"V historii jsme se s odchovy plazů umístili na stupních vítězů již několikrát! Naše šikovné chovatelky - Lubomíra Ševčíková a Petra Škárková převzaly cenu například také za odchov gekona psychedelického, varana modrého či leguána fidžijského. Od roku 1996 jsme napočítali třikrát první místo a celkově patnáct umístění v této kategorii", informovala mluvčí jihlavské zoo Simona Kubíčková.

"Děkujeme všem našim chovatelům, že dělají svoji práci pečlivě a s láskou. A také gratulujeme kolegům z ostatních zoologických zahrad", doplnila

Bílý slon je ocenění za mimořádné chovatelské úspěchy a vybudování zajímavých expozic v českých a slovenských zoologických zahradách. Soutěž se koná od roku 1994 pod záštitou sdružení Česká ZOO.

Aligátor čínsk (Alligator sinensis) váží 36 kilogramů, výjimečně až 45 kilogramů a dorůstá do délky1,2–1,6 metru, výjimečně až dva metry. Žije v severní Číně, kde obývá mokřiny a potoky. Živí se bezobratlými živočichy, rybami, obojživelníky, drobnými savci a ptáky Samice klade 10 – 40 vajec, mláďata se líhnou asi po 70 dnech.
Aligátor čínský dříve obýval poměrně rozsáhlé území s různými biotopy (bažiny, mokřiny, jezera, řeky), dnes žije asi jen 200 kusů v chráněné oblasti Anhui poblíž Šanghaje. Jedná se o kriticky ohrožený druh.

Muž v podmínce kradl zboží v obchodě
Ze spáchání trestného činu je obviněn devatenáctiletý muž, který opakovaně kradl zboží v obchodě v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku. Za majetkovou trestnou činnost byl přitom odsouzen v únoru k podmíněnému trestu odnětí svobody se zkušební dobou až do příštího roku. Muž je obviněn ze spáchání trestného činu krádeže. "Ve čtvrtek 16. května přišel v dopoledních hodinách do prodejny, kde odcizil maso a lahve alkoholu v hodnotě více než tři tisíce korun. Zboží ukryl do batohu a odešel z obchodu bez zaplacení. Následně se do prodejny vrátil a začal si brát další lahve s alkoholem a drogistické zboží za bezmála dva tisíce korun. Krádež ale nezůstala bez povšimnutí a muži nevyšla tak, jak si představoval. Zboží nechal na místě a snažil se z prodejny utéct, což se mu nepodařilo. Přivolaní policisté muže zadrželi a odvezli ho na oddělení k provedení nezbytných úkonů. V rámci prověřování zjistili, že se krádeže dopustil ještě o dva dny dříve, kdy v prodejně odcizil maso, cukrovinky, alkohol a další zboží", informovala policejní mluvčí Jana Kroutilová. Případ policisté dále vyšetřují.

Pohřešovaného mladíka z Čáslavi vypátrali policisté na Vysočině
Ve čtvrtek 16. května před druhou hodinou v noci přijali policisté oznámení o pohřešování sedmnáctiletého mladíka, který odešel kolem druhé hodiny odpoledne z místa svého bydliště v Čáslavi na Kutnohorsku a nevrátil se zpátky. "Chlapec o sobě nepodal žádnou zprávu a nebyl kontaktní. Jeho blízcí se ho snažili nejprve nalézt sami, když ale vyčerpali všechny své možnosti, obrátili se na policii. Policisté zjistili dostupné informace k mladíkovi a začali po něm pátrat. Na základě šetření se policistům podařilo zjistit, že by se mohl nacházet na Vysočině. To se následně i potvrdilo a mladík byl kolem půl třetí hodiny v noci vypátrán v Golčově Jeníkově na Havlíčkobrodsku", uvedla policejní mluvčí Michaela Lébrová. Mladík byl v pořádku a převzala si ho jeho blízká osoba.

