„Tato šelma se ve volné přírodě dožívá osmi až deseti let. V zajetí to může být až dvacet let,“ říká vedoucí ošetřovatelka z táborské zoo Marie Nezbedová. Připomíná, že v přírodě žije puma americká především v Jižní a Severní Americe, ale můžete ji potkat také v západní části Kanady. Patří k druhům zařazeným na světový seznam ohrožených zvířat CITES, což je Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Puma americká má světlou srst a velmi pružné tělo. Váží 60 – 100 kilogramů a je znamenitým skokanem – odraz zadních nohou jen tak silný, že dokáže z místa doskočit až do vzdálenosti šesti metrů. Velmi často loví tak, že číhá v korunách stromů, skokem z výšky lovené zvíře překvapí a prokousne mu hrdlo. Jejími nejčastějšími obětmi jsou jelenovití a divoká prasata, ale spokojí se i s menšími zvířaty – pásovci, bobry, mývaly, králíky nebo skunky.

Pokud chtějí návštěvníci ZOO Tábor na vlastní oči vidět, jakou potravou ji krmí ošetřovatelé v Táboře, budou k tomu mít mimořádnou příležitost v sobotu 14. března od 11 hodin. Na tuto hodinu připravili ošetřovatelé ojedinělé komentované krmení pumy americké, které říkají Líla. Zájemci nejen uvidí na vlastní oči, co táborská šelma baští, ale navíc o ní uslyší přímo od ošetřovatelů spoustu zajímavostí. A pokud je zajímá potrava a život dalších druhů zvířat, budou mít o tomto víkendu možnost zažít také komentované krmení surikat vlnkovaných, tygra ussurijského a makaků jávských. Podrobnosti i časy komentovaných krmení najdou zájemci zde: https://www.zootabor.eu/kome… .

V ZOO Tábor nadále probíhá soutěž Zvířecí znalec. Děti dostávají při vstupu do zahrady kartičky s otázkami, na které pak hledají odpovědi u výběhů s konkrétními zvířaty. Po odevzdání vyplněné kartičky získají u pokladny originální odměnu v podobě osobního průkazu Zvířecí znalec. „Všechny kartičky se správnými odpověďmi budou zařazeny do slosování o zajímavé ceny, kterém výhercům pošleme po ukončení soutěže,“ doplňuje mluvčí táborské zoo. Soutěž trvá až do neděle 29. března.

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v ČR. Vznikla v květnu 2015, kdy ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla táborská zoo otevřena o měsíc později. Vloni ji navštívilo 86 tisíc lidí. Od listopadu do března je otevřena jen o víkendech od 9:00 do 16:00 hodin. Hlavním posláním táborské zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Aktuálně v zoo žije více než 320 zvířat téměř 80 živočišných druhů.

Foto: archiv ZOO Tábor

V Kraji Vysočina byla mimo Žďáru desinfekce umístěna také na nádražích v Jihlavě a v Havlíčkově Brodě.

V drážních budovách byl taktéž zaveden mimořádný úklid mimo běžný úklidový režim, dále i zvýšená desinfekce veřejných prostor a toalet. Správa železnic ve všech stanicích, kde má veřejné toalety, zajistila dostatek mýdla a papírových ručníků. Stejně tak jsou na nádražích dostupné informace směřované k cestujícím vracejícím se z Itálie o nařízené čtrnáctidenní karanténě, a to formou hlášení na tabulích nebo informačních tabulích.

Vláda České republiky dnes vydala nařízení, ve kterém ruší veškeré akce s účastí nad 100 lidí. Od zítra budou v Česku uzavřené také všechny základní, střední a vysoké školy. To se ale tento týden netýká Vysočiny, kde jsou až do pondělí jarní prázdniny. Vláda tak reaguje na šíření nákazy koronaviru a nemoci COVID-19, nařízení tedy budou platit až do odvolání.

Nařízení se týká všech kulturních i sportovních institucí, včetně městských akcí. V příštím týdnu se tedy neuskuteční avizované Veřejné plánovací setkání k rozpracované studii náměstí, které mělo proběhnout ve Velké gotické síni na jihlavské radnici od 17. hodin. „Tohle důležité jednání musíme bohužel přesunout, ale řešíme jiné varianty, kdy bychom zajistili například živý videostream nebo alespoň audiozáznam a videoprezentaci projektu,“ uvedla primátorka Karolína Koubová.

