„Hlavním posláním táborské zoologické zahrady je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Netýká se to přitom jen druhů žijících na druhém konci světa, ale také těch pocházejících z české krajiny. Dlouhodobě se angažujeme v návratu zubra evropského a bojujeme proti zbytečné smrti každého zvířete. Je proto zcela přirozené, že bojujeme také o životy kriticky ohrožených vlků. Jsme velice rádi, že ministerstvo rozhodnutí královéhradeckého kraje, ale i Agentury ochrany přírody a krajiny, zrušilo. Bohužel bitva stále není u konce, tlak na zabíjení vlků je pořád příliš velký,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec a vyzývá všechny příznivce zoo, aby ji v tomto boji podpořili.

„Před časem jsme založili petici, kterou najdete na webu https://www.petice.com/vlci. K dnešnímu dni ji podepsalo už takřka 11 tisíc lidí. Tak velký ohlas nás velmi potěšil. Jsme rádi, že mezi námi stále žije hodně lidí, kterým osud zvířat není lhostejný. Doufáme, že i tento tlak veřejnosti povede k tomu, že se přístup krajských úřadů k vlkům změní,“ dodává ředitel zoo Korec.

Odstřel zdravého vlka je podle ředitele zoo Korce čiré barbarství. „Vlk je chráněnou šelmou, kterou člověk z naší krajiny už jednou zcela vyhubil. Vlk obecný je v současnosti u nás chráněn jako kriticky ohrožený druh, jeho zabití je tak trestným činem. Vztahuje se na něj také takzvaná Bernská úmluva, tedy Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť, podle níž je vlk přísně chráněným živočichem,“ zdůrazňuje ředitel táborské zoo Korec.

Vlk obecný byl odjakživa nedílnou součástí české přírody, než ho z ní člověk vyhubil. Teprve v posledních letech se toto prospěšné zvíře pomalu vrací. „Pro člověka jsou velice prospěšní. Jako výborní lovci pomáhají regulovat divoce žijící kopytníky a snižovat jejich přemnožení. Výrazně také zlepšují zdravotní stav zvěře, protože selektivně loví hlavně staré a nemocné kusy, čímž zlepšují i její věkovou strukturu. Člověk by si měl proto jejich návratu vážit a ne proti němu bojovat,“ zdůrazňuje ředitel zoo Korec.

„V poslední době se stále častěji setkáváme s tím, stát pracuje na novelizacích zákonů a přijímání takových opatření, která namísto toho, aby zvířata a krajinu chránila, tak mají za cíl vyhubení co největšího počtu zvířat,“ uvádí Robert Plicka, advokát a spoluzakladatel spolku Hlas zvířat. Advokát Plicka dále doplňuje: „Jako příklad můžeme poukázat právě na nezákonnou snahu o povolení výjimek v rámci odstřelu vlků s účelovou argumentací, že je vlk nebezpečný pro člověka, což však není pravdou. Vlka v krajině bychom měli chránit, a nikoliv hledat způsoby, jak legalizovat jeho zabíjení. I z tohoto důvodu jsme se spojili v rámci Hlasu zvířat se Zoo Tábor, abychom společně právní cestou zastavili nezákonné snahy o zabíjení chráněného vlka obecného,“ říká advokát Robert Plicka z Hlasu zvířat.

Strach z vlků, který rozdmýchávají média a někteří myslivci, je přitom podle Korce zbytečný. „Tento strach je uměle udržovaný nejrůznějšími bajkami a pohádkami v čele s tou O Červené Karkulce. Na rozdíl od toho smyšleného příběhu však člověku riziko od vlka prakticky nehrozí. Jde o nesmírně plachou šelmu, která se člověku zdaleka vyhne. Jedinou výjimkou by byl jedinec nakažený vzteklinou, což je u nás takřka vyloučené. Na našem území se žádný případ vztekliny neobjevil už od roku 2002. V celé Evropě není za posledních 50 let prokázán žádný případ, že by zdravý a volně žijící vlk zabil člověka. Na základě těchto fakt lze říct, že zdravý vlk je pro člověka neškodný,“ tvrdí ředitel Korec a argumentuje zkušeností například ze Španělska, kde spolu člověk a vlk v těsném sousedství žijí dlouhodobě bez větších problémů dodnes.

