské zbrojnici v ulici Dr. Richtra, která byla vystavěna v letech 1947 až 1949. V prvopočátcích službu na stanici zajišťovali tři příslušníci: Jiří Šindelář, Jindřich Kadlec a František Šíp. Pracovali v denním osmihodinovém režimu. Od 1. ledna 1975 začal výkon nepřetržité čtyřiadvacetihodinové služby. Postupně se stavy příslušníků ve směně navyšovaly na dva a posléze na čtyři.

Prvním velitelem stanice byl Jiří Šindelář, funkci velitele zastával od prosince roku 1974 do ledna roku 1979. Ve funkci jej následně vystřídal Rudolf Obořil, který stanici vedl až do června roku 1995. Následně byla stanice opět pod vedením Jiřího Šinedláře až do konce roku 2015. Současným velitelem stanice je por. Martin Hron.

Stanice hasičů měnila v průběhu let svoji tvář. Největší stavební úpravy stanice probíhaly v letech 1997 až 2000. Postaveny byly dvě garáže pro zásahovou techniku a nad garážemi bylo vybudováno nové zázemí pro výkon služby i pro činnost sboru dobrovolných hasičů. V roce 1999 došlo k dohodě mezi městem Třešť a HZS okresu o prodeji budovy stanice včetně pozemků. Kolaudace stavby a slavnostní předání proběhly v červnu roku 2000. Modernizace stanice a zásahové techniky hasičů probíhá neustále.

"Muž byl umístěn v místnosti na protialkoholní záchytné stanici v červnu, kde odehnul a odtrhl krycí plechy z pantů, se kterými poté poškrábal stěny místnosti a strop", popsala mladíkovy činy policejní mluvčí Jana Kroutilová.
Po přijetí oznámení o události začali případ šetřit jihlavští policisté. "Vzhledem k výši škody, která byla vyčíslena na více než sedmnáct tisíc korun, je šestadvacetiletý muž podezřelý ze spáchání trestného činu", dodala.
Policisté mu po shromáždění důkazů sdělili podezření ze spáchání přečinu poškození cizí věci. Případ řeší ve zkráceném přípravném řízení.

„Jsme velmi rádi, že se nám podařilo vyjednat tuto podporu, která trvá už devět let. Na každou ze 129 obcí ve dvacetikilometrovém pásmu kolem Jaderné elektrárny Dukovany přijde řada jednou za tři roky. Tentokráte si pořídily potřebnou komunální techniku obce Senorady, Újezd u Tavíkovic, Našiměřice, Ivančice, Bačice,“ upřesňuje předseda sdružení Energoregion 2020 Vladimír Měrka.

Malá komunální technika pomáhá obcím v údržbě veřejného prostranství

Ze společné kasy dostávají obce podle své velikosti a typu objednané techniky 52 až 82 tisíc korun. Tyto peníze používají na nákup potřebné komunální techniky. Prostřednictvím dotace si obce pořídily například sekačky, traktory, motorové pily, křovinořezy a jinou menší komunální techniku, která slouží v obcích k údržbě zeleně a prostranství.

„Jsme rádi, že můžeme utužovat partnerství s okolními obcemi prostřednictvím podpory mnoha projektů, které se opakovaně jeví jako potřebné,“ říká ředitel JE Dukovany Miloš Štěpanovský. Podle něj je spolupráce s okolím nastavena na velice dobré úrovni a dobré vztahy se snaží elektrárna stále udržovat a neustále posilovat.

Mezi obcemi, které letos získaly dotaci z Energoregionu 2020 je i město Ivančice. Z peněz pořídily například foukač na listí, motorový zádový rosič využívaný především k chemickému ošetření chřestovny nebo také kombimotor s vyvětvovací pilou, plotostřihem a prodloužením o délce 1 m, který využívají při řezu keřů ve vyšší výšce, ve špatně dostupném terénu nebo pro vyvětvení stromů bez použití žebříku.
„Osvědčil se nám i nový akumulátorový plotostřih, jehož obrovskou výhodou je nízká hmotnost a tím tedy i snadnější používání například pro ženy,“ popisuje starosta Ivančic Milan Buček. Celková částka za pořízené stroje vyšla Ivančice na 101 021 Kč, dotace byla ve výši 80 817 Kč.

