Prastará lípa je svědkyní doby husitské, působení Českých bratří a jejich pronásledování. Záznamy z období pronásledování tajných evangelíků vypovídají o tom, že si v její dutině bratr Jiroušek opisoval vypůjčený Nový zákon a Knihu žalmů Starého zákona. Podle poznámek na deskách opisu přitom údajně spotřeboval 1204 lojových svíček. V pověsti se dále vypráví o tom, že když opisoval žalmy, zpíval si je, a poněvadž byl hluchý, sám je neslyšel. Zpěv se nesl z dutiny vysoko do koruny a zazníval střídavě ze všech stran. Díky ozvěně ve veliké dutině nabýval zvláštního zabarvení, které působilo o to víc tajemně právě v noci, kdy stařeček knihy opisoval. Odtud pochází název Zpívající lípa, kterým je strom také často označován.

Ve svých dílech lípu zmínili také například Alois Jirásek nebo Teréza Nováková, kteří pod ní rádi sedávali, její příběh měl v plánu zhudebnit i skladatel Bohuslav Martinů. Z druhé poloviny 18. století pochází legenda, že místní hospodář, český bratr, očekával návštěvu evangelického faráře ze Slezska. Vyhlížel ho z lípy, propadl se ale do dutiny a následkem pádu ohluchl. V lípě pak trávil čas a prozpěvoval si žalmy. Další přízvisko lípy se odvíjí od rodu Lukasů, kterým statek patřil do roku 1915.

V anketě hlasovalo více než 7250 lidí, kteří vybírali z finálových dvanácti stromů ze sedmi krajů. Pro vítězný strom jich hlasovalo přes 2600, v pořadí druhému stromu dalo hlas zhruba 1800 lidí. Díky zpoplatněnému hlasování se nadaci podařilo vybrat bezmála čtvrt milionu korun, peníze nadace rozdělí jako grant mezi letošní finalisty a takzvané Stromy hrdiny.
Druhé místo obsadil strom s přízviskem Dubisko valašisko tvrdé z Kozlovic na Frýdeckomístecku, třetí je Smrt ztepilý v Ramešově ulici v Brně.

Lípu, jejíž obvod kmene měří 12 metrů, do ankety přihlásila základní a mateřská škola Telecí. Běžně se u ní pořádají nejrůznější akce a strom je součástí společenského života celé obce.
Zpívající lípa má také své potomky – první byl vysazen v roce 2000 a od té doby pak dalších dvacet. Rostou u místní školy, v pražském arboretu potomků významných stromů na Vyšehradě, ale třeba také v anglickém Bristolu.
Zpívající lípu odborníci v 80. letech minulého století asanovali, tehdy z její dutiny vyvezli 15 kubíků dřeva a listí sahající do výšky 1,5 metru. Našli tam i nádoby ze středověku.

S iniciativou postavit v Přibyslavi trvalý symbol Vánoc do veřejného nechrámového prostoru přišla Irena Rezničenková z Poříčí. Jejího podnětu se ochotně ujal mladý umělecký kovář Petr Štáfl z Uher, autor nedávno požehnaného kříže, nového krajinného prvku, záchytného bodu na obzoru mezi osadami Dvorek a Uhry.

Petr Štáfl na jevišti kulturního domu promítl nákres svého projektu plastického zobrazení narození Ježíše Krista. Zdůraznil, že mu jde o vytvoření umělecky hodnotného díla, na jehož tvorbě se vystřídají pouze přibyslavští řemeslníci.

Svatou rodinu z kovu vyková právě Petr Štáfl. Jak uvedl, Panna Maria a svatý Josef budou přibližně 1,5 metru vysocí a stylizované postavy budou odspodu podsvíceny. Narozený Ježíšek bude rovněž vykován a bude položen do dřevěných jeslích, o jejichž zhotovení si řekl učeň truhlářského řemesla Bohumír Janáček.

Chlév postaví tesař Petr Málek, trámy spojí bez hřebíků metodou čepování a dřevěnými kolíky. Nad chlévem se šindelovou střechou bude zářit až 2,5 metru dlouhá kometa. Vlasatice bude rovněž z kovu, její ohon bude pokryt 24karátovým zlatem a středové “oko” vytaví přibyslavská sklárna Valner Glass.

