Pohyb na vodních plochách a vodních cestách má svá pravidla, proto i letos zaměří svoji pozornost na dodržování ustanovení zákona o vnitrozemské plavbě. Z předchozích let máme totiž zkušenost, že uživatelé vodních ploch se neřídí plavebním značením, zvukovými nebo světelnými signály, nemají při sobě při plavbě na plavidle průkaz způsobilosti nebo osvědčení vůdce plavidla, případně provozují přístaviště nebo kotviště bez povolení plavebního úřadu. Akce je koncipována jako bezpečnostně preventivní, proto policisté jednotlivých služeb budou apelovat na odpovědnost každého jednotlivce a informovat je o zásadách osobního bezpečí při rekreaci u vody. Vedle osobního bezpečí budou policisté připomínat i dodržování pravidel silničního provozu, kontrolovat zákaz požívání alkoholu nebo upozorňovat na úskalí zajištění majetku při pobytu u vody.

Dnešní kontroly na Dalešické přehradě se zaměřily především na dodržování plavebního řádu, a to zejména ze strany vůdců malých plavidel a dalších osob, které se pohybují na člunech nebo skútrech po vodní hladině. Pravidelné kontrolní akce se realizují na přehradě zejména proto, že loni docházelo k nárůstu přestupkového jednání na vodních cestách, především v rekreační sezóně, která právě začala. Hrotovičtí policisté se v rámci akce zaměřili kromě kontroly pohybu plavidel po vodní hladině také na kontrolu dodržování dalších právních norem, které souvisejí s užíváním lesních pozemků a všech ostatních rekreačních ploch kolem přehrady. Patří mezi ně například zákaz rozdělávání ohňů ve volné přírodě, zákaz stanování mimo vyhrazené stanové plochy. Kontroly se dotýkaly i parkování vozidel v blízkosti hráze a porušování dalších zákazů v blízkosti vodních toků. Zejména zákaz rozdělávání ohňů je za současných klimatických podmínek velice aktuální.

Při kontrolách prováděli policisté u vůdců plavidel namátkově orientační dechové zkoušky, všechny měly negativní výsledek a v rámci akce tentokrát nezjistili žádná protiprávní jednání. Ale na vodě byli policisté s policejním člunem i v sobotu a v neděli, a to ve spolupráci s kolegy ze Státní plavební správy, kdy zjistili pět přestupků – vůdci plavidel u sebe neměli potřebné doklady. Další přestupky na vodní ploše pak zjistila Státní plavební správa.

Hladina Dalešické přehrady, stejně jako všechny obce kolem této přehrady, patří do služební působnosti policistů z obvodního oddělení v Hrotovicích. Policejní hlídky mají pro svoji každodenní práci k dispozici kromě osobních automobilů také nízko ponorný motorový člun, se kterým v rámci běžného výkonu služby nebo při mimořádných opatřeních a akcích vyjíždějí na hladinu přehrady. Intenzita plavebního provozu na oblíbených vodních cestách stoupá. A platí to také pro Dalešice.

Policisté proto provádějí dohled na vodní ploše v letní turistické sezóně téměř denně. Někteří provozovatelé motorových člunů a vodních skútrů se totiž v minulosti chovali na přehradě velice nebezpečně a svoji příliš rychlou a agresivní jízdou ohrožovali rekreanty na lodičkách, plavce, rybáře, ale i cestující na výletní lodi Horácko. Během každého kontrolního dne zde loni v létě policisté zjistili velké množství přestupků. V průběhu léta přijali také další stížnosti od rekreantů, kteří se na policisty obraceli s různými podněty, které poté policisté museli prověřit.

Pravidla plavby pro majitele soukromých plavidel jsou striktně vymezena právními předpisy. Plavební provoz upravuje vyhláška o pravidlech plavebního provozu, ve které jsou upraveny nejvyšší povolené rychlosti. Na Dalešické přehradě je vymezený prostor pro koupání a pohyb plavců ve vodě. S ohledem na ochranu plavců a břehů je povolena rychlost na rozlehlých vodních plochách do vzdálenosti 50 metrů od břehu nebo od vyznačených prostor pro koupání maximálně 10 kilometrů v hodině. Na ostatních vodních cestách do vzdálenosti 25 metrů. Pro většinu plavidel to prakticky znamená plutí ve výtlačném režimu a zákaz jízdy ve „skluzu“.