„Zabíjet jakékoliv volně žijící zvíře natož přísně chráněné je možné pouze v sebeobraně v případě bezprostředního ohrožení života. Zcela jistě takovým ohrožením není to, že se zvědavé zvíře člověku přiblíží na několik desítek metrů, načež samo v poklidu zmizí. I v případě, že se objeví opravdu agresivní a pro člověka nebezpečný vlčí jedinec (takový se ale v Evropě prokazatelně neobjevil už 50 let), lze to řešit jinak a humánněji. Ideální je jeho odchyt a převoz do některé z vlčích rezervací. Odstřel je v takovém případě neospravedlnitelný a považoval bych ho za barbarství a zbytečné vraždění. Věřím, že stejný názor má i většina české společnosti,“ uzavírá ředitel Korec.

„Je až absurdní, že musíme bojovat proti vydávání různých metodik a opatření obecné povahy, které mají za cíl zabíjení vlků, kteří nejenže nejsou nebezpeční pro člověka, ale současně jsou i přirozeným predátorem v přírodě těch zvířat, na jejichž přemnožení si stěžují myslivci a další osoby, které se snaží ospravedlnit zabíjení zvířat. Jsme tak svědky naprosto absurdní situace, kdy jedna státní instituce intenzivně pracuje na legalizaci usmrcování přirozených predátorů (v tomto případě vlka obecného) a další instituce pracuje na novele mysliveckého zákona s cílem umožnění místy až hromadného vybíjení všech zvířat v lesích, kdy si stěžují na jejich přemnožení, protože nemají přirozeného predátora,“ poukazuje závěrem advokát Plicka z Hlasu zvířat.

Výstavu MIZPAH. PŘÍBĚHY ŽIDOVSKÝCH RODIN V HAVLÍČKOVĚ BRODĚ tvoří dvě části. Mizpah je hebrejské slovo, jež označuje v Bibli věž postavenou z kamenů a značí smlouvu mezi lidmi, jež byli nuceni od sebe odejít. Mizpah je smíření, pouto, jež přetrvává, paměť lidí.

Mezinárodní umělec Hesham Malik takto pojmenoval projekt, jež ve spolupráci s havlíčkobrodským muzeem prezentuje v Havlíčkově domě do neděle 3. března. Jeho abstraktní malby spojené s tématy židovství, dějin a vztahy mezi národy, jsou na výstavě doplněny druhou sekcí věnovanou historii Židů v Havlíčkově Brodě s důrazem na tři brodské rodiny – Mahlerovy, Pachnerovy a Turnovské.

Hřiště nebude oplocené a veškeré vybavení – v maximální výši 242 tisíc korun včetně DPH – zaplatí společnost Nestlé Česko.

Po dobu prvních dvou let bude město hradit provozní náklady psího hřiště spojené s údržbou zeleně ve výši 15 tisíc korun ročně - náklady na údržbu herních prvků bude mít dodavatel ve vlastní režii. V dalších letech se předpokládá vynaložení provozních nákladů v částce celkem 20 tisíc korun.

Popíšete nám, jak každoročně probíhají přípravy na Tříkrálovou sbírku?

Pro překvapení mnohých se Tříkrálová sbírka chystá v průběhu celého roku. Začíná to objednávkou materiálu pro koledníky, čištěním pokladniček. Pokračuje se přípravou písemných podkladů, pečetěním pokladniček. Poté se osloví místní asistenti, starostové obcí a do Vánoc se rozvezou pokladničky. V lednu sbírka včetně doprovodných akcí proběhne. Do konce měsíce pak musí být vše rozpečetěno a spočítáno. V únoru se promítá kino jako poděkování koledníkům a já zpracovávám veškerou administrativu. Pak přípravy začínají zase nanovo.

