Tento výtvarný počin podalo do participativního rozpočtu Zastupitelstvo mladých města Třebíče, předkladatelem byl předseda zastupitelstva Luboš Oborný. Za výmalbu podchodu město zaplatilo 108 tisíc korun.

„Přínosem projektu je zkrášlení frekventovaného podchodu. Lidem, kteří podchodem procházejí, dodá špetku optimismu,“ uvedl Luboš Oborný. Ten podal návrh projektu 3. dubna letošního roku. Koncem dubna se sešla hodnotící komise, jejíž členkou byla radní a ředitelka ZUŠ Eva Vaňková. Komise návrh doporučila městu k realizaci.

Podchod pod Sucheniovou ulicí je součástí trasy cyklostezky Jihlava – Třebíč – Raabs.

František Pol se narodil ve Velkém Meziříčí 3. února 1884 v domě číslo popisné 150 (Bezděkov), a to jako syn nádeníka Františka Pola, který byl synem tkalce z Horních Heřmanic Františka Pola a jeho ženy Marie rozené Nováčkové. Matkou Františka byla Marie, dcera nádeníka z Radostína Václava Kulhánka a jeho ženy Kateřiny rozené Pólové ze Ždírce. V matrice je u jeho jména poznámka, že rodiče žili spolu, ale nebyli oddáni.

František Pol pracoval ve Velkém Meziříčí jako plnič sodovky a nádeník v pivovaře. Před válkou bydlel v Dalimilově ulici číslo popisné 89. Dne 9. února 1908 se ve velkomeziříčském kostele oženil se služebnou z Velkého Meziříčí číslo popisné 484 (řeznictví Josefa Vomely na Karlově) s Marií (narozena 2. srpna 1878), dcerou podruha z Rousměrova Josefa Suka a jeho ženy Františky rozené Šustáčkové.

Když začala válka, bylo mu třicet let a rukoval ke 14. zeměbraneckému pluku a s ním směřoval do Haliče. Do ruského zajetí padl 14. nebo 15. listopadu 1914 u vesnice Marszowice nedaleko Krakova. Zajetí trávil na břehu Volhy ve Volsku a později pod Kavkazem ve Stavropolské gubernii. Pracoval na poli a poté na ekonomii jako klíčník.

Do československých legií se přihlásil v červenci 1916 v Kyjevě. Dne 28. července 1917 vznikl v Borispolu 8. střelecký pluk československých legií, který dostal název Slezský, 14. srpna 1917 byl k němu přiřazen i vojín František Pol. S plukem se zúčastnil bojů u měst Nikolsk Ussurijský, Nižnyj Tagil či Kungur, později se pak podílel na obraně magistrály v úseku Mariinsk – Irkutsk.

František Pol se domů vracel na lodi M. S. Dollar, která z Vladivostoku vyplula v sedm hodin večer 6. června 1920. Legionáři později uváděli, že ubytování ani strava nestály za moc. Nicméně loď přistála 22. června ve Vancouveru. Tam se pluk přesunul na nádraží, naložil se do čtyř vlaků a vyrazil směrem na východ, aby 24. června zastavil v městečku Valcartier nedaleko Quebecu. Tady pluk pobyl zhruba tři týdny, 14. července už byl zase ve vlaku, který směřoval do přístavu Halifax. Cesta trvala dva dny a do večera 16. července byl celý transport už na lodi Belgic. Ta z Halifaxu vyplula 17. července ráno. Ubytování a strava tady byla údajně lepší než na M. S. Dollar. Belgic zakotvila 26. července v německém přístavu Cuxhaven a legionáři se znovu začali přemisťovat do vlaků.

Kvůli bolševickým nepokojům v Sasku jel vlak s legionáři přes Bavorsko, takže 29. července byl v Plzni, 30. července v Olomouci a 31. července v Opavě.

Druhá část pluku odjela z Valcartieru 15. července do Quebecu, kde se nalodila na loď Valencia, která do Cuxhavenu dorazila 27. července. Vlak s touto částí pluku taktéž směřoval do republiky přes Bavorsko a do Opavy dorazil 4. srpna. Nevíme přesně, v jaké části transportu byl František Pol, ale s největší pravděpodobností v té na lodi Belgic.

Demobilizován byl 2. listopadu 1920. Po válce se vrátil do Velkého Meziříčí, kde pracoval jako úřední zřízenec a aktivně se také zapojil do života Jednoty Československé obce legionářské ve Velkém Meziříčí, kde byl dlouhá léta pokladníkem.

