V průběhu roku 2019 jsme oproti předešlým rokům zaznamenali opětovný nárůst cizinců s povoleným pobytem na území Kraje Vysočina. Ke konci roku byl aktuální počet trvale a přechodně usídlených cizinců v Kraji Vysočina 11 963, což je o 1 272 cizinců více než ke konci roku 2018.

Policisté se zaměřovali na odhalování trestné činnosti, která souvisí s tranzitní nelegální migrací, prováděli pobytové kontroly se zaměřením na tranzitní nelegální migraci v rizikových lokalitách v rámci běžného výkonu služby, formou schengenského vnitrostátního pátrání a v rámci vyhlášených krajských a celorepublikových bezpečnostních akcí. V rámci běžného výkonu služby hlídky cizinecké policie zajišťovaly také další úkoly v souvislosti se zjištěným protiprávním jednáním ze strany cizích státních příslušníků. Policisté se také zapojili do několika krajských bezpečnostních opatření v souvislosti se sportovními a kulturními akcemi na území celého Kraje Vysočina.

Jednou z hlavních priorit policistů odboru cizinecké policie byly v loňském roce pobytové kontroly. V průběhu roku 2019 jednotlivá oddělení odboru cizinecké policie provedla 18 568 pobytových kontrol. Z tohoto počtu bylo 1 242 pobytových kontrol provedeno v zařízeních poskytujících ubytovací služby, 1 484 kontrol v objektech určených pro výdělečnou činnost a 15 842 ostatních kontrol. V rámci všech pobytových kontrol policisté zkontrolovali celkem 67 589 cizinců.

„Při kontrolách jsme věnovali zvýšenou pozornost oblasti nelegálního zaměstnávání cizinců. Na teritoriu kraje vznikly lokality se zvýšeným výskytem cizinců, pocházejících převážně z Ukrajiny, Bulharska, Rumunska a Maďarska. Jedná se o lokality v okolí průmyslových zón a v blízkosti velkých výrobních firem a podniků, které zaměstnávají cizince prostřednictvím pracovních agentur,“ řekl plk. Mgr. Oldřich Chaloupka, vedoucí odboru cizinecké policie Krajského ředitelství policie kraje Vysočina.

Zejména v noční době a víkendech docházelo ze strany uvedených cizinců k protiprávním jednáním a narušování veřejného pořádku - jednalo se převážně o přestupky proti veřejnému pořádku a přestupky proti občanskému soužití. Těmto lokalitám proto věnujeme v průběhu celého roku v rámci běžného výkonu služby, ale také při mimořádných bezpečnostních opatřeních, zvýšenou pozornost a při zajištění veřejného pořádku úzce spolupracujeme s představiteli samospráv v daných městech a obcích. V rámci součinnostních akcí, které byly zaměřené na odhalování nelegální migrace a dodržování jednotlivých ustanovení zákona o pobytu cizinců, jsme úzce spolupracovali s pracovníky oblastního inspektorátu práce, celního úřadu, a také s ostatními organizačními články Krajského ředitelství policie kraje Vysočina. V rámci preventivních aktivit jsme prováděli pobytové kontroly zaměřené také na živnostenské provozovny, hotely a dalších zařízení. Jejich cílem byla kontrola oprávněnosti pobytu cizinců na území České republiky a dodržování pobytového režimu a jednotlivých ustanovení zákona o pobytu cizinců.

Policisté se věnovali kontrolám oprávněnosti pobytu cizinců na území České republiky, pravosti a platnosti dokladů, které cizinci předkládají. Zaměřovali se na odhalování účelových sňatků, na případy napomáhání k pobytu. Kontrolovali také, zda cizinci mají řádné povolení k výkonu práce na území České republiky, pokud je takové povolení podmínkou výkonu zaměstnání.

Další důležitou oblastí zájmu cizinecké policie v našem kraji byla loni problematika nelegální migrace. Na základě vyhodnocených poznatků a vývoje tranzitní nelegální migrace byly na teritoriu Kraje Vysočina vyhodnoceny jako rizikové lokality dálnice D1 (Brno - Praha) a silnice I/38 (Znojmo – Jihlava – Havlíčkův Brod). Obě komunikace byly v minulých letech využívány k transportu migrantů ze třetích zemí do cílových destinací, zejména do Spolkové republiky Německo a skandinávských zemí. V minulém roce bylo těžiště výkonu přesunuto především na dálnici D1. K přepravě migrantů v úkrytu byla využívána zejména dodávková a nákladní motorová vozidla, v ostatních případech mezinárodní autobusová doprava. Pozornost byla věnována především těmto vozidlům a také osobním vozidlům projíždějícím Krajem Vysočina.