Muž byl při krádeži přistižen
Ze spáchání trestného činu krádeže je podezřelý třiačtyřicetiletý muž z Pelhřimova, který byl přistižen při krádeži v pelhřimovském obchodním domě. "Ve čtvrtek 16. května po sedmé hodině ráno přišel do prodejny na ulici Nádražní a odcizil několik lahví alkoholu, které ukryl do batohu. Prostorem pokladen prošel bez zaplacení a následně ho zastavil pracovník obchodu. Odcizené zboží podezřelý muž vydal. Policisté zjistili, že se jedná o muže, který byl v minulosti za trestnou činnost již opakovaně soudně trestán. Naposledy byl potrestán koncem loňského roku podmíněným trestem odnětí svobody se zkušební dobou dvou let", informovala policejní mluvčí Michaela Lébrová. Případ policisté nadále prověřují.

Střet vozidel
Ve čtvrtek 16. května po čtvrté hodině odpoledne vyjížděli policisté k dopravní nehodě, ke které došlo mezi obcemi Stržanov a Vojnův Městec na Žďársku. "Dvacetiletý řidič jedoucí s osobním vozem Hyundai nedodržel bezpečnou vzdálenost za před ním jedoucím autem Volkswagen, jehož řidička zpomalila, a došlo ke střetu. Při dopravní nehodě došlo ke zranění spolujedoucí z vozidla Hyundai a řidičky vozidla Volkswagen", uvedla Michaela Lébrová. Policisté provedenými dechovými zkouškami přítomnost alkoholu u obou řidičů vyloučili. Vlivem dopravní nehody došlo k předběžné škodě na vozidlech ve výši 120 tisíc korun. Dopravní nehoda byla s řidičem vozidla Hyundai vyřešena na místě uložením pokuty v příkazním řízení.

Řidič pod vlivem amfetaminu způsobil dopravní nehodu
Ve čtvrtek 16. května po poledni přijali policisté oznámení o dopravní nehodě, která se stala u obchodního domu na ulici Nádražní v Pelhřimově. "Sedmatřicetiletý řidič při couvání z parkovacího místa s osobním vozem Ford Focus poškodil za ním jedoucí osobní auto Ford Fusion. Při dopravní nehodě ke zranění osob nedošlo", uvedla mluvčí policistů Michaela Lébrová. Policisté provedenou dechovou zkouškou u řidičky vozidla Ford Fusion přítomnost alkoholu vyloučili. Dechová zkouška u sedmatřicetiletého muže vykázala pozitivní hodnotu, opakovaná zkouška přítomnost alkoholu nepotvrdila a vykázala negativní hodnotu. Test na přítomnost omamných a psychotropních látek byl pozitivní, kdy vykázal přítomnost amfetaminu. Řidič se následně podrobil lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu v nemocničním zařízení. Kontrolou řidiče dále policisté zjistili, že není držitelem příslušného řidičského oprávnění a na vozidla Ford Focus není platná technická prohlídka. Vlivem dopravní nehody došlo k předběžné škodě za téměř padesát tisíc korun.

Muž řídil auto přes uložený zákaz
Ve středu 15. května po šesté hodině ráno zastavili policisté ve Žďáře nad Sázavou na ulici Dvořákova osobní vozidlo Volkswagen. "Zjistili, že řidičem je devětadvacetiletý muž, který má od října roku 2022 uložený zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel. Dechová zkouška byla u muže negativní. Policisté mu další jízdu zakázali", uvedla M. Lébrová. Muž je podezřelý ze spáchání přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí, případ policisté prověřují.

Kdo e-mailovou adresu magistrátu dosud nenahlásil, má stále možnost. „V případě zájmu o zasílání informačního e-mailu s údaji k úhradě poplatku včetně potřebného variabilního symbolu, napište prosím na adresu poplatek.odpady@jihl…,“ poradil vedoucí ekonomického odboru Jan Jaroš.

