Oficiální Web města Jihlavy

Klášter minoritů v Jihlavě...CWBC: Country music of Highland...

pátek Zpět na hlavní stránku... 10.4 2020


(pokud chcete vložit svůj inzerát, přečtěte si zde jak na to...):

Dům, zahrada
Reklama v Regionalistu...




Nový fotografický web Tomáše Blažka
6.9.2011 (13:20) - Právě spuštěn na adrese www.fotospoj.cz
Alba, fotografie, reportáže, sloupky - www.fotospoj.cz

• zde si v naší reklamní samoobsluze můžete přidat sem na tyto stránky svojí vlastní reklamu či inzerát!

Reklama v Regionalistu...



Reklama v Regionalistu...




Revue Regionalistu:

Zemětřesení roku 1328: Zánik Staré Jihlavy
Ačkoli přímý popis zatím největšího zemětřesení v historii našeho města roku 1328 nikde v archivech prakticky neexistuje, jeho následky byly v Jihlavě patrny po mnoho dalších století.
celý článek...


Výročí: Do naší doby se vrátili mučedníci...
„Bože pospěš mi na pomoc - slyš naše volání“ šeptají rozpraskané rty kněží... Do slov tiché modlitby skřípot železných vrat a dupot těžkých bot dozorů po chodbách v ranní tmě. Tak počíná ve tři hodiny ráno „hodinka Laudes“, ranních chval breviáře, v podzemí jihlavské věznice. Poslední ranní chvály na tomto světě, které se ve svém pozemském životě modlí kněží František Pařil a Václav Drbola.
celý článek...


Tajemná zahrada a její zakladatel
V místech budovy bývalého okresního úřadu v Jihlavě v Tolstého ulici vedle dnešního kina Sokol se ještě v 30. letech 20. století nacházela zahrada obehnaná zdí. Tajemný kout v centru Jihlavy, do jehož útrob se jen málokomu podařilo proniknout. Zahrada lidumila a osvíceného jihlavského lékaře, doktora Leopolda Fritze.
celý článek...


Most v Údolí mordů
Na území dnešního Rantířova u Jihlavy byl původně pouze brod. Ve 13. století však začali přicházet z Německa kolonisté a tak okolo brodu vyrostla ves Rantířov, německy Fussdorf. Obě jména - české i německé - si tato obec nad brodem přes řeku Jihlavu podržela až do roku 1945, kdy došlo k odsunu velké části původního obyvatelstva Jihlavska.
celý článek...


Proč dávný jihlavský adventní věnec měl svíček šest?
Můj dědeček vždy vyprávěl, že z dětství prý pamatoval, jak mnohé jihlavské adventní věnce měly - kdovíproč? - namísto čtyř dokonce šest svíček... Nikdy jsem to nechápal. A až v posledních létech tuším, že mohl mít pravdu.
celý článek...


Z jihlavských popravišť
Jedno z mnoha jihlavských popravišť. Dnes lokalita určená ke stavbě rodinných domků, popraviště na Krkavčím vrchu. Tento zdaleka viditelný jihlavský kopec nad Telečskou ulicí nad Skalkou se proměnil v popravčí vrch v roce 1582. A dodnes jsou zde uprostřed pole umístěny železné kříže. Toto výjimečné jihlavské popraviště na Krkavčím vrchu se specialisovalo zejména na popravy příslušnic něžného pohlaví.
celý článek...


Říjen 1918 v Jihlavě...
Když před 100 lety, v říjnu roku 1918, bylo po tisíciletí své existence zrušeno Království české a Markrabství moravské - a v Praze byla vyhlášena československá republika - v Jihlavě se nedělo vůbec nic. Město si dál žilo svým ustaraným životem na konci války a prakticky nikdo se zde o události ve vzdálené Praze příliš nestaral.
celý článek...


Svatý Václav mistra Šlezingera u Minoritů...
Doslova v poslední chvíli zachráněné dílo sochaře Jaroslava Šlezingera je dodnes k vidění v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v ulici Matky Boží v Jihlavě. Je jím svatý Václav, poslední mistrovo dílo...
celý článek...


Láska, která přežila smrt o 13 let
Na počátku 16. století byl majitelem pernštejnského panství Jan z Pernštejna. Když tento šlechtic kolem roku 1526 ovdověl, oženil se podruhé s urozenou paní, Hedvikou se Šelmberka. Tato druhá láska pana Jana a jeho ženy Hedviky nakonec byla natolik silná, že přežila i jejich smrt...
celý článek...