„Na plavidle v barvách Policie České republiky vyjíždíme na přehradu v závislosti na klimatických podmínkách a samozřejmě také s ohledem na období dovolených, kdy kolem přehrady tráví volné dny velký počet rekreantů, kteří by se mohli dopouštět protiprávního jednání. Jedná se většinou o různé přestupky, které nelze jiným způsobem než z vodní hladiny vůbec zjistit a zadokumentovat,“ řekl ke kontrolám npor. Mgr. Jaroslav Haza, vedoucí obvodního oddělení Hrotovice.

Na hladinu přehrady vyjel včera do akce s policejním plavidlem hrotovický policista pprap. Vladimír Doležal, který má dokonalou místní znalost přehrady. Jak sám říká, přestupky na vodních hladinách postihuje především Státní plavební správa. Ta ovšem musí přestupce přistihnout přímo na místě činu, nebo jí musí někdo o protiprávním chování zaslat nezbytný důkazní materiál. Společné součinnostní akce jsou proto pro kontrolní činnost velkou výhodou.

„My se zaměřujeme nejen na kontrolu plavidel, ale zajímá nás také všechno, co se děje v zátokách kolem přehrady. Tam se jiným způsobem nedostaneme a lidé na to často spoléhají. Často zjistíme například nedovolené táboření, nedovolené vjezdy osobních automobilů nebo rozdělávání ohňů v lese nebo na okraji lesa. Především v současné době letního období, kdy je dlouhodobé sucho, by mohl požár, který by se vymknul kontrole, způsobit fatální následky. Proto při řešení zjištěných přestupků postupujeme nekompromisně,“ doplňuje pprap. Vladimír Doležal a dodává, že před pár dny přijela k přehradě skupinka cizinců, kteří zřejmě nevěděli o zákazu a v blízkosti hráze rozdělali oheň. Na jejich nebezpečné chování okamžitě upozornili rybáři a když policisté vyjeli na místo, oheň už byl uhašen

Většinu zjištěných přestupků, kterých se dopustí vůdci plavidel, policisté vyřeší na místě v příkazním řízení uložením pokuty. Pokud by se přestupek oznamoval Státní plavební správě, tak by za takové jednání hrozila v rámci správního řízení pokuta až do výše sto tisíc korun v případě fyzické osoby, v případě právnické osoby je pokuta za zjištěný přestupek ještě několikanásobně vyšší. Při opakovaném porušení předpisů hrozí provinilci i odebrání příslušného oprávnění vůdce plavidla. Na Dalešické přehradě budou policejní kontroly pokračovat po celou rekreační sezónu, protože z hlediska počtu rekreantů se jedná o velice významnou rekreační oblast. V letošním roce, kdy lidé plánují kvůli covidovým opatřením ve větší míře tuzemskou dovolenou, lze předpokládat mnohem větší počet rekreantů i na Dalešické přehradě a v jejím okolí.

Na prelatuře kláštera si mohou návštěvníci prohlédnout obrazy, které z velké části pořídili opaté Josef Bernard Pelikán (opatem 1756-1792) a Jan Nepomucký František Pelikán (1793-1819). Obrazy, které návštěvníci během prohlídky prelatury uvidí, tvoří pouze část poměrně velké sbírky obrazů novoříšského kláštera.

V největší místnosti prelatury, kde dříve bývala obrazárna, si mohou návštěvníci prohlédnout v prostorných vitrínách výběr z monstrancí, kalichů, relikviářů a dalších liturgických předmětů z majetku kláštera nebo premonstrátských farností.

„Jde o exponáty od gotiky až po moderní dobu. O některé vzácné předměty jsme v době totality přišli, ale velkou část se podařilo zmapovat a získat zpět. Velkým štěstím bylo, že když v roce 1950 zabrali klášter komunisté, byla většina předmětů převezena do Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, kde je odborníci zaevidovali, a tím nedošlo k jejich rozptýlení. Obě expozice – klenotnice a obrazárna – jsou velmi cenné a odpovídá tomu i několikanásobné zabezpečení“ svěřuje se opat P. Marian Rudolf Kosík.