Do žádosti uveďte kontaktní e-mail, na který chcete informace s údaji zasílat a za koho. „Za účelem jednoznačné identifikace osoby je nutné napsat: jméno, příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu,“ upozornil s tím, že lidé mohou požádat o zaslání podkladů k platbě nejen za sebe, ale i za členy rodiny či domácnosti. „Každá osoba je evidovaná samostatně a má přiřazený jedinečný variabilní symbol, který je potřeba při platbě uvádět. V souvislosti s novelou příslušného zákona bylo nutné evidovat každého poplatníka samostatně a tak jsme museli přistoupit k přiřazení nových variabilních symbolů", doplnil J. Jaroš. Variabilní symbol přiřazený Vaší osobě nalezne poplatník po přihlášení v Portálu občana:
https://portalobcana.jihlava.cz/wab/rzs/Oblast.action

Základní sazba je pro tento rok 804 korun za osobu/nemovitost. Každý, kdo splňuje podmínky:
https://jihlava.cz/program-zodpovedneho-nakladani-s-odpady/d-528991

Stručný návod k úhradě prostřednictvím Portálu občana i za další osobu/y najdete v sekci Životní situace na webových stránkách města Jihlavy:
https://jihlava.cz/poplatek%2Dza%2Dobecni%2Dsystem%2Dodpadoveho%2Dhospodarstvi/d-49865

Muže důvodně podezřelého ze spáchání trestné činnosti kriminalisté dopadli v odpoledních hodinách v Jihlavě na ulici Jana Masaryka a skončil v policejní cele. Na základě shromážděných důkazů zahájil policejní komisař jeho trestní stíhání. „Pětatřicetiletý muž z Jihlavska je obviněn ze spáchání přečinu krádeže a přečinu porušování domovní svobody,“ řekl mjr. Mgr. Jakub Pivoňka, vedoucí oddělení obecné kriminality. Jak dále dodal, jedná se o muže, který byl v minulosti již opakovaně odsouzen za různorodou trestnou činnost a odpykal si i nepodmíněné tresty odnětí svobody. V současné době je navíc proti němu vedeno trestní řízení ještě v souvislosti s jinou majetkovou trestnou činností.

Muž je obviněný z toho, že se vloupal do čtyř garáží, tří vozidel a dalších dvou objektů v Jihlavě. Krádeží se dopouštěl v období března a dubna. Do garáží se vloupal na ulicích Polenská, Mostecká a Žižkova. Při krádežích se zaměřoval na věci, u kterých předpokládal, že by se daly zpeněžit. V některých případech se mu dostat do garáže nepodařilo a odešel tak s nepořízenou. V případě vloupání do vozidel muž upřednostňoval dodávky, do kterých se dostával po rozbití okénka. Škodu způsoboval majitelům v některých případech vyšší poškozením vozidla než následnou krádeží. Z jedné dodávky si odnesl rybářské vybavení a majiteli způsobil škodu za necelých patnáct tisíc korun. Dále odcizil z přístavku jízdní kolo a z pozemku na jiném místě kabely.

Odcizené věci se muž snažil po krádeži prodat a utržené peníze používal pro svoji potřebu. Část věcí se kriminalistům podařilo vypátrat a zajistit.

Případ kriminalisté dále vyšetřují. Muž je stíhán na svobodě. Za trestnou činnost lze uložit trest odnětí svobody až na tři roky.

Svou kariéru zahájil bezprostředně poté v pelhřimovské nemocnici, kde se postupně stal primářem chirurgického oddělení a svou prací tam zanechal nesmazatelnou stopu. Během svého 48letého působení se podílel na rozvoji chirurgie v nemocnici a zavádění nových metod a technik - laparoskopickými operacemi žlučníku, tříselné kýly, apendixu a varikokély. V letech 1990 - 2003 byl členem redakční rady časopisu Rozhledy v chirurgii. V roce 1991 byl jedním ze spoluzakladatelů České lékařské komory v Seči. V roce 1994 založil Pelhřimovské chirurgické dny. V roce 2005 získal Cenu města Pelhřimova a v roce 2018 se stal Vynikajícím lékařem Pelhřimovska. V roce 2023 obdržel Pamětní medaili Nemocnice Pelhřimov za mimořádné zásluhy a přínos nemocnici. I přes všechny úspěchy a ocenění si stále zachovává pokoru a vděčnost za možnost pomáhat druhým. Je hrdým otcem dvou dětí a dědečkem pěti vnoučat. Jeho příběh je inspirací nejen pro mladé lékaře, ale pro všechny, kteří hledají smysl a poslání ve své práci.