Zpět nahoru na obsah...

Lama krotká v táborské zoo je nenápadná, ale fotografování miluje
Navara – tak se jmenuje letos čtyřletá samice Lamy krotké v ZOO Tábor – patří k nejméně nápadným obyvatelům této zahrady. Ke své smůle má výběh téměř až na konci procházkového areálu o ploše zhruba 10 ha, a tak ji někteří méně pozorní návštěvníci třeba i přehlédnou.
Možná i proto si Navara, která je v táborské zoo od podzimu 2016, dokáže pozornost lidí pořádně užívat! Což dokázala i pózováním fotografovi, po němž se ještě navíc důležitě dívala, aby snad její snímek nepokazil…

V táborské zoo žijí dvě lamy, kromě Navary ještě starší samec Lucky. Lama krotká je domestikovaným druhem a vůči lidem bývá nekonfliktní. Je typickým zvířetem v Bolívii a v Peru, potkat ji ale můžete i na horských svazích v severním Chile, Argentině či v Ekvádoru. Tento druh patří k velmi odolným vůči drsným podmínkám prostředí a pro svou robustní stavbu těla se vyznačuje také velkou vytrvalostí v přenášení nákladů.

Foto: ZOO Tábor/Václav Kučera
Filip SUŠANKA



Zpět nahoru na obsah...

Márnice, kostnice a bývalý hřbitov s ohrazením ve Stonařově jsou chráněné památky
Bývalá márnice postavená v empírovém slohu, renesanční kostnice a plocha bývalého hřbitova s ohrazením v areálu kostela svatého Václava ve Stonařově na Jihlavsku se letos ocitly v rozšířené památkové ochraně.
Areál při farním kostele sv. Václava ve Stonařově sestával ze souboru jednotlivých osamocených staveb kostela sv. Václava, unikátního pozdně románského karneru a barokní poklony se sousoším Kalvárie, zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek.
V prvním čtvrtletí roku 2020 se součástí areálu staly stavby bývalé márnice postavené v empírovém slohu, renesanční kostnice a plocha bývalého hřbitova s ohrazením, což přispělo k jeho ucelenosti a zhodnocení stávajícího souboru památkově chráněných staveb. Všechny stavby zároveň dokumentují postupný stavební vývoj areálu a vytvářejí urbanisticky cennou dominantu obce.

„Z hlediska stavebního i architektonického pojetí se jedná o významný soubor sakrálních a církevních staveb, který nemá v širokém regionu obdoby“, shrnuje Macků.

Budova renesanční kostnice se do dnešních dnů – zejména v úrovni přízemí – dochovala v původní nezměněné podobě z doby výstavby. Zachována je dvojice štěrbinových oken, vstupní otvor osazený historickou dveřní výplní, trámový strop či hrubě utahované renesanční omítky. Celý areál farního kostela je dnes ohrazen poměrně neobvykle dřevěným plaňkovým plotem osazeným do kamenných plotových sloupků. Součástí areálu je také kamenný kříž a pomník obětem I. světové války.

Do podzemí byly ukládány kosti, které byly vykopány na hřbitově, horní prostor sloužil jako kaple, kde se konaly bohoslužby za zemřelé. Kostnicová hřbitovní kaple – karner byla v roce 1662 zasvěcena sv. Trojici.
- red -



Zpět nahoru na obsah...

Policisté kontrolují na Vysočině plynulost silničního provozu
Policisté na Vysočině v rámci běžného výkonu služby denně provádějí kontroly dodržování všech opatření, která souvisejí se současným nouzovým stavem. Od pátku 10. dubna ráno probíhá také dopravně bezpečnostní opatření, v rámci něhož budou policisté dohlížet na bezpečnost a plynulost silničního provozu nejen na dálnici D1, ale také na ostatních silnicích nižších tříd na území celé Vysočiny.
V rámci kontrol se v pátek 9. dubna soustředili zejména na lokality kolem velkých nákupních center, v okolí hobby marketů a prodejen s domácími potřebami a potřebami pro kutily, kde byla zcela zaplněná parkoviště a bylo zde soustředěno velké množství osob.

"Jen během včerejšího dne a noci jsme provedli v kraji 1 352 takových kontrol. Na integrovaném operačním středisku přijímáme také různá oznámení, která se týkají možného porušení mimořádných opatření, včetně podezření na nedodržování karantény. Všechna přijatá oznámení policisté vždy důkladně prověřují", informovala policejní mluvčí Dana Čírtková.

