Město Havlíčkův Brod se pomalu chystá na Vánoce a má již vybraný vánoční strom, který bude zdobit zdejší náměstí. Navíc Havlíčkův Brod pošle, jako již tradičně každý rok, jeden vánoční strom i do partnerského města Brielle v Nizozemí. V letošním roce půjde konkrétně o strom z Dobrohostova.

„Koncem září jsme vyzvali obyvatele na sociálních sítích, aby nás kontaktovali, pokud mají na svém pozemku strom, který chtějí pokácet, a který by mohl být vhodný pro vánoční výzdobu města. Nakonec jsme obdrželi sedm nabídek, z nichž jsme po zhodnocení dendrologických i praktických aspektů vybrali strom od dárců z Olešné, kterým tímto moc děkujeme,“ uvedl Zbyněk Stejskal, starosta města.

Kromě vánočního stromu zůstane i letošní výzdoba v tradičním duchu. "Snažíme se o decentní a symbolickou výzdobu, která podtrhuje českou vánoční atmosféru. Naše oblíbené hvězdné nebe, které se vloni setkalo s velkým úspěchem, rozšíříme o nové prvky, které se posunou více do kopcovitého svahu našeho parku Budoucnost," prozradil Libor Honzárek, místostarosta města.

Navzdory omezenému rozpočtu na světelnou výzdobu, který se letos mírně navýší, se město snaží zajistit, aby výzdoba byla originální a kreativní, přičemž zůstává věrná svému zaměření na kvalitu a příběhovost všech motivů. „Pro kolegy z technických služeb začínají Vánoce mnohem dříve, protože již několik týdnů před první adventní nedělí pracují na instalaci světelné výzdoby, která má být hotová právě k tomuto slavnostnímu okamžiku. Dbáme na to, aby každý detail, od vánočního stromu po ozdobné prvky na veřejných prostranstvích, vytvářel harmonický celek a přispíval k tradiční atmosféře českých Vánoc,“ doplnila Marie Rothbauerová, místostarostka města.

V ten den policisté nstržm. Eliška Bartošková, nstržm. Tomáš Nikodým a pprap. Rostislav Bouček projížděli v rámci běžného výkonu služby služebním vozidlem centrem Jihlavy. Když projížděli ulicí Křížova směrem z Masarykova náměstí, povšimli si skupinky lidí a mávajícího muže, který v ruce držel mobilní telefon. Policisté okamžitě zastavili a viděli, že na chodníku leží malé dítě, které silně krvácí z hlavy. Policisté proto na nic nečekali a popadli z vozidla zdravotnický batoh a začali s ošetřováním dítěte. Mezitím zjistili, co se stalo, že na chlapce spadl z výšky zhruba dvanácti metrů kus omítky z přilehlé budovy školy. Chlapec měl velkou tržnou ránu na hlavě, která silně krvácela. Proto policisté použili gázové kompresy pro zastavení krvácení a poté ještě místo zafixovali dalšími obvazy. Stále udržovali chlapce při vědomí ve stabilizované podobě a kontrolovali jeho životní funkce, a to až od příjezdu zdravotnické záchranné služby. Situace na místě byla silně emočně vypjatá, protože s chlapečkem byla na místě jeho maminka, která tak byla bezprostředním svědkem celé události.

„Pro mě osobně to byl velmi náročný zákrok, protože sám mám doma stejně staré dítě, a tak se vám honí hlavou různé myšlenky,“ vzpomínal s odstupem času na onen den pprap. Rostislav Bouček. Ani pro jeho kolegu nstržm. Tomáše Nikodýma nebylo poskytování první pomoci malému chlapci snadné, protože až teprve na místě zjistil, že zraněného chlapečka Baltíka i jeho maminku osobně zná. „Když přijeli na místo záchranáři a dítě si převzali do své péče, snažili jsme se postarat se o jeho maminku a pokusit je ji alespoň trochu uklidnit. I když v té situaci to bylo téměř nemožné, což bylo vzhledem k tomu, co se tam stalo, naprosto pochopitelné,“ dodal nstržm. Tomáš Nikodým.

Trojici policistů z pohotovostního a eskortního oddělení za jejich čin osobně ocenil krajský policejní ředitel brigádní generál Mgr. Miloš Trojánek a udělil jim kázeňskou odměnu a skleněnou plaketu Krajského ředitelství policie kraje Vysočina. Vyslechl si pocity policistu, kteří se zachovali jako opravdoví hrdinové a situaci na místě zvládli, i když byla vzhledem k tomu, že se jednalo o malé dítě, velice náročná.

