Oficiální Web města Jihlavy

Klášter minoritů v Jihlavě...CWBC: Country music of Highland...

neděle Zpět na hlavní stránku... 2.2 2020


(pokud chcete vložit svůj inzerát, přečtěte si zde jak na to...):

Dům, zahrada
Reklama v Regionalistu...




Nový fotografický web Tomáše Blažka
6.9.2011 (13:20) - Právě spuštěn na adrese www.fotospoj.cz
Alba, fotografie, reportáže, sloupky - www.fotospoj.cz

• zde si v naší reklamní samoobsluze můžete přidat sem na tyto stránky svojí vlastní reklamu či inzerát!

Reklama v Regionalistu...



Reklama v Regionalistu...




Revue Regionalistu:

Zemětřesení roku 1328: Zánik Staré Jihlavy
Ačkoli přímý popis zatím největšího zemětřesení v historii našeho města roku 1328 nikde v archivech prakticky neexistuje, jeho následky byly v Jihlavě patrny po mnoho dalších století.
celý článek...


Výročí: Do naší doby se vrátili mučedníci...
„Bože pospěš mi na pomoc - slyš naše volání“ šeptají rozpraskané rty kněží... Do slov tiché modlitby skřípot železných vrat a dupot těžkých bot dozorů po chodbách v ranní tmě. Tak počíná ve tři hodiny ráno „hodinka Laudes“, ranních chval breviáře, v podzemí jihlavské věznice. Poslední ranní chvály na tomto světě, které se ve svém pozemském životě modlí kněží František Pařil a Václav Drbola.
celý článek...


Tajemná zahrada a její zakladatel
V místech budovy bývalého okresního úřadu v Jihlavě v Tolstého ulici vedle dnešního kina Sokol se ještě v 30. letech 20. století nacházela zahrada obehnaná zdí. Tajemný kout v centru Jihlavy, do jehož útrob se jen málokomu podařilo proniknout. Zahrada lidumila a osvíceného jihlavského lékaře, doktora Leopolda Fritze.
celý článek...


Most v Údolí mordů
Na území dnešního Rantířova u Jihlavy byl původně pouze brod. Ve 13. století však začali přicházet z Německa kolonisté a tak okolo brodu vyrostla ves Rantířov, německy Fussdorf. Obě jména - české i německé - si tato obec nad brodem přes řeku Jihlavu podržela až do roku 1945, kdy došlo k odsunu velké části původního obyvatelstva Jihlavska.
celý článek...


Proč dávný jihlavský adventní věnec měl svíček šest?
Můj dědeček vždy vyprávěl, že z dětství prý pamatoval, jak mnohé jihlavské adventní věnce měly - kdovíproč? - namísto čtyř dokonce šest svíček... Nikdy jsem to nechápal. A až v posledních létech tuším, že mohl mít pravdu.
celý článek...


Z jihlavských popravišť
Jedno z mnoha jihlavských popravišť. Dnes lokalita určená ke stavbě rodinných domků, popraviště na Krkavčím vrchu. Tento zdaleka viditelný jihlavský kopec nad Telečskou ulicí nad Skalkou se proměnil v popravčí vrch v roce 1582. A dodnes jsou zde uprostřed pole umístěny železné kříže. Toto výjimečné jihlavské popraviště na Krkavčím vrchu se specialisovalo zejména na popravy příslušnic něžného pohlaví.
celý článek...


Říjen 1918 v Jihlavě...
Když před 100 lety, v říjnu roku 1918, bylo po tisíciletí své existence zrušeno Království české a Markrabství moravské - a v Praze byla vyhlášena československá republika - v Jihlavě se nedělo vůbec nic. Město si dál žilo svým ustaraným životem na konci války a prakticky nikdo se zde o události ve vzdálené Praze příliš nestaral.
celý článek...


Svatý Václav mistra Šlezingera u Minoritů...
Doslova v poslední chvíli zachráněné dílo sochaře Jaroslava Šlezingera je dodnes k vidění v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v ulici Matky Boží v Jihlavě. Je jím svatý Václav, poslední mistrovo dílo...
celý článek...


