Vaření pro zájemce všeho věku se uskuteční v neděli 26. ledna od 14 hodin v novoměstském kulturním domě, bude uspořádané pod hlavičkou Místního akčního plánu (MAP) II v obci s rozšířenou působností (ORP) Nové Město na Moravě, přičemž jeho tématem se stanou právě brambory.

Akce je zdarma, přítomné čekají ochutnávky, a to nejenom brambor, i etnografická přednáška s názvem Erteple, zemčátka, brambory v kuchyni, která zahrne, jak se k nám brambory dostaly a jejich nejčastější způsoby zpracování. Dojde i na jejich místní názvosloví a rovněž typické místní recepty.
Děti se zase mohou těšit na výlet do Bramborového království divadla Loutky bez hranic, případně si mají možnost vytvořit pytlík s originálním potiskem.

PROGRAM AKCE:

14:00 – 17:00 - Prezentace a ochutnávka přihlášených receptů, přísálí
14:00 - Workshop Kávaření, gobelín
15:00 - Přednáška PhDr. Jany Beránkové, K Club/gobelín
16:00 - Workshop Kávaření, gobelín
17:00 - Loutky bez hranic: Bramborové království, K Club

Obsah

• o (Havlíčkově) Brodě za Rajmunda z Lichtenburka (Tomáš Somer)

• o osudech majitelů panství Maleč a jejich poddaných (Petr Vilím)

• o dějinách advokacie v Polné (Filip Plašil)

• o spisovateli Ignátu Herrmannovi (Pavla Koritenská)

• o vojáku a příslušníku SNB Janu Kuttelwascherovi (Jiří Mikulka)

• o rocích 1918 až 1949 pohledem památníků četnických stanic (Petr Tvrdý)

• o smírčích křížích a kamenech na Havlíčkobrodsku (Michal Streubel)

• o lehké atletice v Golčově Jeníkově v letech 1949–1953 (Jaroslav Holý)

• o novém katalogu děl hudebního skladatele Jiřího Čarta (Lukáš M. Vytlačil)

Publikaci zakoupíte za 250 Kč v návštěvní době v sídle Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod na Havlíčkově náměstí 19, případně ji lze objednat na e-mailové adrese muzea nebo prostřednictvím muzejního e-shopu.

Objednávky e-shop: www.muzeumhb.cz/esho…

Objednávky e-mailem na: knihovna@muzeumhb.cz

Ve středu 15. ledna krátce před šestou hodinou večer přijali policisté integrovaného operačního střediska na tísňovou linku oznámení od muže, který uvedl, že na vlakovém nádraží ve Žďáru nad Sázavou se nachází bomba. Muž uvedl, že ji tam umístila jiná osoba. Operační důstojník na místo ihned vyslal policejní hlídky, a to včetně policejních kynologů se služebními psy. Do akce se zapojili také městští strážníci. Prostory nádraží a blízké okolí policisté uzavřeli a evakuovali kolem čtyřiceti osob. Začali neprodleně provádět důkladnou kontrolu, na základě které vyloučili přítomnost výbušného systému. Muže podezřelého z volání zadrželi policisté v blízkosti nádraží a vykazoval známky opilosti. To také potvrdila dechová zkouška. Nadýchal 2,8 promile alkoholu a policisté ho eskortovali na protialkoholní záchytnou stanici k vystřízlivění.

Na základě shromážděných důkazů žďárští policisté sdělili třiatřicetiletému muži ze Žďárska podezření ze spáchání dvou trestných činů, a to přečinu šíření poplašné zprávy a přečinu křivého obvinění. Za uvedenou trestnou činnost lze uložit až tříletý trest odnětí svobody. Policisté případ řeší ve zkráceném přípravném řízení.

Dívka je vysoká 165 centimetrů, hubené postavy a má hnědé oči. Hnědočerné vlasy měla naposledy dlouhé, vlnité. Dívka má jizvu přibližně 1 cm nad levým obočím a v oblasti pupíku jizvu po piercingu. Dále má tetování na pravém zápěstí MK a obrázek oka cca průměr 10 cm, nad levým zápěstím Karolína.

