Na stojanech pro kola najednou uviděli rozvěšených několik kusů spodního prádla. I když pohled to byl zajímavý a někomu to přišlo legrační, pořád se jedná o znečištění veřejného prostranství.

Pokud někdo chce pořádat nějakou akci nebo protest podobného ražení, je to potřeba nahlásit na městském úřadě,, kde občanům vyjdou vstříc a poradí jak vše uspořádat v rámci zákona.

Pachatel poškrábal zaparkovaná auta
Policisté šetří případ poškození dvou aut v ulici Žižkov v Havlíčkově Brodě. "Pachatel zde v době od dopoledních hodin soboty 15. ledna do dopoledních hodin pondělí 17. ledna poškrábal lak na dvou zaparkovaných vozidlech Renault, čímž způsobil škodu přes sedm tisíc korun. Přivolaní policisté na místě provedli ohledání, šetření a zadokumentování. Případ prošetřují jako přestupek proti majetku a po pachateli pátrají", informovala mluvčí policistů Stanislava Rázlová.

Vloupání do chaty
Policisté pátrají po pachateli, který se v době od konce prosince do uplynulého víkendu u Uhřínovic na Jihlavsku vloupal do rekreačního objektu. "Pachatel se po vypáčení dveří dostal do chaty, kterou prohledal. Nic neodcizil, poškozením způsobil škodu přes dva tisíce korun", informovala mluvčí policistů Jana Kroutilová. Policisté zahájili pro podezření ze spáchání dvou trestných činů, a to krádeže a porušování domovní svobody. Případ prověřují, po pachateli pátrají.

Opilý muž skončil na záchytce
V pondělí 17. ledna byli policisté v Telči na Jihlavsku po čtvrté hodině odpoledne přivoláni k restauračnímu zařízení, kde se nacházel opilý muž, který se choval hrubě. "Odmítal z provozovny odejít a obtěžoval svoje okolí. Na místo vyjela hlídka situaci prověřit. Policisté zjistili, že se jedná o jednatřicetiletého muže. Při dechové zkoušce mu naměřili hodnotu 1,64 promile alkoholu. Opilý muž odmítal spolupracovat a z podniku odejít. Policisté ho zajistili a odvezli na protialkoholní záchytnou stanici k vystřízlivění", uvedla mluvčí policistů Jana Kroutilová. Muž je podezřelý ze spáchání přestupku proti občanskému soužití.

Řidič je podezřelý ze spáchání přestupku
V pondělí 17. ledna zastavili policisté před čtvrtou hodinou odpoledne v Jihlavě vozidlo Ford Fusion, jehož řidič jel po ulici Ke Skalce. "Provedli u devětadvacetiletého řidiče test na zjištění ovlivnění návykovou látkou, který byl pozitivní na amfetamin. Dechová zkouška u něho byla negativní. Další jízdu policisté řidiči zakázali, je podezřelý ze spáchání přestupkového jednání", uvedla policejní mluvčí Jana Kroutilová.

Test byl u řidiče pozitivní na drogy
V pondělí 17. ledna kolem půl desáté večer zastavili pelhřimovští policisté v ulici Nádražní v Pelhřimově osobní vůz Škoda, jehož řidičem byl čtyřicetiletý muž. Součástí silniční kontroly byl také test na zjištění ovlivnění omamnými a psychotropními látkami. "Výsledek byl pozitivní na amfetamin. Policisté muže vyzvali k podrobení se lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu, s čímž souhlasil. V další jízdě již pokračovat nesměl a je podezřelý ze spáchání přestupku na úseku dopravy", informovala policejní mluvčí Stanislava Rázlová.

Alkohol za volantem
Policisté zastavili v pondělí 17. ledna před sedmou hodinou ráno v ulici Zahradní v Bystřici nad Pernštejnem na Žďársku osobní auto Peugeot. Sedmačtyřicetiletého řidiče policisté v rámci kontroly vyzvali k podrobení se dechové zkoušce. "Výsledek byl pozitivní a naměřená hodnota činila 0,82 promile alkoholu. Také opakované měření bylo pozitivní. Policisté muži na místě zakázali další jízdu a zadrželi řidičský průkaz", uvedla mluvčí policistů Stanislava Rázlová. Případ zadokumentovali jako přestupek na úseku dopravy, kterým se dále bude zabývat příslušný správní orgán.