Energoregion 2020 sdružuje 129 obcí ve 20 km pásmu kolem Jaderné elektrárny Dukovany. Dotace je poskytnuta vždy jedné třetině obcí v pořadí, které bylo schváleno Radou Energoregionu v roce 2011.

Ilustrační foto

Muž je obviněný z toho, že se v lednu pokusil v jednom z podniků ve Velké Bíteši vypáčit mincovník automatu a odcizit z něj peníze. Dále v dubnu z toho samého podniku odcizil mixážní pult v hodnotě kolem pěti tisíc korun. Do stejného podniku se vrátil ještě v říjnu, kdy zde odcizil finanční hotovost a dva kartony cigaret. Začátkem října vnikl do kočárkárny jednoho z domů ve Velké Bíteši, odkud odcizil dětské jízdní kolo, které zpeněžil a peníze použil pro svoji potřebu. Koncem října se vloupal do dalšího podniku, přičemž poškodil vstupní dveře, pokusil se odcizit mince ze stolního fotbalu a z další místnosti odcizil lahve s alkoholem. Muž je dále obviněný ze tří případů spáchaných se spolupachatelem. S devatenáctiletým mužem z Brněnska se měli v srpnu vloupat do kancelářské budovy v obci na Velkobítešsku, kde poškodili dveře a okno, a odcizili dárkové balení alkoholu. Dále na konci srpna z bytového domu odcizili osm litých kol na osobní automobil i s pneumatikami. Ve stejné obci začátkem října spolu vnikli do areálu firmy, kde poškodili na budově bezpečnostní kameru, vstupní dveře a okno. Z objektu odcizili nářadí a elektroniku.

Na jednotlivých případech policisté intenzivně pracovali a vyhodnocovali všechny získané poznatky. Výsledky prověřování ukázaly, že všechny tyto případy mají souvislost s jednou osobou. Podezřelého muže zadrželi na území města Žďár nad Sázavou. Na základě shromážděných důkazů policejní komisař zahájil jeho trestní stíhání. „Osmnáctiletý muž byl obviněn ze spáchání trestných činů krádeže a poškození cizí věci, spáchaných jak samostatně, tak ve spolupachatelství,“ uvedl npor. Mgr. Radek Uhlíř, vedoucí oddělení obecné kriminality. Proti druhému, devatenáctiletému muži, je v souvislosti se spácháním majetkové trestné činnosti také vedeno trestní řízení, které je v současnosti ve fázi dalšího prověřování.

Obviněný muž byl již v minulosti za majetkovou trestnou činnost několikrát soudně trestaný jako mladistvý, kdy mu byl opakovaně uložen podmíněný trest odnětí svobody. Poslední podmíněný trest dostal v polovině letošního roku.

Policejní komisař podal státnímu zástupci podnět k podání návrhu na vzetí obviněného muže do vazby. Soud tento návrh akceptoval, na muže uvalil vazbu a policisté ho eskortovali do vazební věznice. Případ kriminalisté nadále vyšetřují.

„Za spáchání uvedené trestné činnosti obviněnému osmnáctiletému muži hrozí trest odnětí svobody až na pět let,“ dodal Radek Uhlíř.

Výstraha platí pro Vysočinu a dále pak pro Pardubický kraj - Hlinsko, Chrudim, Pardubice, Polička, Přelouč; Jihomoravský kraj - Břeclav, Hodonín, Mikulov, Moravský Krumlov, Veselí nad Moravou, Znojmo a Liberecký kraj - Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jilemnice, Liberec, Semily, Tanvald, Železný Brod.