Pane primáři, jak vzpomínáte na své lékařské začátky?
V roce 1962 jsem ukončil studia na lékařské fakultě hygienické, současné 3. LF UK, a protože preventivní obor nebyl zrovna ten, kterému bych se chtěl věnovat celý život, hledal jsem možnost umístěnky mimo Prahu. Znal jsem Pelhřimov, protože můj tatínek pocházel ze Želiva, a tehdy byla shodou okolností volná umístěnka právě na hygienické stanici v Pelhřimově. Můj první kontakt s prací na hygienické stanici byl kladný, prostředí přátelské. Areál nemocnice tehdy vypadal úplně jinak. Součástí byly dřevěné budovy a v jedné z nich seděl okresní hygienik a dva lékaři. Tehdy jsme řešili různé epidemie, nejčastěji žloutenky.

Potýkal jste se na začátku své kariéry s nějakými výzvami?
Ano. Tehdy pro mě bylo asi největší výzvou najít za sebe náhradu. Krajský hygienik, pan doktor Lavický v Českých Budějovicích, my totiž řekl, že pokud za sebe najdu náhradu, mohu být převeden do oboru preventivního. Po čtyřech letech se mi to povedlo. Mezitím jsem ale v každém volném čase nebo místo dovolené praktikoval na chirurgii, půl roku jsem dokonce zažil pracovně pana primáře Pujmana, poté jsem odešel na vojnu. Když jsem se vrátil, vedl primariát už pan primář Tichý. V té době jsem za sebe našel náhradu a zůstal jsem už tedy trvale na chirurgickém oddělení.

Na chirurgické oddělení jste nastoupil v roce 1966, jak vypadalo oddělení, styl práce a kolektiv?
Jeden z aspektů, který mě na oddělení přitahoval, byl skvělý kolektiv lékařů. Pracovali jsme společně nejen na chirurgickém oddělení, ale spolupracovali jsme i s dalšími obory, protože jsme sloužili například na krčním oddělení, gynekologii či na porodnici, což umožňovalo širší pohled na léčbu pacientů. Tím pádem jsme se všichni dobře znali. Naše práce byla celkově velmi interdisciplinární.

Jaké metody a techniky jste přinesl na chirurgické oddělení, a jaký byl jejich dopad na léčbu pacientů?
Když jsem nastupoval na chirurgické oddělení, byly v nemocnici čtyři primariáty – dětský, interní, chirurgický a gynekologicko-porodnický. Tehdy se nemocnice dělily na nemocnice prvního, druhého a třetího stupně. Pelhřimovská byla prvního stupně a pan ředitel Vyhnálek, všechna čest mu, prosadil, aby zde byla ortopedie a neurologie. Ze začátku jsme pokračovali v tradici pana primáře Pujmana, operovali jsme prakticky vše, což je v dnešní době nepředstavitelné, aby jeden lékař dělal vše, dnes jsou potřebné specializace. Vzdělávali jsme se z odborné literatury, jezdili jsme na stáže, abychom se něco naučili a nové metody pak zavedli v naší nemocnici. Myslím si, že nemocnice měla velmi solidní úroveň. Například pan primář Leman začal jako první z okolních nemocnic zavádět diagnostickou gastroskopii, dnes zcela běžnou věc.

Primářem chirurgického oddělení jste se stal v roce 1984 a v jeho čele jste stál do roku 2002. Jaké to bylo období?
Stání v čele chirurgického oddělení bylo obdobím velké zodpovědnosti, protože jsem nastupoval po panu primáři Tichém a zároveň po panu primáři Květoňovi. Oba byli velmi šikovní a zruční chirurgové a samozřejmě jakákoliv chyba by padala na moji hlavu. Zároveň to však bylo období, kdy jsme mohli dělat změny a posouvat nemocnici dopředu. Měl jsem skvělý kolektiv lékařů, kteří sdíleli můj zájem o chirurgii a chtěli se stále zdokonalovat. Mým cílem bylo, aby se Pelhřimov dále posouval, aby o něm bylo aspoň trochu známo. V průběhu času došlo k reorganizaci – byly zrušeny nemocnice v Počátkách a Humpolci a pacienti, pokud měli zájem, přešli k nám do Pelhřimova. Poté přišel v roce 1989 přelom, změnil se charakter zdravotnictví, vznikaly lékařské komory.