Také žďárští dopravní policisté v pondělí 17. ledna odhalili v Novém Městě na Moravě řidiče, který byl pod vlivem alkoholu. "Vozidlo Subaru kontrolovala policejní hlídka na silnici druhé třídy kolem půl osmé ráno. Při dechové zkoušce muž nadýchal 0,59 promile alkoholu a podobný výsledek vykázalo také opakované měření. Ani tento řidič tak v jízdě pokračovat nesměl a bude se před příslušným správním orgánem zodpovídat z přestupku na úseku dopravy", doplnila S. Rázlová.

Stejně jako stovky dalších lidí v Česku přišel po lednovém krachu společnosti Lumius spol. s.r.o. o svého dodavatele elektřiny a plynu také Dopravní podnik města Jihlavy (DPMJ). Ze dne na den se tak ne vlastní vinou ocitl v režimu dodavatele poslední instance.

Společnost Lumius byla coby dodavatel energií loni vybrána na základě standardního výběrového řízení. „V rámci něj bohužel nelze dost dobře jako kritérium stanovit solidnost dodavatele. Obvykle se soutěží jen o nejlepší cenu,“ vysvětlil energetik města Jakub Schebesta. Jak dodal, společnost Lumius byla v době konání výběrového řízení osvědčeným dodavatelem a nedala se tou dobou dost dobře předpokládat rizika. Navíc byla společnost Lumius spolehlivým dodavatelem elektrické energie v letech 2020 a 2021 nejen pro Dopravní podnik.

Místo nových plynových autobusů jezdí i několik naftových

V současnosti vedení Dopravního podniku města Jihlavy jedná s novými dodavateli energií, se kterými budou smlouvy podepsány v řádu dnů. Ceny budou ale vzhledem k situaci na trhu s plynem a elektřinou několikanásobně vyšší. Podnik proto hledá cestu, jak jezdit co nejekonomičtěji. Po nezbytně nutnou dobu je nyní přibližně 20 % autobusové dopravy realizováno naftovými vozy. „Předpokládáme, že se budou mezi nízkoemisními plynovými autobusy objevovat i starší naftové vozy do konce ledna. Od 1. února 2022 už má dopravní podnik vybraného nového dodavatele plynu a řešíme i možnost externího tankování plynu na jiné čerpací stanici v Jihlavě,“ uvedl předseda představenstva DPMJ Radim Rovner.

Pro město a příspěvkové organizace dodává energie Pražská plynárenská

Samotný Magistrát města Jihlavy a jeho příspěvkové organizace zatím bezprostředně ohrožené krachem dodavatele energií nejsou. Pro rok 2022 je pro dodávky elektřiny a plynu vysoutěžená společnost Pražská plynárenská, u které by nemělo podle Jakuba Schebesty dojít k potížím s dodávkami energií. Navíc i jejich ceny odpovídají aktuální situaci na trzích.

Většina ostatních obchodních společností města pořizuje energie vlastními výběrovými řízeními a smlouvami nezávisle na městě. „Je těžké v současné době předjímat, jestli dojde ke krachu dalších dodavatelů. Máme teď každopádně větší zkušenost s tím, jak v takové situaci případně postupovat. Rychlá změna dodavatele během několika málo dní byla ale pro všechny zúčastněné velmi náročná,“ dodal v reakci na situaci v dopravním podniku energetik Jakub Schebesta.

Proti další ztrátě biologické rozmanitosti bojují různá opatření, včetně agroenvironmentálních programů EU. Navzdory tomu, že se tyto programy jsou již delší dobu využívají, nebyly dosud mnohé z nich adekvátně výzkumně vyhodnoceny a nebylo tak možné určit jejich skutečný přínos pro biologickou rozmanitost. Biopásy, ať již nektarodárné, pro podporu opylovačů, nebo krmné, patří mezi opatření ke zvýšení biodiverzity zemědělské krajiny. Krmné biopásy mají především sloužit jako zásobárny potravy a úkryt pro ptáky a některé druhy savců zejména v průběhu zimního období. Jelikož dosud důkazy o účinnosti krmných biopásů na různé skupiny živočichů během zimy chyběly, rozhodla se skupina vědců z České republiky a Polska ověřit jejich vliv na výskyt typických druhů zemědělské krajiny právě v tomto období.