"Střední Evropa se bude nacházet v jihovýchodním proudění mezi hlubokou tlakovou níží, která bude postupovat z Biskajského zálivu nad západní Středomoří, a mohutnou tlakovou výší nad Ruskem," informoval na svém webu ČHMÚ. Do Česka tak dorazí čerstvý jihovýchodní vítr, který může v nárazech dosáhnout 55 až 75 km/h.

Doporučení ke zmírnění následků jevu: Možná poškození stromů a lesních porostů, možné menší škody na budovách. Nebezpečí úrazu uvolněnými předměty a zlomenými větvemi, možné komplikace v dopravě. Doporučuje se zajistit okna, dveře, odstranit nebo upevnit volně uložené předměty, zabezpečit skleníky apod. Dbát zvýšené opatrnosti při pohybu venku a při řízení vozidel. Na horách omezit túry a nevydávat se zejména do hřebenových partií.

Hráči mají možnost si vyzkoušet a pochopit principy řízení firmy. V této online simulaci studenti řídí své firmy, analyzují trh, vytváří produkty, budují prodejní kanály, připravují marketingové kampaně, optimalizují financování, vzdělávají zaměstnance, a to vše za účelem maximalizace rentability firmy.

Centrum Informační Společnosti, s.r.o. ve spolupráci s Vysokou školou polytechnickou Jihlava připravilo soutěž pro studenty středních a vysokých škol v manažerské simulační hře, která nese název „Rozehraj to jako manažer“. V této hře si studenti mohli porovnat své schopnosti s ostatními a naučit se tak i mnoho o řízení firmy.

Včera, ve čtvrtek, 21. listopadu 2019, proběhlo na naší Vysoké škole polytechnické Jihlava finále soutěže, do kterého se nakonec probojovalo deset týmů z pěti škol. Vítězství nakonec vybojovala „firma TryHardes“ z Moravské vysoké školy Olomouc, hlavní cenou byl mobilní telefon v hodnotě deseti tisíc korun. Druhé místo obsadila „firma Krasni Brejlouni“ z hostící Vysoké školy polytechnické Jihlava, a třetí místo získala opět Moravská vysoká škola Olomouc, „firma HAO“. Členové týmů, které skončily na druhém a třetím místě, získali ekonomickou deskovou hru „Cesta životem“ od FoxGames. A každý z členů týmů, které se probojovaly až do finále dostal dárkový balíček od masokombinátu z Jihlavska, což všechny účastníky potěšilo.

Vysoká škola polytechnická Jihlava je jedinou veřejnou vysokou školou se sídlem v Kraji Vysočina nabízející tříleté bakalářské studijní obory: Aplikovaná technika pro průmyslovou praxi, Aplikovaná informatika, Cestovní ruch, Finance a řízení, Porodní asistentka, Všeobecná sestra a Zdravotně sociální pracovník a také navazující magisterské studium v oboru Kvalita a bezpečná péče ve zdravotnictví. Škola rovněž nabízí studium v rámci univerzity třetího věku (U3V), zahraniční pracovní stáže a výměnné zahraniční pobyty. Jako jediná vysoká škola v ČR provozuje také vlastní cestovní kancelář.

Připomeňme, že partyzáni 26. října 1944 ve sklepení Vokurkova domu na přibyslavském náměstí zastřelili přibyslavské četníky Karla Sojku, Bohuslava Mečíře, Stanislava Kunderku a Ondřeje Nevřela; exekuci s těžkým zraněním přežil pouze Jiří Hörner a osudu svých kolegů čirou náhodou unikl Josef Navrátil.

Naplněna tak byla odplata za smrt vůdce českého podzemního odboje proti hitlerovské okupaci divizního (in memoriam armádního) generála Vojtěcha Luži a jeho pobočníka - poručíka Josefa Koreše.

Oba odbojáře přibyslavští četníci horlivě zastřelili v hostinci v Hřištích 2. října 1944.