Jaký byl letošní výtěžek za Oblastní charitu Třebíč?

Výtěžek na celém Třebíčsku je téměř o 250 tisíc vyšší než v loňském roce, přesáhl hranici 4 milionů. Konkrétně je to 4 074 788 korun. Jedná se o krásnou částku, kterou jsme nečekali. Jsme za ni moc vděční a věříme, že jde o projev důvěry v naši práci, kterou děláme. Bez Tříkrálové sbírky by mnohý charitní projekt vůbec neprošel. Na charitě se mi líbí, že se opravdu nebojí jít pomáhat i tam, kde ostatní příspěvkové organizace končí. Mám na mysli lidi bez domova, závislé, po výkonu trestu… Proto jeden z projektů, který se primárně dotuje z Tříkrálové sbírky, je Charitní záchranná síť. Do ní spadají například lidé, kteří se ocitli v akutní finanční nouzi a sociální dávky nejsou dostatečné pro běžné přežití.

Jak dlouho v našem městě funguje dobrovolnické centrum?

Dobrovolnické centrum v předloňském roce oslavilo 20 let. Za mých předchůdců se udělal velký kus práce. Je vybudovaná krásná databáze dobrovolníků, na které se dá obracet. A i když se lidé obměňují, tak zde dobrovolnictví má své místo. S každým dobrovolníkem se domlouváme na záměru činnosti a hodnotíme i jeho časové možnosti. Nutno podotknout, že jde většinou o zaměstnané lidi, kteří mají dost svých aktivit, a i přesto najdou v dobrovolnictví smysl. Každého, kdo sebere tu odvahu a jde do toho, obdivuji.

Co všechno se v rámci centra realizuje?

Primárně dobrovolníci pomáhají v našich službách. Nejvíce ve stacionářích Úsměv a Domovinka nebo v Rané péči či v rámci sociální rehabilitace Paprsek naděje. Dále vysíláme dobrovolníky do jiných organizací, například třebíčských domovů pro seniory. Nově jsme po období covidu obnovili i vysílání do nemocnice.

Jedním z charitních projektů spadajících pod centrum je Šatník na Polance. Ten je plně v režii 10 dobrovolnic, což je obdivuhodné. Většinou seniorky tam přijímají a rozdělují zboží a pomáhají lidem vyhledávat to, co aktuálně potřebují. Jedná se skutečně o velmi potřebný projekt.

Další náš program se jmenuje PRISON WINGS (pozn. red.: v překladu Vězeňská křídla). Jde o dopisování dobrovolníků s lidmi ve vězení. Zde jsme navázáni na naši službu AL PASO, která pracuje s lidmi po výkonu trestu. Pracovníci navštěvují věznice, pořádají besedy s vězni, propagují své služby a nabízí právě i možnost dopisování. A zájem ze strany vězňů je velký. Aktuálně jsme na 11 dopisovacích dvojicích a stále hledáme nové dobrovolníky

Realizujeme i sousedskou pomoc. Za osamocenými lidmi může přijít dobrovolník popovídat si, dát si kávu, zahrát nějakou hru nebo přečíst knížku. Tahle služba krásně doplňuje pečovatelskou službu.

Dále realizujeme projekt Pleteme deky pro potřebné. Ceníme si na něm toho, že do něj můžeme zapojit i ty, kteří chtějí druhým pomáhat, ale už toho tolik nezvládnou. Plete pro nás například jedna paní upoutaná na invalidní vozíček. Pokaždé, když mi předává tašku čtverců, říká: „To je každé ráno můj rituál a cítím se potřebná.“ Nesmíme ale zapomenout ani na sbírky, ať už Tříkrálovou nebo Koláč pro hospic, kde by to bez dobrovolníků vůbec nešlo.