"Žádáme občany, kteří mají informace o tom, kde se mladistvá dívka v současné době nachází nebo pohybuje, aby se policistům přihlásili na tísňové lince 158", informovala policejní mluvčí Jana Kroutilová.

"V časných ranních hodinách přijel agresivní muž autem do obce u Jihlavy k domu, kde žena žije. Rozbil uzamčené dveře a přes nesouhlas obyvatelky bytu vnikl dovnitř. Ženu fyzicky napadl a dále rozbil různé zařízení, včetně notebooku a tiskárny. Z místa po útoku utekl a cestou ještě poškodil vozidlo ženy stojící na parkovišti", informovala policejní mluvčí Jana Kroutilová.

Přivolaní policisté poskytli ženě pomoc a vzhledem k jejímu zranění přivolali zdravotnickou záchrannou službu, která ženu na ošetření převezla do jihlavské nemocnice. Policisté zahájili prověřování, podezřelého muže dopadli. Provedeným šetřením dále zjistili, že před napadením muž ženě ještě vyhrožoval násilím a vážným ublížením prostřednictvím telefonické komunikace.

"Obdobné výhrůžky směřoval také známému ženy. Škoda, kterou podezřelý muž způsobil poničením zařízení bytu a vozidla, přesáhla sedmdesát tisíc korun", dodala mluvčí.

Policisté provedli šetření, výslechy osob, vyžádali si také lékařské zprávy a shromáždili důkazy. Pětačtyřicetiletý muž je podezřelý ze spáchání přečinu ublížení na zdraví, přečinu poškození cizí věci, přečinu porušování domovní svobody a přečinu nebezpečného vyhrožování. Policisté mu sdělili podezření ze spáchání trestných činů. Případ řeší ve zkráceném přípravném řízení.

Doporučení ke zmírnění následků jevu: Nebezpečí úrazů při uklouznutí. Problémy v dopravě, zvýšená nehodovost. Při pohybu venku je třeba chodit velmi opatrně, starší nebo méně mobilní lidé by měli omezit vycházení ven. Řidičům se doporučuje sledovat dopravní zpravodajství a jezdit velmi opatrně. Počítat s prodloužením doby jízdy.

Na mrznoucí déšť a zledovatělé silnice by se měli připravit obyvatelé Prahy, Středočeského a Ústeckého kraje a některých oblastí Libereckého kraje - Česká Lípa, Nový Bor a Jihočeského kraje - Blatné, Českých Budějovic, Českého Krumlova, Jindřichova Hradce, Kaplice, Milevska, Písku, Prachatic, Soběslavi, Strakonic, Tábora, Trhových Svin, Třeboně, Týnu nad Vltavou, Vimperku a Vodňan.

O víkendu se výrazně ochladí a bude pršet nebo sněžit. Na horách by mělo napadnout až 15 centimetrů nového sněhu.

Invalidovna v Praze je jedinečnou ukázkou monumentálního barokního stavitelství od známého architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. V jejích stěnách se odehrávaly tisíce lidských osudů těch, kteří bojovali za svou vlast, ale po zranění se o sebe nemohli postarat. Neméně zajímavý je i osud hraběte Petra Strozziho, zakladatele nadace, která výstavbu Invalidovny.

Invalidovna v Praze byla projektována podle vzoru pařížské Invalidovny v letech 1731–1737 pro ubytování válečných invalidů. Realizována však byla pouhá devítina původního návrhu. Základní koncept Invalidovny byl vytvořen a schválen u císařského dvora ve Vídni, patří ale mezi nejvýznamnější stavby předního českého barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera, provedené v jeho vrcholném tvůrčím období ve 30. letech 18. století.