V rámci provedených kontrol v deseti případech policisté včera zjistili celkem 38 porušení mimořádných opatření - nenošení roušky. "V 36 případech policisté vyřešili přestupek domluvou a osoby si roušku nasadili. Při kontrolách policisté zjistili také dalších osm správních deliktů, které oznámili k řešení do správního řízení - nejčastěji se jednalo o nedodržení karantény, porušení pravidel volného pohybu osob. V jednom případě jsme řešili přestupek neposlechnutí výzvy, který jsme vyřešili uložením pokuty ve výši 1000 korun v příkazním řízení", dodala mluvčí.

V případě, že policisté během preventivního dohledu zjistí porušování nařízení vlády v souvislosti s nouzovým stavem, tak využijí svých zákonných oprávnění – mohou přikázat konkrétním osobám dodržování tohoto zákazu, mohou jim přikázat nasadit si roušku, ukončit provoz, vykázat osoby z místa. Každý je povinen bez zbytečného odkladu uposlechnout výzvy anebo pokynu policisty. Neuposlechnutí výzvy je pak kvalifikováno jako přestupek proti veřejnému pořádku a lze za něj uložit sankci až do výše 10 000 korun.

Pokud osoba poruší povinnosti uložené krizovými opatřeními vlády nebo porušením mimořádných opatření ministerstva, dopouští se přestupku. Policie České republiky v současné době tyto přestupky nemůže řešit uložením pokuty příkazem na místě. Zjištěné přestupky jsou oznámeny příslušnému správnímu orgánu.



- red -



Zpět nahoru na obsah...

Půda na staveništi obchvatu Havlíčkova Brodu poodhaluje svá tajemství
Na trase jihovýchodního obchvatu Havlíčkova Brodu začaly zemní práce doprovázené archeologickým průzkumem. Odkrytá půda vydává svá tajemství, naznačuje nám život našich předků v časech již dávno zaniklých. Pracovníci společnosti Archala Brno tu našli například zaniklý středověký statek, středověké hutniště či tábor pro dělníky, kteří v době druhé světové války pracovali na stavbě železničního tunelu.
Zaniklý statek pod Strážným vrchem:
Vvýzkum zachytil jižní nároží statku U Prchalů, který je zobrazen již na Müllerově mapě Čech z roku 1720 a zaniknul požárem kolem poloviny 19. století. Podle nálezů středověké keramiky by jeho počátky mohly spadat snad až do středověku, do 13. či 14. století. „Statek nebyl obnoven, byl rozebrán, rozorán a dnes se nachází pod zemědělsky obdělávanou půdou. V jižním nároží jsou rozeznatelné zbytky části interiáru s topným zařízením a množstvím odpadních jam, nacházíme tu střešní materiál, zbytky kachlů, kuchyňskou a stolní keramiku, kosti a další“, uvedl archeolog z Archaly Brno Jakub Těsnohlídek.

Středověké hutniště
V údolí Stříbrného potoka, v trase stavby objevili archeologové středověké hutniště polymetalických rud z 13. století.Tady byla zpracovávána vytěžená ruda, byla tříděná, drcená a zpracovávána s cílem vytěžit z ní co nejvíce hlavně stříbra a olova. Byly zde postaveny pece, třídírny, mohlo zde pracovat až několik desítek lidí v závislosti samozřejmě na množství vytěžené rudy. Z archeologických nálezů víme, že plocha byla rozčvachtaná. Pracovníci těchto provozů strusky, které vznikaly při hutění jako odpad drtili a vysýpali s nimi ten rozbahněný povrch, sypali je do koryta potoka. Na pohled to zřejmě moc pěkné nebylo, ale platí tehdy jako dnes, že účel světí prostředky.
„Našli jsme tu vzácnou hornickou známku vyrobenou z olova. Je to placička o průměru čtyři centimetry. Nevíme přesně, k čemu sloužily, ale nacházíme je v hornických lokalitách. Je to takový tajemný artefakt, docela vzácný“, konstatoval J. Těsnohlídek.