Kolik dobrovolníků aktuálně třebíčská Charita eviduje? Potřebujete rozšířit jejich řady?

Pravidelných dobrovolníků, kteří nezištně pracují každý měsíc, máme v současnosti 41, což je opravdu pěkné číslo. V rámci pořádání a organizaci jednorázových akcí se loni zapojilo 83 dobrovolníků. Co se týče sbírek, evidujeme 550 vedoucích skupin a s dalšími koledníky se dostáváme až ke 2 000 lidí.

Jinak dostatek dobrovolníků není nikdy. Moc rádi přivítáme další zájemce do našich služeb, projektu PRISON WINGS nebo je vyšleme i do jiných organizací, kde jsou za ně moc rádi. Mohlo bych jich tedy klidně být jednou nebo dvakrát tolik.

Co by správný dobrovolník měl splňovat?

Jediná věc, kterou opravdu musí mít, je touha pomáhat a všechno ostatní už není tak důležité. Pro nás i pro klienty je každá hodina dobrá.

Jaký typ klienta přítomnost dobrovolníka nejvíce ocení?

Určitě lidé osamocení. I když například senioři žijí v určité skupině, tak osamocenost je mnohdy trápí. Časové možnosti pečujících nebo rodiny umožňují zaměřit se na péči o tělo, avšak času jen tak na popovídání už se tolik nedostává. Pravdou je, že dobrovolníci si tento typ klienta většinou sami vytipují.

Co psychická náročnost činnosti?

Díky tomu, že dobrovolníci většinou přichází z jiných než pomáhajících profesí, se někdy setkáme se situací, kdy si úplně nenastaví mantinely, aby se jich osudy klientů nedotýkaly příliš. Na druhou stranu dobrovolnickou činnost nevykonávají denně, takže zde vzniká i určitý prostor pro rehabilitaci. Ale náročná činnost to rozhodně je, současně i radostná.

Jakých ohlasů se vám od klientů dostává?

Ohlasy jsou vždy kladné. Za necelé dva roky, co zde pracuji, jsem se nesetkala s tím, že by někdo byl nespokojený s přístupem dobrovolníka nebo se skutečností, že za ním vůbec někdo chodí. Z počátku u mnohých bývá ostych. Musí se znovu s někým seznamovat, pustit si ho do života. Chce to tedy oboustrannou velkou odvahu. Ale stojí to za to a vždy jsou obě strany rády, že se setkaly.

Proč myslíte, že lidé v dnešní době chtějí nezištně pomáhat?

Myslím si, že stejně jako za dob minulých, je pro lidi důležitá sounáležitost s druhými. A pořád ve společnosti zůstává jakási citlivost vůči potřebám, osamocenosti jiných a těch, kteří neměli v životě takové štěstí. Jsem z vesnice, a tak vím, že touha pomáhat a dělat věci zadarmo, je v lidech zakódovaná. Vezměte si dobrovolné hasiče, maminkovské akce pro děti, práci farníků nebo jiné spolkové činnosti. To všechno pořád frčí a je to přitom dobrovolnická činnost. Proto si myslím, že potřeba pomáhat je v nás hluboce zakořeněná.

Jak byste namotivovala případné zájemce, kteří práci dobrovolníka zvažují?

Já bych je namotivovala větou jedné naší dobrovolnice, která na otázku, co ji dobrovolnictví přináší, odpověděla: „Být dobrovolníkem znamená dělat radost druhým i sobě.“ A my si tento výrok dali i jako heslo našeho propagačního letáčku. Protože o tom to celé je.

