Jaroslav Hedvábný se narodil 7. května 1959 v Třebíči. Fotografování se věnuje již od středoškolských studií. Vážnější fotografickou tvorbou se začal zabývat při studiu na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, kde byl členem místní fotoskupiny. Získal tak možnost konfrontace svých fotografií s tvorbou vrstevníků z celé republiky a současně i možnost snímky vystavovat, například v Praze či Neratovicích. Díky této činnosti se v roce 1982 stal členem Svazu českých fotografů a v roce 2006 se stal členem Spolku výtvarných umělců Vysočiny.

Fotografickou tvorbu J. Hedbávného lze rozdělit do tří zdánlivě zcela odlišných směrů: prvním jsou černobílé artefakty mnohdy spjaté s atmosférou, jakou má třebíčská židovská čtvrť s typickými klidnými uličkami, zákoutími a průchody, staré mlýny nebo abstraktní krajina.

Druhou oblastí je příroda a krajina s častou tematikou vody. Toto téma totiž představuje spojení autorovy profese s jeho koníčkem. Snímky vody v nejrůznějších podobách jsou využívány pro přípravu propagačních a informačních vodárenských materiálů i mnoha ročníků firemních kalendářů Vodárenské a. s.

Třetí skupinu tvoří silniční motocyklové závody, kterým se věnuje od roku 1979. Od roku 1996 byl akreditovaným fotografem Velké ceny České republiky v Brně.

Fotografie ze všech uvedených oblastí představil J. Hedbávný na více než devíti desítkách samostatných i společných výstav, zejména v rámci skupiny „5 třebíčských fotografů“ nebo Spolku výtvarných umělců Vysočiny. V roce 2017 získal první cenu v soutěži Photographia Natura se snímky z tzv. Moravského Toskánska. Autor tuto unikátní krajinu nedaleko Kyjova pravidelně navštěvuje od roku 2014. Právě výběr fotografií z této jihomoravské lokality je obsahem připravované výstavy, kterou můžete navštívit až do 7. července.

Tým Falešný bankéř dokázal rozkrýt, úspěšně zrealizovat a poté dotáhnout k návrhu na podání obžaloby případ velmi závažné a nebývale rozsáhlé kriminality páchané v kyberprostoru. Jde o podvody páchané telefonicky vůči občanům České republiky z Ukrajiny organizovanou skupinou pachatelů z více států za pomoci tzv. spoofingu (ve skutečnosti to znamená, že u příchozího hovoru můžete vidět známé telefonní číslo, ve skutečnosti ale volá někdo cizí a pouze se maskuje za někoho jiného). Protože se jednalo o velice sofistikovanou a dokonale organizovanou trestnou činnost zločinecké skupiny, která měla mezinárodní přesah, vznikl společný vyšetřovací tým složený ze zástupců české a ukrajinské policie ve spolupráci a pod koordinací národní jednotky Europolu a Eurojustu. Tým měl za úkol zejména zadokumentovat protiprávní činnost prověřovaných osob zejména na Ukrajině, ale i v České republice.

Tomuto týmu z Vysočiny se podařilo objasnit 803 skutků se škodou 195 milionů korun. V současné době je v České republice vazebně stíháno deset osob, další zadržení jsou stíháni na Ukrajině. „Spisový materiál o 35 tisících stranách jsme letos v lednu předali státnímu zástupci s návrhem na podání obžaloby a začátkem tohoto týdne začalo před Městským soudem v Praze hlavní líčení s prvními čtyřmi obžalovanými,“ uvedl plk. Mgr. Pavel Peňáz, náměstek ředitele pro službu kriminální policie a vyšetřování s tím, že prestižní ocenění získané v soutěži Policista roku je pro tým dalším důležitým impulsem v jejich každodenní nelehké práci i na dalších případech závažné trestné činnosti.

Druhé „zlato“ získala vysočinská policie v kategorii Specialista roku 2023 a jmenovitě kpt. Mgr. David Holoubek, vrchní komisař oddělení kriminálních analýz, Krajského ředitelství policie kraje Vysočina. David Holoubek si ve své třicetileté policejní kariéře vyzkoušel řadu pozic, ale svůj talent naplno rozvinul na místě kriminálního analytika. Vypracoval se mezi nejlepší v republice a v oblasti případových analýz je úplnou špička. Je zastánce metody co nejužší spolupráce analytika s operativou a vyšetřovatelem. Plněním operativních a procesních úkolů se velmi významně podílí na odhalování, objasňování a vyšetřování většiny nejsložitějších a nejzávažnějších trestních věcí v rámci Krajského ředitelství policie kraje Vysočina a věcí, které tento rámec přesahují.

