Tok Oslavy pod Náměští, který patří podle milovníků přírody k nejkouzelnějším místům na Moravě, byl až dosud součástí přírodní rezervace nazvané Údolí Oslavy a Chvojnice. Statut národní přírodní rezervace (NPR) je ale mnohem vyšší.

Divoká Oslava není zdaleka jen o řece deroucí se dravě vpřed úzkým kaňonem. Odborníci poukazují na to, že je domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů.

Výchozím místem do údolí řeky Oslavy je Náměšť nad Oslavou - od vlakového nádraží vede červená turistická značka po levém břehu řeky. Prochází kolem Vlasákovy hájenky, ze kterou začíná nejromantičtější část pochodu - peřejnatý úsek Divoké Oslavy s množstvím balvanů. Cesta vede po skalách a za vyššího stavu vody je neprůchozí. Z údolí stoupá vrstevnicová stezka až ke zbytkům hradu Lamberk, jehož majitel Jan Sokol bojoval s Janem Žižkou u Grunwaldu proti řádu německých rytířů. Cesta pak sestoupí dolů na tzv. "dlouhou" Oslavu a vede dál až na Skřipinu, pak stoupá ke zbytkům hradu Kraví Hora. Potom prudce sestoupí do údolí Chvojnice, přejde přes lávku na Senoradský mlýn a pokračuje na vyhlídku Panorama. V polovině stoupání je odbočka ke zbytkům Ketkovického hradu. Dále je možno pokračovat přes Ketkovice do Rapotic na nádraží.

Archeologové z jihlavské pobočky archeologické společnosti Archaia po nedávném významném objevu historické hrnčířské pece v blízkosti kostela Svatého Jana Křtitele hlásí další zajímavý nález. V nyní rekonstruovaných domech U Mincovny 6 a 8, kde v minulosti sídlila Okresní vojenská zpráva, nalezli středověkou odpadní jímku se zachovalou výdřevou, v níž se nacházely i historické artefakty.

Patří mezi ně především trojboký pohár z pálené keramiky, pravděpodobně ze 14. století. Dalším nálezem se staly střípky ze středověkého skla se zdobením, poukazujícím na fakt, že v oblasti kolem náměstí v období středověku žila především vyšší a bohatší společenská vrstva.

„Objev jímky je významným i v tom ohledu, že jde o výborný zdroj informací o výskytu středověkých onemocnění i dobového jídelníčku. Nalezené předměty pak pomáhají vykreslit přesnější obrázek toho, jak vypadal každodenní život obyvatel města.“, připomněl archeolog Šimon Kochan.

Na místo těchto středověkých pokladů se nastěhují úředníci.
„Po nutné rekonstrukci budov se sem přesunou úředníci z jihlavských odborů životního prostředí a školství a kultury. Ti jsou v nevyhovujícím prostředí na ulici Hluboká, které také musíme zrekonstruovat. Nazývám to akcí „kulový blesk“, protože se sem budou následně stěhovat úředníci z Čajkovského ulice tak, abychom tyto uvolněné prostory mohli nakonec prodat nebo pronajímat,“ vysvětlila primátorka Jihlavy Karolína Koubová s tím, že nakonec bude po opravách vše logicky uspořádané a pro klienty a návštěvníky úřadu přívětivé.

V roce 2017 došlo k navrácení rodného statku Josefa Mašína jeho dceři Zdeňce Mašínové. Ve stejném roce se pak zrodil projekt Mašínův statek – památník tří odbojů, jehož účelem je vybudování památníku všem hrdinů prvního, druhého a třetího odboje. „Současně se snaží alespoň částečně odčinit mnoho desítek let trvající nespravedlnost, kterou byla rodina Mašínových nucena podstoupit, a pomoci rekonstruovat naprosto zdevastované nemovitosti.“, uvádí předseda spolku Jiří Padevět.

Jednou z cest financování památníku je i veřejná sbírka, s níž spolek oslovuje jak zastupitelstvo města Jihlavy, tak širokou veřejnost. Získané finanční prostředky budou použity výhradně na rekonstrukci areálu rodného statku Josefa Mašína v Lošanech, na němž v současnosti pracuji architektonické studio IXA. Aktuální stav projektu lze sledovat na webových stránkách. https://www.masinuvstatek.cz…

V případě zájmu o přispění lze zaslat finanční obnos na transparentní bankovní účet veřejné sbírky, vedený u Raiffeisenbank, číslo 962258010/5500. Samozřejmostí je potvrzení o poskytnutí daru nebo darovací smlouva.