Foto:
vlevo - Marta Valová
vpravo - deky pro potřebné

První maminkou, která moderní gauč v pelhřimovské porodnici vyzkoušela, byla paní Monika Valešková. „Jsem ráda, že jsem ke svému druhému porodu zvolila pelhřimovskou nemocnici. Porodní gauč byl pro mne velmi milým překvapením, protože jeho nastavitelné možnosti umožňují maminkám najít si ideální polohu pro pohodlný a bezpečný porod,“ sdělila Monika Valešková. Maminky mohou během porodního procesu trávit na gauči více času ve vertikálních polohách, například se o gauč různě opírat, ať v předklonu nebo záklonu, dále mohou klečet, být na čtyřech, nebo ležet.

"Nemocnice Pelhřimov děkuje Nadačnímu fondu Propolis 33 za podporu. Tento štědrý dar je důležitým prvkem pro zlepšení péče poskytované budoucím maminkám a přináší, díky své lehkosti, variabilitě a jednoduchosti, flexibilitu při porodu. Zároveň poskytuje vysokou úroveň bezpečnosti pro matku a novorozence a lékařům a porodním asistentkám umožňuje rychle reagovat na potřeby rodičky během porodu", doplnila mluvčí.

Porodní gauč do nemocnice v Pelhřimově přivezla zakladatelka Nadačního fondu Propolis 33 paní Lilia Khousnoutdinová spolu s paní Gabrielou Švadlenkovou, lektorkou Jemného Zrození a dulou a paní Veronikou Štěchovskou, porodní asistentkou, které poskytly personálu přednášku k možnostem využití této inovativní pomůcky.

V průběhu loňského roku začal ve Velkém Meziříčí a v několika případech i ve Velké Bíteši vzrůstat počet případů poškození majetku. Na různých místech ve městech pachatel ničil různými barevnými nápisy a obrazci, co mu pod ruce přišlo, ať to byly fasády domů a objektů, zídky, betonové podpěrné pilíře, rozvaděče, protihlukové stěny, ale i historická budova Židovské synagogy. Celkově nasprejoval na více než dvacet objektů nápisy typu FROST, THC, MOM, VIRO, MILVE, GZUZ a jiné. Případy policisté důkladně šetřili, prováděli ohledání, zadokumentování a shromažďovali poznatky a informace.

„Podařilo se nám ve spolupráci s městskou policií dopadnout podezřelého mladíka a na základě shromážděných důkazů jsme zahájili jeho trestní stíhání,“ řekl mjr. Bc. Radek Hraško, vedoucí oddělení obecné kriminality. Jak dále dodal, sedmnáctiletý mladík z Velkého Meziříčí byl obviněn ze spáchání provinění poškození cizí věci. Případ kriminalisté dále vyšetřují.

Při dopadení mladistvého sehrála důležitou roli výborná spolupráce policie s městskou policií. „V polovině ledna Městská policie Velké Meziříčí ve spolupráci s Policií ČR, obvodního oddělení Velké Meziříčí se významným způsobem podílela na odhalení pachatele sprejerství, kdy na základě poznatků od občanů a kamerových záznamu ztotožnila podezřelou osobu, čímž významně pomohla Policii ČR při odhalení pachatele,“ uvedl vedoucí městské policie Jan Klikar.

Muž byl přistižen při krádeži
Ze spáchání trestného činu je podezřelý čtyřiačtyřicetiletý muž z Havlíčkobrodska, který byl přistižen při krádeži v jihlavském obchodním domě. "V pondělí 26. února odcizil po jedné hodině odpoledne v prodejně maso a alkohol, z obchodu chtěl poté odejít bez zaplacení a zastavil ho pracovník ostrahy. Muž se ale odcizeného zboží odmítal dobrovolně vzdát a snažil se přivlastnit si jej za požití násilí. Přivolaní policisté podezřelého muže zajistili a odvezli na oddělení k provedení nezbytných úkonů", informovala mluvčí policistů Jana Kroutilová. Muž je podezřelý ze spáchání přečinu krádeže, případ policisté prověřují.