Zdroj: https://www.velkomeziricsko.cz/

Do bývalého sídla pánů z Lipé, pánů z Pernštejna, Viléma Dubského z Třebomyslic, kardinála Františka z Ditrichštejna nebo Šimona Kratzera ze Schönsberka se tak opět vrátí lesk a nádhera někdejších hodokvasů a tanečních kreací.

I letos pořadatelé očekávají dámy a pány v kloboucích, nejsou ovšem podmínkou. I když právě klobouky budou hrát na Zámecké slavnosti jednu z hlavních rolí. Přestávku mezi hudební produkcí totiž vyplní komentované kloboukové přehlídky v podání členů brněnského Kloboukového klubu, kteří všechny přítomné přesvědčí o tom, že tyto pokrývky hlavy jsou i dnes znamením elegance, noblesy a stylu. A že nám také stále připomínají tradiční lidské hodnoty, slušnost a etiketu.

Co všechno návštěvníky ještě čeká?

Uvítací přípitek

18 hodin – zahájení

19 hodin – klobouková přehlídka v podání brněnského Kloboukového klubu

20 hodin – komentovaná prohlídka Horácké galerie

21 hodin – představení nové publikace Horácké galerie

23 hodin – tombola

A ještě mnoho dalšího!

"Letos bude nově probíhat komentovaná prohlídka Stříbrného domu, a to jak klasické prohlédnutí domu s průvodkyní, tak odbornější, ale neméně zajímavá prohlídka s archeologem. Při rekonstrukci se totiž ve Stříbrném domě našlo mnoho zajímavých artefaktů, včetně vybavení královské mincovny, které prozradilo, jak vypadaly jihlavské raznice", uvedla mluvčí jihlavského magistrátu Aneta Hrdličková.

Otevřeny budou brány i dalších jihlavských památek, v čele například s Bránou Matky Boží, historickou budovou radnice či Jihlavským podzemím, které doplní také kryt civilní obrany. Zajímavý pohled do historie města nabídne také Dům Gustava Mahlera, kde je v současnosti výstava věnovaná jihlavskému malíři Gustavu Krumovi. Nahlédnout můžete také do Městské knihovny, Horáckého divadla, Pivovaru či Muzea Vysočiny Jihlava, které si připravilo kostýmované prohlídky. Prohlídky s průvodcem budou probíhat také po samotném Masarykově náměstí.

Brány otevřou také jihlavské sakrální stavby, například kostel sv. Jakuba Většího vč. kaple Bolestné Panny Marie, nedávno rekonstruovaného krovu či věže. Dále také kostel sv. Jana Křtitele, minoritský kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel Povýšení sv. Kříže, kostel sv. Ignáce či Fara evangelické církve metodistické.

Podrobný plaká najdete ke stažení níže, program je zveřejněn také na dojihlavy.cz.

Program na Masarykově náměstí:

Dožínkový jarmark: 10:00 – 18:00

10:00 – 10:45 zahájení Dožínek (proslovy, předávání dožínkových kytic)

10:45 – 11:30 Pramínek

12:15 – 13:45 Šumavanka

14:00 – 15:30 Šohajka

15:45 – 17:15 Mistříňanka

17:30 – 19:00 Loucká struna

Doprovodný program na Masarykově náměstí:

Dožínkový jarmark

Výstava a prodej regionálních produktů

Prezentace chovatelů a včelařů

Řemeslné dílny pro děti

Výstava zemědělské techniky

„Kaplička bude přemístěna během září a náklady na akci činí 989 355 korun. Kraj Vysočina přispěje 300 tisíc korun na přemístění a dalších 250 tisíc korun z Fondu Vysočiny pomůže s opravou šindelové střechy, která je v havarijním stavu", informoval náměstek vysočinského hejtmana pro oblast kultury a památkové péče Roman Fabeš.

„Zvoničku, která je výraznou historickou dominantou obce, zásadně ovlivňuje provoz na komunikaci, podlaha uvnitř objektu se dostala pod úroveň silnice. Památku tak ohrožují i přívalové deště a v zimních měsících sůl a sníh z údržby komunikace,“ doplnil hejtman Vítězslav Schrek.