To pro Vás bylo impulsem pro založení Pelhřimovských chirurgických dnů?
Ano. Chtěl jsem, aby byl Pelhřimov vidět, a aby se moji mladší kolegové naučili prezentovat svoji práci. Zároveň jsem v té době obhájil kandidátskou práci, a díky tomu jsem se mimo jiné dostal do výboru Chirurgické společnosti. Pelhřimovské chirurgické dny byly pořádané pod záštitou Nemocnice Pelhřimov a garantované právě Chirurgickou společností České lékařské společnosti J. E. Purkyně a Profesní odborovou unií ZP ČMS – Krajské edukační centrum Pelhřimov. Pelhřimovské chirurgické dny navštěvovali lékaři z celé republiky i ze zahraničí, např. v roce 1999 profesor Bodner z Rakouska a profesor Pavel Pafko a v roce 2000 profesor Lozac z Francie. Nedílnou součástí každé konference byla také sekce sester věnovaná problematice ošetřovatelské péče.

Jak jste vybírali témata této významné a vzdělávací akce s nadregionálním přesahem a na jaké okamžiky rád vzpomínáte?
Vždycky jsme dali hlavy dohromady s tím, že jsme se snažili, aby jedno téma bylo z obecné chirurgie a druhé z traumatologie. Vzpomínám na každý rok, protože každý ročník s sebou přinesl něco nového. Například, když tady byl v roce 1999 pan profesor Bodner z Rakouska, vzpomněl si večer okolo 23 hodiny, že by se chtěl podívat na oddělení. Když jsme tam přišli, byl velmi mile překvapen, protože na všech odděleních byly sestry vzhůru a pracovaly. Tehdy mě to velmi zahřálo u srdce, protože pan profesor si pochvaloval, jak máme výborně nastavený systém.

Jaké byly tehdy nejčastější operace na chirurgickém oddělení?
Prováděli jsme klasickou chirurgii, kterou jsme rozšířili například o operační řešení pohybového aparátu, výkony z plastické a cévní chirurgie či endokrinologie. Zaměřili jsme se na operace slinivky břišní, štítné žlázy a cévní operace. Podařilo se nám zavést laparoskopické operace, což přineslo značný pokrok v léčbě. Měl jsem velké štěstí, že jsem mohl spolupracovat s odborníky a získat nezbytné vybavení pro tyto nové postupy. Zásadním počinem v době mého působení bylo vybudování JIP chirurgických oborů.

Jak vnímáte svůj věk v kontextu Vaší práce, a jak udržujete své dovednosti a znalosti aktuální?
Cíleně se v kondici neudržuji. Mám asi štěstí, že u mě skleróza postupuje pomaleji (smích). Pokud jde o manuální zručnost, tak k operačnímu stolu bych nemohl, protože šikovnost v prstech už není, co bývala. Rychlou reakci na nenadálou situaci bych už také nedokázal garantovat.

Jaká je nyní současná medicína, potažmo chirurgie?
Jsem nadšený z pokroku, kterého jsme dosáhli nejen v oboru chirurgie. Nové technologie a postupy umožňují léčit pacienty efektivněji a s menšími komplikacemi než dříve. Doba se vyvíjí, pokroky jsou ohromné. Když jsem byl kdysi na školení v Innsbruku, řekl mi tam lékař, který mě měl na starosti, že pokud nebudeme mít v pelhřimovské nemocnici v brzké době CT, tak to máme rovnou zabalit. CT jsme se tehdy dočkali, ale že i já se ještě dočkám magnetické rezonance, klobouk dolů. Pro tyto věci, ale musí být nadšenci, jako jsem býval kdysi já nebo moji kolegové, když bylo v nemocnici potřeba, vždy jsme si vyšli vstříc. Vzpomínám, že když na ortopedii nastoupil pan primář Dýšek a neměl nikoho, kdo by mu sekundařil, bez zaváhání jsem nabídku přijal.