Střet vozidla se stromem
V pondělí 26. února před pátou hodinou odpoledne vyjížděli policisté k dopravní nehodě, kter se stala u Žirovnice na Pelhřimovsku. "Dvaasedmdesátiletý řidič jedoucí směrem na Počátky s osobním autem Škoda Fabia vyjel vpravo mimo silnici, kde narazil do vzrostlého stromu. Při dopravní nehodě došlo ke zranění řidiče, který byl převezen zdravotnickou záchrannou službou do pelhřimovské nemocnice", informovala policejní mluvčí Michaela Lébrová. Přítomnost alkoholu byla u řidiče pomocí dechové zkoušky vyloučena. Vlivem dopravní nehody došlo k předběžně vyčíslené škodě za více než padesát tisíc korun. Nehoda byla s řidičem vyřešena uložením pokuty v příkazním řízení. ((Foto)

Střet vozidel
V pondělí 26. února došlo po třetí hodině odpoledne na ulici Na Hrázi v Třešti na Jihlavsku k dopravní nehodě. "Dvacetiletý řidič auta Audi jel ve směru k náměstí a před ním jedoucí řidič osobního vozu Renault zastavil před přechodem, aby umožnil chodcům přejití vozovky. Řidič vozidla Audi nedodržel dostatečnou vzdálenost za automobilem před sebou a narazil do něj. Po nárazu bylo stojící auto Renault odraženo na přechodu a došlo k mírnějšímu střetu s přecházejícím chodcem, který uskočil směrem na chodník. Ke zranění, které by si vyžádalo okamžité lékařské ošetření, nedošlo", uvedla policejní mluvčí Jana Kroutilová. Místo nehody policisté ohledali a zadokumentovali. Provedenou dechovou zkouškou u účastníků nehody požití alkoholu vyloučili. Na vozidlech vznikla předběžně vyčíslená škoda za více než padesát tisíc korun. Řidič automobilu Audi je podezřelý ze spáchání přestupkového jednání na úseku dopravy.

Řidič je podezřelý z přestupků
V pondělí 26. února před desátou hodinou večer zastavili policisté v ulici Novoměstská ve Žďáře nad Sázavou osobní auto Renault. "Dechová zkouška byla u sedmatřicetiletého muže negativní, test na zjištění ovlivnění návykovou látkou ale ne. Test u řidiče ukázal pozitivní hodnotu na amfetamin. Lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu v nemocničním zařízení se bezdůvodně odmítl podrobit. Policisté muži zakázali další jízdu. Řidičský průkaz mu zadržen nebyl, neboť policisté zjistili, že není držitelem příslušného řidičského oprávnění", informovala Michaela Lébrová. Řidič je podezřelý ze spáchání závažného přestupkového jednání na úseku dopravy.

Řidič pod vlivem alkoholu
V pondělí 26. února zastavili policisté kolem čtvrté hodiny odpoledne v ulici Hradecká v Telči na Jihlavsku auto Škoda Octavia. "U osmačtyřicetiletého muže provedli dechovou zkoušku, při které mu naměřili hodnotu 1,58 promile alkoholu, stejnou hodnotu u něho ukázala také opakovaná zkouška. Policisté řidiči zakázali další jízdu a na místě mu zadrželi řidičský průkaz", uvedla Jana Kroutilová. Muž je podezřelý ze spáchání trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky, případ policisté prověřují.

Řidič je podezřelý z přestupků
V pondělí 26. února zastavili policisté v ulici Koželužská v Třebíči auto Peugeot. "Dechová zkouška byla u šestatřicetiletého muže negativní. Test na zjištění ovlivnění návykovou látkou u něho ukázal pozitivní hodnotu na marihuanu. Požití drogy řidič i přiznal. Muž se dále odmítl podrobit lékařskému vyšetření a dopustil se tak přestupku. Policisté mu zadrželi řidičský průkaz a zakázali další jízdu", uvedla mluvčí policistů J. Kroutilová. Řidič je podezřelý ze spáchání závažného přestupkového jednání na úseku dopravy.