„V naší studii zkoumáme přínos krmných, na semena bohatých biopásů na několik taxonů a druhů typických pro zemědělskou krajinu, jako jsou ptáci, zajíci, srnčí zvěř a drobní savci v průběhu zimy, která je kritická pro přežívání mnoha druhů z důvodu nedostatku potravních zdrojů. Právě špatné přežívání zimního období je často uváděno jako jeden z důvodů poklesu počtů některých druhů zemědělské krajiny,“ vysvětluje Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Dokázáno: pestřejší život v biopásech
Vědci během tří let zmapovali 152 transektů (76 biopásů a 76 kontrolních oblastí) napříč různými typy zemědělských krajin v Česku. Ze získaných výsledků jasně vyplývá, že druhová bohatost i početnost polních ptáků (včetně ubývajících druhů), zajíců i drobných savců byla výrazně vyšší v biopásech než v okolní zemědělské krajině. Jedinou výjimkou byla srnčí zvěř, u které se efekt biopásů neprojevil. I když se nejvíce ptáků vyskytovalo v biopásech kolem křovinatých koridorů, největší rozdíly v početnosti a druhové diverzitě mezi biopásy a kontrolními transekty byly nalezeny u biopásů uprostřed polních bloků. Tato skutečnost platila i pro zajíce a drobné savce, kteří byli početnější také v biopásech uprostřed polí. Detailní analýzy ale ukázaly, že jednotlivé druhy ptáků dávají přednost biopásům s různým krajinným kontextem. „V projektu jsme se také zaměřili na vliv rozmístění biopásů, například zda se nacházejí kolem lesů, křovinatých koridorů či uprostřed polí, a rovněž jak jsou využívané v průběhu celé zimy. Právě taková znalost totiž může pomoci vhodnému nastavení tohoto agro-environmentálního opatření, a tak i efektivnější podpoře cílových druhů,“ dodává Martin Šálek.

Levné opatření v jakékoli velikosti
Důležité bylo také zjištění, že se výrazně snížila početnost a diverzita ptáků v biopásech (ale ne v okolní krajině) v druhé polovině zimy, což znamená, že v důsledku vyčerpání zásob biopásy přestávají plnit svoji pozitivní funkci. Výsledky též naznačují, že záleží na jejich velikosti. Při porovnání několika velkých biopásů s větším počtem menších o stejné rozloze se ukázalo, že pro mnoho druhů ptáků a savců mohou být důležité i malé biopásy. Početnost ptáků a savců je sice obecně vyšší v těch větších, nicméně ani menší nejsou bez významu a někdy mohou být užitečnější než ty větší. „Naše studie přináší první rozsáhlé a ucelené ověření účinnosti různých typů biopásů na biodiverzitu polní krajiny. Výsledky dokládají, že mohou představovat relativně levné a jednoduché opatření pro podporu mnoha druhů ptáků, zajíců a drobných savců a jejich správné nastavení nám může ušetřit opravdu velké množství peněz, ale i efektivnější ochranu ubývajících druhů,“ říká Martin Šálek. „Například právě velikost biopásů je dobrým příkladem, jak je důležité zjistit, která velikost a jaké umístění je optimální.“

Navzdory tomu, že lze biopásy relativně snadno založit nebo odstranit orbou, zemědělci je stále zavádějí jen zřídka. Například v České republice se využívají pouze na 0,09 % polních bloků a v každém pokrývají jen malý zlomek (do několika procent) orné plochy. Navíc se využívají pouze lokálně, zejména na okrajových zemědělských stanovištích ve vyšších nadmořských výškách.

„Do budoucna je důležité se zaměřit na vhodný výběr semen k výsevu těchto biopásů, aby se zvýšila nabídka semen i v průběhu druhé poloviny zimy. Rovněž doporučujeme zakládat biopásy v nížinných oblastech, kde se převážně nacházejí velké lány bez dalších krajinných prvků, jako jsou remízky, aleje, travnaté meze či křovinaté koridory,“ uzavírá Martin Šálek.