Láska, která přežila smrt o 13 let
Na počátku 16. století byl majitelem pernštejnského panství Jan z Pernštejna. Když tento šlechtic kolem roku 1526 ovdověl, oženil se podruhé s urozenou paní, Hedvikou se Šelmberka. Tato druhá láska pana Jana a jeho ženy Hedviky nakonec byla natolik silná, že přežila i jejich smrt...
celý článek...






Zpět nahoru na obsah...

Místopředseda Trikolory Tesař: Bludná mantra elektromobility nás vede do ekonomického kolapsu!
Evropa s její mantrou elektromobility kráčí do ekonomického kolapsu. Po elektromobilech není skutečná tržní poptávka a o to více Německo, a tedy celá EU, tvrdošíjně razí tuto slepou cestu. Více o tom v krátkém rozhovoru s místopředsedou hnutí Trikolora, jihlavským podnikatelem, Janem Tesařem.
Regionalist:
Pane místopředsedo. Jaký je váš názor na současný trend elektromobility, na počínání velkých automobilek, které investují miliardy Eur do vývoje elektrických bateriových vozů a hlavně na politickou podporu těchto projektů?

Jan Tesař:
Už několik let v Evropě vládne ideologie nad znalostí fyzikálních zákonů. Stejně, jako v 50. letech za fanatických scelovatelů polí a statků, rozorávačů mezí a likvidátorů "kulaků" v českých JZD.

Evropa tudíž kráčí do ekonomického kolapsu. Protože evropská ekonomika, zejména Německá, což je v podstatě jedno a totéž, stojí na automobilovém průmyslu. Všeho ostatního už se Evropa vzdala ve prospěch asijských ekonomik a zde již nejsme konkurenceschopní. Automobilový průmysl je tak to poslední, co drží Evropu nad vodou.

A nyní vidíme, že některé velké německé automobilky si již přestávají vědět rady, jak vlastně dál?

Protože prodávat elektromobily znamená tratit na jednom každém z nich. ale neprodávat je znamená platit úředníky nařízené a vymyšlené pokuty za nadlimitní emise CO2 u benzinových a naftových modelů vyráběných aut. Jenže trh si žádá auta klasická, o elektromobily přes všemožnou dotační politiku lidé prostě zájem nemají.

Což vidíme v USA, kde nerozhodují byrokraté, ale fyzikální zákony a trh. Když ocituji údaje z USA za rok 2019, pak Audi e-tron se tam loni prodalo pouhých 5 369 kusů. Další elektromobil, Jaguar I-Pace, v USA loni se loni prodal jen ve 2 594 kusech. Elektroauta Hyundai Kona a Kia Rio prodaly dohromady na americkém trhu pouhých 4 600 vozů.

A to vše v Americe, na tom obrovském trhu, kde se za rok 2019 prodalo jinak celkem 17 milionů klasických benzinových a dieselových aut!

A také není divu - u zákazníka vždy rozhoduje nikoli ideologie, ale jen a jen jeho peněženka. Podle loňského srovnání nákladů provozu jednotlivých typů pohonů od evropské leasingové společnosti LeasePlan jasně vyplývá, že měsíční náklady na elektromobil u nás v ČR dosahují v přepočtu 847 eur, zatímco u benzínového auta je to zde jen 461 eur a u dieselu 515 eur. A to nehovoříme o jednoduchém a rozhodujícím faktu, že na takových 500 kilometrů jízdy tankujeme palivo u aut se spalovacím motorem tři, čtyři minuty, zatímco u elektromobilu musíme na takovou ujetou vzdálenost přetrpět "tankování" po dobu mnoha a mnoha hodin.

Tedy v případě Evropy mám neblahý pocit, že bychom měli velmi rychle přestat spoléhat - jako cestující v tom evropském byrokratickém letadle - naivně na naše piloty, že vědí co dělají. Protože v pilotní kabině už dávno nesedí soudní lidé, ale jak vidno ideologicky zaslepení šílenci.
Eva ŠINKOVSKÁ



Zpět nahoru na obsah...

