Pocházela z významné pražské měšťanské rodiny. Jejím otcem byl říšský poslanec a advokát František August Brauner, přítel Riegra a Palackého, který prosadil zákon o zrušení roboty. Její matka Augusta rozená Neumannová byla dcerou profesora pražské techniky. Právě po ní zdědila Zdenka své výtvarné nadání. Od útlého dětství se v rámci rodinného společenského salonu pohybovala mezi českými vlastenci (Náprstek, Čech, Sládek, Havlíček, Neruda, Vrchlický). Součástí Braunerovy rodiny se na krátko stala dcera Karla Havlíčka Borovského Zdeňka, jejímž poručníkem byl Brauner od roku 1863. Pro Zdenku Braunerovou se tak stala literatura a umění přirozenou součástí jejího života.

Výstava připravená ve spolupráci se Středočeským muzeem v Roztokách u Prahy přestavuje dílo malířky, grafičky a knižní výtvarnice Zdeňky Braunerové (1858–1934), která se jako jedna z mála žen dokázala na přelomu 19. a 20. století prosadit jako samostatná profesionální umělkyně. Její pestrá tvorba zahrnuje v raném období malby inspirované barbizonskou školou, jimž se věnovala především za svého pobytu ve Francii. Po návratu zpět do Čech se společně s Vilémem Mrštíkem zapojila do boje proti bourání staré Prahy, kterou zároveň zachycovala svými malbami, kresbami a grafikami. Věnovala se také ilustraci a grafické úpravě knih. Její okouzlení venkovem, především moravským Slováckem, ji přivedlo k malbě nábytku a také výzdobě skla, kterému se naučila ve sklárnách v okolí Telče. Přestože se sama cítila být bytostnou krajinářkou, naše výstava představuje průřez celou malířčinou tvorbou.

Výstava potrvá do 25. února příštího roku.

Dominanta hlavního jihlavského náměstí, chrám sv. Ignáce z Loyoly, dostala po letech znovu důstojnou tvář. Díky rozsáhlým opravám střechy a uliční fasády se štukovou a sochařskou výzdobou proměnil projekt obnovy kostela i podobu historického centra města. “Věřím, že si teď lidé najdou k Ignácovi snáze vztah a kostel je sám přiláká dovnitř. Chceme, aby šlo opravdu o místo setkávání, o živý kulturní prostor, do kterého budou moct přicházet bez ostychu všichni, kdo o to budou stát,” zve farář římskokatolické farnosti u kostela sv. Jakuba v Jihlavě a manažer projektu Marian Jiří Husek.

Ve čtvrtek 7. prosince po slavnostním ukončení oprav zahájili zástupci Muzea Vysočiny Jihlava vernisáž výstavy "Jihlava zmizelá" na empoře kostela. Další výstavy a akce budou následovat. Ještě v prosinci nabídne prohlídku rekonstruovaného sakrálního prostoru Brána Jihlavy, na konci března ho rozezní koncert pěveckého sboru Campanula Jihlava, který zahájí návštěvnickou sezónu. Od dubna příštího roku bude mít chrám stabilní návštěvní dobu. “Kostel bude mít svého kustoda a nově jím bude provádět taky aplikace s audio stopou, která umožní individuální prohlídky. Nepochybuji o tom, že chrám s tak bohatou historií a uhrančivou architekturou v novém kabátě, získá stálé místo v plejádě turistických cílů v regionu, rozšíří kulturní scénu našeho města a nabídne i nové akce,” dodává náměstek primátora města Jihlava Martin Laštovička.

Přestože se díky podpoře lokálních i zahraničních partnerů podařilo kostel výrazně proměnit, práce zcela nekončí. “V uplynulých měsících dostala stavba měděnou střechu, ve spolupráci s městskou památkovou péčí a Národním památkovým ústavem došlo k citlivé obnově fasády, restaurování kamenných a štukových prvků, záchraně dekorativních detailů, oken a vstupních dveří. Velmi žádoucí jsou ale i opravy v interiéru a pozornost by si zasloužila taky fresková nástěnná a stropní výmalba,” doplňuje Karel Voldán, technický dozor stavby a generální projektant.

