Tajemství plzeňských interiérů Adolfa Loose: Dále do světa
Zavřít foto...
U příležitosti výročí 150 let narození architekta Adolfa Loose (narodil se 10. prosince 1870 v Brně - zemřel 23. srpna 1933 v Kalksburgu v Rakousku) vznikla multimediální výstava, kterou připravil Petr Domanický ze Západočeské galerie. Cílem této putovní expozice, která bude zahájena 1. prosince v galerii Bauhaus Center v Tel Avivu, je představit Loosovu unikátní interiérovou tvorbu, vzniklou v rámci architektova dlouhodobějšího působení v Plzni v první třetině 20. století, která není širší veřejnosti v zahraničí příliš známá.
Z Tel Avivu pak loosovské téma poputuje dál do sítě Českých center, a to do New Yorku, Paříže, Tokia, Bruselu, Berlína, Mnichova. V květnu a červnu příštího roku pak potěší také speciální uvedení výstavy návštěvníky Českého centra Vídeň v Rakousku.
"Výstava je členěna na tři tematické části. V té úvodní je stručné představení Loose a jeho životního příběhu i tvorby. Pak následuje popis plzeňských interiérů s informacemi o rodinách zadavatelů, přičemž se návštěvník výstavy může podívat do interiérů prostřednictvím interaktivních obrazovek a prohlédnout si fotografie a další dobové dokumenty. Závěr výstavy je věnován pátrání po osudech původních majitelů a jejich potomků", informovala Petra Jungwirthová z organizace Česká centra.
Adolf Loos se narodil v Brně v rodině kamenosochaře Adolfa Loose staršího a Marie, rozené Hertlové, oba rodiče pocházeli z Jihlavy. Otec vystudoval sochařství ve Vídni, následně se přestěhoval do Brna a vybudoval zde jeden z největších kamenických závodů ve městě. Rodinný dům s dílnou stával na dnešní Kounicově ulici, kde dnes stojí hotel Continental. Po brzké smrti otce (1879) neměl Adolf mladší jednoduché dětství a byl těžko zvladatelným dítětem. Obecnou školu navštěvoval v Brně a poté studoval na gymnaziích v Brně, Jihlavě a v Melku.
Odborná studia absolvoval na průmyslové škole v Liberci a v Brně, kde odbornou přípravu dokončil. Krátce studoval i na drážďanské technické univerzitě; usadil se ve Vídni, kde stanul v čele modernistického hnutí. V letech 1893 – 1896 pobýval ve Spojených státech, nejprve u příbuzných a později vystřídal řadu aktivit od pomocných prací v hotelech, na stavbách až po psaní uměleckých kritik. Pohyboval se zejména ve Filadelfii, New Yorku a Chicagu. V Chicagu se seznámil s výsledky Chicagské školy.
Rok 2020 byl vyhlášen Rokem Adolfa Loose a to u příležitosti 150. výročí jeho narození. "Česká centra se do těchto oslav zapojila atraktivní výstavou LOOS AND PILSEN, která vznikla ve spolupráci se Západočeskou galerií v Plzni a městem Plzeň. Loosovy interiéry, z nichž ani po sedmdesáti letech nevyvanuly příběhy jejich původních rodin, se zásluhou Petra Domanického, autora výstavy, opět dostávají do popředí pozornosti široké veřejnosti, a to české i zahraniční. Sítí Českých center se téma šíří do dalších světových metropolí počínaje Tel Avivem, přes New York – do Vídně", doplnila informace Petra Jungwirthová.
Podzimní cesta plzeňských interiérů
Letošní podzim přináší novou výstavu určenou pro zahraniční prezentace v síti Českých center. Jejím cílem je představit Loosovu unikátní interiérovou tvorbu, vzniklou v rámci architektova dlouhodobějšího působení v Plzni v první třetině 20. století, která není širší veřejnosti v zahraničí příliš známá.
„Loos je celosvětově uznávaný klasik moderní předválečné architektury s moravskými rodovými kořeny, který svým myšlením i samotnými realizacemi ovlivňoval soudobou architekturu a inspiroval pozdější dění a směřování současné architektury v mezinárodním měřítku. Prostřednictvím sítě Českých center jsme jeho osobnost připomínali v on-line prostředí již v červnu letošního roku, nyní navazujeme projektem LOOS AND PILSEN, který vznikl ve spolupráci se Západočeskou galerií v Plzni, naší ambicí je zprostředkovat do zahraničí ucelený pohled na dílo Adolfa Loose a současně přiblížit Českou republiku jako zemi se silnou tradicí designu a architektury", uvedl Ondřej Černý, generální ředitel Českých center.
„Na přelomu let 2011 a 2012 uvedla Západočeská galerie v Plzni jeden ze svých klíčových výstavních a publikačních projektů autorů Petra Domanického a Petra Jindry Loos – Plzeň – souvislosti, čímž iniciovala jednání o převodu jednoho z nejvýznamnějších Loosových interiérů v Plzni, tzv. Semlerovy rezidence, do její správy. V roce 2013 pak byla zahájena rekonstrukce rezidence a současně s tím vznikl plán, situovat do těchto prostor Centrum pro výzkum architektury. Jsem proto rád, že výstavu pro Česká centra připravuje právě naše instituce, která může přiblížit mezinárodnímu publiku nejen dosud méně známou kapitolu v pracovním i osobním životě Adolfa Loose, ale také upozornit na mimořádně zajímavé osobnosti z řad investorů plzeňských Loosových interiérů", dodal ředitel Západočeské galerie v Plzni Roman Musil.
Výstava odhalí nezřídka smutné osudy
Na stránkách
www.adolfloosplzen.cz představuje prostřednictvím své příspěvkové organizace Plzeň Turismus prohlídkové trasy po plzeňských interiérech.
„Plzeň si výročí narození Adolfa Loose hrdě připomíná, vždyť je to nejvýznamnější architekt, který kdy v celé historii Plzně ve městě působil. Je dnes celosvětově uznávaný a jeho realizace kromě Plzně či Prahy najdeme po celé Evropě, především ve Vídni, ale také v Paříži, Montreux, Semmeringu i jinde. Jsme hrdí na to, že díky výstavě v Českých centrech se povědomí o tom, že právě v Plzni je k vidění unikátní soubor restaurovaných interiérů, rozšíří po světových metropolích, doplnil primátor Plzně Martin Baxa.
Prostřednictvím historických fotografií a textů na velkoformátových panelech přibližuje autor Petr Domanický hlavní aspekty, díky kterým se stal Adolf Loos nadčasový. Multimediální výstava představí nejvýznamnější zjištění, k nimž badatelská práce Západočeské galerie v Plzni došla od roku 2010. Smyslem je upozornit na unikátní interiéry. Příběhy rodin zadavatelů, kteří pomohli k realizacím, ožívají a vypovídají o tehdejší době.
„Výstavou pro Česká centra bychom rádi připomněli nejen architektonickou práci Adolf Loose v Plzni, ale také její objednavatele. Jde o několik významných rodin, jejichž osudy jsou mnohdy až fascinující. Připomínáme meziválečnou éru, kdy většina interiérů vznikla, ale rovněž vývoj po událostech let 1938 a 1939, kdy mnozí členové jednotlivých rodin emigrovali nebo tragicky zahynuli, řekl Petr Domanický.