Brexit ukázal, že historie neskončila
31. ledna večer nastává brexit a Velká Británie odchází z EU. Někteří, kdo se na tuto událost dívají primárně z naší české perspektivy, často říkají, že už nejde o nic zásadně zajímavého, protože příležitost, kterou brexit a šok z něho původně znamenaly, nebyly využity k nezbytné potřebné reflexi a z ní plynoucí revizi evropské integrační politiky. Evropský establishment brexit ustál a Titanic se sune nerušeně dál. Tento skeptický pohled má své hluboké ratio a oprávnění.
Na druhé straně jsem však přesvědčen, že bez ohledu na to představuje brexit zásadní přelom z hlediska geopolitického. Bere jím za své univerzalistická a globalistická idea, která ovládla nejen evropské elity, ale i do značné míry představy široké evropské veřejnosti, že Evropská unie a evropská integrace jsou nevyhnutelnou a kýženou budoucností, v níž se postupně rozplynou a zaniknou všechny evropské státy a národy. Brexit je potvrzením, že ani zde konec historie nenastal a Evropa se vrací zpět ke svým starým zlomům, tradicím a třecím plochám, že historii a tradice nelze konstuktivisticky znásilňovat a libovolně měnit.

Po brexitu bude náš kontinent vypadat zcela jinak. Kontinentální EU už nebude univerzálním projektem, ale pouhým německým blokem, v němž si slábnoucí Francie není jista, jak obstojí vůči svému daleko silnějšímu hlavnímu partnerovi Německu, který se stává stále méně předvídatelným.

Centrální kontinentální blok vytvořený kolem dominantní velmoci usilující o vládu nad Evropou není v evropské historii novum. Naopak, vytváření takových seskupení, boj proti nim a jejich rozpad jsou náplní evropských dějin od 17. století. Světovládné ambice Habsburků, francouzských Ludvíků, Napoleona, vilémovského Německa i Hitlera vždy narážely na odpor okrajových velmocí. Jednou, a v podstatě hlavní z nich, byla vždy Anglie, později Velká Británie, která podobný vývoj trvale pokládala za své zásadní ohrožení. Proto vždy organizovala a platila koalice proti momentálnímu kontinentálnímu hegemonovi a neváhala ani sama vstoupit do války, aby sjednocení Evropy pod vládou někoho jiného nedopustila.

Druhou velmocí, která se vždy cítila pokusem kontinent sjednotit ohrožena, bylo Rusko. A Rusko přes různé peripetie a váhání vždy nakonec proti kontinentálnímu hegemonovi do války vstoupilo (Napoleon, I. a II. světová válka).

Je paradoxní sledovat, že 75 let po skončení druhé světové války bude náš kontinent geopoliticky připomínat situaci před spojeneckým vítězstvím. Většina Evropy tvoří blok, v němž je vedoucí silou kdysi poražené Německo, a na jeho stranách zůstanou dvě tradiční velmoci – Velká Británie a Rusko, vítězové poslední války, které podobnému vývoji v historii vždy bránily. Ocitáme se na půdorysu, který je politickým stratégům a diplomatům důvěrně známý. O Rusku si můžeme dnes a denně v médiích číst, že se k evropské integraci a jejímu prohlubování a rozšiřování příznivě nestaví, ba právě naopak. Je to logické a odpovídá to jeho historické tradici i zkušenosti. Lze očekávat, že britská politika se bude po brexitu vyvíjet podobně, bez ohledu na obsah dohodnutého rámce vztahů s EU. Existence mocné a dominantní kontinentální velmoci není a nebude v britském zájmu.