Výuku, kroužky i další aktivity do odvolání zrušila také městská příspěvková organizace Dům dětí a mládeže. Vstup do Vodního ráje a bazénu Evžena Rošického je ode dneška omezen na maximální počet 99 lidí. „V současné době se řeší také omezení návštěvníků v pohřební místnosti na jihlavském krematoriu. Budeme s objednateli pohřbů řešit omezení kapacity na 99 lidí včetně personálu. Pro aktuální informace doporučujeme sledovat webové nebo facebookové stránky Služeb města Jihlavy,“ uvedl mluvčí Služeb města Jihlavy Martin Málek.

Zoologická zahrada zůstává podle aktuálních informací otevřená, jelikož není školským zařízením. V nadcházející době neměla naplánované ani žádné větší akce. Aktuální informace však bude ZOO také komunikovat přes sociální sítě a své webové stránky.

Od včerejška už platí nařízení vlády, které zakazuje návštěvy ve zdravotnických centrech, nemocnicích a sociálních zařízeních. Už od minulého týdne platí zákaz návštěv v Domově pro seniory na Lesnově a v pobytové odlehčovací službě v Jihlavě.

Divadla, koncerty i bruslení zrušeno, kina omezena

Nařízení vlády se týká hlavně všech pořadatelů kulturních a sportovních akcí. Do odvolání ruší všechny akce, divadla i koncerty například Dům kultury, Horácké divadlo nebo Centrum dokumentárních filmů Jihlava. Horácké divadlo zrušilo i plánovanou Přehlídku divadelního dokumentu, která mimo jiné vyprodala dva jihlavské hotely a nyní proto musí divadlo rušit i rezervace ubytování.

Hokejový klub Dukla Jihlava kromě omezení kapacity veřejného bruslení na 90 osob zrušil v sobotu 14. března bruslení pro firmu Bosch Diesel původně plánovanou od 9 do 12 hodin. Dále ve stejný den neproběhne od 7.45 do 8.45 hodin kurs bruslení. Pořadatelé krasobruslařských závodů v synchronizovaném bruslení rozhodli o zrušení tradičního mezinárodního závodu Jihlavský ježek, který se měl v sobotu 21. března uskutečnit jako mistrovství České republiky. Dnešní hokejové zápasy se uskuteční bez diváků. Opatření pro páteční, případně sobotní předkolo play-off Chance ligy se připravují.

Jiné instituce se však k nařízení mohou postavit smírněji, například Kino Dukla omezí počet diváků při promítání ve velkém sále na 80 lidí a vypne online možnost předprodeje či rezervace lístků. Bude také korigovat pohyb na chodbách. Cinestar v jihlavském City parku zrušil všechna promítání s platností od dnešního odpoledne a bude divákům vracet peníze za vstupenky, které je možné získat i u jedné otevřené přepážky v obchodním centru. Samotné nákupní centrum City park zůstává otevřené.

„Doporučujeme sledovat webové stránky nebo sociální sítě jednotlivých organizací. Tam budou všichni zveřejňovat aktuální informace o dalším vývoji situace,“ uvedl mluvčí města Radovan Daněk.

Odkazy na městské organizace:

Přehled základních škol v Jihlavě, včetně odkazů na jejich webové stánky najdete zde.

Zoologická zahrada Jihlava

Dům dětí a mládeže

CZ LOKO aréna a Dukla Jihlava

Teniscentrum Jihlava

FC Vysočina Jihlava

Bazén E. Rošického

Centrum dokumentárního filmu

Foto: Klarisa Procházková (zdroj fb)

Průkazné to je z kaligraficky vyvedeného nápisu na boční straně: Der Stadt Gemeinde Chrast von Ihrem Bischol Karl Hanl.


Vydal český kancionál

Karel Hanl, plným jménem František Karel Boromejský Hanl z Kirchtreu, se narodil 4. září 1782 v Krbicích v okrese Chomutov a na kněze byl vysvěcen v roce 1805 v Litoměřicích.

Od roku 1822 byl metropolitním kanovníkem v chrámu sv. Víta v Praze a 28. října 1831 byl jmenován 17. sídelním královéhradeckým biskupem (současný biskup Jan Vokál je v pořadí pětadvacátým).

Ve své funkci Karel Hanl usiloval o zvýšení počtu far, ale zabýval se také hospodářstvím, uměním a politikou. Mezi jeho ekologické počiny patří výsadba 1100 ovocných stromů a mezi hudební vydání nového českého kancionálu a chorální knihy (1845). V roce 1864 uspořádal diecézní synodu k 200. výročí založení královéhradecké diecéze, do níž patří také přibyslavská farnost. Důkaz o jeho charitativní činnosti podává zakoupení dřevěné vozové stříkačky pro město Chrast.