Tábor pro dělníky z druhé světové války
Na poli mezi Vysočany a Termesivy byl za druhé světové války tábor pro dělníky, kteří pracovali na budování železničního tunelu. Neví se zatím, jestli byli nuceně nasazeni nebo zda pracovali za běžný plat jako zaměstnanci. Tábor se skládal ze čtyřech dlouhých domů, nádvoří, byl obehnaný plotem.“ Archeologickým výzkumem jsme zatím odkryli studnu na bývalém nádvoří, hluboká je několik metrů, my jsme zatím vyčistili dva metry. Skryli jsme celou plochu tábora a v příštích týdnech bude probíhat plošný archeologický výzkum. Jsme zvědaví, co tu z moderní historie objevíme“, doplnil J. Těsnohlídek.

Foto: hornická olověná známka
- red -



Zpět nahoru na obsah...

Ošetřovatelé táborské zoo jsou rozděleni na dvě skupiny, aby se nepotkali. Pomoc veřejnosti, například formou adopce zvířat, je nyní potřebná více než kdy dřív
Výrazná omezení související s pandemií koronaviru zásadně ovlivnila také provoz táborské zoologické zahrady. Přestože je zoo pro veřejnost až do odvolání uzavřená, na provozu zahrady se to příliš neprojevilo. Starat o zvířata a krmit je, se musí neustále. Ošetřovatelé na to však mají nyní o trochu více času, protože nemusí pořádat pravidelná komentovaná krmení pro návštěvníky. Přesto se jejich práce změnila.
Ošetřovatelé zvířat jsou rozdělení do dvou skupin a střídají se v práci po 14denních turnusech tak, aby se vůbec nepotkali. „Chceme tím zabezpečit péči o zvířata i v případě, že se u někoho prokáže koronavirová nákaza a celá skupina bude muset do karantény,“ vysvětluje ředitel ZOO Tábor Evžen Korec a dodává, že ošetřovatelé nyní také nosí ochranné roušky a při práci dodržují bezpečnostní rozestupy. „Stejně tak jsme omezili setkávání více osob na jednom místě. Dočasně jsme zrušili společné obědy, nyní se musí najíst každý sám,“ podotýká Korec a dodává, že se o zvířata stará celkem 10 ošetřovatelů (v každé skupině jich je tedy pět) a v zoo nyní intenzivněji vypomáhá také jedna dobrovolnice.

Nepřítomnost návštěvníků zvířata většinou ani nezaznamenala, možná s jedinou výjimkou. Tou je maskot táborské zoo tygr Rocky, který pozornost přímo zbožňuje. „V době, kdy do zoo chodí hodně návštěvníků, tak si z nich vybírá ty nejsympatičtější a ty pak chodí pozdravit. Přijde až těsně ke kleci a přátelsky na ně zavrčí. Nyní mu k těmto hrátkám musí stačit ošetřovatelé,“ popisuje Korec.

Táborská zoologická zahrada nuceným uzavřením bran přišla o hlavní zdroj příjmů – tedy vstupné od návštěvníků a platby za speciální programy, jako jsou například den ošetřovatelem či noc v zoo. „Příjmy ze vstupného jsou naprosto zásadní, stejně jako příjmy ze speciálních akcí a prodeje suvenýrů. Ztráty prohlubuje také to, že je zavřená restaurace v areálu. S jejím provozovatelem jsme se dohodli, že mu po celou dobu současných omezení odpustíme nájem,“ uvádí ředitel Korec, podle nějž se škody mimo sezonu pohybují ve stovkách tisíc korun měsíčně. „Pokud by zůstala zahrada zavřená dlouhodobě i v letních měsících, tak by škody vzrostly na miliony korun,“ odhaduje Korec.

Podle něj není ani příliš možnost výraznějších úspor. „Hlavní provozní náklady zoo jsou mzdy zaměstnanců, které se na tom podílí zhruba ze dvou třetin. Další významný náklad pak představuje krmení pro zvířata. Pokud bychom chtěli dosáhnout významnějších úspor, museli bychom sáhnout do jedné z těchto dvou oblastí. Ani jedno jsme dosud nedělali. Zatím se snažíme ušetřit spíše na drobnostech, například velmi důkladně kontrolujeme, zda se někde zbytečně netopí nebo nesvítí,“ říká ředitel zoo Korec.