Stylově vhodným způsobem kombinuje vojensko-erární charakter stavby inspirovaný římskou antickou architekturou s monumentálním severním průčelím. Toto reprezentativní průčelí palácového typu představuje zajímavý a specificky český ohlas oficiálního „imperiálního“ stylu doby vlády císaře Karla VI. Habsburského. Jako možný zdroj inspirace pro pražskou Invalidovnu mohl sloužit kromě pařížské Invalidovny i komplex El Escorial španělského krále Filipa II. v Madridu.

S ohledem na plánované rozměry se mělo jednat o jakési malé soběstačné městečko a v případě, že by pražská Invalidovna byla dostavěná, patřila by spolu s proslulou pařížskou předchůdkyní k největším invalidovnám v Evropě. Ovšem i přesto, že dostavěna nikdy nebyla, patří provedená část k největším barokním areálům nejen v Praze, ale i v celých Čechách. Představuje funkčně i provozně promyšlený a plnohodnotný stavební celek. K novátorským řešením patří vlastní mezonetové obytné jednotky pro invalidy, velkorysost společných prostor, především komunikací včetně schodišť.

Invalidovna představuje vedle kvalitní stavební konstrukce a architektury rovněž nejstarší ukázku sociální nadace tohoto typu pro vojenské invalidy v českých zemích. Svému účelu sloužila až do doby první republiky. V tomto kontextu je spojena i s působením předního českého fotografa a vojenského vysloužilce Josefa Sudka ve dvacátých letech 20. století. V květnu 1916 byl Sudek během bojů na italské frontě zasažen granátem a přišel o pravou paži, kterou mu amputovali lékaři ve Štýrském Hradci. V letech 1922–1927 žil na pražské Invalidovně, kde se na státní útraty rekvalifikoval na profesionálního fotografa. Zde vznikl cyklus Z Invalidovny, který připomíná žánrové malířství 19. století a představuje mj. zajímavou sondu do sociálního života zdejších rezidentů, pojednanou v nejvyšším uměleckém zpracování.

Ke změně vlastnické struktury vedlo rozhodnutí původních majitelů, kteří se rozhodli prodat
většinový podíl ve společnosti strategickému partnerovi.
„Naším úkolem je nyní stabilizovat výrobu a získat nové zákazníky,“ říká nový ředitel VV SKLO Martin Vlček. „Chceme se v mnohem větší míře soustředit na velké zákazníky, především na architekty a developery. V této strategii nám nahrává skutečnost, že v moderních interiérech je sklo stále žádanější a naše firma má s jeho zpracováním a použitím dlouholeté zkušenosti. Současně s tím budeme rozvíjet i náš maloobchod zaměřený především na individuální stavebníky a zákazníky, kteří při rekonstrukcích stále více preferují sklo. S ohledem na to, že naše mateřská firma obchoduje velmi často se zahraničními partnery, je naším cílem postupně rozšířit i vývoz našich výrobků do zahraničí.
Už nyní vytváříme novou obchodní strategii zaměřenou na region Evropy. V současné době vyrábíme první zakázku pro naše sousedy v Rakousku, a to přímo ve Vídni. Ve středně dobém horizontu bychom rádi pronikli i na další, ekonomicky zajímavé trhy, jako např. Blízký východ.“

„V návaznosti na nové zakázky jsme připraveni rozšířit výrobní kapacity stávající společnosti.,“ říká nový ředitel VV SKLO Vlček. „Předpokládáme rovněž, že v tomto roce přejdeme na dvousměnný provoz, abychom maximálně využili náš strojový park, který patří v této oblasti k nejmodernějším.“

„Při zvýšení kapacity výroby podle našich plánů, předpokládáme přijímání nových zaměstnanců, a to jak dělnických profesí, tak i technickohospodářských pracovníků,“ vyjmenovává nový ředitel VV Sklo. „Při rozšiřování pracovních pozic chceme jít cestou přijímání kmenových zaměstnanců, ideálně z regionu. Naším cílem je zůstat největším a především stabilním zaměstnavatelem lidí z Křižanova a jeho okolí“, uzavírá Martin Vlček.