V loňském roce cizinečtí policisté v našem kraji celkem v devatenácti případech zachytili migranty, kteří byli přes naše území přepravováni v nejrůznějších úkrytech. Všechny záchyty, kromě jednoho případu, byly na dálnici D1. K přepravě migrantů byla využívána dodávková a nákladní motorová vozidla. Jednalo se o cizince, kteří pobývali na území České republiky neoprávněně bez povolení k pobytu a na území naší republiky byli dopraveni z území sousedních států Rakouska nebo Slovenska. Co se týká státní příslušnosti odhalených migrantů, tak pocházeli z Iráku, Sýrie, Indie, Afghánistánu a Pákistánu.

Policisté odboru cizinecké policie v rámci kraje Vysočina v roce 2019 zahájili celkem ve 216 případech správní řízení ve věci správního vyhoštění z území členských států, což je ve srovnání s předloňským rokem o sedmnáct případů více. Jednalo se o případy, kdy cizinci pobývali na území neoprávněně, tedy bez patřičného víza či povolení k pobytu, nebo procházeli evidencí nežádoucích osob nebo vykonávali pracovní činnost, pro kterou neměli patřičná povolení.

„Z hlediska státní příslušnosti jsme nejvíce případů správních řízení vedli s občany Ukrajiny a Moldavska. Z celkového počtu správních vyhoštění byli celkem ve 136 případech cizinci zaměstnáni bez povolení k zaměstnání, ačkoliv je to podmínkou výkonu zaměstnání. Nejčastěji se jednalo o pracovníky z Ukrajiny a Moldavska, kteří pobývali na území České republiky v rámci bezvízového styku s Ukrajinou a Moldavskem na biometrické cestovní pasy,“ upřesnil kpt. Mgr. Aleš Tulis, vrchní komisař odboru cizinecké policie Krajského ředitelství policie kraje Vysočina.

V roce 2019 policisté zjistili 112 případů neoprávněného pobytu na území České republiky, kdy se v drtivé většině jednalo o případy překročení doby, po kterou je cizinec oprávněn pobývat na území České republiky v rámci bezvízového styku. Nejčastěji se jednalo o státní příslušníky Moldavska a Srbska. V roce 2019 byla v souladu se zákonem v 16 případech v rámci správního řízení uložena povinnost cizinci opustit území České republiky. Postupem podle „dublinského řízení“ byly v roce 2019 předány tři osoby. V rámci podaných žádostí o převzetí cizinců a v rámci „readmisních dohod“ bylo v roce 2019 předáno celkem osm osob do Slovenské republiky.

Celkový počet cizinců omezených na osobní svobodě v roce 2019 dosáhl 262 osob. Z toho v 18 případech omezení podle trestního řádu, ve 233 případech podle zákona o Policii České republiky a v 11 případech dle zákona o pobytu cizinců na území České. V deseti případech byli cizinci umístěni do Zařízení pro zajištění cizinců. V roce 2019 bylo zjištěno celkem 75 cizinců vedených v Schengenském informačním systému, kdy cizinecká policie prováděla úkony k daným cizincům, které požadovali členské státy.

Oddělením pobytových agend Jihlava a Havlíčkův Brod bylo v roce 2019 ověřeno 481 pozvání. Výjezdních příkazů bylo uděleno 79 (35 v roce 2018). Počet pobytových kontrol provedených na základě žádostí Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migračním politiky bylo 386 (322 v roce 2018).

Policisté z oddělení dokladů a specializovaných činností odboru cizinecké policie prováděli loni specifické činnosti zaměřené na zkoumání pravosti cestovních dokladů, řidičských průkazů, ale i dokladů předkládaných cizinci při žádostech o pobyt na území České republiky. Při pobytových kontrolách jsme zjišťovali padělané a pozměněné cestovní doklady. V loňském roce bylo zjištěno 18 neregulérních dokladů. Jednalo se především o padělané průkazy totožnosti osob ze států Evropské Unie (Rumunsko, Slovensko, Kazachstán), kterými si cizinci ze třetích zemí legalizovali pobyt na území České republiky. Padělané doklady byly dále zneužívány pro výkon pracovní činnosti, pro kterou cizinci nemají povolení. V rámci prováděných silničních kontrol docházelo k předkládání padělaných řidičských průkazů. Jednalo se především o řidičské průkazy Ukrajiny a Slovenské republiky. V 68 případech byla zpracována dokumentace pro národní centrum pro kontrolu dokladů v souvislosti se zjištěnými, nalezenými, zaslanými, postoupenými doklady a neregulérními doklady.