Společně s obrazárnou a klenotnicí se také otevřela nová expozice věnována archeologickým a antropologickým průzkumům, které se v klášteře konaly při opravě křížové chodby. Díky těmto průzkumům odborníci např. objevili základy kostelíka na starém hřbitově ze 13. století, kde se nacházelo více než sto hrobů místních obyvatel. V hrobech měšťanů byly nalezeny skleněné tabulky, nápisové destičky z rakve, které se normálně dělaly v nějaké jiné podobě či nebožtíkovy boty.

Klášter byl založen podle tradice roku 1211. První písemná zmínka pochází z roku 1248. Nejdříve zde byl konvent sester premonstrátek. Klášter byl několika násobným cílem plenění husitů, pokaždé se komunita sester dokázala obnovit a také dokázaly obnovit budovy kláštera. Na konci 16. století sestry novoříšský klášter opustily a do kláštera přicházejí bratři ze Zábrdovic (dnes součást Brna). Po roce 1733, kdy je povýšen na opatství, nastává jeho umělecky nejhodnotnější období. Premonstráti v Nové Říši se za císaře Josefa II. sice ubránili zrušení, krutě ovšem na tuto komunitu dopadly totalitní režimy 20. století.

Dne 29. května 1942 bylo zatčeno 12 řeholníků a pět z nich včetně opata Pavla Součka bylo umučeno v koncentračním táboře Osvětim. Čtyři bratři byli z Osvětimi převezeni do Buchenwaldu a poté tři z nich do Dachau. Ti, kteří přežili, se po válce vrátili do kláštera, který do té doby sloužil jako ubytovací prostor pro německou chlapeckou školu, evakuovanou z bombardovaného Porúří.

Bratřím se podařilo obnovit přerušený řeholní život. Zvolili si nového opata Augustina Antonína Machalku. Dříve, než vůbec mohl začít spolu s bratřími pracovat na opravě škod, způsobené válečnými událostmi, bylo na obzoru ještě delší přerušení řeholního života v novoříšském klášteře. Opat byl zatčen 3. února 1950 a ve vykonstruovaném procesu s řeholními představenými, který nese jeho jméno, byl odsouzen k 25 letům vězení. Při tzv. Akci „K“ v noci ze 13. na 14. dubna 1950 byli odvezeni i ostatní bratři z kláštera. Budovy kláštera od té doby využívala Vojenská nemocnice v Brně jako svůj sklad zdravotnických potřeb.

Poté, co se řeholníci mohli do kláštera vrátit v roce 1991, začali pracovat na obnově, na kterém neustále pracují. Bylo třeba zajistit nové střechy, fasády, odvlhčení apod. „Náročný projekt rekonstrukčních a restaurátorských prací včetně generální opravy varhan v opatském chrámu sv. Petra a Pavla pokryla z vetší části dotace z evropských fondů. Projekt bude probíhat až do roku 2022, kdy se budou ještě restaurovat vybrané obrazy a obnovovat klášterní zahrady. Jsme za tu dotaci velmi vděční.“ říká opat Kosík.

Prohlídky probíhají, včetně pondělí, čtyřikrát denně, kromě neděle, kdy se provádí pouze odpoledne.
Dosud měli návštěvníci kláštera možnost prohlédnout si prostory kláštera ve dvou turistických okruzích a to kostel sv. Petra a Pavla, kapli svaté Anny a knihovnu.

Když bylo hledání neúspěšné, obrátil se na policejní linku tísňového volání. Vzhledem k tomu, že existovalo důvodné podezření, že osmnáctiletý mladík mohl v rybníce utonout, byli ke spolupráci přivoláni profesionální hasiči na člunech a také policejní potápěči. K prohledání širšího terénu kolem rybníka byli na místo vysláni také policejní psovodovi a v místě pátrali policisté z obvodního oddělení Třebíč.

"Krátce před třiadvacátou přišla smutná zpráva. Policejní potápěči nalezli tělo utonulého mladíka, bohužel bez známek života. Na místo byla vyslána krizový intervent Krajského ředitelství policie kraje Vysočina, aby poskytl psychologickou pomoc rodině utonulého mladíka", informovala mluvčí.

Případem se zabývají třebíčští policisté, kteří prověřují všechny další okolnosti tragické události.

Foto: rybník Kuchyňka v Třebíči