Z rodiny biskupa pochází nositel Nobelovy ceny

Karel Hanl zemřel 7. října 1874 v Hradci Králové v požehnaném věku 92 let. Je pohřben v tamější katedrále sv. Ducha. Uveden je v Ottově slovníku naučném (1896).

Za zaznamenání stojí, že biskupova praneteř Klára Hanlová se provdala za rektora Univerzity Karlovy Leopolda Heyrovského a byla matkou Jaroslava Heyrovského, zakladatele polarografie a nositele Nobelovy ceny za chemii.

Biskup sepsal požární řád

V 18. století Chrast přestála několik hrozných ohňů. Největší z nich byl požár 27. srpna 1774, popelem lehlo 145 domů a 22 stodol. Zbylo pouze 9 domků a biskupská rezidence. Biskup Hanl proto v roce 1845 vydal první požární řád, který nesl název Pořádek k hašení ohně v městečku Chrasti. “Tento dokument byl velice promyšlený a účinný,” uvádí na svém webu chrastecký sbor dobrovolných hasičů.

Na hašení se využívalo nádobí, koše, vany, sekery a ke strhávání hořících střech trhací háky. Od roku 1786 chrastečtí hasiči vlastnili první primitivní stříkačku. V roce 1856 ji nahradila modernější “hanlovka”. Vydatné služby vykonávala až do roku 1925. Když bylo v rekonstruovaném zámku Zachariáše z Hradce v Přibyslavi zřízeno naše ústřední hasičské muzeum, originální “hanlovka” v něm našla čestné umístění.

Foto: Biskupská hanlovka patří mezi nejstarší, ale dobře dochované exponáty hasičského muzea v Přibyslavi. Je stará 164 roky.

Sýkora koňadra i ve druhém ročníku sčítání ptáků potvrdila, že je královnou českých krmítek. Statistiky s přehledem ovládla. „Sýkora koňadra byla nejčastějším hostem našich krmítek, a to jak v celkových počtech, tak v plošném výskytu. Celkem 91 procent účastníků ji na svém krmítku zaznamenalo. Ze všech sýkor se vyskytovala v největších hejnech,“ říká koordinátorka občanské vědy ČSO Alena Skálová.

Podívejte se, jak se sčítalo ve vašem okrese: ptacihodinka.birdlife.cz/vysledky-2020.

Sojka obecná je skokanem roku
Druhého ročníku sčítání ptáků na krmítkách od 10. do 12. ledna se zúčastnilo 21 tisíc lidí z celé republiky, kteří pozorovali 436 tisíc ptáků. „Díky velkému množství dat od dobrovolníků zjistíme v horizontu několika let, jací ptáci ubývají a přibývají. Už nyní, po dvou ročnících, vidíme, že z roku na rok může dojít k velkým změnám. Například sojka obecná loni přilétla na každé deváté krmítko, ale letos se ukázala na každém pátém. Příčinou by mohl být zvýšený tah sojčí populace ze severovýchodní Evropy – tamní sojky jsou na rozdíl od našich částečně tažné, s různou intenzitou tahu v jednotlivých letech,“ říká Skálová.

Dalším příkladem je hrdlička zahradní. „Loni sčitatelé zaznamenali hrdličku na 29 % krmítek, letos to bylo už 46 %. Díky tomu hrdlička poskočila z loňského 7. místa až na 5. místo a odsunula z první pětice vrabce domácího, který přilétl, stejně jako loni, na 37 % krmítek. Bude velmi zajímavé sledovat, jak se situace vyvine v příštím roce. Každopádně na příkladu sojky i hrdličky vidíme, proč je důležité sčítat několik let po sobě – jen tak zjistíme, jestli se jedná o krátkodobé výkyvy nebo skutečně dochází k dlouhodobým změnám,“ vysvětluje Skálová.

Školy odeslaly 277 sčítání
Podle metodiky museli pozorovatelé na místě setrvat hodinu a zaznamenat vždy nejvyšší počet současně pozorovaných jedinců každého druhu. „Mnoho účastníků sčítalo postupně více hodinovek. Rekordních 19 sčítání jsme dostali od pozorovatelky z Kostic na Břeclavsku. Sčítalo se také ve školách a školních družinách, celkem jsme od žáků obdrželi 277 sčítání. Rekord drží Biskupské gymnázium, Základní škola a Mateřská škola Bohosudov na Teplicku s 50 sečtenými Ptačími hodinkami,“ říká Skálová.

