„Kapří den je velká hra, při které můžete zažít kousek jihlavské historie na vlastní kůži,“ říká Vojtěch Kolář, jeden z organizátorů z organizace Brána Jihlavy, která akci pořádá. „Po vydařeném loňském ročníku jsme v okolí Brány Matky Boží a blízkého parku Gustava Mahlera opět nachystali sérii herních stanovišť, na kterých budou od 13.00 do 18:00 soutěžit rodiče s dětmi a kdo pomůže Jihlavu ubránit, zapojí se i do slosování o ceny.“

Kapří den byla původně zaniklá slavnost, která připomínala obranu města před loupeživým rytířem Zikmundem z Rokštejna z roku 1402. Podle historických zápisů jen díky šťastné souhře okolností byli útočníci spatřeni selkou a mnichy z nedalekého kláštera, kteří zvoněním probudili celou Jihlavu a ta se díky statečnosti a pospolitosti svých obyvatel útoku ubránila. Na počest obránců se pak každý rok konal Kapří den, při kterém byli rozdáváni kapři a štědrá almužna.

V současnosti je Kapří den dobrodružná hra, ve které budou účastníci například bojovat na meče s loupeživými rytíři, poslepu stopovat loupeživou bandu, ostřelovat z praků jihlavské hradby, překonávat obranné valy, odrážet útočníky nebo střílet z kuší a luků. Další hry otestují i zručnost, spolupráci a bystrost. Na konci hry si pak děti vyloví za odměnu magnetickým prutem kapra a dostanou za odměnu čokoládový stříbrňák. „Samotná hra začíná vyzvednutím herní karty v turistickém informačním centru v ulici Matky Boží. Odevzdáním vyplněné karty se pak děti zapojí do slosování, ve kterém můžou vyhrát třeba plyšové ryby, jihlavské ježky nebo jiné drobnosti.“

Kromě Hry o Jihlavu čeká na příchozí také bohatý doprovodný program. Součástí budou divadla, koncert a také šermířská vystoupení. Během dne se konají v 13:00 a 15:00 komentované prohlídky Minoritskými zahradami po stopách přepadení Jihlavy
https://www.dojihlavy.cz/akc…
a kreativní workshop Mahler je hudba.

HLAVNÍ PROGRAM

13:00 Slavnostní zahájení hry
Rytíř Zikmund vtrhává do města skrz Bránu Matky Boží a míří do Parku Gustava Mahlera
Do akce se zapojují loutky, masky a chůdaři divadla TEJP a šermířský spolek Vyděděnci
13:00–18:00 velká Hra o Jihlavu
14:00 divadlo Teatro Comico
15:00 šermířské vystoupení Vyděděnci
16:00 středověká kapela Bakchus
17:00 šermířské vystoupení Vyděděnci

Výstava je vhledem do průběžné práce autorů, kteří se moc nevídají – přestože příbuznost vnímání a interpretace skutečnosti i potřeba se osobně potkávat je výrazná. Rozhodli se tuto blízkost projevit alespoň ve společné výstavě.

Roman Hušák je na výtvarné scéně téměř neznámý, navzdory jeho velmi výrazným a málo vídaným kvalitám. Ani Jiří Plieštik není v uměleckém provozu příliš frekventovanou postavou – ve spolupráci s předními architekty se zabývá realizacemi ve veřejném prostoru u nás a v zahraničí.

Výstava potrvá do 9. června. Galerie na jihlavském náměstí je otevřena od úterý do neděle od 10 do 18 hodin.

Viktor se dal na studia. V roce 1912 absolvoval velkomeziříčské gymnázium ve třídě profesora Bohuslava Starosty. Z této třídy čtyři kluci na válečném poli padli, ovšem hned devět (včetně Viktora) vstoupilo do legií – Ludvík Ambož (Vídeň), Jaroslav Černý (Lavičky), Sylvestr Dvořák (Olešná), Vítězslav Dvořák (Svařenov), Josef Hakl (Tasov), Josef Jura (Batouchovice), Jaroslav Poldauf (Žampach, padl) a Vilém Ždímal (Radňoves).

Do války šel z učitelských studií jako jednoroční dobrovolník k jihlavskému 81. pěšímu pluku. Do ruského zajetí padl společně s Ludvíkem Svobodou u Tarnopolu dne 7. září 1915. Jako zajatec se dostal do města Krivoj Rog, kde pracoval jako horník. Už 11. ledna 1917 se přihlásil do československých legií, ale přijat byl až 15. října 1917. Nejprve sloužil u 6. střeleckého pluku „Hanácký" a posléze u 3. lehkého dělostřeleckého pluku. Bojoval mimo jiné v památné bitvě u Bachmače.

Domů se vracel na lodi Protesilaus, která přístav ve Vladivostoku opustila 8. června 1920. Tato loď vyplula směrem na východ a zakotvila v kanadském přístavu Vancouver. Tam se transport přemístil na koleje a po nich uháněl přes celou Kanadu do Quebecku, kde se opět nalodil, a přes Atlantik zamířil do německého přístavu Cuxhaven, kde zakotvil 1. srpna 1920. Viktor Racek vstoupil na evropskou pevninu jako poručík československých legií.

Do Olší už se nevrátil a hledal své štěstí po celé zemi. Zprávu o něm máme z 6. listopadu 1948, kdy se v Ostravě – Zábřehu oženil s Boženou Kasalickou.

Foto - zdroj archiv autora
Zdroj: https://www.velkomeziricsko.…