ZOO Tábor, stejně jako jakákoliv jiná zoologická zahrada, není ani v normální situaci dlouhodobě ekonomicky soběstačná. Je zcela závislá na sponzorských darech, přičemž největší část peněz získává od lídra developerské výstavby, společnosti Ekospol. Podstatné jsou ale i příspěvky veřejnosti. „V současné době, více než kdykoliv jindy, by se nám hodila pomoc veřejnosti a našich příznivců, například ve formě sponzoringu jednotlivých zvířat nebo celé zoo. Sponzoři za tuto pomoc získají různé benefity. Kromě volného vstupu si také mohou jako dárek vybrat jednu z knih – Jak jsem zachránil ZOO v Táboře, Noční život v ZOO Tábor nebo Jak prodloužit život vašeho psa. Každoročně pro adoptivní rodiče našich zvířat pořádáme také speciální setkání, při němž je vezmeme i do prostor, kam se běžní návštěvníci normálně nedostanou,“ láká Korec na výhody pro sponzory.

Nulový příjem v těchto dnech zatím neomezil plánované investice v zoo. Od 13. dubna tak začne úprava krmiště u zubrů. To bude nově zpevněné zámkovou dlažbou tak, aby v krmišti neměli bláto. Naopak omezení pohybu a cest do zahraničí zasáhlo plánovanou výměnu zvířat v rámci evropských zoologických zahrad. Do Německa měla odcestovat samice puštíka obecného, ale tento transport byl odložen na později.

Kvůli současné epidemiologické situaci v celé ČR je ZOO Tábor až do odvolání pro veřejnost uzavřena.
Filip SUŠANKA



Zpět nahoru na obsah...


                  Města a obce online - portál územní samosprávy

Čtvrtek   28. 3. 2024

• Zámek ve Velkém Meziříčí se o Velikonocích zahalí do květinového hávu
• Zastřelit chráněného medvěda je neospravedlnitelné. Slováci nyní navíc chystají ústavní zákon umožňující hromadné vraždění těchto ohrožených zvířat
• Z policejního deníku: nález granátu a nábojů; zloděj si odnesl kolo za dvacet tisíc
• Žena za volant nesmí, přesto stále řídí, opakovaně odmítá test na drogy. Jen v březnu ji policisté zastavili čtyřikrát
• Josef Patočka z Jihlavy oslavil sté narozeniny

Středa   27. 3. 2024

• Staročeské Velikonoce na Michalově statku nabídnou nahlédnutí do časů před zrušením poddanství v Čechách
• Historii Velkého Meziříčí pomohou dětem poznávat muzejní programy
• Na operačních sálech v jihlavské nemocnici využívají anesteziologové nové přístroje
• Z policejního deníku: zloděj si odnesl nářadí; za volantem bez řidičáku
• Kriminalisté dopadli další distributory pervitinu

Úterý   26. 3. 2024

• Malebnou krajinou jihozápadní Moravy s historickou Jemnickou dráhou
• Silný vítr trápí Vysočinu, hasiči odklízejí popadané stromy
• Velikonoce v Jihlavě zahájí na Zelený čtvrtek jarmark, řehtačkový průvod, velikonoční loupení vajíček i folklorní muzika
• Autobus z Moldavska vezl do Londýna místo cestujících přes šest set litrů alkoholu
• Řidič Audi od nehody, která se stala u Šimanova, ujel. Policisté hledají svědky
• Z policejního deníku: vandal poškodil auta; při střetu osobního auta a náklaďáku utrpěli zranění čtyři lidé

Pondělí   25. 3. 2024

• Na louce u Nového Města na Moravě vykvétají kriticky ohrožené šafrány bělokvěté
• Policisté na Vysočině dohlédnou o Velikonocích na chování řidičů, cyklistů i chodců
• Upleťte si pomlázku v táborské zoo nebo hledejte velikonoční vejce
• Andulčí kraslice či největší keramické vejce v pelhřimovském Muzeu rekordů
• Na přírodní rezervaci Havranka se pase stádo oveček
• Řidič převrátil bagr na bok
• Z policejního deníku: nález ručního granátu; auto po nehodě shořelo, řidičku transportoval do nemocnice vrtulník

Neděle   24. 3. 2024

• Gotický hrad Roštejn na skále u Telče bude po celé Velikonoce otevřený pro veřejnost
• Z policejního deníku: senior boural, spolucestující utrpěla zranění; za volantem bez řidičáku a pod vlivem drog
• V tradiční pašijové hře Co se stalo s Ježíšem? ve Žďáře nad Sázavou letos vystoupí i herci z Brna
• Lékařem by neměl být člověk, který nemá rád lidi, říká MUDr. Jiří Šustáček