Účastníci sčítání získali tipy čím přikrmovat, aby ptákům vhodně pomohli a zároveň na krmítko přilákali různé ptačí druhy preferující různou potravu. „Sčitatelé v průměru spatřili 30 jedinců během hodinového sčítání. Nyní, v průběhu března, je možné přikrmování ptáků ukončit. Teploty by již neměly klesat pod nulu a ptáci si dokáží vhodnou potravu nalézt v přírodě sami,“ upozorňuje Skálová.

Pomáhejte i dál! Připravte pítka a nechte ptáky zahnízdit v zahradě
Ornitologové nyní doporučují zaměřit se na pomoc hnízdícím ptákům. „Je vhodné připravit ptákům pítko či koupátko. Dále neřezat křoviny, živé ploty a stromy, které ptákům slouží jako vhodná místa k hnízdění a potravě. Zvláště cenné jsou například staré stromy s dutinami a bobulonosné keře. Ptáci také ocení, když budeme trávu sekat mozaikově, tedy kus necháme neposečený. Snadno pak v trávě najdou dostatek hmyzu a neposečený trávník bude zadržovat větší množství vody,“ radí Skálová.

Třetí ročník sčítání ptáků na krmítkách uspořádá Česká společnost ornitologická 8.–10. ledna 2021.

Více na:
https://www.birdlife.cz/ptac…

Vláda neplánuje zavírat restaurace nebo nákupní centra. Česko eviduje k úternímu ránu 40 případů nákazy, informovalo ministerstvo zdravotnictví.
Mateřských škol se opatření netýká.

Kvůli šíření infekce již vláda zakázala návštěvy v lůžkových odděleních nemocnic a domovech pro seniory.

V Česku se zakazují akce, jichž se má zúčastnit více než 100 lidí. Zákaz se týká divadelních, hudebních, filmových a dalších představení, stejně tak sportovních či náboženských akcí, a to veřejných i soukromých. Dosud museli organizátoři pouze hlásit akce a shromáždění nad pět tisíc lidí krajským hygienickým stanicím.

Opatření bude platit až do odvolání.

I.
Zakazuje se s účinností ode dne 11. března 2020:

- osobní přítomnost žáků a studentů na základním, středním a vyšším odborném vzdělávání ve školách a školských zařízeních podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů,

- osobní přítomnost studentů na studiu na vysoké škole podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

II.
Toto mimořádné opatření nabývá platnosti dnem jeho vydání."

V posledních letech byla vypracována řada hodnocení, která konstatovala negativní vliv zemědělství na životní prostředí. Nicméně odezvou členských státu pro nové kolo SZP jsou pouze dílčí návrhy, které současnou krizi nijak neřeší. Základem SZP jsou dotace v řádu několika desítek miliard eur ročně.

Průmyslové zemědělství ničící přírodu by nemělo být podporováno z veřejných peněz
„Je nezpochybnitelné, že průmyslové zemědělství, které využívá velké množství hnojiv a pesticidů, a v případě ČR se provozuje na obrovských lánech bez ekologických prvků jako meze, louky, mokřady a stromořadí, je hlavní příčinou úbytku biodiverzity a kontaminace vod sloučeninami dusíku a pesticidy. V této formě by nemělo být podporováno z veřejných peněz, protože je dlouhodobě neudržitelné a poškozuje veřejné statky,“ říká Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a České geologické služby.

V návrhu nové SZP se počítá s velkým podílem přímých plateb na plochu (v takzvaném pilíři I) s nízkými environmentálními požadavky. „Tento systém je prokazatelně neúčinný k dosahování proklamovaných environmentálních cílů a z celospolečenského hlediska je navíc nespravedlivý. Navrhované zastropování, tedy limit plateb pro velké podniky a tzv. přerozdělování budou s velkou pravděpodobností – protože záleží na implementaci v jednotlivých členských státech – nedostatečné“, vysvětluje ekolog Jiří Guth. Dále má dojít k omezení výdajů na rozvoj venkova, včetně opatření v oblasti životního prostředí a klimatu.