Multifunkční biopásy ve prospěch zemědělců
„Biopásy nejsou jen opatřením na podporu druhové diverzity, ale mají rovněž i protierozní funkci, snižují prašnost a také škody zvěře v lesích i na hlavní plodině. Proto vítáme, že Ministerstvo zemědělství (MZe) chce motivovat zemědělce, aby v novém období společné zemědělské politiky (SZP) od roku 2023 využívali biopásy až na zhruba 3x větší výměře, než tomu bylo doposud. MZe tak jasně deklaruje svůj zájem na zdravější a pestřejší zemědělské krajině. Je žádoucí, aby se skutečně podařilo udržet nebo i navýšit tuto míru ambice,“ zhodnotil aktuální stav diskuse nad budoucí podobou SZP zemědělský specialista České společnosti ornitologické Václav Zámečník.

Foto: Václav Zámečník: Dominantní složku krmného biopás tvoří obilovina. I proto je rádi využívají strnadi a další zrnojedi.

Zejména pro tyto zranitelné dlužníky přichází teď v lednu nepříjemné období procitnutí. Do popředí se stále více dere otázka, kde vzít na splátky. A zabývat se jí v Česku bohužel musejí i ti, kteří by správně kvůli předlužení už žádné další půjčky dostat neměli. Věřitelé ale často nemají šanci efektivně ověřit, jak moc a kde všude je žadatel o půjčku již zadlužený.

Roztříštěné registry

Úvěrových registrů, kde jsou tyto informace dostupné, je hned několik – bankovní CBCB, leasingový LLCB či nebankovní CNCB a SOLUS. Jejich provozovatelé ale bohužel mezi sebou nesdílejí nebo nechtějí sdílet data a do registrů neexistuje ani žádný centrální přístup. Spíše než o právní normy jde přitom v tomto případě o věc ochoty. Všichni víme, že kde je vůle, tam je i cesta. První vlaštovkou je registr platebních informací (REPI) založený právě za účelem sdílení dat mezi jednotlivými poskytovateli služeb postavených na splátkách. Uvidíme jak se bude REPI vyvíjet dál.

Kvůli stávající absenci centrálního přístupu jsou nejvíce znevýhodnění nebankovní poskytovatelé. Mnohdy se tak musejí až příliš spoléhat na to, co jim o sobě a svých dluzích klienti řeknou a složitě informace ověřovat. Půjčku pak věřitel může s větší pravděpodobností schválit i lidem, kteří již mají úvěry v bankách, ale přecení své síly a problém je na světě. Právě takoví klienti se pak obvykle dostávají do rukou vymáhacích agentur, načež bývají předávání k soudnímu vymáhání. Často končí v exekucích a následně insolvencích.

Byrokratické Česko vs. moderní Island

Až do samotné insolvence přitom žádná soukromá ani státní složka nedokáže efektivně klientovi pomoci. Soudy přistupují ke dlužníkům velmi formalisticky, exekutory často situace klienta nezajímá, a také samotná insolvence má v České republice právní základ až z 18. století, kdy císař Josef II. vydal první ucelené insolvenční předpisy. V insolvenci navíc už bývá pozdě. Klient si s sebou zbytečně nese množství pohledávek, které by vůbec nemusely vzniknout, pokud by nebyl odkázán jen sám na sebe a problém začal třeba i s pomocí státní správy řešit včas. Místo toho má mimořádně ztížený život v lepším případě na 5 let, v tom horším třeba i napořád.

Opakem českého byrokratického a příliš formalistického sociálního státu je Island. Jeho právní normy se přitom formují zhruba stejně dlouho jako ty české, protože byl až do 40. let součástí Dánského království. Zatímco jsou však základem islandského moderního sociálního státu hodnoty jako rovnostářství, soudržnost a univerzální pomoc, kontinentální sociální systém včetně toho českého pracuje spíše s dotacemi a jistotami.

Jeden registr pro všechny

Vidět je to i na úvěrovém registru. Ten je na Islandu plně centralizovaný. Vláda vydává licenci na jeho provozování vybranému soukromému subjektu, který pak na jednom místě přístupném všem eviduje nejen bankovní a nebankovní pohledávky, ale také pohledávky za energetickými či telekomunikačními společnostmi nebo další soudem pravomocně uznané závazky.