Z několika ohlasů cituji alespoň čtenáře, jemuž se líbí výrok Mahatma Gandího: “Stylem oko za oko nakonec zůstanou všichni slepí”.


“Samolibí kašpaři” lítost nevyjádřili

Každá válka je krutá a především boj v hlubokém podzemí nelze hodnotit běžnými měřítky.

Radomír Luža (1922-2009), syn zastřeleného generála, který byl pověřen velením odplaty, v memoárech V Hitlerově objetí - Kapitoly z českého odboje píše: “Myslel jsem, že jsem připraven na to, že někdo bude prosit o život, nebo lhát, aby se vyhnul obvinění. Nečekal jsem však bojovný, odmítavý postoj, jaký zaujali přítomní četníci s výjimkou Mečíře. Ti samolibí kašpaři si mysleli, že se jim nemůže stát nic, že mají od nacistů nějaké ochranné kouzlo. Sojka se dokonce vychloubal, že byl nějakou dobu členem Národní obce fašistické. Všichni popřeli, že od Němců dostali odměnu. Ani jeden z nich nevyjádřil sebemenší lítost, ani předstíranou.”


Partyzáni byli z řad válečných zajatců

Historici odboje Vladimír Černý, Petr Kopečný a František Vašek v publikaci Legenda bez legend - Životní osudy armádního generála Vojtěcha Borise Luži (1891-1944) docházejí k závěru:

“Při posuzování tohoto složitého případu nelze opomenout ani skutečnost, že většinu partyzánů tvořili uprchlí váleční zajatci z řad Rudé armády, tedy lidé, kteří prožili na frontě i v zajateckých táborech otřesné hrůzy války. Tito vojáci se prakticky neustále pohybovali mezi životem a smrtí, proto jim provedení odplaty za smrt dvou vlastenecky zaměřených důstojníků z odboje připadlo logické a samozřejmé.”


Přítrž kolaborace s hitlerovci

Výtka se po válce snesla především na Radomíra Lužu. V již citovaných vzpomínkách, které zprvu vyšly anglicky v Kanadě, kam po Únoru 1948 emigroval, generálův syn napsal:

“Byl jsem v poválečných letech v jistých kruzích kritizován za vraždu Čechů, jak to charakterizovali, kteří za to, co se stalo Lužovi a Korešovi, nesli různou míru odpovědnosti nebo vůbec žádnou. Proti tomu jsem velmi důrazně vysvětlil, co situace v době výkonu našeho poslání nezbytně vyžadovala, a poznamenal jsem, že jsme v oněch posledních měsících války nepřímo zachránili - tím, že jsme učinili přítrž spolupráci, na kterou Němci do té doby mohli od části četníků spoléhat - množství životů. Domnívám se, že jak v tisku, tak v očích poválečných shromáždění odbojářů i před širším soudem veřejné mravnosti jsem sebe i své druhy zprostil všech výtek.”

Exekuce v Přibyslavi nebyla aktem pouhé msty. Byla varováním těm četnickým stanicím, které se v represích proti domácímu odboji mohly přetrhnout. Rozkaz postřílet přibyslavské četníky měl válečnou legitimitu. V zastoupení londýnské exilové vlády ho vydali pplk. (posmrtně generál) Josef Svatoň jako vojenský představitel Rady tří a prof. Josef Grňa jako vedoucí této organizace. Grňu v roce 1991 prezident Václav Havel in memoriam vyznamenal Řádem T. G. Masaryka II. stupně.

Pražské četnictvo se rehabilitovalo na barikádách

Působení přibyslavských četníků se nijak zvlášť nevymykalo praxi všeobecné kolaborace českého četnictva s okupační mocí.

O nic méně německé okupanty vědomě či nevědomě, aktivně či pasivně, podporovalo pražské četnictvo; to však svoji šest let trvající spolupráci s německými fašisty v samém závěru války očistilo tím, že lidovému Pražskému povstání poskytlo zbraně a mnozí četníci od 5. do 9. května 1945 statečně bojovali u Českého rozhlasu a na barikádách.