Úspěch evropské integrace byl umožněn zásadním oslabením poraženého a rozděleného poválečného Německa a skutečností, že se Velká Británie a Francie staly v bipolárním světě studené války druhořadými velmocemi. Staré antagonismy ztratily váhu a rovněž USA měly zájem na stabilitě západní Evropy ohrožované potenciální sovětskou hrozbou. Pád komunismu zvýšil ambice prosperující západní Evropy – postupnými a trvalými centralizačními kroky vytvořit evropský superstát, novou světovou velmoc schopnou soupeřit s USA. Tuto změnu směru vyjádřila Maastrichtská smlouva z roku 1992. Její tvůrci však nepočítali s účinkem dalších historických změn, které se udály současně. Tou hlavní bylo sjednocení Německa. Stačilo pouze čtvrt století, aby Velká Británie, která ve snaze zabránit německé kontinentální hegemonii vykrvácela a zvítězila ve dvou světových válkách, zjistila, že Evropská unie, tak jak se vyvinula, představuje minimálně naplnění válečných cílů vilémovského Německa z první světové války, dosažených však civilizovaným a mírovým způsobem a za britského přispění. Současně si mohla opakovaně vyzkoušet, že německé dominanci v EU není schopna zabránit ani spojenectvím s Francií či jinými státy.

Tomuto vývoji mohutně přispěly dvě věci – přijetí společné měny a rozšíření EU na východ. Pro Německo podhodnocené euro dalo německé ekonomice velkou konkurenční výhodu, zatímco pohřbilo jižní křídlo EU a oslabilo Francii, a rozšíření na východ umožnilo vzniknout jakési nové Mitteleuropě, kordonu na Německo ekonomicky a stále více i politicky navázaných středoevropských satelitů, což posunulo těžiště EU na východ a Německo do jejího centra.

Situace v EU však ukazuje, že Německo je sice příliš velké a silné z hlediska evropské rovnováhy, kterou tím rozbíjí, ale pro pevné ovládnutí a vedení Evropy je přesto příliš slabé. Politicky se dnes nachází na velmi nejasné křižovatce a jeho mainstream se začíná velmi nebezpečně radikalizovat a vychylovat směrem doleva. Historické mocenské ambice německé politiky se zdají být sice naplněny, ale německá veřejnost si to příliš nemyslí, nesdílí je a není ochotna za to platit. Německý postoj k evropské budoucnosti není proto příliš čitelný, avšak bez jeho souhlasu nelze nic rozhodnout.

Francouzský arogantní centralismus v kombinaci s německou precizní důkladností vytvořily v Bruselu děsivý byrokratický systém, kterým si tamní elity odcizily evropskou veřejnost. Přehnaný důraz na budování unijních institucí a arogantní úřednické prosazování integračních kroků cestou dalších a dalších regulací, opovrhování názory veřejnosti členských zemí a nakonec ovládnutí Bruselu progresivistickou ideologií učinily z EU kontroverzní vyhraněný politický projekt prosazovaný nedemokratickými metodami.

Velká Británie je příliš velká a významná země s velmi specifickými tradicemi vlastní státnosti a politického uspořádání, aby s ní mohly bruselské elity zacházet stejně jako např. s malým Irskem. Za tisíc let své historie nebyla nikdy nucena se cizí vůli podřizovat a vždy se takovému osudu zuřivě bránila. Je evropskou zemí, ale pouze jednou nohou. Za mořem leží jiné anglosaské země, s nimiž jí poutají kořeny hlubší a pevnější, než se zeměmi na kontinentě. Nebylo proto divu, že pro ni začalo být směřování EU nepřijatelné. Brexit musel přijít.

Odchodem Británie se vracíme k zárodku normálního světa. Samotná její suverénní existence na hranicích EU bude inspirací a možná i posilou pro všechny, kteří věří v budoucnost Evropy národních států.

31. ledna 2020
Jiří WEIGL



Zpět nahoru na obsah...

Po nárazu do stromu v Rantířově na Jihlavsku utrpěla vážné zranění sedmaosmdesátiletá žena
Při dopravní nehodě, která se stala v neděli 2. února krátce po půl jedenácté dopoledne u Rantířova na Jihlavsku, utrpěla vážné zranění sedmaosmdesátiletá žena.
"Řidička jela s vozem Škoda ve směru na Jihlavu. Z dosud nezjištěných příčin vyjela s vozidlem mimo komunikaci, kde narazila do stromu", uvedla policejní mluvčí Stanislava Miláčková.