Náklady na zhotovení betlému se odhadují na 270 až 300 tisíc korun. Výsledný účet negativně ovlivňuje dynamický růst cen stavebních materiálů, především dřeva, energie a kujného železa.

Irena Rezničenková je přesvědčena, že výrobu originálního betlému uhradí občanská sbírka, věří ve štědrost lidí a oceňuje úmysl samosprávy města, která ke každé darované koruně přidá dvě.

Přibyslavský betlém má šanci zapsat se mezi významné české a moravské nechrámové stavby tohoto druhu. Bude jedním z mála, jehož figury nejsou vyřezány ze dřeva jak tomu je dejme tomu v sousední Polné nebo nebyly upleteny ze slámy jako například v nedalekém Petrkově.

O iniciativu se již zajímají sdělovací prostředky, deník Právo počátkem září přinesl rozsáhlou informaci s titulkem přes celou šíři novin a tiskovou zprávu vydala agentura ČTK.

Připomeňme, že v Česku od roku 1990 působí Sdružení přátel betlémů, které bylo v roce 1995 přijato do Světové asociace betlemářů.

Ve dnech 2. a 3. října se v Kraji Vysočina koná 11. ročník Dnů otevřených ateliérů. Kdo zavítá do kovárny na pomezí Dvorka a Uher, tomu Petr Štáfl ochotně ukáže tajemství svého tvůrčího řemesla i projekt betléma.

Foto: Ivo Havlík
horní obrázek - kovář Petr Štáfl
dolní obrázek - Kovárna v Uhrách, v níž budou postavy Svaté rodiny vykovány. Ve dnech 2. a 3. října ji lze kovárnu navštívit

Historicky službu ohledávání zemřelých zajišťovali lékaři vykonávající pro pět krajských nemocnic na Vysočině lékařskou službu první pomoci nebo praktičtí lékaři.
Podle informací náměstka hejtmana Kraje Vysočina pro oblast zdravotnictví Vladimíra Novotného bude službu v budoucnu vykonávat především externí společnost. „Ohledat mrtvého a konstatovat smrt může pouze lékař. S kým budeme v následujících letech spolupracovat, bude jasné snad do několika týdnů. Současný využívaný model pro poskytování této služby už logisticky nevyhovuje, často se stávalo, že se na službu čekalo i několik hodin, a nestandardně byly k ohledání povolávány týmy záchranné služby, které mají primárně jiné povinnosti", upozorňuje Vladimír Novotný na současnou praxi.

Ze zákona mají povinnost provádět prohlídky těl zemřelých praktičtí lékaři, avšak je to podmíněno tím, že se přednostně mají věnovat svým objednaným a čekajícím pacientům. „Navíc v některých případech není možné určit, kdo je obvodním lékařem zemřelého, a kdo má tedy provést prohlídku. Ta obnáší nejen ohledání těla a vyplnění příslušných dokumentů s údaji o osobě, ale také stanovení příčiny úmrtí,“ popisuje Vladimír Novotný.

Podle Vladimíra Novotného si vedení Kraje Vysočina od nové služby slibuje především snížení zátěže na záchrannou službu a službu lékařské pohotovosti. Odpadne i čekání příbuzných nebo ostatních složek IZS na nyní přetíženou službu. Prohlídky těl zemřelých sice hradí příslušná zdravotní pojišťovna, její platba však zdaleka nepokrývá skutečné náklady. V současné době Kraj Vysočina přispívá krajským nemocnicím na poskytnutí služby ohledání zemřelých každé přibližně 300 tisíc korun ročně. Nemocnice na zajištění této služby dále využívají i krajský příspěvek určený na provoz lékařské služby první pomoci.

"V roce 2020 zajistily krajské nemocnice na Vysočině ohledání 1408 osob, nejvíce výjezdů hlásila nemocnice v Jihlavě, a to 347, ostatní nemocnice evidovaly v průměru kolem 250 výjezdů. O rok dříve nemocnice zajistily 1180 ohledání", doplnila informace J. Svatošová.