Každý subjekt, který chce s klientem uzavřít smlouvu, má možnost do centrálního registru nahlédnout. Nehraje přitom roli, zda jde o banku, nebankovní subjekt či jinou společnost. Lidé s příliš velkými dluhy, nebo lidé, kteří vykazují nedostatky ve splácení závazků, tak nemají přístup nejen k dalším půjčkám, ale nemohou čerpat ani jiné služby, kvůli nimž by mohly jejich nesplacené závazky dál růst.

Příkladem rozdílného přístupu obou zemí je centrální databáze obyvatel. Na Islandu, do ní mohou nahlížet i nebankovní instituce, které mají regulované podnikání. V databázi obyvatel tak může každá finanční instituce plně ověřit informace od klienta a případně tak rozkrýt možný úvěrový podvod či další potíže klientů.

Dalším zásadním rozdílem mezi Českem a Islandem je propracovaný právní základ pro soudní a mimosoudní vymáhání. Island zákonem o vymáhání pohledávek přesně stanovuje, kdy může věřitel odeslat upomínky, jaké mají být mezi upomínkami časové rozestupy a kolik jich může být. Jasně dané jsou i podmínky, za kterých může být dluh předán k soudnímu vymáhání, a to včetně pokut a poplatků. Dlužník tak vždy stoprocentně ví, na čem je. V různých částech soudního vymáhání ho tak na rozdíl od Česka nečekají nepříjemná překvapení.

Ombudsman pro dlužníky

Zásadní rolí pro dlužníka na Islandu má Úřad ombudsmana pro dlužníky (UMS) zřizovaný ministerstvem sociálních věcí a sociálního zabezpečení. Úkolem této instituce je chránit zájmy dlužníků a poskytovat jim v případě potřeby bezplatnou pomoc. Každý, kdo potřebuje, si tak může nechat zpracovat celkový přehled o svých příjmech, výdajích a dluzích. Stát mu pak prostřednictvím UMS pomůže hledat řešení a zprostředkuje komunikaci či dohodu s věřiteli. Uplatňuje při tom sociální přístup a nezapomíná ani na to, že klient je lidská bytost, která má právo na odpočinek, dovolenou i volný čas a přiznává mu náklady s tím spojené.

Náplní práce Úřadu ombudsmana je rovněž poskytování komplexního poradenství a finančního vzdělávání pro jednotlivce a domácnosti. UMS zároveň přijímá stížnosti a podněty dlužníků na nedostatky v úvěrové činnosti bankovních i nebankovních subjektů a předává je příslušnému dozorovému orgánu. Svým komplexním záběrem je UMS centrální branou pro dlužníky k ochraně jejich zájmů. Díky Úřadu ombudsmana pro dlužníky se tak klient často ani nemusí dostat ani k soudu, rozhodčím řízením či insolvenci, která na Islandu jako nástroj samozřejmě také existuje.

V Česku by paralelou k islandskému UMS mohl být Finanční arbitr zřízený ministerstvem financí. I on by měl lidem pomáhat v předcházení soudním sporům. Jeho jediným úkolem je ostatně už nyní plnit roli prostředníka při dosahování mimosoudních řešení sporů mezi klientem a finanční institucí.

V praxi ale tento orgán funguje zatím tak, že situaci klienta nijak neřeší a zcela formalisticky se fixuje na uzavřenou smlouvu, nikoli na podstatu problému. S nadsázkou ho lze přirovnat k soudu nulté instance. Finanční instituci sice zpravidla donutí se s klientem dohodnout a spornou smlouvu zrušit, ale už nijak nepřispívá ke zvyšování finanční gramotnosti obyvatel a nepředchází předlužení prostřednictvím finančního vzdělávání. Nejde o pomoc sociálního státu. Klient naopak zůstává finančně negramotný a spekuluje na to, že mu Finanční arbitr vždy pomůže ke zrušení úvěrových smluv.

Jedná se tak o čistě formalistický postup v duchu staré rakousko-uherské byrokracie, který má k modernímu sociálnímu státu daleko. Problém přitom netkví přímo v samotné instituci Finančního Arbitra. Ten se jen striktně drží mandátu, který mu dává zákonná norma z roku 2002. Možná by však po 20 letech stálo za to, aby se náš sociální stát podíval “za plot” a inspiroval se dobře fungujícím přístupem Islandu. Začít bychom mohli třeba zajištěním centrálního přístupu do úvěrových registrů.