Sobota   23. 3. 2024

• Zelené srdce hledá na Vysočině sovu pálenou, naposledy tu byla spatřena před dvaceti lety
• Z Bosny až na konec světa
• Na festivalu Rock for People v Hradci Králové vystoupí Brutalismus 3000, Kerryho Kinga z legendárních Slayer nebo The Darkness
• Letové ukázky dravců a sov v jihlavské zoo končí, rozšíří se komentované krmení zvířat
• U Budíkovic hoří les, hasiči vyhlásili druhý stupeň požárního poplachu
• Loď Horácko vypluje na hladinu Dalešické přehrady na Velký pátek, plout bude po celé svátky

Pátek   22. 3. 2024

• Primář chirurgie školil lékaře, jak laparoskopicky operovat střeva
• Kvůli opravám Hybrálecké ulice v Jihlavě vzniknou nové zastávky MHD v Okrajové
• Havlíčkobrodští policisté hledají cyklistku, která ujela od nehody
• Z policejního deníku: krádež nafty
• Dálnice D1 bude o víkendu v úseku mezi Velkým Beranovem EXIT 119 a Měřínem EXIT 134 v obou směrech zcela uzavřena

Čtvrtek   21. 3. 2024

• Maskot táborské zoo tygr Rocky si ranní mrazíky užívá
• Studenti gymnázií navštívili pelhřimovskou nemocnici, prohlédli si třeba ARO, internu i oddělení klinické biochemie
• Porodní asistentky pomocí tejpů ulevují od bolestí a urychlují hojení
• Policisté pátrají po muži z Jihlavy, na kterého byl vydán zatykač. Pobývat může v Praze
• Pohřešovaný muž z Jihlavska byl nalezen mrtev nedaleko svého auta
• Z policejního deníku: nález dělostřeleckého granátu; řidič od nehody ujel

Středa   20. 3. 2024

• Příběhy, které jsou za obrazy Martina Jelínka, na komentované prohlídce výstavy v novoměstské galerii
• Kraj Vysočina vyhlásil čtyři zvláště chráněná území - přírodní rezervaci U Hájenky a přírodní památky Čertův kámen, Horní Nekolov a Hájky.
• Zdravotní sestra domácí péče: Nejtěžší pro mě je vidět lidi, kteří by strašně stáli o to nebýt sami, a jsou
• Zdravá hmotnost jako prevence proti onemocnění
• Z policejního deníku: recidivista ukradl mobil; řidič ujel od nehody
• Cizinec řídil kamion až pětadvacet hodin bez přestávky

Úterý   19. 3. 2024

• Mara stepní přicestovala do táborské zoo z Německa
• V jihlavské zoo se narodilo několik andulek
• Pašijová hra o utrpení Krista Ježíše v želivských klášterních zdech
• Noc divadel v Jihlavě - děti budou vyšetřovat velkou loupež, dospělí se projdou tajemným zákulisím
• Celníci na Vysočině vybrali od zahraničních řidičů dluhy za přetížené kamiony
• Z policejního deníku: žena naletěla podvodníkovi, přišla o téměř 150 tisíc; zraněného řidiče transportoval do nemocnice vrtulník

Pondělí   18. 3. 2024

• U Pacova někdo postřelil brokovnicí orla mořského, má zlomené křídlo
• Ulice Hybrálecká v Jihlavě bude od pondělí 25. března z důvodu oprav uzavřena, objížďka povede po ulicích Romana Havelky a Okrajová
• Jihlavané cvičením podpoří lidi s roztroušenou sklerózou
• Z policejního deníku: šestnáctiletá dívka byla opila a agresivní; zloděj kradl alkohol a současně napadl zaměstnance prodejny

Neděle   17. 3. 2024

• Z policejního deníku: muž nalezl tříštivý granát; zloděj ukradl sazenice jedlí a smrků

Sobota   16. 3. 2024

• Večerní prohlídky Moučkova domu ve Žďáře nad Sázavou
• Z velkomeziříčského zámku: sbírka měřidel
• Výstava nástěnných kuchařek - Dobré samo se chválí v třebíčské galerii Tympanon

Pátek   15. 3. 2024

• Řidiči, jezděte opatrně, dávejte pozor na putující žáby, jsou to přirození regulátoři třeba komárů
• Oprava hradu Kámen pokračuje, zatím se podařilo odkrýt otvor původního rozetového okna, přibude třeba i pavlač
• Z policejního deníku: žena naletěla podvodníkovi, přišla o 150 tisíc korun

Čtvrtek   14. 3. 2024