Foto: Státní pohřeb čtyř zastřelených četníků v Přibyslavi se konal 30. října 1944. Fotoaparát Jana Vencálka zachytil smuteční konvoj kráčející po Husově ulici. Na přibyslavském hřbitově byl pohřben pouze Karel Sojka. Bohumil Mečíř byl odvezen do Roztok u Semil, Ondřej Otevřel do Dědic a Stanislav Kunderka do Milešovic (obě obce jsou na Vyškovsku).

„Chtěli jsme vidět, jak preference MHD funguje v praxi ve velikosti města, jako je Jihlava. Pokrok Jihlavy je v tomto směru veliký, sami se v Plzni snažíme určitá opatření preference MHD zavést, avšak se setkáváme s vlnou kritiky nejen od občanů. Jsem proto rád, že se návštěvy zúčastnily i jiné subjekty, kterých se doprava týká, dostali jsme precizně zpracované informace, které nám jistě v budoucím rozhodování velmi pomohou,“ uvedl náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy Michal Vozobule.

Nejvýznamnějším počinem bylo zavedení systému preference v roce 2014, a to na všech křižovatkách se semafory, kterými zároveň projíždí MHD. Do systému však patří i vyhrazené jízdní pruhy pro MHD. První dva takzvané BUS pruhy se objevily na Havlíčkově ulici na konci srpna roku 2015. Poté došlo k optimalizaci jízdních řádů u páteřních trolejbusových linek.

„Prvním přínosem bylo průměrné zvýšení cestovní rychlosti o 14 procent, o dost podstatnější však bylo zkrácení intervalů mezi spoji bez nutnosti přidávání dalších v pořadí,“ doplnil vedoucí odboru dopravy Ján Tinka.

Rodina Turnerových patří k sociální vrstvě nazývané „prekariát“. Pohybují se na samotné hranici chudoby. Nejmenší finanční výkyv pro ně může znamenat katastrofu. Aby svoje blízké zajistil, rozhodne se otec Ricky zapojit do kurýrní franšízy. Je zvyklý tvrdě pracovat a připravený nést veškerou zodpovědnost. Jenže namísto slíbené svobody a výdělku zabředává do sítě predátorských praktik a zoufalý boj o finanční přežití pomalu rozkládá soudržnost rodiny. Po vítězném filmu z Cannes Já, Daniel Blake (2016) pokračuje tvůrčí duo Loach - Laverty v empatické linii příběhů obyčejných lidí, kteří se snaží udržet alespoň zdání důstojnosti na společenském okraji.

Dílo britského režiséra a klasika sociálního filmu Kena Loache (*1936) je vzácně jednotné a koherentní. Takřka ve všech svých filmech dramatizuje boj za sociální spravedlnost skrze individuální osud a s různou mírou didaktičnosti a humoru vyjadřuje či obhajuje levicová stanoviska. Mezinárodní úspěch zaznamenal v r. 1969 už svým prvním filmem pro kina Kes. Nejlepší Loachovy filmy (např. Jmenuji se Joe, 1998) se nikdy nevyhýbaly inovaci a vždy dokázaly vtipně a přitom s neobvyklou naléhavostí odrážet sociální nespravedlnosti nejrůznějšího druhu.

Pardon, nezastihli jsme vás
Velká Británie/Francie/Belgie, 2019, DCP, barevný, anglicky, české titulky, 100 minut
Režie: Ken Loach
Scénář: Paul Laverty
Kamera: Robbie Ryan
Hudba: George Fenton
Produkce: Rebecca O'Brien
Hrají: Kris Hitchen, Debbie Honeywood, Rhys Stone, Katie Proctor, Harriet Ghost, Ross Brewster, Nikki Marshall, Stephen Clegg, Alfie Dobson, Micky McGregor, Charlie Richmond.