Na místě zasahuje jednotka profesionálních hasičů ze stanice Jemnice.

Na místo nehody byly vyslány dvě posádky záchranné služby z Třebíče a Moravských Budějovic.
"Zdravotníci ošetřili celkem čtyři osoby. Dva nezletilé pacienty transportovali s lehkým a středně těžkým poraněním do nemocnice v Brně a jednu lehce zraněnou ženu na chirurgickou ambulanci třebíčské nemocnice. Jedna osoba, bez zjevného zranění, byla ponechána na místě nehody", informoval mluvčí zdravotnické záchranné služby Petr Janáček.

Velkým přínosem pro české turisty je bezesporu fakt, že při přejezdu hranic není nutné v nastavení aplikace nic měnit. Sama totiž rozpozná, že se nacházíte na území Maďarska a v případě zmáčknutí nouzového tlačítka, stejně jako u nás, odešle GPS polohu s dalšími informacemi zdravotnické záchranné službě.

Obrovským pomocníkem je aplikace Záchranka i pro naše zdravotnické operační středisko v Jihlavě. „Hlavním přínosem je určitě možnost jednoduché a efektivní lokalizace volajícího, což je pro úspěšnou záchranu pacienta naprosto stěžejní,“ říká vrchní sestra krajského dispečinku Pavel Sedlák. Krom toho zde najdou operátoři linky 155 i spoustu užitečných informací. „Například jaké bere pacient léky nebo s jakými chorobami se léčí,“ dodává vedoucí operačního střediska.

Lze obecně říci, že každá moderní technologie, která vede k úspěšné a včasné záchraně životů, je velkým přínosem nejen pro záchrannou službu, ale i pro ostatní členy Integrovaného záchranného systému.

Muž se již podobného skutku v minulosti dopustil a v posledních třech letech za něj byl pravomocně odsouzen.
"V současné době je ve věci konáno zkrácené přípravné řízení a muži za jeho jednání v případě odsouzení hrozí trest odnětí svobody až na tři roky", sdělil policejní mluvčí David Linhart.

Na výstavě budou prezentovány fotografie a písemné dokumenty přibližující život a dílo Františka Hoffmanna, které budou doplněny ukázkami jeho knih a studií.

Narodil se 23. února 1920 v Litomyšli. Po vysokoškolských studiích a absolvování Státní archivní školy nastoupil 1. prosince 1950 do jihlavského archivu, který vedl do 31. srpna 1968, od září 1968 do konce roku 1969, kdy byl kvůli své veřejné angažovanosti v letech 1968–1969 z funkce odvolán, byl ředitelem Muzea Vysočiny v Jihlavě. Koncem následujícího roku musel z muzea i z Jihlavy odejít úplně. Od ledna 1971 působil v oddělení pro soupis a studium rukopisů Ústředního archivu Československé akademie věd v Praze, kde byl zaměstnán do konce roku 1985, později zde ještě dlouhá léta působil jako externista.

Bibliografie prací Františka Hoffmanna obsahuje na 340 záznamů. Je autorem několika knih a desítek odborných studií a popularizačních článků o historii Jihlavy, zaměřených především na předhusitské a husitské období a jihlavské městské a horní právo, ale i na novější dějiny města. V širším záběru se uvedené problematice věnoval i po nuceném odchodu do Prahy. Je proto pochopitelné, že Jihlava zaujímá v mnoha jeho kodikologických, historických a právněhistorických studiích významnou roli. Vyvrcholením jeho historického bádání je odborníky vysoce oceňovaná syntéza České město ve středověku z roku 1992 (druhé, upravené a rozšířené vydání vyšlo pod názvem Středověké město v Čechách a na Moravě v roce 2009), v níž zhodnotil svůj celoživotní zájem o tuto problematiku.

Za odbornou činnost v oblasti historie, kodikologie a archivnictví a za své občanské postoje obdržel František Hoffmann řadu vyznamenání a čestných ocenění, v roce 2000 mu bylo uděleno čestné občanství města Jihlavy. Zemřel 1. října 2015 v Praze.