„Přemístění kapličky v Křídlech je doposud vzhledem k velikosti stavby nejsložitějším přesunutím kulturní památky v kraji, a to zejména z důvodu technického provedení, zajištění co nejbezpečnějšího přesunu a zároveň vyřešení způsobu osazení, respektive zbudování nových základů tak, aby vyhověly současným požadavkům a zároveň nezměnily vzhled objektu. Jde o unikátní záležitost, která se v takovém rozsahu u nás v regionu zatím nikdy neuskutečnila,“ vysvětlil Roman Fabeš.

Kaplička v Křídlech
V porovnání s jinými zvonicemi v regionu Novoměstska zaujímá tato stavba přední místo v míře dochované štukové zdobné fasády. Řada zvonic byla nevhodně upravována zejména ve druhé polovině 20. století a dnes tak řada z nich disponuje břízolitovými fasádami ochuzenými o charakteristickou tradiční štukovou výzdobu. Vedle zvonice z Křídel je s podobně bohatě štukovou fasádou dochovaná zvonice v Pohledci, jejíž vznik je datován do roku 1838.

Krajský úřad řeší přemístění drobných i chráněných objektů několikrát ročně. Jde zejména o přemístění menších věcí, jako jsou například křížky či boží muka u silnic. Jako příklad uvádíme citlivé přesunutí božích muk při práci na obchvatu Nového Veselí na Žďársku nebo připravované přemístění božích muk v Dobré Vodě u Mrákotína na Jihlavsku v souvislosti se stavební úpravou křižovatky.

Záchranáři se například museli vypořádat s výrazně vyšším počtem dopravních nehod, kterých bylo letos celkem 450 – nejvíce za poslední čtyři roky. V porovnání s loňským rokem jde o nárůst o 37 případů a dokonce o 100 více než v roce 2022. Mezi nejčastější příčiny patří nepřiměřená rychlost, nepozornost řidičů a nedodržení bezpečné vzdálenosti. Zajímavé je, že velká část nehod se paradoxně stává na méně frekventovaných komunikacích, kde není hustý provoz. Tyto nehody často vznikají z důvodu ztráty pozornosti nebo podcenění rizika, což vede k závažným následkům.

Více kolapsů, úrazů i vosích bodnutí
Nejvíce výjezdů (celkem 6 038) bylo tradičně k pacientům se somatickými obtížemi, jako jsou kolapsy, horečky, dušnost, vysoký krevní tlak či bolesti na hrudi. Závažné případy, které vyžadovaly resuscitaci kvůli náhlé zástavě oběhu, tvořily 112 výjezdů. Letošní léto také přineslo neobvykle velké množství vos a sršňů, což stálo za enormním nárůstem počtu výjezdů k pacientům s alergickou reakcí po bodnutí hmyzem. Zatímco v minulých letech takových výjezdů absolvovali v průměru kolem 160, letos jich bylo více než 300.

Tím ale výčet rekordních čísel nekončí.
Meziročně přibylo také úrazů, kterých záchranáři museli v terénu řešit 1 852. Nejčastěji se jednalo o úrazy hlavy, hrudníku a zlomeniny dolních končetin. Celkový počet ošetřených pacientů se vyšplhal na 7 181, z toho 6 349 dospělých a 832 dětí. K těm nejtěžším případům, kdy bylo nutné využít leteckou záchrannou službu, vzlétl vrtulník z Jihlavy celkem 164krát.

Nejnáročnějším dnem letošních prázdnin bylo pro záchranáře pondělí 8. července, kdy
absolvovali 182 výjezdů. Naopak nejklidnějším dnem byla neděle 28. července, která si vyžádala „jen“ 120 výjezdů.
V průměru uskutečnily naše posádky 145 výjezdů denně a sanitní vozy během letních měsíců ujely 323 365 km.

300 hovorů denně na linku 155
Opravdu horké letní dny mají za sebou i operátoři zdravotnického operačního střediska, kteří
během července a srpna přijali na tísňové lince 155 celkem 18 506 hovorů, což je o 500 více než v loňském roce. V průměru zpracovali téměř 300 hovorů denně, tedy dvanáct hovorů každou hodinu.
Narostl také počet případů poskytování telefonicky asistované neodkladné resuscitace (TANR). Při těchto situacích operátoři krok za krokem vedou volající při provádění život zachraňující resuscitace ještě před příjezdem záchranářů. Během tohoto léta poskytli TANR v 59 případech.