Doc. PhDr. Josef Dovalil, CSc. se narodil 10. června 1944 v Třebíči, vyrůstal v rodině pedagogů v Kamenici u Jihlavy. Po absolvování gymnázia v Jihlavě vystudoval Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, kde od svého absolutoria pedagogicky působil. V roce 1989 se stal prvním porevolučním děkanem. Je autorem a spoluautorem řady uznávaných publikací o metodice sportovního tréninku, což je také hlavním tématem jeho pedagogické činnosti.
V roce 1990 se stal proděkanem fakulty, v roce 1991 byl zvolen jejím děkanem - jako první zvolený děkan po roce 1989, kde zůstal až do roku 1997.
Byl nositelem Stříbrné a Zlaté medaile Univerzity Karlovy za zásluhy o její rozvoj.

V roce 2013 byl za celoživotní práci a přínos českému sportu uveden do Síně slávy českého hokeje. V týmu Československé hokejové reprezentace aktivně působil v letech 1980 - 1985 a 1988 - 1991 a spolupracoval s trenéry Luďkem Bukačem starším, Stanislavem Neveselým a Pavlem Wohlem. Úzce spolupracoval také s Duklou Jihlava.

Trasa vycházky v délce přibližně 120 minut povede k ulici Na Můstku, přes náměstí Zachariáše z Hradce, na zámek a ukončena bude archeologickou expozicí na radnici.

"Během archeologické vycházky se přesuneme v čase do 13. století a připomeneme si počátky osídlení Telče a formování vrcholně středověkého města. V archeologické expozici na radnici si pak prohlédneme nálezy z výzkumů, které proběhly ve 20. a 21. století", prozradil archeolog Stanislav Vohryzek.

Odkaz pro více informací o akci: https://www.arup.cas.cz/arch…
Odkaz pro více informací o vycházce v Telči a pro příp. registraci: Telč - Archeologické léto https://www.archeologickelet…

Kdo se nestihne včas zaregistrovat, může tak učinit ještě dodatečně. Další vycházka se bude konat v pondělí 19. srpna opět od 13 hodin.

O přednášejícím
Mgr. et Mgr. Stanislav Vohryzek, Ph. D. vystudoval bakalářské studijní programy Klasická archeologie – Historie a Archeologie, navazující magisterský program Historie – Archeologie a doktorský program Historie – české dějiny na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2017 pracuje na územním odborném pracovišti NPÚ v Telči jako archeolog. Odborně se zaměřuje na problematiku dějin šlechty, osídlení, kasteologii a monasterologii. Aktivně se podílí na publikační a přednáškové činnosti Národního památkového ústavu.

Stejně jako dnes i v minulosti měly ženy krabici, kam ukládaly šicí potřeby. Ve sbírkách nalezneme hned dvě kazety, obě jsou zdobeny sametovou látkou. Jak si můžeme všimnout, zdobení se meze nekladly, a tak byly k dekoraci krabičky použity například i mušle uspořádané do ornamentálních vzorů. V muzejních expozicích si návštěvníci mohou prohlédnout také stoleček s odklopnou deskou, kde bylo možné šicí potřeby ukládat.

Nepostradatelnou součástí výbavy byl i vyšívací bubínek sloužící k natažení látky, který se upínal speciálním držákem k desce stolu. Mezi sbírkovými předměty je uložen mosazný držák ve tvaru vodní příšery či draka, kdy k upevnění vyšívacího rámu sloužila pohyblivá rozevíratelná tlama.

Jako pomůcka k vyšívání sloužily různé vzorníky, kterých se v depozitáři nachází hned několik. Na vzorníku z roku 1826 si můžeme prohlédnout modře vyšité číslice od 1 do 21, hnědá velká písmena tiskací a černá velká písmena psací. Ve spodní polovině látky jsou pak vyšity jednotlivé motivy, jako jsou křížky, květy se stonky a listy a čajové konvice. Několik vzorníků z první poloviny minulého století darovala muzeu Kamila Chlubnová, která se v květnu 1889 narodila místnímu obuvníkovi Josefu Chlubnovi a jeho ženě Marii. Stala se učitelkou domácích nauk, později pracovala jako školní inspektorka.

V muzejním depozitáři nalezneme jak německou pfaffku vyrobenou v Kaiserslauternu, tak i malou americkou singrovku. Zajímavým exponátem je ale beze sporu šicí stroj vyrobený francouzskou firmou Avrial Legat. Litinový stroj zdobený zlatými vegetabilními motivy a umístěný na dřevěné desce byl totiž poháněn ručním stlačováním pístu.

V oblasti šití se dívky mohly ve Velkém Meziříčí vzdělávat na dvouleté škole ženských povolání, jak se dočteme v ročence Světlé ze školního roku 1934/1935. Mimo jiné se v prvním ročníku vyučovalo šití a střihům prádla, ve druhém ročníku zase šití a střihům šatů a základům modistství. Při dalším studiu se mohly zdokonalovat ve vyšívání či nauce o látkách a krojích.

Výšivková tiskátka
Zajímavými předměty, které dnes již většina z nás nezná, jsou formy na předtištění výšivek, takzvaná výšivková tiskátka. Byla využívána na přelomu 19. a 20. století k přenesení motivu výšivky na látku. Na látku se tisklo modřidlem či indigem, po vyšití a následném vyprání motiv zmizel. Trukařky, jak se tiskařkám také říkalo, měly výborně zvládnuté postupy a uměly motivy dobře kombinovat. V depozitáři nalezneme celý soubor 13 razítek, z nichž některá jsou označena jménem Čermáková a letopočty 1921, 1922 a 1927. Jsou vyrobena z březového dřeva, samotný motiv je vytvořen pomocí kovových plíšků. Do muzea se tiskátka dostala darem Z. Čermákové v roce 1929.

Zdroj: https://www.velkomeziricsko.cz/

Při koupání ve vodě s masivním výskytem sinic se mohou u člověka objevit vyrážky, zarudlé oči, rýma a další alergické projevy. Sinice také mohou produkovat jedovaté látky. Podle toho, kolik a jakých toxinů se do těla dostane, jsou odlišné i projevy. Od lehké akutní otravy projevující se střevními a žaludečními potížemi, přes bolesti hlavy, až po vážnější jaterní problémy. Riziko se zvyšuje s délkou pobytu ve vodě, případně s opakovaným koupáním. A samozřejmě se míra rizika poškození zdraví odvíjí od množství sinic ve vodě.

"Voda ve vodní nádrži Trnávka u Městské pláže Červená Řečice i Pilské nádrži oproti minulému týdnu vykazuje zlepšení a došlo k poklesu množství sinic. Obě koupací plochy jsou nyní zařazeny do zeleného stupně hodnocení", informoval Milan Brychta, ředitel odboru hygieny obecné a komunální KHSV.
Zelený stupeň znamená vodu nezávadnou s nízkou pravděpodobností vzniku zdravotních problémů při vodní rekreaci. Voda má zhoršené smyslově postižitelné vlastnosti. Po koupání je doporučováno osprchovat se.