Loni policisté odboru cizinecké policie řešili 22 přečinů, které spáchali cizinci. Jednalo se především o přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, padělání a přečin padělání a pozměnění veřejné listiny. Na úseku přestupkového jednání bylo v roce 2019 řešeno celkem 5 851 přestupků. Z toho podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky 4159 přestupků a 1 692 podle jiných zákonů. Ve srovnání s rokem 2018 jde o celkový nárůst o 1 217 přestupků.

Mezi hlavní priority cizinecké policie pro letošní rok zůstává stále oblast nelegální migrace a odhalování nelegálního zaměstnávání.

Ukradená divočina, společná kampaň organizace The Kukang Rescue Program a Zoo Ostrava informující o pozadí nelegálního obchodu se zvířaty a částmi jejich těl, byla oficiálně spuštěna v polovině roku 2018. Od té doby osvětové foto-panely ve svém areálu umístilo již 14 českých a slovenských zoologických zahrad, výstava uspěla i v mezinárodní fotografické soutěži. Nyní kampaň vydává již druhou sérii fotografií. K osvětě o nelegálním obchodu s divokými zvířaty se opět připojuje několik předních českých zoologických zahrad včetně Zoo Jihlava. Zoo Praha a Safari Park Dvůr Králové se ke kampani připojily dokonce zcela nově. Spolu s nimi se ke kampani přidávají i další ochranářské organizace, jako je Česká společnost ornitologická, Vulture Conservation Foundation, Global Tiger Forum, WildAid a TRAFFIC.

Ukradená divočina je v českém a nejspíš i v evropském prostředí jedinečná osvětová kampaň. Jejím cílem je informovat veřejnost o pozadí ilegálního obchodu s divokými zvířaty, částmi jejich těl a výrobky z nich, který probíhá především v České republice, potažmo v Evropě. Tato společná kampaň organizace The Kukang Rescue Program a Zoo Ostrava založená na mnohaletých zkušenostech Pavly Říhové, vedoucí Oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES České inspekce životního prostředí, byla oficiálně spuštěna v červnu 2018 a již záhy poté získala záštitu Ministerstva životního prostředí. Celkem 10 osvětových foto-panelů o obchodu se slonovinou, rohy nosorožců, suvenýry, kožešinami kočkovitých šelem, tradiční čínské medicíně apod., vytvořených na základě fotografií Lucie Čižmářové, terénní zooložky Zoo Olomouc a fotografky, si ve svém areálu vystavilo již 14 českých a slovenských zoologických zahrad, několik škol a úřadů. Miliony lidí tak měly možnost dozvědět se šokující fakta o rozsahu nelegálního obchodu s divokými druhy živočichů, částmi jejich těl a výrobky z nich. To, že se jedná o problém týkající se i České republiky, dokládá fakt, že všechny části těl a výrobky z živočichů na těchto fotografiích byly zabaveny českými kontrolními orgány na našem území.

Dnešním dnem Ukradená divočina oficiálně vydává novou, již druhou sérii celkem 6 osvětových foto-panelů. Ta upozorňuje na rozšířený problém trávení zvířat, především dravců a supů, karbofuranem, dále na nelegální obchod s korály, využívání medvědů pro jejich žluč či nelegální zabíjení kytovců. Jedním z témat je i zabíjení tygrů a zpracovávání jejich těl pro potřeby tradičních asijských medicín. „Tento problém je na našem území překvapivě velmi aktuální, jak potvrdila šokující kauza z července roku 2018, kdy byl u nás odhalen propracovaný řetězec chovu a zabíjení tygrů, zpracovávání jejich těl a dodávání konečných produktů kupcům v pražské vietnamské tržnici Sapa,“ vysvětluje svou motivaci pro vytvoření takto zaměřeného snímku autorka fotografií Lucie Čižmářová.

Výstava druhé série fotografií Ukradené divočiny je od ledna vůbec poprvé k vidění v areálu v Zoo Ostrava, Zoo Praha, v Safari Parku Dvůr Králové, Zoo Jihlava, Zoo Olomouc a od února si ji budou moci prohlédnout i návštěvníci Zoo Hluboká. Zoo Ostrava byla v létě roku 2018 první institucí, která představila fotografie první série Ukradené divočiny, a to formou stezky. Stejným způsobem je nyní prezentována i druhá série. „Jsem moc rád, že se nám povedlo spojit síly s tolika předními zoologickými zahradami a dalšími ochranářskými institucemi a společně tak upozornit na závažný problém nelegálního obchodu s divokými zvířaty, který se týká i mnoha Čechů,“ říká ředitel Zoo Ostrava Petr Čolas.