Autor je generálním ředitelem islandsko-česko-britské fintech skupiny Orka Ventures

Ondřej Šmakal je předním českým manažerem s mnohaletými zkušenostmi z oblasti marketingu, financí a pojišťovnictví. V minulosti pracoval mimo jiné jako manažer direct marketingu penzijních fondů v ČSOB Pojišťovně či pojišťovně Aegon. Posledních 10 let se pak pohybuje na vysokých řídících pozicích ve společnostech poskytujících nebankovní půjčky. Od roku 2017 je generálním ředitelem islandsko-česko-britské fintech skupiny Orka Ventures, jež se zaměřuje na on-line poskytování hotovostních spotřebitelských úvěrů a předplacených debetních karet na několika trzích střední a severní Evropy. LinkedIn Profil.

Orka Ventures:

Orka Ventures je mezinárodní fintech skupina zaměřená na poskytování spotřebitelských úvěrů a dalších finančních produktů. Od konkurence se liší především sofistikovaným skóringovým modelem, který díky využití velkých dat dokáže minimalizovat rizika spojená s podvody a úvěry v selhání. Jakožto původem česká skupina sídlí Orka v Praze, jádro jejího podnikání ale v současnosti leží v Dánsku a na Islandu. Ve druhé jmenované zemi je se 125 tisíci klienty ve svém oboru dokonce lídrem trhu. Celkový objem úvěrů poskytnutých ze strany Orka Ventures klientům dosáhl za 11 let existence skupiny již téměř 3,3 miliardy korun.

Foto: ilustrační

Petr Vlach (narozen 1969 v Jihlavě) žije a tvoří v Polné, je autodidakt, původním povoláním truhlář, nyní manažer logistiky. Tvoří od počátku 90. let, samostatně vystavuje od roku 2014 – impulsem byla jeho účast na mezinárodní výstavě současného umění Human Rights (Lidská práva) v Roveretu v severní Itálii v roce 2013. Byl zastoupen i na dalších ročnících této mezinárodní výstavy, stal se členem Spolku výtvarných umělců Vysočiny (při Unii výtvarných umělců České republiky) a během poměrně krátké doby si vytvořil portfolio desítky autorských tuzemských výstav.

Doménou Petra Vlacha jsou asambláže, ve kterých dává nový život předmětům spjatým s jeho životem (kolekce odznáčků po tatínkovi, ubrusy po babičce, sbírka dopisů, které si v minulosti psal se svou ženou nebo celý industriální soubor vybavení vysloužilé polenské škrobárny, kam si chodíval jako dítě hrát). Do asambláží, případně koláží, zapisuje své příběhy, vkládá symbolické prvky a reflektuje témata, která se ho dotýkají. Rozvíjí odkaz nových realistů, kteří umělecky zhodnocovali haraburdí a odpadky, vytváří nové souvislosti předmětů, objektů a materiálů, které se potkávají na plátně nebo na desce obrazu.

Přestože je Petr Vlach výtvarníkem nezobrazujícím skutečný svět kolem nás, každý jeho obraz má vlastní příběh, který je pro něj inspirací. Často reflektuje člověka a jeho bytí – symbolicky jej převtěluje v růži – People like roses (tato myšlenka je součástí výtvarného díla, zároveň je autorovým mottem). Květ růže je odkazem na rozmanitost a krásu, její trny jsou znakem nebezpečí a nedostupnosti. Příběhy lidí a jejich cest jsou ukryty (nejen) v ústředních obrazech výstavy – Cesty pozemské, Cesty nebeské.

Výstava potrvá do 27. března a otevřená pro veřejnost je úterý až neděle, 9 – 12, 13 – 17 hodin.

Příměstský tábor je zaměřený na poznávání cest v naší krajině. Jak naše krajina vypadala? A dá se ještě cestovat podle starých map? Staňme se na chvíli poutníky a zkusme okusit naše okolí z blízka a ve všech zákoutích.
S dětmi procestujeme zajímavá místa v okolí Havlíčkova Brodu a pod vedením muzejníků se dovíme spoustu zajímavých věcí.

Zájemci mohou kontaktovat paní Mgr. Alenu Jindrovou, jindrova@muzeumhb.cz , tel.: 569 429 151

Cena: 1 600 Kč