"Po čelním nárazu osobního auta do stromu nejprve hasiči vyprostili zaklíněnou vážně zraněnou ženu a poté ji předali do péče našich zdravotníků. Vzhledem k závažnému zdravotnímu stavu bylo nutné pacientku převést na umělou plicní ventilaci a přivolaným vrtulníkem letecké záchranné služby ji transportovat na urgentní příjem brněnské fakultní nemocnice v Bohunicích", informoval mluvčí krajských záchranářů Petr Janáček.

U nehody zasahovaly tři posádky Záchranné služby z Jihlavy.
Hasiči auto zabezpečili proti požáru a úniku provozních kapalin a místo předali policii k dalšímu vyšetřování.
Eva ŠINKOVSKÁ



Zpět nahoru na obsah...

Řezbář Petr Kremlis Kotoulek vystaví v Třebíči masky, loutky, karikatury i zvířata
Výstava MYSLcomeBEK prezentující díla třebíčského řezbáře Petra Kremlise Kotoulka bude zahájena ve čtvrtek 6. února v 17 hodin slavnostní vernisáží v prostorách konírny na zámku v Třebíči.
Výstava MYSLcomeBEK představí na první samostatné výstavě třebíčského řezbáře, autodidakta Petra KREMLISE Kotoulka. Ačkoliv se tvorbě se dřevem věnuje již takřka dvacet let, prozatím svá díla prezentoval pouze na společných výstavách v rodném městě. Výstava obsáhne celou jeho tvorbu – jak díla na zakázku, tak soukromá díla. K vidění budou masky, loutky, karikatury, zvířata nebo dřevěná sousoší. Jelikož vystavené dřevořezby zahrnou nejen díla nejnovější, ale také počáteční tvorbu, bude možné sledovat vývoj a posun v autorově práci.

Název MYSLcomeBEK má upozornit návštěvníky, že vystavené práce nejsou určeny pouze pro pohled, ale – a to především – také k zamyšlení. Petr Kotoulek používá různá znamení, symboly, obměny, řeč těla postav, náznaky, květomluvu apod. Vzhledem k tomu, že většina děl patří soukromým osobám, jedná se o unikátní příležitost zhlédnout převážnou část autorovy tvorby na jednom místě.

Petr Kremlis Kotoulek je třebíčský rodák. Řezbářství se věnuje téměř 20 let. "Vyřezávání se mi stalo záchranou, duševní i fyzickou pastvou a pasu se dodnes."

Vernisáž výstavy proběhne ve čtvrtek 6. února od 17 hodin v prostorách konírny třebíčského zámku. Na vernisáži vystoupí saxofonista Lukáš Horký. Hudbu tvoří pomocí metody zvané looping (vrstvení harmonických, melodických a rytmických smyček). Zaměřuje se především na ambientní hudbu vycházející z elektroniky, jazzu a hip hopu.
- zprav -



Zpět nahoru na obsah...

V Novém Městě na Moravě se chystá masopustní veselí
Obnovit masopustní tradici z první republiky i v letošním roce hodlají v Novém Městě – poprvé si to vyzkoušeli v loni. Tamní masopustní veselí se odehraje v sobotu 8. února.
Sraz účastníků v masopustních maskách bude ve 14 hodin na Vratislavově náměstí u kašny za kostelem, o čtvrt hodiny později masopustní průvod s několika zastávkami obejde náměstí za hudebního doprovodu Zelenohorských muzikantů. Čím více masek, tím lépe, vzkazují organizátoři akce z Novoměstských kulturních zařízení.

Od půl čtvrté odpoledne si pak přijdou na své i malé děti, pro které organizátoři v kulturním domě chystají masopustní karneval.
Pro dospělé bude veselice pokračovat v prostorách přilehlého K clubu, kde opět zahrají Zelenohorští muzikanti a chybět nebude ani masopustní občerstvení včetně zabijačkových specialit.
- red -



Zpět nahoru na obsah...