Celkové náklady projektu šplhají k 33 milionům Kč, 25 896 000 Kč se podařilo získat z fondů EHP a Norska. Na obnovu vstupních dveří přispělo Ministerstvo kultury ČR 235 tisíc Kč se spoluúčastí města Jihlava, které na pokrytí prací vyčlenilo celkem přes 300 tisíc Kč. Pomoc s financováním navrhla zastupitelstvu i Rada Kraje Vysočina - projekt tak získá dalších 500 tisíc Kč. Na potřeby oprav vybírají pravidelně také sami farníci.

„Sklářství je důležitým odvětvím na Vysočině. Je to jedno z řemesel, za kterým se na Vysočinu jezdí,“ uvedla ředitelka krajské centrály cestovního ruchu Vysočina Tourism Oľga Königová. „Jedná se o zážitkovou turistiku. Mnohé sklárny nabízí exkurze, prohlídky či možnost vyzkoušet si práci se sklem na vlastní ruce. Fenomén českého skla je světoznámý všude ve světě. 90 % českého skla míří do zahraničí a je velmi často obdivováno i v dalekých zemích v Asii,“ dodala.

Vysočina je v současné době druhou nejdůležitější sklářskou oblastí v České republice. V provozu je zde několik větších a řada malých skláren a zušlechťoven skla, které úspěšně bojují s tuzemskou i zahraniční konkurencí. Díky tradičnímu prostředí se zázemím ve vzdělání působí v Kraji Vysočina také množství samostatných sklářských umělců a řemeslníků, kteří vytvářejí tavené plastiky, broušené a malované sklo, vitráže a další sklářské skvosty.

Řada menších výrobců na Vysočině se tak i dnes věnuje proslulému designovému hutnímu sklu, jež se často pohybuje na pomezí dokonale zvládnutého řemesla a volné umělecké tvorby – například Sklárna Svoboda Karlov u Žďáru nad Sázavou nebo ateliér Valner Glass v Přibyslavi. Na sklářskou turistiku se zaměřuje malá sklářská huť ve Škrdlovicích u Žďáru nad Sázavou v areálu hotelu U Hrocha, která připomíná bohužel již zaniklou tradici světoznámého škrdlovického skla.

Proslulost vysočinského sklářství dokumentuje letos otevřená Galerie na Milovské huti. V muzeu v budově huťmistra na Českých Milovech návštěvníci uvidí tisíc exponátů z dvou zlatých epoch českého sklářství – období broušeného křišťálu a barevného skla. Návštěvníci si odtud odnesou vskutku jedinečný zážitek. „Po celé sbírce příchozí provede umělá inteligence. Velké oblibě se těší i minikino s dvoudílným filmovým dokumentem o slavné historii dvaceti horáckých hutí. V něm se mimo jiné diváci po sto padesáti letech virtuálně projdou celou milovskou sklářskou osadou,“ vysvětlil Pavel Kysilka, majitel Galerie na Milovské huti. „To, že české sklo je stále na světovém vrcholu, potvrzují i vystavená díla našich špičkových ateliérových sklářek a sklářů,“ dodal.

Kraj Vysočina nicméně nezaostává ani v nabídce vzdělávání. Sklářské obory lze studovat na středních uměleckoprůmyslových školách ve Světlé nad Sázavou a Jihlavě-Heleníně.

„Velice nás těší, že tradice skla z Vysočiny je tu s námi již čtyři sta let a stále žije, ba co víc, že ji obdivují lidé z celého světa. Ačkoliv je konkurence velmi silná a není snadné se na turbulentním trhu udržet, sklu z Vysočiny se díky umu, nasazení a vytrvalosti zdejších sklářů stále daří,“ řekl Roman Fabeš, náměstek hejtmana Kraje Vysočina, který zastřešuje kulturu, památkovou péči, cestovní ruch a mezinárodní vztahy.

Dosud měla Vysočina v UNESCO celkem tři zápisy. Město Třebíč si letos připomnělo dvacet let od zápisu svých památek na seznam světového kulturního a přírodního dědictví, v roce 2024 bude stejné jubileum slavit město Žďár nad Sázavou s unikátním poutním kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Posledním klenotem Vysočiny ze seznamu UNESCO je pak malebné městečko Telč se svým fotogenickým náměstím a renesančním zámkem.