Foto: Martin Vlček, výkonný ředitel

Jak známo, rod Clam-Gallasů byl i posledním soukromým majitelem zámku v Přibyslavi, který v roce 1560 založil Zachariáš z Hradce. Přibyslavský zámek v letech 1864 - 1899 vlastnila Klotilda Clam-Gallasová a v letech 1899 - 1923 její dcera Klotilda Festetitsová de Tolna. Ta zámek v nedalekém Pohledu vlastnila až do roku 1945.

Výstava v Liberci představuje soukromý život Clam-Gallasů, ale také jejich činnost politickou, hospodářskou a kulturní.

Nejvíce prostoru v expozici získal Jan Václav z Gallasu, slavný císařský diplomat, neboť v uplynulém roce uplynulo 300 let od jeho úmrtí v Neapoli.

Za vlády císařů Leopolda I., Josefa I. a Karla VI. Jan Václav z Gallasu působil jako významný diplomat postupně na několika různých místech Evropy – v Londýně, Haagu, Římě, a svou kariéru završil v Neapoli. Jako neapolský místokrál byl v červenci 1719 pohřben se všemi poctami v tamějším karmelitánském klášterním kostele Panny Marie, ale jeho srdce putovalo do rodové hrobky v Hejnicích v okrese Liberec, tam se nachází dodnes.

Jelikož většinu svého života strávil Jan Václav z Gallasu v zahraničí, o rodová panství se starala zejména jeho matka Johanna Emerenciana (1643–1735), která navíc vychovávala i jeho syna Filipa Josefa (1703–1757), kterého měl s Marií Annou z Dietrichsteina (1681–1704).

Jan Václav z Gallasu si pro své pobyty v Čechách nechal vybudovat v Praze palác podle plánů císařského architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu za uměleckého přispění sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Palác je dodnes považován za jeden z nejhonosnějších domů v Praze.

Kromě toho výstava ukazuje působnost rodu v oblasti vojenství, dobročinnosti, hudby, divadla, výtvarného umění.

K vidění jsou rodové portréty v nadživotní velikosti, předměty denní potřeby, nábytek z rodových zámků.

Výstava zahrnující exponáty od 16. do 20. století vznikla v dikci Národního památkového ústavu ve spolupráci s Oblastní galerií Liberec, Ústavem dějin umění Akademie věd ČR a Technickou univerzitou v Liberci.

Výstava, kterou nádherně připravil Vladimír Trégl s kurátorkou Annou Habánovou, potrvá do 1. března 2020.

Foto: Oblastní galerie Liberec

Na druhou polovinu zimy chystáme pro Kavárnu Muzeum výstavu jihlavského fotografa Marka Musila (nar. 1972, pochází z Polné). Fotografování je jeho největší koníček a příjemná relaxace, kdy se člověk od všeho oprostí, vyčistí si hlavu a užívá si tu nádheru kolem sebe. Nejraději fotografuje krajinu, hory a vodu ve všech podobách, ale nebrání se i jiným tématům. Rád se učí nové věci. Z ročních období má nejraději podzim, kdy hraje vše barvami a kdy po ránu bývají mlhy. Často se vrací na stejná místa, aby je nafotil v různém ročním období a pokaždé v jiném světle. Brzy vstává, aby byl včas na místě a mohl zachytit to nejlepší světlo. Nejraději má krajinu v okolí Kyjova – tzv. Moravské Toskánsko, v zahraničí ho to táhne do chladných oblastí na severu Evropy.

Marek Musil je členem Fotoklubu v Polné a každoročně vystavuje fotografie v Rérychově galerii v Městském muzeu v Polné. Opakovaně se umisťuje na předních místech v soutěži Photographia Natura pořádané Muzeem Vysočina Jihlava. V roce 2018 vystavoval v jihlavské Kavárně Muzeum soubor fotografií polární záře, východů a západů slunce na souostroví Lofoty a v Norsku pod názvem Polární světlo.
Připravovaná výstava Marka Musila s názvem Moravské Toskánsko bude návštěvníkům Kavárny Muzeum přístupná do neděle 1. března.