Přednáška Solarografie: Astrofotografie pomocí plechovky v jihlavském muzeu
Přednáška Solarografie: Astrofotografie pomocí plechovky se bude konat ve čtvrtek 6. února od 17 hodin v malovaném sále muzea v Jihlavě.
Mgr. Maciej Zapiór, Ph.D., z Astronomického ústavu Akademie věd ČR se bude věnovat vzniku a vývoji techniky solarografie. Jedná se o zvláštní fotografickou techniku pořizování snímků s extrémně dlouhou expoziční dobou, která dosahuje půl roku. Jako kamery jsou využívány hliníkové plechovky od nápojů nebo jiné předměty každodenního použiti.
Přednáška se také zabývá mnoha různými aspekty solarografie: od astronomie po psychologii.

Mgr. Maciej Zapiór, Ph.D. v současnosti působí jako vědecký pracovník na Astronomickém ústavu Akademie věd ČR, kde se zabývá sluneční fyzikou, zejména seismologií slunečních protuberanci. Dlouhodobě se věnuje solarografii.

Přednáška je pořádána ve spolupráci Jihlavské astronomické společnosti, Pobočky Vysočina České astronomické společnosti a Muzea Vysočiny Jihlava.
Dana OBERREITEROVÁ



Zpět nahoru na obsah...


                  Města a obce online - portál územní samosprávy

Středa   27. 3. 2024

• Staročeské Velikonoce na Michalově statku nabídnou nahlédnutí do časů před zrušením poddanství v Čechách
• Historii Velkého Meziříčí pomohou dětem poznávat muzejní programy
• Na operačních sálech v jihlavské nemocnici využívají anesteziologové nové přístroje
• Z policejního deníku: zloděj si odnesl nářadí; za volantem bez řidičáku
• Kriminalisté dopadli další distributory pervitinu

Úterý   26. 3. 2024

• Malebnou krajinou jihozápadní Moravy s historickou Jemnickou dráhou
• Silný vítr trápí Vysočinu, hasiči odklízejí popadané stromy
• Velikonoce v Jihlavě zahájí na Zelený čtvrtek jarmark, řehtačkový průvod, velikonoční loupení vajíček i folklorní muzika
• Autobus z Moldavska vezl do Londýna místo cestujících přes šest set litrů alkoholu
• Řidič Audi od nehody, která se stala u Šimanova, ujel. Policisté hledají svědky
• Z policejního deníku: vandal poškodil auta; při střetu osobního auta a náklaďáku utrpěli zranění čtyři lidé

Pondělí   25. 3. 2024

• Na louce u Nového Města na Moravě vykvétají kriticky ohrožené šafrány bělokvěté
• Policisté na Vysočině dohlédnou o Velikonocích na chování řidičů, cyklistů i chodců
• Upleťte si pomlázku v táborské zoo nebo hledejte velikonoční vejce
• Andulčí kraslice či největší keramické vejce v pelhřimovském Muzeu rekordů
• Na přírodní rezervaci Havranka se pase stádo oveček
• Řidič převrátil bagr na bok
• Z policejního deníku: nález ručního granátu; auto po nehodě shořelo, řidičku transportoval do nemocnice vrtulník

Neděle   24. 3. 2024

• Gotický hrad Roštejn na skále u Telče bude po celé Velikonoce otevřený pro veřejnost
• Z policejního deníku: senior boural, spolucestující utrpěla zranění; za volantem bez řidičáku a pod vlivem drog
• V tradiční pašijové hře Co se stalo s Ježíšem? ve Žďáře nad Sázavou letos vystoupí i herci z Brna
• Lékařem by neměl být člověk, který nemá rád lidi, říká MUDr. Jiří Šustáček

Sobota   23. 3. 2024

• Zelené srdce hledá na Vysočině sovu pálenou, naposledy tu byla spatřena před dvaceti lety
• Z Bosny až na konec světa
• Na festivalu Rock for People v Hradci Králové vystoupí Brutalismus 3000, Kerryho Kinga z legendárních Slayer nebo The Darkness
• Letové ukázky dravců a sov v jihlavské zoo končí, rozšíří se komentované krmení zvířat
• U Budíkovic hoří les, hasiči vyhlásili druhý stupeň požárního poplachu
• Loď Horácko vypluje na hladinu Dalešické přehrady na Velký pátek, plout bude po celé svátky