V Zoo Praha i ve Dvoře Králové se Ukradená divočina tento rok objevila zcela nově, a to hned v obou sériích. „S nelegálním obchodem se zvířaty se jako Zoo Praha setkáváme buď na samém začátku řetězce, anebo na jeho konci,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „V prvním případě jde o nelegální lov zvířat, který se například v Kamerunu snažíme omezovat jak prostřednictvím projektu Toulavý autobus, tak podporou strážců rezervací. Současně ale k nám do zoo často přicházejí zvířata zabavená pašerákům u nás, v České republice. Umístěním výstavy Ukradená divočina na nejfrekventovanějším místě naší zoologické zahrady chceme nyní poukázat na mnohem větší šíři zločinů proti zvířatům a přírodě.“

Kromě zoologických zahrad se prostřednictvím spolupráce na propagaci těchto fotografií ke kampani připojily i další ochranářské organizace, jako jsou Česká společnost ornitologická a Vulture Conservation Foundation, zabývající se mj. otravami dravců a supů karbofuranem, Global Tiger Forum, která má za cíl ochranu tygrů, a dále WildAid a TRAFFIC bojující proti globálnímu obchodu s divokými živočichy a rostlinami a produkty z nich vyrobenými.

Kampaň získala uznání také na mezinárodním poli – opakovaně o ní informovala Světová asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA) a obě série fotografií Lucie Čižmářové i jejich příběh uspěly ve fotografické soutěži International Photography Awards (IPA). „Ohlasy u nás v České republice i v zahraničním ochranářském světě nás velmi těší. Jedná se o další cestu šíření osvěty o nepříliš známém nelegálním obchodu s divokými zvířaty, který je po obchodu s drogami, zbraněmi a lidmi považován za nejlukrativnější odvětví nelegálního byznysu na světě,“ vysvětluje ředitel záchranného programu Kukang František Příbrský.

Stejně jako v případě první série fotografií Ukradené divočiny jsou zájemcům z řad zoologických zahrad a dalších institucí tisková data k druhé sérii pro vzdělávací účely poskytována zdarma. Více informací na www.ukradenadivocina…

Foto: Lucie Čižmářová

Co skrývá knižní vazba pod zdobeným potahem? Jak drží listy pohromadě? Jak se dají připevnit knižní desky k bloku? Co lze objevit při restaurování?

Výstava je zaměřená na vývoj prvků historické knižní vazby a prezentaci skrytých objevů z restaurovaných vazeb. Výstavu připravila restaurátorka Moravského zemského archivu v Brně - Státního okresního archivu Jihlava Ing. Marie Benešová ve spolupráci s kolegy. Na výstavě jsou prezentovány rovněž výsledky ze spolupráce s Centrem Telč - Ústavem teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd České republiky nebo Národní knihovnou v Praze.

Zdánlivě neviditelné, ale plně funkční prvky jsou nedílnou součástí historických knižních vazeb. Jejich výzkumem a prezentací se zabývá „archeologická“ práce restaurátorů. Zkoumání tak mohou být podrobeny například šicí systémy knižního bloku či mechanismy nasazení knižních desek. Dalšími zajímavými prvky historických knižních vazeb jsou druhotně použité materiály z knih starších, které pozbyly na aktuálnosti nebo byly označeny za nevhodné.

Bez narušení knižní vazby lze prvky identifikovat pomocí tzv. neinvazivních zobrazovacích metod. Nezbytné je využití moderně vybavených laboratoří ve výzkumných institucích. Díky spolupráci Státního okresního archivu Jihlava s Centrem Telč - Ústavem teoretické a aplikované mechaniky AV ČR nebo Národní knihovny ČR mohou být na výstavě prezentovány výsledky z 3D rentgenové tomografie či video komparátoru.

Vývoj a jednotlivé prvky budou prezentovány na panelové výstavě zachycující výlučně knižní vazby uložené a restaurované ve Státním okresním archivu Jihlava. Výstava bude doplněna modelovými vzorky některých funkčních prvků knižní vazby a originály historických fragmentů nalezených v průběhu restaurování rukopisů z archivu. Lze tak pohlédnout na unikátní tisk z 16. století od Anny Šumannové z Prahy, který byl objeven v deskách rukopisu, nebo zlomek Lutherovy Bible, rovněž nalezený v původních deskách.

Výstava v domě Gustava Mahlera ve Znojemské ulici v Jihlavě potrvá do 1. února. Otevřeno je od úterý do soboty od 9 do 12 a od 12.30 do 17 hodin.