Foto: ilustrační

Poté začnou stavebníci s montáží střechy a následovat bude osazení spojovacích krčků. Jako první bude vybudován v polovině října nadzemní krček vedoucí do budovy, ve které sídlí například oddělení dlouhodobě nemocných. Jeho délka bude třináct metrů.

„Následně přijde na řadu instalace krčku do stravovacího provozu a jako poslední bude zhruba v polovině listopadu osazen dvoupatrový spojovací krček o délce třiačtyřiceti metrů vedoucí do pavilonu akutní medicíny", informoval ředitel Nemocnice Pelhřimov Michal Kozár.

Kromě nosné konstrukce obvodových stěn, jader a stropů řemeslníci pracují na hrubých rozvodech vzduchotechniky, elektřiny a topení a v prvním nadzemním podlaží finišují s hrubými rozvody medicinálního plynu. Dále staví sádrokartonové příčky v prvním, druhém a třetím nadzemním podlaží a provádí hydroizolace střešního pláště.

Foto: horní obrázek: stavba
dolní obrázek: vizualizace

Silně opilý muž skončil na záchytce
V úterý 21. září byli policisté v Jihlavě před jedenáctou hodinou večer přivoláni na ulici Pávovská, kde se nacházel značně opilý muž. "Ležel na zemi a při pokusech vstát padal do vozovky. Policisté zjistili, že se jedná o osmačtyřicetiletého muže, kterému při dechové zkoušce naměřili hodnotu 2,75 promile alkoholu", informovala policejní mluvčí Jana Kroutilová s tím, že policisté muže zajistili a odvezli na záchytku k vystřízlivění.

Opilý muž se choval agresivně
Policisté prověřují případ výtržnictví, ke kterému došlo u Telče na Jihlavsku. "V pátek 17. září přijali policisté před čtvrtou hodinou odpoledne oznámení o agresivním opilém muži, který obtěžoval cestující a napadl řidiče autobusu jedoucího z Telče na Markvartice. Muž cestující vulgárně urážel, když se ho snažil uklidnit řidič, obrátil svoji agresi na něho. Řidiče autobusu slovně napadal a vyhrožoval mu násilím. Agresivita opilého muže se stupňovala a na zastávce se pokusil řidiče udeřit. Napadenému se podařilo útok odvrátit, opilého muže vytlačit z autobusu a zpacifikovat", popsala incident Jana Kroutilová. Doplnila, že přivolaní policisté opilého čtyřiapadesátiletého muže zajistili, při dechové zkoušce mu naměřili necelé tři promile alkoholu. Odvezli ho na záchytku k vystřízlivění. Případ policisté prověřují pro podezření ze spáchání trestného činu výtržnictví.

Vandal posprejoval auto
Policisté pátrají po pachateli, který v pondělí 20. září v době mezi třetí hodinou odpoledne a pátou večer v ulici Alšova v Jihlavě poškodil zaparkované vozidlo. "Pachatel vozidlo Hyundai posprejoval bílou barvou na předních dveřích a způsobil tak majiteli předběžně vyčíslenou škodu pět tisíc korun" uvedla mluvčí policistů Jana Kroutilová. Policisté provedli ohledání místa činu, zadokumentování a šetření v lokalitě. Úkony trestního řízení zahájili pro podezření ze spáchání trestného činu poškození cizí věci. Případ policisté prověřují, po pachateli pátrají.

Řidič narazil do zaparkovaných vozidel
V pondělí 20. září jel po čtvrté hodině odpoledne řidič vozidla Fiat v Jihlavě po ulici Telečská, kde narazil do dopravního značení a dále postupně do zaparkovaných vozidel Seat, Honda, Škoda Kodiaq a Škoda Fabia. Ke zranění osob při nehodě nedošlo. "Přivolaní policisté zjistili, že řidičem je osmaosmdesátiletý muž, který byl pod vlivem alkoholu a ve velmi špatném psychickém stavu. Přivolaná zdravotnická záchranná služba ho odvezla na vyšetření. Při dechové zkoušce policisté řidiči naměřili hodnotu 0,8 promile alkoholu, opakovaná zkouška u něho ukázala hodnotu 0,82 promile alkoholu v dechu. Policisté muži zadrželi řidičský průkaz", informovala policejní mluvčí J. Kroutilová. Místo dopravní nehody ohledali a zadokumentovali. Na poškozených vozidlech a dopravním značení vznikla předběžně vyčíslená škoda celkem za sto tisíc korun. Dopravní nehodu policisté šetří.