Nejasné jsou i požadavky na tzv. zelenou architekturu, kdy mohou členské státy a jednotliví zemědělci plnění obcházet prostřednictvím nenáročných, resp. málo účinných opatření. „V návrhu nové SZP nejsou uvedena nutná konkrétní opatření ve prospěch biologické rozmanitosti a životního prostředí, například podpora druhově pestrých trvalých travních porostů nebo podpora krajinné mozaiky (např. mezí, cest, mokřadů a potoků), která zvlášť v naší zemědělské krajině velmi chybí. Pokud jde o environmentální hledisko, dosavadní zkušenosti bohužel jasně ukazují, že neurčitost požadavků povzbuzuje „závod ke dnu“, když členské státy „soutěží“ ve formulování co nejméně přísných podmínek pro přímé platby svým zemědělcům“, připomíná Jiří Reif z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Kvůli intenzivnímu zemědělství ubývá hmyz, polní ptáci, zajíci i drobní savci
Při uplatnění těchto návrhů tak dojde k dalšímu prohlubování ekologické nestability, zhoršování stavu životního prostředí a ve svém důsledku i k poklesu celkové druhové diverzity a degradaci zemědělské krajiny. „Intenzivní zemědělství v posledních 70 letech vedlo ke ztrátě krajinné pestrosti, zejména v důsledku masivního zmenšení neobdělávaných (polo)přírodních) stanovišť. Tato stanoviště jsou ale zcela klíčová pro udržení biologické rozmanitosti (biodiverzity), která v zemědělské krajině dramaticky klesá. Momentálně jsme tak svědky výrazného úbytku hmyzu, polního ptactva, zajíců, ale i drobných savců“, vysvětluje Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

„Kromě toho, jsou tato stanoviště nenahraditelná při zadržování vody v krajině, což znamená, že mají schopnost zadržovat vodu v období jejího přebytku a posléze v období sucha vodu uvolňovat, tj. zmírňují dopady sucha a povodní. Dále redukují proces eroze a zlepšují kvalitu vody ve vodních tocích. Což je v kontextu právě probíhající klimatické změny velice důležitá skutečnost“, dodává Pavel Richter.

Cílem nové Společné zemědělské politiky musí být i ochrana přírody a krajiny
V květnu 2019 byl zvolen nový Evropský parlament a posléze ustanovena nová Evropská komise, což je skvělá příležitost pro obnovení jednání a diskuzí o smysluplných úpravách SZP. Cílem těchto úprav, podpořených vědeckými poznatky, by mělo být udržení úrodné a životaschopné zemědělské krajiny, ale i zachování biologické rozmanitosti, což je dnes hlavní prioritou ochrany přírody. „Podle mne jde o hodně. Mnoha škodám na životním prostředí totiž můžeme zabránit a mnoho peněz může být naopak využito ve prospěch biologické rozmanitosti, lidského zdraví, života na venkově a zmírňování důsledků změny klimatu“, zdůrazňuje Jiří Guth.

„Zvýšení obsahu uhlíku v půdě změnou zemědělské praxe představuje velký potenciál pro sekvestraci uhlíku z atmosféry a tím i snížení antropogenní změny klimatu. Je škoda, že tuto možnost nevyužíváme a místo toho zemědělskou půdu obděláváme způsobem, který vede dlouhodobě k poklesu uhlíku v půdě a tedy k navyšování jeho množství v atmosféře“, dodává Jan Weinzettel z Centra pro otázky životního prostředí UK.

Více než 3600 vědců vyzývá k přijetí účinných opatření pro udržitelné zemědělství
Vědci (jejichž spolupráci koordinuje dr. Guy Pe’er z Centra pro integrativní výzkum biologické rozmanitosti iDiv v Lipsku) v časopisu People and Nature vyzývají Evropský parlament, členské státy EU a Evropskou komisi k přijetí deseti naléhavých opatření k zajištění udržitelné výroby potravin, zachování biologické rozmanitosti, či zmírňování dopadů klimatických změn.

Mezi tato opatření patří: přijetí zásady, že veřejné prostředky slouží pro veřejné statky a služby, pokud jde o nástroje, tak do roku 2030 opustit současný systém přímých plateb (paušálních při splnění administrativních a technických požadavků) a nahradit ho platbami podle výsledků (tedy stavu vody, půdy, ovzduší a biodiverzity), k tomu vybrat vhodné ukazatele a hodnotící metody, určit větší podíl výdajů jak na konkrétní opatření na ochranu klimatu, tak na adaptaci na již probíhající změny a také zajistit soulad s ostatními politikami EU, zejména v oblasti zahraničního obchodu.

Výzvu již podpořilo více než 3600 vědců, z toho přes 200 z České republiky (kompletní seznam signatářů zde: https://doi.org/10.5281/zenodo.3685632).

Více na:
https://www.birdlife.cz/inte…