Pátek   22. 3. 2024

• Primář chirurgie školil lékaře, jak laparoskopicky operovat střeva
• Kvůli opravám Hybrálecké ulice v Jihlavě vzniknou nové zastávky MHD v Okrajové
• Havlíčkobrodští policisté hledají cyklistku, která ujela od nehody
• Z policejního deníku: krádež nafty
• Dálnice D1 bude o víkendu v úseku mezi Velkým Beranovem EXIT 119 a Měřínem EXIT 134 v obou směrech zcela uzavřena

Čtvrtek   21. 3. 2024

• Maskot táborské zoo tygr Rocky si ranní mrazíky užívá
• Studenti gymnázií navštívili pelhřimovskou nemocnici, prohlédli si třeba ARO, internu i oddělení klinické biochemie
• Porodní asistentky pomocí tejpů ulevují od bolestí a urychlují hojení
• Policisté pátrají po muži z Jihlavy, na kterého byl vydán zatykač. Pobývat může v Praze
• Pohřešovaný muž z Jihlavska byl nalezen mrtev nedaleko svého auta
• Z policejního deníku: nález dělostřeleckého granátu; řidič od nehody ujel

Středa   20. 3. 2024

• Příběhy, které jsou za obrazy Martina Jelínka, na komentované prohlídce výstavy v novoměstské galerii
• Kraj Vysočina vyhlásil čtyři zvláště chráněná území - přírodní rezervaci U Hájenky a přírodní památky Čertův kámen, Horní Nekolov a Hájky.
• Zdravotní sestra domácí péče: Nejtěžší pro mě je vidět lidi, kteří by strašně stáli o to nebýt sami, a jsou
• Zdravá hmotnost jako prevence proti onemocnění
• Z policejního deníku: recidivista ukradl mobil; řidič ujel od nehody
• Cizinec řídil kamion až pětadvacet hodin bez přestávky

Úterý   19. 3. 2024

• Mara stepní přicestovala do táborské zoo z Německa
• V jihlavské zoo se narodilo několik andulek
• Pašijová hra o utrpení Krista Ježíše v želivských klášterních zdech
• Noc divadel v Jihlavě - děti budou vyšetřovat velkou loupež, dospělí se projdou tajemným zákulisím
• Celníci na Vysočině vybrali od zahraničních řidičů dluhy za přetížené kamiony
• Z policejního deníku: žena naletěla podvodníkovi, přišla o téměř 150 tisíc; zraněného řidiče transportoval do nemocnice vrtulník

Pondělí   18. 3. 2024

• U Pacova někdo postřelil brokovnicí orla mořského, má zlomené křídlo
• Ulice Hybrálecká v Jihlavě bude od pondělí 25. března z důvodu oprav uzavřena, objížďka povede po ulicích Romana Havelky a Okrajová
• Jihlavané cvičením podpoří lidi s roztroušenou sklerózou
• Z policejního deníku: šestnáctiletá dívka byla opila a agresivní; zloděj kradl alkohol a současně napadl zaměstnance prodejny

Neděle   17. 3. 2024

• Z policejního deníku: muž nalezl tříštivý granát; zloděj ukradl sazenice jedlí a smrků

Sobota   16. 3. 2024

• Večerní prohlídky Moučkova domu ve Žďáře nad Sázavou
• Z velkomeziříčského zámku: sbírka měřidel
• Výstava nástěnných kuchařek - Dobré samo se chválí v třebíčské galerii Tympanon

Pátek   15. 3. 2024

• Řidiči, jezděte opatrně, dávejte pozor na putující žáby, jsou to přirození regulátoři třeba komárů
• Oprava hradu Kámen pokračuje, zatím se podařilo odkrýt otvor původního rozetového okna, přibude třeba i pavlač
• Z policejního deníku: žena naletěla podvodníkovi, přišla o 150 tisíc korun

Čtvrtek   14. 3. 2024

• 14. březen 1939 - Poslední večerní "křty" jihlavských Židů
• Psychologická pomoc pro rodičky a maminky nejen v šestinedělí v havlíčkobrodské nemocnici
• Z policejního deníku: nehoda si vyžádala dva zraněné, řidič nadýchal téměř 1,5 promile

Středa   13. 3. 2024