Historie sklářství na Vysočině

Tradice sklářství na Vysočině je stará čtyři sta let. Nejstarší písemně doložení skláři se na Vysočině usadili na Žďársku ve Vříšti a Fryšavě již v první polovině 16. století. V následujícím století fungovaly v tamní oblasti hutě v Křižánkách, Jimramově nebo na klášterních statcích v Cikháji. Už před třicetiletou válkou se pak pokusy o sklářskou výrobu objevily také na Telčsku na panství Černovice. Koncem 17. století se rychle začíná rozvíjet sklářství i na západě regionu v Posázaví a na Pacovsku. Spojené je tam například s rakouskou rodinou Adlerů, kteří před tím působili také na Žďársku.

Od 10:00 výtvarný workshop LALTAP – výroba betlémové figurky, nutná rezervace na e.novotna@muzeumtr.cz či 568 408 897, vstupné 50 Kč

Od 15:00 dětská vernisáž Vánoční výstavy betlémů, vstupné zdarma

Od 17:00 Zpívání u slámového betlému na zámeckém nádvoří, vystoupí pěvecký sbor DROBEND (Gymnázium Třebíč), vstupné zdarma

Letos třebíčské muzeum ve spolupráci s 1. NÖ Krippenmuseum z rakouského Vösendorfu připravilo výstavu nejen italských betlémů. K vidění jsou i betlémy paní Ilony Klawitter a pana Jana Bondry.
Tradičně je zastoupeno i třebíčské betlemářství, a to velkým stavěcím betlémem ze sbírky muzea v Třebíči. Jeho autorem je Jindřich Mládek.

Poškození předního skla na autě
Policisté prověřují případ poškození vozidla, ke kterému došlo v Jihlavě. Ke spáchání činu došlo v době od pondělního večera 4. prosince do středečního rána na dosud přesně nezjištěném místě města. "Pachatel poškodil auto Kia vrypem do čelního skla a způsobil tak majiteli škodu přibližně za dvacet tisíc korun", informovala mluvčí policistů Jana Kroutilová. Policisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu poškození cizí věci, případ prověřují a po pachateli pátrají.

Při krádeži byl opilý recidivista přistižen
Ze spáchání trestného činu je podezřelý čtyřicetiletý muž, který byl přistižen při krádeži v obchodním domě v Pelhřimově. "V úterý 5. prosince přišel před pátou hodinou odpoledne do prodejny na ulici Nádražní a odcizil alkoholické nápoje, které naskládal do batohu. Následně prošel prostorem pokladen, aniž by zaplatil. Muže zastavil pracovník ostrahy a na místo byli přivoláni policisté. Odcizené zboží muž vydal. Policisté u něho provedli dechovou zkoušku, při které muži naměřili hodnotu 3,47 promile alkoholu. Opilého muže zajistili a odvezli ho na vystřízlivění na protialkoholní záchytnou stanici. Jedná se o muže, který byl v minulosti za majetkovou trestnou činnost již opakovaně odsouzen. Naposledy byl odsouzen v létě a je ve zkušební době podmíněného trestu odnětí svobody", uvedla mluvčí policistů Jana Kroutilová. Policejní inspektor sdělil muži podezření ze spáchání přečinu krádeže, případ policisté řeší ve zkráceném přípravném řízení.

Opilá řidička bourala
Ve středu 6. prosince jela po páté hodině večer řidička vozu BMW po silnici ve směru od obce Chlumek na Žďársku, při průjezdu zatáčky dostala smyk, který nezvládla, a došlo ke střetu s protijedoucím vozidlem Ford. "Při dopravní nehodě utrpěli zranění oba řidiči, řidička byla zdravotnickou záchrannou službou převezena na ošetření do nemocnice. U řidiče fordu policisté provedenou dechovou zkouškou požití alkoholu vyloučili. U řidičky naměřili při dechové zkoušce hodnotu 2,5 promile alkoholu a obdobné hodnoty u ní ukázaly také opakované zkoušky", uvedla J. Kroutilová. Na vozidlech vznikla předběžně vyčíslená škoda za 140 tisíc korun. Policisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky, případ prověřují.(Foto)

Řidička pod vlivem alkoholu
Ve středu 6. prosince zastavili policisté po půlnoci v ulici Hrnčířská v Havlíčkově Brodě vozidlo Peugeot. "U devatenáctileté ženy provedli dechovou zkoušku a naměřili jí hodnotu 0,74 promile alkoholu. Obdobnou hodnotu u ní ukázala také opakovaná zkouška. Policisté ženě další jízdu zakázali a na místě jí zadrželi řidičský průkaz", informovala Jana Kroutilová. Řidička je podezřelá ze spáchání závažného přestupku na úseku dopravy.