Irbis neboli sněžný levhart bývá označován za krále Himaláje. Jde o kočkovitou šelmu, která se pomocí dlouhých skoků pohybuje ve vysokohorském terénu. Obývá hory ve Východní a Jižní Asii - Pákistán, Čína, Indie, Nepál či Mongolsko. Živí se horskými kozami a ovcemi, svišti, divokými prasaty a ptáky.

Irbis je plachá a samotářská šelma, která loví převážně od soumraku do svítání. Dospělá zvířata se setkávají pouze na dobu páření, která probíhá v měsících leden až duben. V tento čas se pohlavně aktivní jedinci ozývají voláním a značkují své okolí. Mláďata se rodí po 93–103 dnech a i když rostou poměrně rychle, mohou být krmena mateřským mlékem až po dobu 18 měsíců. Levharti pohlavně dospívají ve 2–3 letech, ale obvykle se začnou rozmnožovat později, a to ve věku čtyř let.

Levhart sněžný je v současné době zařazen do seznamu ohrožených druhů. Mezi hlavní příčiny jeho úbytku v přírodě patří pytláctví pro kůži a pro kosti využívané v tradiční asijské medicíně. Dále také konflikty s pastevci hospodářských zvířat, kteří je loví jako škodnou.

Ladislav Šauer se narodil v roce 1952, vyrůstal a žije v Dalečíně, je absolventem střední zemědělské školy v Bystřici nad Pernštejnem, vystudoval vysokou školu zemědělskou v Brně.

V oblasti malířství je samoukem. V jeho tvorbě se odráží úzký vztah k přírodě, který vyplývá z jeho životní dráhy, jež se po celou dobu vine okolo života na vesnici a zemědělství. Jeho malby jsou odrazem reálné skutečnosti, vycházející z důkladné znalosti přírody a vysočinské krajiny. Nedílnou součástí jsou kompozičně vyvážená rozmanitá květinová zátiší.

Výstava potrvá do 16. prosince. Otevřeno bude v pracovní dny od 8 do 16 hodin.

Město Jihlava zprostředkovalo obnovu pamětní desky připomínající jihlavského rodáka a vlastence Jindřicha Kartůska. Původní nedochovaná pamětní deska byla 1. července 1947 umístěna na domě Kartůskovy rodiny v ulici Havlíčkova č. 61. Dům byl však v roce 1958 kvůli plánové výstavbě nového mostu U Jánů zbořen. Pamětní deska byla poté uložena v budově radnice a v roce 1989 umístěna na oplocení areálu bývalých jatek, tedy dnešním areálu Služeb města Jihlavy. V roce 1999 vzniknul projekt na výstavbu Památníku npor. Letectva Jindřicha Kartůska, na který měla být tato deska přemístěna. K realizaci tohoto projektu však nedošlo a v roce 2001 byla původní bronzová pamětní deska snesena a její další osud není znám.

„Na popud Sdružení válečných veteránů ČR provedlo statutární město Jihlava obnovu této pamětní desky a opětovně ji umístilo na ulici Havlíčkova na oplocení areálu Služeb města Jihlavy, tedy na druhotné umístění původní desky. Zprostředkování obnovy pamětní desky financovalo město a stálo přes 148 tisíc korun. Díky dochované fotodokumentaci původní – nedochované pamětní desky, jsme mohli v rámci návrhu zadání nové desky s původním vzhledem a uměleckým pojetím desky pracovat. Slavnostní odhalení desky proběhne ve spolupráci se Sdružením válečných veteránů ČR dne 26. října 2021,“ doplnil Ondřej Stránský z majetkového odboru magistrátu města Jihlavy.

Nadšený sokol a zručný závodník

Jindřich Kartůsek se narodil 15. července 1887 ve Chvalčové Lhotě u Holešova. Nadporučík letectva ve výslužbě přenesl svoji lásku na automobilové motory a měl v Jihlavě generální zastoupení prostějovské firmy Wichterle a Kovařík. Byl předsedou Autoklubu Moravy a Slezska, nadšeně a obětavě pomáhal s organizací velkých automobilových závodů, v první řadě při pořádání Masarykových okruhů. Byl i nadšeným Sokolem a vedl k němu též své dva syny. V době ohrožení republiky se stal náčelníkem branné skupiny. Byl znám svou ušlechtilostí, spravedlností a ryzím charakterem. Považoval za přirozené, jako dobrý vlastenec, podílet se na protinacistickém odporu.

Gestapo jej vyslídilo a 7. prosince 1940 si pro něj přišlo. Následovala drsná cesta nacistickými kriminály. Z jihlavské věznice byl odvezen do Kounicových kolejí, které byly pověstné svojí krutostí, prošel i kolejemi Sušilovými, věznicí „Pod kaštany“ na Veveří, až jeho strastiplná cesta skončila vězením ve Vratislavi. Polomrtvý, s váhou 40 kg, byl tři dny před svým úmrtím 24. ledna 1943 propuštěn do soukromého léčení. Pohřeb v Jihlavě byl gestapem zakázán, byl odvezen do Brna ke kremaci, která se konala pouze za účasti rodiny a malého okruhu přátel. V roce 1945 obdržel „in memoriam“ Československý válečný kříž a 28. října 1947 byl „in memoriam“ povýšen na kapitána leteckého zbrojařství. V roce 1945 se v Jihlavě konal I. ročník automobilového závodu „Kartůskův memoriál“.