Co byste vzkázal začínajícím chirurgům?
Chirurgie je náročný, ale velmi krásný a naplňující obor. Je důležité se neustále učit a zdokonalovat své dovednosti. Buďte otevření novým postupům a technologiím a nikdy nepřestávejte hledat způsoby, jak zlepšit péči o pacienty. Nebojte se chirurgii věnovat svůj čas, vyplatí se Vám to. V tomto oboru nejde kolikrát skončit v půl čtvrté odpoledne. Třeba my jsme po některých zákrocích odcházeli v sedm, osm hodin večer.

Jakým způsobem se podle Vás odráží současná doba na přístupu pacientů k medicíně?
Doba je rychlá, stále se měnící a my se měníme spolu s ní. Vzpomínám, že když jsem nastoupil do nemocnice, lékař prohlédl pacienta a pacient dal na jeho rady. V současné době je však řada lidí, kteří si díky internetu najdou dostupnou literaturu, a řeknou si, že to tak není. Ovšem lidé nejsou stejní. Nejsme auta a moje štítná žláza je jiná než ta Vaše. Každé tělo je jiné, reaguje jinak. České lékařství je na velmi dobré úrovni, o čemž svědčí i to, že procento chyb je v české medicíně stejné jako v zahraničí.

Jak jste vyvažoval náročnou pracovní kariéru s rodinným životem, a jaké koníčky jste měl?
Těžko. V podstatě byla většina věcí na manželce. Shodou okolností moje žena pracovala v nemocnici jako knihovnice a viděla, co všechno moje práce obnáší. Moje paní je velmi tolerantní a od mládí velmi praktická, už tehdy řídila automobil, věnovala se naplno dětem a domácnosti. Je to skvělá žena. Co se týče koníčků, byl jsem zapálený do košíkové, kterou jsem hrál i trénoval. Dále mě bavilo zahradničení na naší chatě nedaleko Pelhřimova a také jsem si rád vyjel za kulturou například do divadla do Prahy. V Praze jsem kdysi bydlel ve Vokovicích, a když jsem jel tramvají č.11 do Vinohradského divadla, trvalo mi to hodinu. Nyní po dálnici jsem tam v podstatě za stejný čas.

Určitě jste pyšný otec, protože medicínu vystudovaly obě Vaše děti.
Jsem velmi rád, ale musím podotknout, že jsem své děti nikdy do ničeho nenutil. Dcera pracuje v Praze, je alergoložka a imunoložka a syn se po maturitě na gymnáziu sám rozhodl, že chce studovat medicínu. Když jí ukončil, řekl jsem mu: „Rozhodni se, kde chceš být, a co chceš dělat za obor.“ Řekl, že chce být chirurgem v Pelhřimově. Dnes, když vidím, že mladí začínají na klinikách a jsou tam spíše takovými otloukánky, je mi to líto, protože v menších nemocnicích by odvedli svoji práci a přitom se ještě dost naučili.

Jaké byly Vaše vzájemné interakce a spolupráce jako rodič a syn v oboru chirurgie? Syn se učil od otce a otec od syna také?
Pokud to šlo tak jsem spíše z dálky dozoroval a snažil jsem se, aby se syn učil od někoho jiného. Ze začátku jsem samozřejmě více radil já jemu a dnes je to spíše obráceně. Byla by ode mě hloupost, se nepoučit (smích).

„Je jasné, že před takovou operací si člověk hledá dostupné informace na internetu, zjišťuje více o zákroku a má obavy. Na setkání, které proběhne, se vše dozví přímo od našich lékařů,“ vysvětluje vrchní sestra ortopedicko-traumatologického oddělení Magdaléna Lavičková a primář Ladislav Čepera doplňuje konkrétnější program: „Řekneme, co si mají pacienti před operací zajistit, co si s sebou mají vzít do nemocnice, jaká je tam čeká příprava před operací, jak bude probíhat pooperační a rehabilitační péče.“