Z jeho četného portfolia úspěšných případů, na kterých se jako analytik podílel, je možné zmínit například mimořádně rozsáhlou a složitou trestní věc podvodné kamionové přepravy s mezinárodním přesahem se škodou v řádu desítek milionů korun a řadou pachatelů. Velmi významný podíl měl v uplynulých letech také na objasnění dalších závažných případů majetkové i drogové trestné činnosti.

Jeho nejvýznamnějším případem dosavadní kariéry je od roku 2021 rozpracovaná a v roce 2023 realizovaná trestná činnost mezinárodní skupiny podvodných „telefonistů“ působící z Ukrajiny známá jako „Falešný bankéř“. Se svým kolegou měli jako kriminální analytici velmi zásadní podíl v prověřování a vyšetřování této trestné činnosti, ve finální části i v rámci mezinárodního vyšetřovacího týmu za účasti kolegů z Ukrajiny. Celková škoda (dokonaná + škoda v pokusu) byla ve sdělení obvinění vyčíslena na částku přesahující 250 000 000 korun. Prověřování a vyšetřování této věci druhotně přispělo k odhalení způsobu práce těchto skupin a výrazně posunulo možnosti boje proti nim a dalo podnět k prověřování dalších případů obdobného typu.

„Vysoké ocenění pro kolegu Davida Holoubka vnímám jako velice významný úspěch nejen pro odbor analytiky a kybernetické kriminality, ale pro celé krajské policejní ředitelství na Vysočině. Můžeme být právem hrdi na to, že máme ve svém týmu takové odborníky, kteří patří ve svém oboru mezi jedničky v rámci celé Policie České republiky,“ dodává závěrem plk. Mgr. Pavel Peňáz, náměstek ředitele pro službu kriminální policie a vyšetřování.

Přednáška pojedná o osudech přímých účastníků atentátu v Sarajevu 28. června 1914, moravského šlechtice Františka hraběte Harracha a jeho zaměstnance, řidiče Leopolda Lojky, za jehož zády byl zastřelen následník rakouského trůnu arcivévoda František Ferdinand d´Este. Do té doby neznámý Leopold Lojka, rodák z Telče, z něhož se stal díky souhře náhod jeden z aktérů sarajevského atentátu, vstoupil nešťastně a navždy do dějin.

Přítomnost řidiče Leopolda Lojky v inkriminovaném okamžiku v Sarajevu přispěla k tomu, že se historie města Telče protnula se světovými dějinami.
„Jméno Lojka určitě rezonuje v povědomí telčské veřejnosti, ale jen málokdo zná podrobnosti o jeho životě či širší historické souvislosti. Proto věřím, že si téma najde své posluchače hlavně mezi telčskými patrioty a že se po čase opět naplní přednášková aula“, konstatuje Mgr. Miloslav Záškoda z telčského pracoviště Národního památkového ústavu, který se na přípravě přednášek aktivně podílí. „Splácíme tím také určitý dluh, neboť toto téma v Telči překvapivě ještě nezaznělo, i když se před lety slavila různá stá výročí první světové války“, dodává Záškoda.

Přednáška tak připomene nejen tragédii habsburského domu, ale také 110. výročí od počátku první světové války.
„Připomínat jakýmkoli způsobem příčiny i důsledky, všechny ty hrůzy Velké války, je stále důležité. Je třeba si uvědomit, že i drobná záminka se může stát rozbuškou konfliktu, jehož nedozírné následky si v tu chvíli dokáže sotvakdo představit. Zdá se, že i nyní je to pořád aktuální téma“, zamýšlí se Záškoda.

Krátce o přednášejícím
Mgr. Jiří Skoupý je brněnský historik, germanista a literární vědec, který se věnuje především dějinám 20. století a jejich popularizaci v časopisech a médiích. Mezi oblasti jeho badatelského zájmu patří období první a druhé světové války, historie města Brna a osudy moravských německy píšících autorů. Svými hesly o jejich životě a díle aktivně přispívá do Encyklopedie dějin města Brna. Je autorem odborných publikací „Šofér, který změnil dějiny. Za volantem vstříc atentátu v Sarajevu“ (2017) a „Zapomenutý brněnský atentát. Z činnosti levicového odboje na Brněnsku v letech 1939–1945“ (2019).

https://www.youtube.com/watc…