I když od události uplynul téměř měsíc, policisté na ten den museli stále myslet, jejich myšlenky směřovaly k pětiletému chlapci, který musel trávit dlouhé dny v nemocnici. Jak se mu asi daří, říkali si často. Rodinu chlapce proto nyní osobně navštívili, aby se přesvědčili, že malý Baltík je už z nemocnice doma a na hrůzný zážitek se spolu se svými blízkými snaží co nejrychleji zapomenout.

„Koupili jsme pár drobností a malého Baltíka jsme navštívili u něj doma v jeho rodině. Musím říct, že jsme opravdu šťastní, to se nedá ani popsat, protože jsme se dozvěděli, že se úraz obejde bez dalších zdravotních následků,“ dodali shodně policisté. A my jsme také šťastní, protože máme v kolektivu na Krajském ředitelství policie kraje Vysočina tak skvělé kolegy, pro které je „pomáhat a chránit“ naprostou samozřejmostí.

Foto: vpravo je nstržm. Tomáš Nikodým, vlevo jeho kolega pprap. Rostislav Bouček
Druhá fotografie – nstržm. Eliška Bartošková.

ConTRIOlogy, trojice Jana Vondrů (zpěv, elektronika), Žaneta Vítová (akordeon, harmonium, zpěv) a Michal Grombiřík (cimbál, zpěv) spojuje lidové nápěvy s vlastním kompozičním přístupem a improvizací. Vzniká tak plynulé hudební pásmo deseti skladeb plných témbrů a zvukových ploch s výrazným emočním zabarvením. Jednotlivé kompozice zachovávají jednoduchost a přirozenost lidových písní, kterými prostupuje silný prvek improvizace a zvukovosti. Celým pásmem citlivě proniká elektronika Tomáše Vtípila, který se do díla zapojil také aranžérsky a hrou na housle, trumpetu, perkuse, ale také preparovanou baskytaru či lasturu.

„Ve zvuku hledáme různé barvy, používáme preparaci nástrojů, rozšířené techniky. Velká část skladeb vznikla z improvizace, která tam má dosud velký prostor. Někdy si z písně vezmeme jen melodii, někdy se inspirujeme klavírním doprovodem, jindy ji zahrajeme tak jak je napsaná nebo pozměníme rytmus, či celou melodii. Téměř všude zůstává text, i když také ne vždy. Elektronika byla dodělána až ex post ve studiu, takže i pro nás byl celkový zvuk nahrávky velkým překvapením. Tomáš má neuvěřitelný cit pro to, umocnit energii a naturel písně a nepřeválcovat ji. Přemýšleli jsme, zda používat názvy písní, jaké jsou ve sbírce písní, ale nakonec jsme se rozhodli, že použijeme názvy tak, jak písním sami říkáme. Většinou tedy první slova", popisují přístup k materiálu sami hudebníci.

ConTRIOlogy se v obsazení cimbál, akordeon a zpěv zaměřuje na interpretaci soudobé klasické hudby a improvizaci. Trio vzniklo na podzim roku 2016 v prostředí brněnské Janáčkovy akademie múzických umění s jasným cílem vytvářet příležitosti pro vznik nových skladeb. Díky svému nástrojovému obsazení a využívání rozšířených interpretačních technik propůjčuje skladbám jedinečné témbrové a zvukové možnosti, a to jak těm z nastupující generace, tak i těm etablovaným jakou jsou Petr Graham, Daniel Skála, Ondřej Kyas, Michal Wróblewski, Ian Mikyska, Radim Hanousek, Jiří Lukeš a další. Kromě běžných koncertů se prezentovali na Mezinárodním festivalu slovanské hudby, Showcasu klasické hudby nebo festivalu Alternativa.

„Podle našeho názoru by měla mít současná hudba více prostoru v porovnání s uvádění hudby historických slohů.“ Dodávají ConTRIOlogy.

