"Odstraníme dodatečně vestavěný strop, uděláme novou elektroinstalaci a provedeme další úpravy,“ doplnil starosta Alexandros Kaminaras. Město již na změnu užívání synagogy i jmenované úpravy objednalo projektovou dokumentaci, která má být hotová do konce října. „Půjde o takové úpravy, abychom mohli budovu využívat k pořádání akcí do doby, než se pustíme do projektu kompletní rekonstrukce včetně fasády, výměny okenních výplní, úpravy okolí a podobně. A to nastane nejdřív po dokončení rekonstrukce náměstí, která má přednost. Je to o investičních prioritách. Dokud nebude náměstí hotovo a nebudeme znát, kolik jeho rekonstrukce bude stát, nebudeme se souběžně pouštět do jiných finančně náročných akcí,“ dodal A, Kaminaras.

Vzhledem k aktuální rozpracovanosti projektové dokumentace a následné rekolaudaci objektu nové synagogy pro kulturní využití nemůže vedení města garantovat zprovoznění budovy ani ve druhé polovině roku 2025. „Doporučujeme proto zájemcům o pořádání kulturních akcí v synagoze vyčkat s podáním žádosti o grantovou podporu kultury na jaro 2025, tedy do druhého kola, až bude jasnější, od kdy bude možné objekt využívat,“ informoval předseda kulturní komise Jan Bílek. Pro průběžné aktuální informace kontaktujte kdykoli Jana Bílka – 739 623 665, jan.bilek@velkemezir….

Synagoga z červených a černých cihel byla postavena v letech 1868 - 1870. Autorem projektu byl vídeňský architekt August Prokop. Budovu v pseudogotickém slohu postavil místní stavitel Václav Roučka. Náklady činily 25 tisíc zlatých.
Svému účelu sloužila synagoga do roku 1940, kdy byla poškozena nacistickými vandaly. Od roku 1943 pak byla využita jako týlové skladiště německé armády. Po druhé světové válce se v jejím užívání sice postupně vystřídalo několik subjektů, přesto však až do roku 1991 sloužila jako sklad. Do prostory chrámu byl na úrovni galerií vestavěn dělicí dřevěný strop, který je v budově dosud. Po restituci byla budova pronajímána k obchodním účelům.

Každý návštěvník, který přinese svou autorskou figurku na zadní straně čitelně podepsanou včetně uvedení obce, kde žije, získá drobný dárek.

Figurky by měly být namalovány libovolnou výtvarnou technikou na kartonu/tvrdém papíře, výška postav přibližně pět až patnáct centimetrů, palmy a stromy vysoké maximálně 40 centimetrů, podlepené špejlí či dřívkem se špičkou. Dřívko by mělo ve spodní části
figurku přesahovat o přibližně tři až pět centimetrů, aby se dala do betlému umístit.

Kromě svaté Rodiny a anděla, kteří v betlému zastoupeni už budou, mohou návštěvníci vytvářet libovolné figurky - pastýře, darovníky, tříkrálový průvod, figurky zvířat, rostlin, stromů či palem.

"Inspiraci lze hledat ve starých třebíčských betlémech, ale ani novým figurkám se meze nekladou. Někteří betlemáři hledali náměty pro své figurky např. u starých barokních mistrů", informoval T. Hartman.

Muzeum Vysočiny si vyhrazuje možnost nevhodné figurky do betlému nezařadit. "Věříme však, že díky našim návštěvníkům vytvoříme nový třebíčský betlém. Jak se betlém rozrůstá, budou moci návštěvníci pravidelně sledovat na webu a sociálních sítích muzea", dodal kurátor.

Výstava, která v letošním roce ponese podtitul Betlémy nejen z Třebíče, bude zahájena vernisáží ve čtvrtek 28. listopadu. Potrvá do neděle 19. ledna 2025.

"Stavební práce by měly začít po vysoutěžení dodavatele v příštím roce a potrvají přibližně dva roky", doplnil Pavel Hájek.

Pracovníci stanice v Pavlově přijali v loňském roce na 1300 zvířat. Jejich pomoc potřebovalo o dvacet procent více zvířat než v roce 2022. Kvůli rostoucímu příjmu v Pavlově bojují s nedostatkem kapacit pro léčbu a rehabilitaci. A právě proto se stanice rozhodla pro modernizaci a rozšíření, které milionem korun podpoří také Kraj Vysočina. Předpokládaný rozpočet celého projektu je přibližně 24 milionů korun.

Záchrannou Stanici Pavlov Kraj Vysočina finančně podporuje od roku 2009. „Přispíváme například na pokrytí spotřeby energií, pohonné hmoty, veterinární ošetření nebo platy zaměstnanců. Stanice od kraje získala už téměř 23 milionů korun,“ informoval hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek. Svou působností pokrývá téměř celý region a funguje už pětatřicet let. Kromě záchrany zvířat se v Pavlově zaměřují také na vzdělávání a osvětu veřejnosti.