Každá osoba musí mít pro vstup potvrzenou online rezervaci, aby nedošlo k překročení kapacity a je povina zahlásit se při příchodu u obsluhy půjčovny. Všichni sportující musí mít po celou dobu ústa zakrytá respirátorem, rouškou, šátkem, nebo obdobnou tkaninou. Chata Krabička je uzavřena, přístupné jsou pouze toalety. Vyzvednutí rezervovaného vybavení je možné pouze přes výdejní okénko. Lezení při těchto mimořádných pravidlech je doporučeno zkušenějším ledolezcům, kteří jsou zcela soběstační vědomostmi, znalostmi i materiálním vybavením a dokáží bezpečně lézt ve dvojici lanového družstva bez cizí kontroly a pomoci.

Tolik prozatím "úřední řečí". V této situaci berme led ve Víru podobně, jako neprovozovanou zasněženou sjezdovku, ke které přijde skiaplinista, nasadí pásy, naskočí do lyží a sám si vyběhne nahoru, aby si svah i sjel. Očekáváme, že budete opravdu schopni fungovat stejně. Led je Vám k dispozici. Nezbytná je ovšem rezervace, jinak by nebylo možné udržet pravidlo dvou osob na sportoviště. Letos jsme po loňském nezdaru konečně s velkou námahou naledovali a nechceme, aby led zmizel bez jediného záseku cepínu.
S jakýmikoliv případnými dotazy mohou zájemci volat na tel. číslo +420 732 732 751.

Ledová stěna je uměle vytvořený ledopád, uznaný jako cvičný terén ČHS, sloužící k nácviku ledového lezení. Nachází se v obci Vír na Českomoravské vrchovině v hlubokém údolí řeky Svratky, které poskytlo ideální podmínky k vytvoření tohoto projektu.

Hodnota stavby netkví pouze v jejím samotném architektonickém ztvárnění, ale v celkové urbanistické koncepci vyplývající z tamějších historických a kulturních událostí. Autor návrhu vybral pro novostavbu kulturního domu přesně takový pozemek, aby její umístění bylo podřízeno ose výhledu z památníku na obec, rodné domy a dějiště válečné tragédie čp. 23, se kterými byly osudy zdejších odbojářů spjaty. Autor návrhu byl významný československý architekt, malíř, scénograf a vysokoškolský pedagog, který v roce 1948 získal titul národního umělce. Zakázka na návrh kulturního domu v Mnichu byla poptána přímo od komunistického ministra zemědělství Julia Ďuriše. Samotné stavební práce pak probíhaly v rámci brigád místního obyvatelstva ve dvouletém plánu.

„Architektonicky hodnotný a do detailu propracovaný reprezentativní objekt vesnického kulturního domu je vývojově, ideově i funkčně spjatý s nedalekým Památníkem slovanského bratrství, díky němuž je většina obce se svým stavebním fondem zahrnuta do ochranného pásma památníku“, konstatuje ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči Pavel Macků.

Stavba, která se do dnešních dnů zachovala prakticky v intaktním stavu, navíc představuje snad jedinou Krohovu realizovanou práci podbarvenou surrealismem a oživenou výtvarnými prvky jeho vlastní produkce.

K výročí založení sboru vydají hasiči publikaci o historii i současnosti. Součástí oslav bude odložený 50. ročník Memoriálu Jaroslava Vaňka a soutěž mladých hasičů Regional cup. V předsálí kina hasiči připraví výstavu se svou tématikou. Na náměstí proběhnou ukázky techniky Integrovaného záchranného systému. Členové sboru se zúčastní uctění památky Tita Kršky a položení věnce u jeho pomníku na starém hřbitově. Slavnosti uzavře Memoriál zasloužilých funkcionářů, který se letos poprvé bude konat v zámeckém parku.

V rámci oslav sboru také vzniklo nové logo, které zdobí vratné eko kelímky na nápoje. Tyto kelímky se využijí na hasičských akcích.

Prvním náčelníkem byl Titus Krška, rodák z Třebíče. Do Velkého Meziříčí se přestěhoval v roce 1870, poté, co v rodném městě učinil první, ale neúspěšný pokus založit sbor jednoty hasičské.
Po několika poradách svolal dne 8. června 1871 schůzi příznivců a předních občanů města do hostince U Zlatého lva na náměstí, který vlastnil Eduard Krška, Titův starší bratr. Schůze se zúčastnili, kromě bratrů Krškových, tehdejší starosta města Antonín Jelínek – majitel koželužny Jelínek a syn (dnešní Nový Svit), dále Emanuel Nestrašil – kupec v Panské ulici, podhradský mlynář Jan Čermák mladší a mlynář ve sladovém mlýně Jan Čermák. Shromáždění jmenovaných se usneslo založit český dobrovolný sbor hasičský a vypracováním stanov pověřili Tita Kršku. Podepsali je 10. července a 19. července 1871 je odeslali. Následovalo schválení stanov, které proběhlo 21. července 1871 a tím vznikla Dobrovolná jednota hasičská.
Jedním z úkolů sboru bylo nakoupit a doplnit nejnutnější výstroj a výzbroj. Zakoupili ruční stříkačku, kterou pojmenovali Floriánka, podle patrona hasičů. Ta se plně osvědčila při vůbec prvním požáru kostelní věže, který vznikl 6. července roku 1872. Úspěšným zásahem proti požáru si hasičský sbor získal i přízeň městské rady, která nebyla do té doby sboru nakloněna. Za zmínku jistě stojí, že veškeré nářadí, techniku, výstroj a výzbroj nakupoval sbor na dluh, který potom dlouho splácel svými aktivitami, jako je pořádání plesů, výletů či dokonce divadelním představením, které psal sám Titus Krška. Obec začala přispívat požárnímu sboru až po sedmi letech od založení.

A když jsme tu zmínili první požár Dobrovolné jednoty hasičské, je třeba vzpomenout na poslední požár Tita Kršky. Stalo se tak v říjnu 1900, kdy hořelo několik domů na horní straně náměstí, mezi kterými byl i hostinec U Zlatého lva. Hašení požáru bylo velice namáhavé a vyčerpávající, ale úspěšné. Hasební zásah řídil Titus Krška, což se projevilo na jeho zdraví. Zatímco se vyhořelé domy podařilo zachránit, zdraví náčelníka se zregenerovat nepodařilo. Krátce po požáru onemocněl a na následky vyčerpání ve věku 58 let dne 24. října 1900 zemřel. „Pozornějším občanům je třeba dát za pravdu, že na pomníku je chybně uvedeno datum úmrtí (25. 10.). Asi došlo k chybné komunikaci při zadání zakázky. Je to detail, ale když se o tom ví, není to chybou," uvedl Lubomír Chadim, člen SDH.

Rok 1871 jako počáteční letopočet existence sboru dobrovolných hasičů je nejdůležitějším rokem v historii velkomeziříčského hasičstva, nejstaršího českého dobrovolného sboru na Moravě, který přetrval doby dobré i zlé a dovrší v letošním roce 150 let od založení.