Album Minulo vychází digitálně, na vinylu a CD 4. října u vydavatelství Ma Records ve spolupráci s labelem Dinn is not noise. Naživo vystoupí ConTRIOlogy
17. října na zámku ve Velkém Meziříčí
18. října v pražském Punctu
1. listopadu v rámci MFDF Jihlava
8. listopadu ve Studiu Dinn v Brně - Obřanech
15. prosince v Evangelickém kostele v Boskovicích

Biografie hudebníků:

Žaneta Vítová (1991) se zaměřuje na soudobou vážnou hudbu, volnou improvizaci a autorskou tvorbu. Pravidelně interpretuje, uvádí premiéry a nahrává skladby současných autorů, jako jsou Jiří Lukeš, Alex Held, Peter Graham, Maki Ishii a další. Kromě tria ConTRIOlogy je členkou kapely Dust in the Groove Radima Hanouska a tvoří duet s hlasovou performerkou Annabelle Plum, se kterou vydala CD Interference. Je také autorkou hudební publikace Akordeon vypráví, která se zaměřuje na rozvoj improvizace a kreativity u začínajících akordeonistů. Pedagogicky působí na ZUŠ Kuřim. Pravidelně spolupracuje s nezávislými operními soubory Opera Diversa a Hausopera. Při studiu na Pražské konzervatoři získala několik ocenění v sólové i komorní hře v mezinárodní akordeonové soutěži v chorvatské Pule.
www.zanetavitova.cz

Jana Vondrů (1991) je zpěvačkou, která se pohybuje na pomezí hudebních žánrů a především na poli soudobé a experimentální hudby. Koncertně i scénicky spolupracuje s Ensemble Opera Diversa. Je členkou uskupení Dust in the Groove, propojujícího soudobou hudbu, jazz a improvizaci. Spolupracuje s multiinstrumentalistou Tomášem Vtípilem, se kterým mimo živé projekty (Woyzeck – Hadivadlo) nahrála vokální party do divadelních a rozhlasových her. Stojí za vznikem a uvedením projektu Mikroopery, který zasazuje operu do veřejného prostoru. Ve své sólové činnosti se nejvíce zajímá o české a světové písně 20. a 21. století. Jana absolvovala bakalářské studium na JAMU v Brně a magisterský stupeň pak na VŠMU v Bratislavě. Má za sebou spolupráci s Filharmonií Brno a Brno Contemporary Orchestra. V roce 2023 uvedla v rámci Moravského podzimu monooperu La voix humaine (Lidský hlas) Francise Poulenca pro zpěvačku a telefonní sluchátko v úpravě pro ansámbl bicích nástrojů. Je součástí Prague Music Performance orchestra, se kterým vystoupila na dnech soudobé hudby v Darmstadtu a natočila operu Trillium X Anthonyho Brextona. Vystoupila například na festivalu Expozice nové hudby, NODO, Ostravské dny, na festivalu elektronické a experimentální hudby Faun, JazzFestBrno a Jazz Goes to Town.
www.janavondru.com

Michal Grombiřík (1991) je absolventem Janáčkovy konzervatoře a gymnázia v Ostravě ve hře na cimbál a JAMU v Brně v oboru hudební management. V roce 2009 a 2011 získal přední ocenění a zvláštní ceny poroty za provedení soudobé skladby na Mezinárodní soutěži ve hře na cimbál ve Valašském Meziříčí. Pravidelně spolupracuje se symfonickými orchestry, komorními orchestry a ansámbly v Čechách i v zahraničí (např. Janáčkova filharmonie Ostrava, Orquestra Simfonica de Castellon, Opera Diversa, Ostravská banda, Brno Contemporary Orchestra, PMP Orchestra a další). Věnuje se také vlastním autorským projektům, premiérám nových skladeb, tvorbě hudby do divadelních představení a různým koncertním a nahrávacím spolupracím. Své hudební aktivity směřuje především na pole soudobé hudby, jazzu a volné improvizace. V současné době se rovněž věnuje studiu jazzové interpretace na JAMU v Brně a pedagogické činnosti.
www.michalgrombirik.cz

Tomáš Vtípil (nar. 1981 v Liberci) je hudebník působící od roku 1997 na české experimentální a undergroundové scéně. Pro svou slabost pro přetížené PA systémy a další zvukové volby vnímané jako radikální, konfrontační či drsné je někdy přezdíván "výrobce hluku", ale jeho produkce zahrnuje také komorní a sborovou hudbu, ambientní skladby, jazzem ovlivněné písně a improvizační skladby, site-specific zvukové instalace atd.
Vtípil je aktivní jako sólový autor/performer (jeho sólový set obvykle obsahuje syrovou směs elektronické hudby a soudobé improvizace) i v různých kooperacích. Významná je například spolupráce s básníkem Pavlem Zajíčkem a jeho souborem DG307, akustickým triem Urband, zpěvačkou Monikou Načevou, tanečnicí/choreografkou Luciou Kašiarovou, performerem Pasim Mäkelä, výtvarníkem Rolandem Rauschmeierem a mnoha dalšími.
Mainstreamověji orientovanému publiku je znám jako skladatel scénické a filmové hudby.
www.vtipil.cz