Řidička nadýchala přes jedno promile
V úterý 21. září kolem sedmé hodiny večer zastavili policisté v ulici Na Zahradách v Křižanově na Žďársku osobní auto Kia. "V rámci kontroly se šestašedesátiletá řidička podrobila dechové zkoušce. Výsledek byl pozitivní a naměřená hodnota činila 1,44 promile alkoholu. Výsledky opakovaných dechových zkoušek byly 1,51 a 1,54 promile. Policisté ženě na místě zakázali další jízdu a zadrželi řidičský průkaz", informovala mluvčí policistů Stanislava Rázlová. Vše zadokumentovali a zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky.

Muž řídil auto přes uložený zákaz
Ze spáchání trestného činu je podezřelý pětadvacetiletý muž, který řídil vozidlo, i když to má zakázáno, navíc byl řidič pod vlivem drog. V úterý 21. září jel po jedenácté hodině večer s autem Infinity v Třebíči po ulici Jar. Heyrovského. "Při kontrole policisté zjistili, že řidičem je muž, který má od července na základě rozhodnutí městského úřadu vysloven zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel a usednout za volant by směl až příští rok na jaře. U řidiče zjistili policisté dále pozitivní hodnotu na návykové látky, test byl pozitivní na amfetamin, muž je tak podezřelý ze spáchání přestupkového jednání. Policisté muži zakázali další jízdu. Případ prověřují pro podezření ze spáchání přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí", uvedla policejní mluvčí Jana Kroutilová.

"Tato výstava je přidružena k bienále Sochy pod novoměstskou oblohou, pořádané Horáckou galerií ve spolupráci s Novým Městem na Moravě. Má za úkol představit sochařskou práci Čestmíra Sušky, orientovanou na monumentální objekty v exteriéru", informovala Marta Hauptmanová.

Kurátorka Daniela Kramerová vybírá reprezentativní soubor fotografií, dokumentující Suškovu práci od 80. let až po současnou tvorbu.

"Po vernisáži se můžete těšit na komentovanou prohlídku devíti Suškových soch rozmístěných po městě. Akce začíná v 17.30 hodin u objektu Velký ubrus na Vratislavově náměstí", doplnila M. Hauptmanová.

Výstava potrvá do 5. prosince.

Na novorozenecké JIP stráví maminky klokánkováním hodiny: „Jedná se o metodu, která se nejvíce využívá u předčasně narozených dětí. Nedonošené dítě leží na hrudi rodičů a tento přímý, velmi těsný tělesný kontakt dítěti simuluje bezpečné prostředí, které mu připomíná prostředí dělohy. Cítí teplo matčina či otcova těla, slyší tep srdce,“ vysvětluje primář dětského oddělení Martin Zimen.

Od roku 2003 uznává i Světová zdravotnická organizace klokánkování jako oficiální metodu přístupu k předčasně narozeným dětem. A nová křesla pobyt rodičům v nemocnici určitě zpříjemní: „Speciální křeslo je vhodné i pro maminky, které porodily císařským řezem, protože se z něj pohodlně vstává,“ dodává vrchní sestra dětského oddělení Jana Zejdová.

Klokánkovaná miminka jsou méně ohrožena infekcí, a to z toho důvodu, že se jejich kůže přirozeně osidluje mateřskými bakteriemi, proti kterým jsou přímo chráněny protilátkami z mateřského mléka své maminky. „Mají také stabilnější srdeční frekvenci, pravidelné dýchání, lepší saturaci, neboli okysličení tkání kyslíkem, které je monitorováno přístroji, menší výkyvy tělesné teploty, méně pláčou, lépe spí a mají delší období bdělosti,“ vysvětluje Martin Zimen.

Nových pět křesel bylo možné pořídit díky sponzorov. Moc děkujeme také za sponzoring deseti dětských hnízdeček Neobed taktéž na novorozeneckou JIP. Celková hodnota daru je 230 tisíc korun.